imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální, společnost kapitalistická nebo společnost materialistická…

2020-09-21T06:16:56Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální, společnost kapitalistická nebo společnost materialistická…

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:38Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:24Z

import na produkční server

Nová stránka

marxismus – myšlenkový proud spojený s polit. praxí. Východiskem jsou názory ''K. Marxe'', zprvu fil., postupně přerůstající v komplexní interpretaci dějin jako „přírodně historického procesu“. Dle vlastní ''Marxovy'' charakteristiky mělo být toto pojetí „naturalismem“, dial. překonáním dosavadního materialismu a idealismu ve smyslu syntézy jejich nejlepších prvků. V teorii poznání staví ''Marx'' na odmítnutí naivního realismu pojetím [[praxe]] jako předmětu poznání. Svět je poznatelný pouze v míře, do jaké jej mění „lidská smyslová činnost“, tj. právě praxe. Nepoznáváme tedy svět sám, nýbrž svou činnost v něm a proces poznávání světa nemůže být nikdy úplný a dokončený. Tím je současně řečeno, že lidé tvoří sami své dějiny přeměnou okolního světa; praxe je základem formování společnosti i její sebereflexe. Jelikož nejpodstatnější složkou praxe je pro ''Marxe'' [[práce]], jsou dějiny v konečné instanci dějinami [[formace společenskoekonomická|společenskoekonomických formací]], ne však ve smyslu běžného [[determinismus ekonomický|ekonomického determinismu]], nýbrž na základě změn povahy výrobních sil, kterou musí ve své práci člověk respektovat. Při vypracování svého [[názor světový|světového názoru]] postupoval ''Marx'' synkretickým způsobem, tj. dosavadní literaturu bral jako stavební kameny své vlastní koncepce, aniž ho zajímal původní smysl. Nelze tedy ani při jeho odvolávkách na předchozí vývoj fil. či ekon. teorie mluvit o „zdrojích a součástech“ ''m.''. Již za ''Marxova'' života byly jeho názory i jeho stoupenci přijímány pouze v redukované podobě, což ''Marxe'' vedlo ke známému prohlášení „já přece nejsem žádný marxista“.

Hlavní linie vývoje ''m.'' počíná ''F. Engelsem'', který nebyl zjednodušeným vydáním a popularizátorem ''Marxe'', ale samostatným tradičně social. myslitelem. Rozdíly jsou patrné zejm. v ''Engelsově'' koncepci „socializace“ (rozumí se centrálního řízení ekonomiky společností jako celkem) jako skoku z „říše nutnosti do říše svobody“, což ''Marx'' výslovně odmítal. Pokračováním v tomto ''Engelsově'' ekon. redukcionismu byl jednak [[revizionismus]] ''Engelsova'' sekretáře ''E. Bernsteina'' ústící do výslovného odmítnutí ''Marxových'' názorů, jednak ortodoxie ''K. Kautského'' dokončující přeměnu ''Marxova'' komplexního názoru v soustavu osamostatnělých fil., ekon. a polit. [[doktrína|doktrín]]. Z marx. ortodoxie vychází linie dalšího štěpení marx. názorů. Nejvýraznějšími představiteli tohoto vývoje jsou ''Rosa Luxemburgová'', ''V. I. Lenin'' (viz [[leninismus]]), ''L. D. Trockij'' (viz [[trockismus]]), ''N. I. Bucharin'' a ''J. V. Stalin'' (viz [[stalinismus]]), jehož tezí o prioritě politiky před ekonomikou se z ''m.'' stává utilitaristický soubor pouček, často protikladných původnímu obsahu a měněný dle polit. potřeby. Stalinismus vystupuje pod názvem [[marxismus-leninismus]] dle vlastní ''Stalinovy'' definice jako „spojení ruské revolučnosti s americkou věcností“. Ve své liberalizované podobě po ''Stalinově'' smrti končí tato ideologie jako „služtička politiky“ v naprostém rozkladu. Odštěpenou větví bylo od 30. l. 20. st. využití zejm. ''Leninových'' názorů v tehdejších koloniálních a polokoloniálních zemích. ''Mao-Ce-tung'' z nich vytvořil ve 30.–60. l. ucelenou ideologii prosazování zájmů chudých vrstev v nár. měřítku a chudých zemí v mezinár. měřítku. V maoistické podobě se marxismus-leninismus stal vlivnou ideologií uvnitř tzv. [[„třetí svět“|třetího světa]], sice již též vzdálenou ''Marxovi'' i ''m.'', na rozdíl od stalinismu však ucelenou a utilitaristickou až v pozdních oficiálních podobách. Od 20. l. 20. st. se v Evropě, později v USA vyvíjel tzv. [[neomarxismus]], navazující na dříve opomíjené a neznámé části ''Marxových'' prací.

<div class="translations">
Marxism
marxisme
Marxismus
marxismo
</div>

Literatura: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané spisy. Praha 1976–1978; ''Kołakowskij, L.'': Main Currents of Marxismus. Oxford 1978; ''Lefebvre, V.'': The Sociology of Marx. London 1968; ''Lenin, V. I.'': Vybrané spisy. Praha 1975–1981; ''Mao-Ce-tung'': Vybrané spisy. Praha 1953–1957; ''Marx, K.'': Ekonomicko-filozofické rukopisy z r. 1844. Praha 1978; ''Marx, K.'': Kapitál, I.–III. Praha 1953–1968.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vraný Jiří|Jiří Vraný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vraný Jiří]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané spisy. Praha 1976–1978; ''Kołakowskij, L.'': Main Currents of Marxismus. Oxford 1978; ''Lefebvre, V.'': The Sociology of Marx. London 1968; ''Lenin, V. I.'': Vybrané spisy. Praha 1975–1981; ''Mao-Ce-tung'': Vybrané spisy. Praha 1953–1957; ''Marx, K.'': Ekonomicko-filozofické rukopisy z r. 1844. Praha 1978; ''Marx, K.'': Kapitál, I.–III. Praha 1953–1968.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vraný Jiří|Jiří Vraný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vraný Jiří|Jiří Vraný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vraný Jiří]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Marxismus - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální, společnost kapitalistická nebo společnost materialistická…

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server