Korporatismus - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost korporativní nebo společnost pluralitní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:55Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost korporativní nebo společnost pluralitní v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN v 1. 2. 2018, 16:21

2018-02-01T16:21:17Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:09Z

import na produkční server

Nová stránka

korporatismus – (z lat. corporare = sdružovat) – termín vztahující se v 1. polovině 20. st. k rozmanitým praktickým návodům hierarchického a antiliberálního spol. uspořádání a výstavby [[stát|státu]], který ale v posledních desetiletích slouží spíše k popisu zprostředkovatelských institucí mezi společností a státem, neodpovídajících liberálnímu pluralismu. Někdy byl ''k.'' nahlížen dokonce jako nový způsob spol. uspořádání, odlišný od [[kapitalismus|kapitalismu]] i [[socialismus|socialismu]]. Východiskem bylo oživení ''Aristotelovy'' myšlenky, že celek předchází částem, resp. celostní analýza, univerzalismus jako metoda poznání (viz [[holismus]]). Jako návod ke spol. uspořádání tyto principy promýšleli v Německu ''Othmar Spann'', v Itálii ''Benito Mussolini'' a ''Giovanni Gentile'', ve Španělsku ''Onésimo Redondo'' a ''Ramiro Ledesma'', v Portugalsku ''Manuel Oliveira Salazar''. Státní či autoritářský ''k.'' vycházel z myšlenky přirozené, organické hierarchie „jednotlivec – rodina – korporace – národ – (Bůh)“. Státní doktrínou se stal pouze v ''Mussoliniho'' Itálii a ''Salazarově'' Portugalsku, ale různé mechanismy z tohoto principu vycházející našly své uplatnění i jinde, zejm. ve Španělsku a v mnoha autoritářských režimech Lat. Ameriky od 30. l. až po současnost (viz Brazílie, Argentina, Mexiko). ''K.'' spočívá v zásadě v tom, že stát vybere, příp. vytvoří omezený počet spol. sdružení či organizací podle funkční či odvětvové struktury a svěřuje jim monopolní reprezentaci příslušných odvětví výměnou za to, že ve svěřených sférách aktivně uplatňují státní politiku a udržují kontrolu nad svými členy. Častá je v tomto systému [[paternalismus státní|státního paternalismu]] státní ochrana podnikatelských sektorů i pracujících před vnější konkurencí, což je doplněk státního [[nacionalismus|nacionalismu]].

Liberální či societální ''k.'' nebo ''neokorporatismus'' (''P. Schmitter'', ''A. Cawson'') popisuje paralelně k liberálním strukturám reprezentace se rozvíjející vztahy mezi společností a státem. V centru pozornosti jsou ''zájmové skupiny'' a sdružení, které díky své autoritě v určitém odvětví dosáhnou neformálního spojení se státní sférou a jsou schopny tohoto privilegovaného postavení využít obousměrně – jak k ovlivnění státní politiky v určité oblasti, tak k dodržování dohodnutých zásad ve svých řadách. Zatímco ''liberální pluralismus'' a [[parlamentarismus]] jsou založeny na individ. reprezentaci a územním principu, ''k.'' usiluje o vliv zájmových skupin na státní politiku bez ohledu na princip obecného zájmu a s narušením ideje zastupitelského mandátu.

Původní význam slova ''korporace'' jakožto souboru lidí stejného povolání bývá v neokorporatismu rozšiřován na všechny kolekt. aktéry uplatňující vůči státu určité nároky: na národnostní minority, přistěhovalce, feministické organizace atd. Na rozdíl od autoritářského ''k.'' tady není stát v suverénním postavení, ale nadále uděluje licenci k monopolní odvětvové reprezentaci a uchovává si úlohu [[arbitr|arbitra]]. Byť i zde je ''k.'' nahlížen jako protějšek pluralismu, nejde již o vylučující se alternativy, ale o krajní polohy definující kontinuum podle míry monopolní funkční reprezentace a státní aktivity. Institucionalizované formy tohoto ''k.'' se vyvinuly nejvíce v zemích s nejdelší tradicí dohadování mezi podnikateli a zaměstnanci, jako jsou skandinávské země (zejm. Švédsko). I ty však byly v začlenění mechanismů sjednávání ''kolektivních smluv'' do správního práva předstiženy po 2. svět. válce Rakouskem. Charakteristické je povinné členství v příslušných komorách a sdruženích s tím, že regionální organizace a jednotlivé svazy jsou i z hlediska financování podřízeny celostátnímu vedení. Někteří autoři upozorňují na vysokou korelaci mezi institucionalizovaným korporativním vyjednáváním a celkovou ekon. stabilitou, zároveň nízkou nezaměstnaností a vysokými výdaji ve školství, zdravotnictví a soc. zabezpečení. Jiní autoři dávají nebývalý rozmach ''k.'' v 80. l. do souvislosti s krizí [[stát sociální|sociálního státu]] a snahami nejvlivnějších zájmových skupin uchovat si předchozí výhody na úkor méně organizovaných odvětví. I v zemích, kde formy tripartitního vyjednávání nejsou příliš rozvinuty a institucionalizovány (Německo, Francie, anglosaské země), uplatňují se korporativní postupy výrazně v takových odvětvích, jako je zemědělství. Zřetelná bývá preference zájmů výrobních sdružení na úkor spotřebitelských zájmů.

