ZRN v 12. 6. 2018, 06:38

2018-06-12T06:38:49Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:35Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:17Z

import na produkční server

Nová stránka

legitimita – (z lat. legitimus = zákonitý, právní) – v širokém smyslu obecné uznání práva na výkon [[moc|moci]] či uplatňování [[autorita|autority]]. V užším smyslu zákonné zdůvodnění, založení výkonu vládnutí. ''L.'' je připisována jedinci nebo skupině. Jako pojem týkající se mocenských vztahů ve společnosti vyskytuje se ''l.'' spíše v polit. a právní oblasti. Navazuje na ni pojem ''legalita'', což je konformní způsob jednání podle platných [[zákon|zákonů]]. Legální jednání by mělo provázet ''l.'', ale není tomu tak vždy. Závisí to právě na mocenském uspořádání spol. vztahů. ''L.'' státní moci je v podstatě její oprávněnost a je výrazem skutečnosti či přesvědčení, že ten, kdo vládne, tedy kdo vydává právní akty a přijímá jiná mocensky sankcionovaná rozhodnutí, vládne „po právu“, že se nedostal k moci „uzurpací“, nýbrž na základě určitého „titulu“. Ten nemusí být nutně právní, ale může být založen na jiné „nejvyšší legitimační normě“, např. na vládě „na místě božím“ či „z boží milosti“ nebo na „přirozeném právu“. Od Fr. revoluce, která přijala ''Rousseauovu'' doktrínu [[smlouva společenská|společenské smlouvy]], je dnes ve většině záp. zemí považována za základ ''l.'' vůle lidu. I v soudobých právních teoriích se vychází z myšlenky suverenity lidu a za legitimní se považuje taková moc, která se zakládá na mandátu lidu, je od něho odvozena a trvá s jeho souhlasem (viz též [[demokracie]], [[demokracie západní]], [[demokracie a autoritarismus]]).

Ze s-gického hlediska se obšírně otázkou ''l.'' zabýval ''M. Weber'' ve své Herrschaftssoziologie (sociologii panství). Rozlišuje 3 „čisté“ typy „legitimního“ [[panství]] z hlediska: ''1.'' racionálního charakteru ''l.'' založeného na víře v legalitu stanoveného řádu a práva vykonávaného těmi, kteří jsou k tomu kompetentní; ''2.'' tradičního charakteru ''l.'' opírajícího se o každodenní víru v posvátnost tradice; ''3.'' charismatického základu ''l.'' spočívající na posvátnosti, mimořádném působení či síle osobnosti, která tento řád vytvořila (''Kristus'', ''M. Luther'', ''Napoleon'' aj.; viz [[panství charismatické]]). Problém ''l.'' oživila v západoněm. s-gii diskuse k racionálnímu typu legitimního panství, vedená mezi ''J. Habermasem'', ''Luhmannem'' a ''J. Winckelmannem'' nad výkladem ''Weberovy'' klasifikace zákl. typů legitimního panství. Podle ''J. Habermase'' dochází v moderní společnosti ke [[krize|krizi]] ''l.'' vyvolané změnami v polit. systému, která je souběžným jevem ekon. krize, krize racionality a motivační krize. Potřeba ''l.'' ale neustále stoupá, což podle ''Habermase'' vede k [[chaos|chaosu]] ve společnosti. ''N. Luhmann'' považuje za dostačující, jestliže se ''l.'' opírá o legalitu, bere tedy v úvahu pružný právní systém rychle reagující na změny vyvolané soc. diferenciací. Racionalita legálních rozhodnutí řešících konkrétní soc. problémy, krizové situace ekon., polit., ekologické aj. supluje plně potřebu ''l.'' v ''Habermasově'' smyslu. Marx. teorie státu pojem ''l.'' nepoužívá, protože ve společnosti, která je rozdělena na antagonistické třídy, není z hlediska veškerého obyv. státní moc nikdy „legitimní“.

<div class="translations">
legitimacy
légitimité
Legitimität
legittimità
</div>

Literatura: ''Habermas, J.'': Legitimationsprobleme in Spätkapitalismus. Frankfurt a.M. 1977; ''Luhmann, N.'': Legitimation durch Verfahren. Neuwied 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972; ''Winckelmann, J.'': Legitimität und Legalität in Max Webers Herrschaftsoziologie. 1952.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Habermas, J.'': Legitimationsprobleme in Spätkapitalismus. Frankfurt a.M. 1977; ''Luhmann, N.'': Legitimation durch Verfahren. Neuwied 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972; ''Winckelmann, J.'': Legitimität und Legalität in Max Webers Herrschaftsoziologie. 1952.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Habermas, J.'': Legitimationsprobleme in Spätkapitalismus. Frankfurt a. M. 1977; ''Luhmann, N.'': Legitimation durch Verfahren. Neuwied 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972; ''Winckelmann, J.'': Legitimität und Legalität in Max Webers Herrschaftsoziologie. 1952.
 ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Habermas, J.'': Legitimationsprobleme in Spätkapitalismus. Frankfurt a.M. 1977; ''Luhmann, N.'': Legitimation durch Verfahren. Neuwied 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972; ''Winckelmann, J.'': Legitimität und Legalität in Max Webers Herrschaftsoziologie. 1952.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Legitimita - Historie editací

ZRN v 12. 6. 2018, 06:38

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server