ZRN v 1. 2. 2018, 16:23

2018-02-01T16:23:02Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:10Z

import na produkční server

Nová stránka

krajané – v současné době ne zcela přesné pojmenování obyv. čes. či slov. původu usedlého dočasně či trvale v zahraničí. Odborná literatura tento termín nahrazuje výrazy čes. [[etnikum]] v zahraničí, vystěhovalci, exulanti, emigranti (viz [[emigrace]]), zahraniční Češi, Čechoameričani, Francouzi čes. původu apod., není v tom však důsledná a názorově sjednocená. Představitelé intelektuálských a polit. center čes. a slov. emigrace, kteří odešli za hranice po r. 1948 a 1968, několikrát prohlásili, že se nyní po listopadu 1989 stávají z „emigrantů“ „krajany“. Znamená to, že se v l. 1948–1989 vžilo dělení na emigranty a ''k.'', odvozené od polit. poměru vystěhovalce k Československu. ''K.'' byli ti, kteří měli tzv. upravený vztah k lidově demokr. a později social. zřízení v Československu. Většinou se jednalo o vystěhovalce v první generaci, kteří měli často dvojí státní příslušnost, nebo o potomky těchto vystěhovalců. Po listopadu 1989 převažuje názor, že pominul důvod klasifikovat vystěhovalce podle jejich právního či polit. vztahu k zemi původu a že lze tento pojem přijmout v jeho původním rozsahu, tzn. že za ''k.'' lze považovat všechny lidi čes. původu žijící v zahraničí.

Čes. živel v zahraničí, jeho kontakty se starou vlastí a naopak poměr vlasti ke ''k.'' mají dlouhou historii. Za první hromadný odliv Čechů za hranice lze považovat českobratrskou emigraci (''exulanství'') do Polska po porážce stavovského odboje v r. 1547. Následovalo několik dalších proudů odchodu z náb. důvodu do Saska, Slezska a Pruska (v 17. a 18. st.). Exulanti se usazovali převážně jako zemědělci. Pro 19. st. je charakteristické pokračování zemědělské kolonizace čes. kolonisty a zároveň od poloviny st. narůstání hromadného vystěhovalectví do velkých průmyslových center. Hlavními směry byly USA a Rakousko. Během 19. st. se čeští přistěhovalci usazovali v Banátu, Chorvatsku a Bosně-Hercegovině, od 60. l. 19. st. na Volyni a v černomořské oblasti v Rusku, od 80. l. v Nebrasce, Iowě, Wisconsinu a Texasu atd. Po 1. svět. válce narostlo vystěhovalectví do Francie, Kanady a Argentiny. Poslední migrační vlny, zvl. po r. 1968, směřující téměř výhradně „na západ“, se vyznačují značným prolínáním hosp. důvodů s polit. Začátkem 90. l. se odhaduje, že v zahraničí žijí 2 až 3 mil. lidí, kteří se hlásí k češství. Zatímco potomci čes. zemědělských kolonistů z 18. a 19. st. v zemích vých. a jihových. Evropy si většinou uchovávají prvky čes. etnicity, docházelo a dochází v prostředí průmyslových center k silné [[asimilace|asimilaci]]. Její tempo je závislé na několika faktorech: na velikosti skupiny, kompaktnosti osídlení, objektivních příčinách a subjektivních důvodech k migraci, na míře odlišností soc. prostředí mezi emigrační a imigrační zemí, na kontaktech s čes. zeměmi (s příbuznými nebo s institucemi). Pro současnost stejně jako pro kterékoli hist. období neexistují přesné statist. údaje. Začátkem 90. l. 20. st. se odhaduje např. v USA 1,5 mil. Čechů a Slováků, v Německu a Rakousku 70 tis., ve Francii 30 tis. Na desetitisíce se dají odhadovat počty Čechů a Slováků též v Maďarsku, Jugoslávii, Polsku, Rumunsku, Kanadě, v zemích bývalého SSSR a v Argentině.