<div class="translations">
corporatism
corporatisme
Korporatismus
corporativismo
</div>

Literatura: ''Berger, S.'' ed.: Organizing Interests in Western Europe: Pluralism, Corporatism and the TTransformation of Politics. New York 1981; ''Cawson, A.'': Corporatism and Political Theory. Oxford 1986; ''Cotta, A.'': Le triomphe des corporations. Paris 1983; ''Goldthorpe, J.'' ed.: Order and Conflict in Contemporary Capitalism: Studies in the Political Economy of Western European Nations. Oxford 1984; ''Lehmbruch, G.'' – ''Schmitter, P. C.'': Patterns of Corporatist Policy-Making. London 1982; ''Schmitter, P. C.'' – ''Lehmbruch, G.'' eds.: Trends Toward Corporatist Intermediation. London 1979; ''Schmitter, P. C.'': Still the Century of Corporatism? ''Review'' of Politics, 1974, No 36; ''Williamson, P. J.'': Varieties of Corporatism: Theory and Practice. Cambridge, Mass. 1985.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]'' 
[[Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra]]
[[Kategorie:Aut: Kunc Jiří]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Berger, S.'' ed.: Organizing Interests in Western Europe: Pluralism, Corporatism and the TTransformation of Politics. New York 1981; ''Cawson, A.'': Corporatism and Political Theory. Oxford 1986; ''Cotta, A.'': Le triomphe des corporations. Paris 1983; ''Goldthorpe, J.'' ed.: Order and Conflict in Contemporary Capitalism: Studies in the Political Economy of Western European Nations. Oxford 1984; ''Lehmbruch, G.'' – ''Schmitter, P. C.'': Patterns of Corporatist Policy-Making. London 1982; ''Schmitter, P. C.'' – ''Lehmbruch, G.'' eds.: Trends Toward Corporatist Intermediation. London 1979; ''Schmitter, P. C.'': Still the Century of Corporatism? ''Review'' of Politics, 1974, No 36; ''Williamson, P. J.'': Varieties of Corporatism: Theory and Practice. Cambridge, Mass. 1985.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Berger, S.'' ed.: Organizing Interests in Western Europe: Pluralism, Corporatism and the TTransformation of Politics. New York 1981; ''Cawson, A.'': Corporatism and Political Theory. Oxford 1986; ''Cotta, A.'': Le triomphe des corporations. Paris 1983; ''Goldthorpe, J.'' ed.: Order and Conflict in Contemporary Capitalism: Studies in the Political Economy of Western European Nations. Oxford 1984; ''Lehmbruch, G.'' – ''Schmitter, P. C.'': Patterns of Corporatist Policy-Making. London 1982; ''Schmitter, P. C.'' – ''Lehmbruch, G.'' eds.: Trends Toward Corporatist Intermediation. London 1979; ''Schmitter, P. C.'': Still the Century of Corporatism? ''Review of Politics'', 1974, No 36; ''Williamson, P. J.'': Varieties of Corporatism: Theory and Practice. Cambridge, Mass. 1985.
 ''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Berger, S.'' ed.: Organizing Interests in Western Europe: Pluralism, Corporatism and the TTransformation of Politics. New York 1981; ''Cawson, A.'': Corporatism and Political Theory. Oxford 1986; ''Cotta, A.'': Le triomphe des corporations. Paris 1983; ''Goldthorpe, J.'' ed.: Order and Conflict in Contemporary Capitalism: Studies in the Political Economy of Western European Nations. Oxford 1984; ''Lehmbruch, G.'' – ''Schmitter, P. C.'': Patterns of Corporatist Policy-Making. London 1982; ''Schmitter, P. C.'' – ''Lehmbruch, G.'' eds.: Trends Toward Corporatist Intermediation. London 1979; ''Schmitter, P. C.'': Still the Century of Corporatism? ''Review'' of Politics, 1974, No 36; ''Williamson, P. J.'': Varieties of Corporatism: Theory and Practice. Cambridge, Mass. 1985.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra]]
 [[Kategorie:Aut: Kunc Jiří]]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 [[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]