Middletown - Historie editací

ZRN v 3. 2. 2018, 20:13

2018-02-03T20:13:55Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:33Z

import na produkční server

Nová stránka

Middletown – krycí jméno pro malé město Muncie o 40 tis. obyvatel ve státě Indiana v USA, které podrobili ''Robert S. Lynd'' a ''Helen Merrell Lyndová'' kult. antropol. analýze. Publikace ''Middletown'' s podtitulem ''Studie o soudobé americké kultuře'', která vyšla r. 1929, byla první systematickou prací, jež v duchu přístupů vyvinutých v kult. antropologii formovala zásady s-gie obce. [[obec|Obec]] byla v práci ''Lyndových'' chápána jako celek tvořený interagujícími institucemi a organizacemi, zákl. aktivitami obyv. a obyvateli samotnými. ''R. S. Lynd'' a ''H. M. Lyndová'' se vrátili do ''M.'' v 30. l. a provedli novou analýzu, která je známá pod jménem ''Middletown in Transition'' a která vyšla r. 1937. Podtitul tohoto druhého svazku zdůrazňuje změněnou optiku autorů: ''Studie o kulturních konfliktech''. Cílem prvního svazku z r. 1929 bylo, řečeno slovy autorů, prezentovat dynamickou a funkcionální studii o současném životě ve vybrané am. komunitě ve světle trendů měnícího se chování… v uplynulých 35 letech. Druhý svazek byl napsán po otřesech hosp. krize 30. l. a do značné míry reflektuje změny a konflikty, které přinesla především hosp. deprese. Podle předmluvy ''Clarka Wisslera'', která uváděla 1. svazek, manželé ''Lyndovi'' začali soustavně používat ve výzkumu soudobé am. komunity metodu soc. antropologie, dosud aplikovanou převážně při výzkumu tzv. jednodušších společností. Snad ani netušili, že tím zahájili dlouhou řadu monografií o strukturách a procesech probíhajících a fungujících v různých městech, interpretovaných jako sociokult. celek. Položili tím základy ''sociologie obce'', jejíž principy byly vytvořeny v období od r. 1930 do r. 1960.

První svazek ''M.'', opírající se o statist. data a o terénní práce v l. 1924–1925, obsahuje 6 hlavních kapitol, které se zabývají prací (doslova vyděláváním si na živobytí), vytvářením domova, výchovou mladých, využíváním volného času, provozováním náb. úkonů, účastí na aktivitách obce. V první kapitole je poukázáno na dominantní roli [[práce]] v životě ''M.'', na to, kdo vydělává a „proč lidé tak tvrdě pracují“. Kapitola o [[domov|domově]] obsahuje popis domů a bytů, rozbor rodin, způsobu výchovy dětí, a všímá si také provozu domácností. Třetí kapitola je o [[výchova|výchově]] a informuje o struktuře školáků, o tom, co se učí a kdo je učí a je uzavřena popisem soc. života škol. Obdobně jsou uspořádány kapitoly o volném čase, náboženství a soc. aktivitách v obci. ''Lyndovi'' srovnávali soustavně informace z r. 1890 a 1924, aby poznali hlavní vývojové trendy v životě města. Uplatnili přitom 5 metod: ''1.'' zúčastněné pozorování místního života; ''2.'' zkoumání dokumentů; ''3.'' sběr statist. údajů; ''4.'' interview; ''5.'' dotazníkové šetření. Všechny informace sloužily jednak popisu dané sféry života, jednak tomu, aby se stala zřejmou vzájemná propojenost jednotlivých oblastí života města.

Druhý svazek má podobnou strukturu, ale je doplněn o některé nové kapitoly, které se týkají problémů, jež se staly aktuálními v 30. l.: hosp. deprese a jejích soc. důsledků, role tisku ve městě, rostoucí moci obchodní a průmyslové třídy a mechanismu uplatňování moci v obci. Na tomto svazku je pozoruhodný právě posun směrem k hlubší analýze [[moc|moci]], která je zkoumána pomocí rozboru toho, jak „rodina X“ ovládá ''M.'' Druhý svazek věnuje proti prvnímu také podstatně větší pozornost třídní struktuře města a jejím důsledkům. Jádrem analýzy ''M.'' v 30. l. je zkoumání důsledků rychlé soc. změny, která transformovala instituce, individ. chování a zvyky a místní kulturu, a to především v důsledku změn v globální společnosti. Deset let historie ''M.'', ve kterých se vystřídala prosperita a deprese, zanechalo na kultuře města značné stopy a vyvolalo u ''Lyndových'' zájem o radikální soc. a polit. reformu. Druhý svazek již není nezaujatým pozorováním jako první. Má velmi zřetelné polit. konotace.

