ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo město v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:19Z

Přidána poslední věta Viz též heslo město v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 3. 2. 2018, 19:58

2018-02-03T19:58:00Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:40Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:28Z

import na produkční server

Nová stránka

město – z hlediska analytického jedna z podob [[sídlo|sídla]], územního společenství. ''M.'' je formou [[komunita|komunity]], jejíž členové žijí společně tím způsobem, že sdílejí nejen ten neb onen dílčí zájem, nýbrž všechny zákl. podmínky společného života. Znakem takové ''městské komunity'' je, že v jejím rámci mohou být uspokojovány zákl. lidské potřeby a aktivity. V negativním vymezení ''m.'' není zájmovým sdružením, asociací nebo institucí, které sledují pouze určité specif. zájmy a cíle. ''M.'' v s-gickém smyslu není ani pouhým subsystémem globální společnosti, který má plnit určité specif. funkce, i když jednotlivá ''m.'' mají samozřejmě v rámci celospol. dělby práce některé aktivity rozvinuté více a jiné méně. Specializace ''m.'' umožňuje provést jejich typologii, která se nejčastěji opírá o zařazení podle tzv. dominantní aktivity, někdy označované také jako hosp. báze ''m.'' I když ''m.'' nejsou pouhými subsystémy globálních společností, mají k nim důležitý vztah, který lze obecně popsat takto: společnost se realizuje v konkrétních komunitách, tedy i v ''m.'', v nichž se v různých modifikacích jako by „opakuje“. ''M.'' jsou tudíž jakýmisi mikrokosmy [[společnost|společnosti]]. Lze u nich rozlišit 4 stránky: ''1.'' hmotnou a morfologickou (budovy, sítě, obyv., hustotu, pohyby lidí, prostorové uspořádání objektů a lidí); ''2.'' funkční a institucionální (aktivity hosp., polit., soc., pravidla, právo, hosp. a jiné organizace); ''3.'' soc. a psych. (typy soc. vztahů, způsob života); ''4.'' sémiotickou (prostor a artefakty v něm jsou také soustavou znaků, které nesou informace, návody a pokyny a vyjadřují tak kult. obsahy a orientace daného ''m.'' a společnosti). Analýzou těchto 4 stránek ''m.'' se zabývají jednotlivé složky [[sociologie města]], příp. sousední vědní obory. Tak např. na morfologii ''m.'' se soustřeďuje [[ekologie sociální|sociální ekologie]], [[demografie]], [[geografie sociální|sociální geografie]], ekonomie ''m.'' a rovněž [[urbanismus]] jako součást architektury. Funkční a institucionální stránku ''m.'' zkoumá [[sociologie bydlení]], s-gie městské správy, městských mocenských struktur, komunálně orientovaná politologie, teorie městského a územního plánování. V rámci soc.-psychol. a s-gického přístupu se zkoumají takové otázky, jako je městský způsob života, typy soc. vztahů, důsledky života ve městech ve sféře individ. a skup. S tím souvisí [[etnografie velkého města]], kult.-antropol., psychiatrické a obecně lékařské studium ''m.'' a studium městské [[patologie sociální|sociální patologie]]. Sémiotická stránka ''m.'' je dosud nejméně rozvinutou složkou s-gie ''m.''. Větší pozornost je jí věnována v psychologii architektury a prostředí, v ekologické psychologii a v informačně orientované estetice.

Nedostatkem mnoha definic ''m.'' je jednostranný důraz na jednu z uvedených 4 stránek, nejčastěji na morfologické a kvant. aspekty ''m.''. Hmotné, funkční, institucionální, soc. interakční a znakové stránky ''m.'' tvoří těsně propojené a vzájemně se ovlivňující části každé komunity. Hmotný substrát, artefakty ''m.'', hustota obyv. a jiné složky morfologie ''m.'' působí na institucionální uspořádání ''m.'', na chování jeho obyv., a naopak změny institucí, hodnot, forem interakce určují hmotné uspořádání, prostorovou strukturu ''m.'' i jeho artefaktů. Tento druhý směr morfogenetického působení, tj. od společnosti k hmotné struktuře, lze považovat za primární, i když prokazatelně existuje i zpětný vliv hmotných struktur na soc. a kult. složky každého územního společenství. Povaha všech těchto vztahů se v závislosti na hist. podmínkách mění. Obdobně se v historii měnil také modus vztahů mezi globální společností a ''m.'' jako relativně nezávislými elementy hosp., právní a kult. i soc. struktury globální společnosti. Za těchto okolností je obtížné vyslovit obecnou definici ''m.''. Zdá se, že jeho nejdůležitějšími znaky zůstávají znaky morfologické a soc.-psychol., příp. kult.''M.'' je tedy jednou z forem územního společenství, které se vyznačuje poměrně velkou hustotou obyv. i budov a sítí, je místem rozvinuté dělby práce, jež se v závislosti na fázi hosp. vývoje projevuje koncentrací průmyslových a později obslužných, informačních a řídících činností, a také územím a místem s vysokou mírou soc. komunikace, produkce, shromažďování, výměny a předávání hmotných i kult. statků a symbolů.

