Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:40Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:27Z

import na produkční server

Nová stránka

merkantilismus – (z it. mercantile = obchodní; odvozeno od lat. mercatus = obchod, trh) – pojem zavedený [[fyziokratismus|fyziokratismem]] a zpopularizovaný ''A. Smithem'' v knize ''An Inquiry into the Nature and Causes of the Welth of Nations'' z r. 1776, který označuje směr v soc. a ekon. myšlení akcentující význam státního intervencionismu do hosp. sféry, populačního růstu, nadbytku levné pracovní síly, nízkých mezd a rezervní armády nezaměstnaných pro bohatství společnosti a polit. moc státu. Vlády ovlivněné ''m.'' podporovaly vesměs rozvoj obchodu, zvl. zahraničního, a budování manufaktur, často (především ve Francii) orientovaných na výrobu luxusního zboží. Jeho představitelé ''J. Child'', ''B. de Mandeville'', ''G. Malynes'', ''T. Mun'', ''Ch. Devenant'' a zejm. ''W. Petty'' jsou pokládáni za první představitele moderní, sekularizované [[ekonomie politická|politické ekonomie]] a jejich názory jsou studovány jako reprezentativní projevy [[etika protestantská|protestantské etiky]]. Jako ekon., obchodní a soc. politika se ''m.'' prosadil nejprve v Itálii a Anglii. Ve Francii prosazoval radikální merkantilistickou politiku ''J. B. Colbert'' (proto je nazývána též ''colbertismem''), v Rusku ''Petr I.'', v Německu ''Fridrich Veliký''. V Rakousku, a tedy v Čechách i na Slovensku, se ''m.'' začal uplatňovat od počátku 18. st. (viz [[kameralistika]]). Do podoby ucelené ekon. a soc. teorie se ''m.'' vyvinul pouze v Anglii. V jeho vývoji jsou rozlišovány 2 fáze: tzv. raný ''m.'', označovaný též jako [[monetarismus]] či bulionismus, a vlastní ''m.'', nazývaný ''K. Marxem'' též obchodním či manufakturním systémem. Za kritérium odlišující obě fáze je pokládáno zrušení zákazu vývozu peněz za hranice země a především přechod od politiky regulace pohybu peněz a zahraničního obchodu k politice celkového řízení hospodářství. V oblasti finanční politiky se hranicí mezi monetárním systémem a zralým ''m.'' stal přechod od sledování peněžní bilance k bilanci obchodní a k sledování platební bilance země. Hlavním cílem monetárního systému bylo shromáždit v zemi co nejvíce drahých kovů a peněz a bránit jejich vývozu ze země. Peníze a drahé kovy měly především funkci pokladu.

Raně ''merkantilistická politika'' blokovala dovoz luxusních předmětů a vývoz domácích výrobků podporovala pouze tehdy, když přinášel zisk v drahých kovech. Zahraniční obchodníci byli nuceni utratit veškerý zisk v zemi. V druhé fázi merkantilistické politiky byla za hlavní cíl pokládána kontrola zahraničního obchodu, podpora vývozu při snižování výrobních nákladů. Zisky z aktivní platební bilance nebyly tezaurovány, ale byly použity k rozšíření výroby, byly již tedy chápány jako [[kapitál]]. Charakteristickým rysem ''m.'' byla agresivní zahraniční politika, boj o trhy doprovázený snahou hosp. oslabit potenciálního soupeře. Souviselo to s představou, že země se může obohatit jen na úkor jiné země, jeden obchodník na úkor druhého. Politika byla z téhož důvodu zaměřena na podporu koloniálních výbojů. Její soc. i ekon. složka se zaměřovala na stimulaci růstu obyv. a účelné využití veškeré pracovní síly včetně tuláků, žebráků a kriminálních živlů. Merkantilního původu je i představa, že nikoliv suroviny, ale [[síla pracovní|pracovní síla]] a pracovní čas jsou největším bohatstvím státu, stejně jako představa o [[politika sociální|sociální politice]], která udržuje životní úroveň pracujících na úrovni postačující k zajištění jejich životních potřeb. Podle ''Mandevilla'' je třeba dělníky chránit před smrtí hladem, ale neměli by dostat nic navíc. Protože nemají žádnou jinou motivaci k práci než své vlastní potřeby, je moudré je uspokojit, ale bylo by šílené zabezpečit je trvale. ''M.'' byl hosp. a soc. politikou absolutismu a proti němu se obraceli především ideologové volné soutěže (viz [[laissez faire]]). V s-gii a ekonomii vzrostl zájem o ''m.'' až v 2. polovině 19. st., kdy na něj upozornili zvl. představitelé hist. školy v ekonomii ''G. Schmoller'' a ''W. Cunningham''. Oceňovali na ''m.'' především ideu silného státu aktivně ovlivňujícího ekon. i soc. život společnosti. Kritický postoj zaujímali někteří marx. badatelé (např. ''F. Mehring'') k administrativně byrokratickým metodám ovlivňování ekon. života, typickým pro něm. absolutismus. (Viz též [[neomerkantilismus]].)

<div class="translations">
mercantilism
mercantilisme
Merkantilismus
mercantilismo
</div>

Literatura: ''Cunningham, W.'': Growth of English Industry and Commerce. Cambridge 1882; ''Heckscher, E. F.'': Der Merkantilismus. Jena 1932; ''Schmoller, G.'': The Mercantile System. Berlin 1884.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Cunningham, W.'': Growth of English Industry and Commerce. Cambridge 1882; ''Heckscher, E. F.'': Der Merkantilismus. Jena 1932; ''Schmoller, G.'': The Mercantile System. Berlin 1884.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Merkantilismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server