imported>Admin: Přidána poslední věta Hana Librová je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:38Z

Přidána poslední věta Hana Librová je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:23Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:24Z

import na produkční server

Nová stránka

Librová Hana

<time datetime="1943-11-26">26. listopadu 1943</time> v Brně
<div id="photo">[[Soubor:Librová_Hana_01.jpg|400px]]</div>

Vystudovala biologii na přírodovědné fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnešní [[Masarykova univerzita v Brně]]) (absolv. 1967), načež pracovala jako laboratorní technička Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni, avšak již v roce 1968 přešla na katedru sociologie brněnské filosofické fakulty. Titul kandidátky věd získala na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (CSc. 1984, disertace Sociální percepce krajiny). Na brněnské katedře setrvala i po roce 1990, kdy došlo k přejmenování brněnské univerzity na Masarykovu univerzitu a později k zařazení katedry sociologie na fakultu sociálních studií této univerzity. V tomto období absolvovala dva delší přednáškové a studijní pobyty v Mnichově (1991) a v Norsku (1996). V roce 1993 se na základě práce Ekologicky příznivé změny způsobu života habilitovala ze sociologie a v roce 1997 byla jmenována profesorkou. V roce 1999 založila katedru environmentálních studií, kterou vedla do roku 2003 a na níž působí dodnes.

Ústředním badatelským tématem Librové byly od začátku její akademické dráhy ekologické problémy nahlížené ze sociologické perspektivy. V této souvislosti se zabývala zkoumáním životního stylu a životního prostředí, utvářením krajiny a hodnotovou stránkou ekologických problémů, a to i v souvislosti s demografií a historií. Výsledkem dlouhodobého vědeckého a pedagogického úsilí bylo vytvoření studijního oboru humanitní environmentalistika (1998) a krátce na to zmíněné založení katedry. Kromě vědeckovýzkumné činnosti působí i v řadě významných funkcí souvisejících s rozvíjením a popularizací jejího oboru. Podporuje různé ekologické aktivity a kromě vědeckých studií a knih publikuje popularizační články (v časopisech ''Respekt'' a ''Vesmír''). Je členkou čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj a členkou poradního sboru Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha. Obdržela řadu ocenění: Cenu Josefa Vavrouška (1997), Cenu ministra životního prostředí (2004), Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. stupně (2009).

V tvorbě Librové lze najít dvě hlavní navazující centra zájmu: o krajinu jako o ekologický, sociologický a kulturní fenomén, a o postoje, chování a životní způsob lidí ve vztahu k ekologickým problémům. Koncentrace na pojem „krajina“ se objevuje v publikacích z konce 80. let. V ''Sociální potřebě a hodnotě krajiny'' (1987) jde o poměrně strohou vědeckou analýzu vztahu člověka ke krajině, usilující o důslednost a přesnost. Autorka se snaží postihnout historické indicie vnímání přírody a snahy o její přetváření a ovládání. Vymezení krajiny jako „opticky určeného útvaru, místa pro pobyt“ rozvíjí i v rovině umělecké reflexe (výtvarné, básnické) v evropském rámci (krajina jako estetická hodnota v romantismu, impresionismu, realismu) i mimo něj (např. čínské pojetí krajiny). Historicko-sociologickou dimenzi má také následné pojednání o ochraně krajiny. Současnost podává v rovině empirického zkoumání soustředěného hlavně na sociální percepci krajiny u dětí, zemědělců a rekreantů. Dochází mj. k závěru, že krátkodobý a krátkozraký ekonomický efekt a resortní zájmy by měly ustoupit širšímu pojetí racionality, v němž je místo pro kvalitní krajinu. Ke stejnému tématu, se stejnými hodnotovými důrazy se krátce na to Librová vyjádřila také v díle ''Láska ke krajině'' (1988), které autorku zpopularizovalo. Kniha je totiž určena „širšímu okruhu čtenářů“, což zahrnuje potlačení strohých vědeckých rozborů, čísel, grafů, citací ve prospěch barvitého vylíčení historických peripetií a hledání „citového vztahu člověka ke krajině“. Přitom je však zachována vysoká míra vědecké serióznosti. Librová dochází k závěru, že láska sice vzniká z potřeby, ale „respektuje práva svého objektu, je ochotna zříci se pro něj nepřiměřených nároků a je schopna v jeho prospěch jednat“.

Na tento závěr jakoby přímo navazoval druhý typ publikací, jemuž se Librová začala věnovat od 90. let. Jednalo se zprvu o zkoumání postojů ekologických aktivistů (zelených) a zastánců „dobrovolné skromnosti“ (tzv. pestrých). Pak po desetileté pauze (i v reakci na ohlasy „Pestrých a zelených“) napsala knihu ''Vlažní a váhaví'' (2003), kterou sama považuje za své nejvýznamnější dílo. Ustoupila v ní od poněkud jednostranného, zásadového postoje, zmiňuje se o tom, že objevila i ekologicky příznivé životní styly vymykající se koncepci „dobrovolné skromnosti“, a ptala se, zda se hédonismus postmoderní společnosti skutečně vylučuje s ekologicky příznivým chováním, v čem ano a v čem ne. Říká také, že „vyhlíží každý zárodek ekologicky příznivé změny a spokojí se s málem“. Podle ní „ekologické ctnosti“, byť vlažné a váhavé, neznamenají pouze pasivní postoj, ale mohou být i určitou formou ekologického aktivismu. Hlavní pozornost soustřeďuje na kategorii „luxusu“ v kontrastu ke „skromnosti“. Dílo končí úvahami o budoucnosti s ohledem na individualizaci společnosti a postmodernistické způsoby uvažování. Zdá se být završením originálního, vědeckého a zároveň angažovaného přístupu k jednomu velkému celoživotnímu tématu.

Knihy: ''Vybrané kapitoly z demografie'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981; spoluautor Z. Pavlík), ''Sociální potřeba a hodnota krajiny'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1987); ''Láska ke krajině?'' (Blok, Brno 1988); ''Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti'' (Hnutí Duha, Brno 1994); ''Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu'' (Doplněk, Brno 2003).

Studie: Environmental Hopes in a Post-communist Society: The Czech Experience (''Österreichische Zeitschrift für Soziologie'' 1993); Decentralizace osídlení vize a realita (''Sociologický časopis'' 1996–97); The Disparate Roots of Voluntary Modesty (''Environmental Values'' 1999); Ekologický luxus na zahradě (''Sociální studia'' 2002); Mystika jako cesta k uzdravení Matky Země? (''Sociální studia'' 2005); Překážky, diskuse, shody (o vztahu environmentalistů ke křesťanům) (''Teologická reflexe'' 2007); The Environmentally Friendly Lifestyle: Simple or Complicated? (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 2008); Individualizace v environmentální perspektivě: sociologické rámování mění pohled a plodí otázky (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 2010).

Literatura: Jiří Papoušek: ''Hovory o ekologii'' (Portál, Praha 2000).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Hana Librová se podílela na [[:Kategorie:Aut: Librová Hana|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Jiří Papoušek: ''Hovory o ekologii'' (Portál, Praha 2000).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Hana Librová se podílela na [[:Kategorie:Aut: Librová Hana|některých heslech]] této encyklopedie.

Librová Hana - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Hana Librová je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server