Rostoucí znalosti hist. se proměňujících hmotných, hosp., právních, polit., kult. i soc. interakčních podob fenoménu, který je označován pojmem „město“, vedly k pochybnostem, zda lze ''m.'' definovat bez ohledu na hist. epochu, zemi a kulturu. Autoři zabývající se ''m.'' se rozdělili na ty, kteří zdůrazňují trvalé, byť modifikující se komponenty a formy, a na ty, kteří zdůrazňují historicitu městských sídel a nevidí možnost považovat soudobé Los Angeles a starověké Athény za totožnou s-gickou konfiguraci. Výrazným reprezentantem první skupiny je ''Lewis Mumford'', který v knize ''The City in History'' dospěl k závěru, že existují 3 trvalé institucionální a morfologické znaky ''m.'': ''1.'' městské jádro, sloužící jako ceremoniální centrum, které často tvořilo posvátné jádro pro pozdější založení ''m.'' (např. v Athénách); ''2.'' trvalé shluky budov umístěných poměrně blízko sebe, charakterizující mnohé městské struktury odvozené z neolitických vesnic; ''3.'' velká skupina hmotných struktur a institucí, odvozená z nového městského jádra, tj. z citadely. Z hradu nebo paláce na jedné straně a ze svatyně na straně druhé jsou odvozeny četné prvky ''m.'', které v modifikované podobě nacházíme i v jeho dnešní podobě (např. soudy, vězení, administrativní budovy, kasárna, knihovny, školy, univerzity, nemocnice). Trh, dílna, skladiště a banka pocházely jak z vesnice, tak z citadely. Univerzální model ''m.'' nabýval různých forem, pohyboval se však mezi dvěma polárními podobami: první, která přetrvávala v Evropě až do 17. st., označil ''Mumford'' pojmem „klasický kontejner“, druhou pojmem „magnet“. Kontejner bylo vysoce kompaktní ''m.'' s hradbami, typické pro větší část Evropy, magnet byl výrazem pro rozvolněnou městskou strukturu, která je přitahována a držena dohromady silným centrem, ale nemá tak vysokou hustotu objektů i obyv. jako kontejner. Tato druhá forma má začátky v Egyptě, v egejských městech s akropolí, ve středoam. ceremoniálních centrech. Obě tyto městské formy sloužily týmž zákl. funkcím: shromažďování, uskladňování, výměně, převádění informací a dalším operacím s hmotnými a kult. statky a snadné interakci a komunikaci mezi lidmi.