S ohledem na kompaktnost osídlení můžeme stanovit několik typů ''k.'': ''1.'' původní obyv. tzv. „moravských“ vesnic na Hlubčicku a Ratibořsku a dále čes. vesnic v Kladsku, které souvisejí s původním osídlením čes. zemí a nevznikly migrací; ''2.'' obyv. vesnic založených čes. osadníky; ''3.'' tzv. kolonie v průmyslových aglomeracích; ''4.'' rozptýlené usazení (nejčastější typ). Kolem r. 1930 bylo registrováno 242 obcí, v nichž obyv. čes. nebo slov. původu tvořilo většinu, 6 400 krajanských spolků, 162 doplňovacích škol, 152 časopisů vydávaných ''k.'', 375 katol. kostelů, 332 evangelických sborů. V té době také vrcholily vzájemné kontakty mezi ''k.'' a Československem. Většina čsl. ministerstev měla spec. vystěhovalecká či krajanská oddělení, o koordinaci státního postoje ke ''k.'' se starala meziministerská komise pro vystěhovalectví a kolonizaci. Od r. 1922 platil vystěhovalecký zákon, který tvořil základ pro emigrační a krajanskou politiku někdejší ČSR. Na domácí půdě i v zahraničí působilo několik dobrovolných nevládních institucí: ''Ústav pro hospodářské styky emigrační a kolonizační'' při ''Masarykově akademii práce'' (zkráceně ''Emigrační ústav''), ''Sdružení československých spolků zahraničních'', ''Kostnická jednota'', ''Spolek sv. Rafaela'', ''Zahraniční župa sokolská'', ''Školský spolek Komenského'' aj. V r. 1928 vznikl ''Československý ústav zahraniční'', jehož posláním byla koordinace vztahu mezi ''k.'' a ČSR. Vycházelo několik časopisů specializovaných na vystěhovalectví a krajanství: ''Emigrační ústav'' vydával ''Československou emigraci'', ''Zahraniční odbor'' ''Národní rady československé'' vydával ''Naše zahraničí'', ''Sdružení československých spolků v zahraničí'' vydávalo v čes. verzi časopis ''Vystěhovalec'' a v něm. ''Heimatsbote''. Vyvrcholením kontaktů mezi ''k.'' a Československem byly dva krajanské sjezdy v Praze (v r. 1932 a 1938). ''K.'' prokázali svůj vztah k původní vlasti vojenskou účastí v protihabsburském zahraničním odboji (1914–1918) a v protifašistickém odboji (1939–1945). Po r. 1948 byly tyto hist. vzniklé vazby zpřetrhány. Iniciativa krajanských organizací usilující o jejich navázání ve smyslu právním, institucionálním a podnikatelském nebyla podle jejich vyjádření vyslyšena. Krajanská sdružení kromě sokolských jednot nemají celosvět. organizaci se sídlem v Čes. republice. Tento a další problémy by měl řešit svět. sjezd krajanů.

<div class="translations">
countrymen
compatriotes
Landsmänner
connazionali
</div>

Literatura: ''Aurhan, J.'' – ''Turčín, R.'': Češi a Slováci za hranicemi. In: ''Československá'' vlastivěda, sv. 5. Praha 1932; ''Brouček, S.'': Krajané a domov. Nástin dějin Československého ústavu zahraničního. Praha 1985; ''Folprecht, J.'': Studie o povaze zahraničních krajanů. Praha 1947; ''Strejček, K.'': Průvodce po československém zahraničí. Praha 1938; ''Štědronský, F.'': Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha 1958.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Brouček Stanislav|Stanislav Brouček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Brouček Stanislav]]
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Aurhan, J.'' – ''Turčín, R.'': Češi a Slováci za hranicemi. In: ''Československá'' vlastivěda, sv. 5. Praha 1932; ''Brouček, S.'': Krajané a domov. Nástin dějin Československého ústavu zahraničního. Praha 1985; ''Folprecht, J.'': Studie o povaze zahraničních krajanů. Praha 1947; ''Strejček, K.'': Průvodce po československém zahraničí. Praha 1938; ''Štědronský, F.'': Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha 1958.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Aurhan, J.'' – ''Turčín, R.'': Češi a Slováci za hranicemi. In: ''Československá vlastivěda'', sv. 5. Praha 1932; ''Brouček, S.'': Krajané a domov. Nástin dějin Československého ústavu zahraničního. Praha 1985; ''Folprecht, J.'': Studie o povaze zahraničních krajanů. Praha 1947; ''Strejček, K.'': Průvodce po československém zahraničí. Praha 1938; ''Štědronský, F.'': Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha 1958.
 ''[[:Kategorie:Aut: Brouček Stanislav|Stanislav Brouček]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Aurhan, J.'' – ''Turčín, R.'': Češi a Slováci za hranicemi. In: ''Československá'' vlastivěda, sv. 5. Praha 1932; ''Brouček, S.'': Krajané a domov. Nástin dějin Československého ústavu zahraničního. Praha 1985; ''Folprecht, J.'': Studie o povaze zahraničních krajanů. Praha 1947; ''Strejček, K.'': Průvodce po československém zahraničí. Praha 1938; ''Štědronský, F.'': Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha 1958.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Brouček Stanislav|Stanislav Brouček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Brouček Stanislav|Stanislav Brouček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Brouček Stanislav]]
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Krajané - Historie editací

ZRN v 1. 2. 2018, 16:23

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server