K autorům, kteří naopak zdůrazňují historicitu a relativitu obsahu i pojmu ''m.'', patří např.: ''M. Weber'' (na případě evrop. středověkého ''m.''), ''G. Schmoller'', ''P. M. Hohenberg'' a ''L. H. Lees'' (na středověkých, barokních, průmyslových ''m.''), ''R. A. Rappaport'' (studuje ''m.'' v různých kulturách), ''G. Sjöberg'' (všímá si preindustriálního a industriálního ''m.''). Příkladem ideálního typu středověkého evrop. ''m.'' je soubor 5 znaků, které uvádí ''M. Weber'': ''1.'' hradby; ''2.'' trh; ''3.'' vlastní soud a alespoň z části autonomní právo; ''4.'' s tím spojené formy sdružování; ''5.'' alespoň částečná nezávislost a autokefalie, tudíž také správa skrze úřady, na jejichž zvolení se účastní měšťané. ''M.'' v tomto pojetí je ovšem poměrně oddělené od ostatní společnosti, je to autonomní prvek uprostřed převládající agrární feudální společnosti. Vztah dnešních ''m.'' k celku společnosti je odlišný. Proměnlivost vztahu ''m.'' ke globální společnosti je ovšem dalším argumentem pro hist. přístup. Do doby [[revoluce průmyslová|průmyslové revoluce]] splývaly právní, hosp. a hmotné stránky ''m.'' Průmyslová revoluce je od sebe oddělila a navíc [[urbanizace]] společnosti způsobila, že (podle některých autorů, např. ''R. E. Pahla'', ''P. Saunderse'') nemá ve vysoce urbanizovaných společnostech již smysl rozlišovat mezi ''m.'' a venkovem nebo ''m.'' a ostatní společností. Tyto společnosti jsou jako celek městské, i když se nadále zachovávají rozdíly ve velikosti a ve funkcích ''m.'' a ostatních sídel. Ale velikost sídla již téměř nevypovídá o jeho městskosti, jako tomu bylo v 19. st. ''M.'', která byla prostorově, právně a zčásti i kult. a soc. oddělena od ostatní společnosti, již neexistují a jsou nahrazována novými strukturami: ''metropolitními oblastmi'', městskými regiony, městskými [[aglomerace|aglomeracemi]] a [[konurbace|konurbacemi]]. Stará městská jádra a centra se vylidňují a obyv. i instituce se stěhují za fyzické i právní hranice ''m.'' Tyto proměny měst 20. st. nejlépe vysvětlují technologie, kult. hodnoty a struktura moci. I když nejnovější trendy ukazují, že [[velkoměsto|velkoměsta]] a jejich centra, zejm. v Evropě, mají větší vitalitu, než se předpokládalo, a že lze pozorovat jakousi renesanci „vnitřních měst“, není pochyb o tom, že vztah mezi prostorovou, funkční, polit. a kult. decentralizací a centralizací, čili také mezi rozptylem a koncentrací městských aktivit, bude trvalým problémem městské politiky v příštích desetiletích (viz též [[metropole]]).

<div class="translations">
city
ville
Stadt
città
</div>

Literatura: ''Hamm, B.'': Einführung in die Siedlungssoziologie. München 1982; ''Hohenberg, P. M.'' – ''Lees, L. H.'': The Making of Urban Europe 1000–1950. Cambridge, Mass 1985; ''Mumford, L.'': The City in History. Londýn 1961; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967; ''Pahl, R. E.'': Patterns of Urban Life. Londýn 1970; ''Saunders, P.'': Social Theory and the Urban Question. New York 1981; ''Sjöberg, G.'': The Preindustrial City. London 1960.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Einführung in die Siedlungssoziologie. München 1982; ''Hohenberg, P. M.'' – ''Lees, L. H.'': The Making of Urban Europe 1000–1950. Cambridge, Mass 1985; ''Mumford, L.'': The City in History. Londýn 1961; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967; ''Pahl, R. E.'': Patterns of Urban Life. Londýn 1970; ''Saunders, P.'': Social Theory and the Urban Question. New York 1981; ''Sjöberg, G.'': The Preindustrial City. London 1960.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Einführung in die Siedlungssoziologie. München 1982; ''Hohenberg, P. M.'' – ''Lees, L. H.'': The Making of Urban Europe 1000–1950. Cambridge, Mass 1985; ''Mumford, L.'': The City in History. London 1961; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967; ''Pahl, R. E.'': Patterns of Urban Life. London 1970; ''Saunders, P.'': Social Theory and the Urban Question. New York 1981; ''Sjöberg, G.'': The Preindustrial City. London 1960.
 ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Einführung in die Siedlungssoziologie. München 1982; ''Hohenberg, P. M.'' – ''Lees, L. H.'': The Making of Urban Europe 1000–1950. Cambridge, Mass 1985; ''Mumford, L.'': The City in History. Londýn 1961; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967; ''Pahl, R. E.'': Patterns of Urban Life. Londýn 1970; ''Saunders, P.'': Social Theory and the Urban Question. New York 1981; ''Sjöberg, G.'': The Preindustrial City. London 1960.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Město - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo město v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 3. 2. 2018, 19:58

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server