Práce manželů ''Lyndových'' nezůstala osamocena. V 30. l. se začaly v USA realizovat další [[studie komunitní|komunitní studie]], z nichž největší význam měla kolekt. práce ''Yankee City'', vedená ''W. L. Warnerem''. Komunitní studie se začaly provádět i v Evropě, zejm. ve Velké Británii a v Německu. Kritika těchto studií poukazovala na dvě nebezpečí: na chápání obce jako uzavřeného systému a na ahistoričnost většiny těchto studií. Je zapotřebí zdůraznit, že oba svazky ''M.'' se těmto nedostatkům vyhnuly. Kladly důraz na soc. změnu a vývoj a poukazovaly na to, jak se kult. vzorce a životní formy malého města mění do značné míry díky vnějším vlivům.

<div class="translations">
Middletown
Middletown
Middletown
Middletown
</div>

Literatura: ''Bell, C.'' – ''Newby, H.'': Community Studies. London 1971; ''Hahn, A.'' – ''Schubert, H. A.'' – ''Siewert, H. J.'': Gemeindesoziologie. Stuttgart 1979; ''König, R.'': Grundformen der Gesellschaft: Die Gemeinde. Hamburg 1958; ''Lynd, R. S.'' – ''Lynd, H. M.'': Middletown. New York 1929; ''Lynd, R. S.'' – ''Lynd, H. M.'': Middletown in Transition. New York 1937; ''Warner, W. L.'' et al.: Yankee City. New Haven, London 1963.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2018, 20:13
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">Middletown</span> – krycí jméno pro malé město Muncie o 40 tis. obyvatel ve státě Indiana v USA, které podrobili ''Robert S. Lynd'' a ''Helen Merrell Lyndová'' kult. antropol. analýze. Publikace ''Middletown'' s podtitulem ''Studie o soudobé americké kultuře'', která vyšla r. 1929, byla první systematickou prací, jež v duchu přístupů vyvinutých v kult. antropologii formovala zásady s-gie obce. [[obec\|Obec]] byla v práci ''Lyndových'' chápána jako celek tvořený interagujícími institucemi a organizacemi, zákl. aktivitami obyv. a obyvateli samotnými. ''R. S. Lynd'' a ''H. M. Lyndová'' se vrátili do ''M.'' v 30. l. a provedli novou analýzu, která je známá pod jménem ''Middletown in Transition'' a která vyšla r. 1937. Podtitul tohoto druhého svazku zdůrazňuje změněnou optiku autorů: ''Studie o kulturních konfliktech''. Cílem prvního svazku z r. 1929 bylo, řečeno slovy autorů, prezentovat dynamickou a funkcionální studii o současném životě ve vybrané am. komunitě ve světle trendů měnícího se ~~chování…~~ v uplynulých 35 letech. Druhý svazek byl napsán po otřesech hosp. krize 30. l. a do značné míry reflektuje změny a konflikty, které přinesla především hosp. deprese. Podle předmluvy ''Clarka Wisslera'', která uváděla 1. svazek, manželé ''Lyndovi'' začali soustavně používat ve výzkumu soudobé am. komunity metodu soc. antropologie, dosud aplikovanou převážně při výzkumu tzv. jednodušších společností. Snad ani netušili, že tím zahájili dlouhou řadu monografií o strukturách a procesech probíhajících a fungujících v různých městech, interpretovaných jako sociokult. celek. Položili tím základy ''sociologie obce'', jejíž principy byly vytvořeny v období od r. 1930 do r. 1960.	+	<span id="entry">Middletown</span> – krycí jméno pro malé město Muncie o 40 tis. obyvatel ve státě Indiana v USA, které podrobili ''Robert S. Lynd'' a ''Helen Merrell Lyndová'' kult. antropol. analýze. Publikace ''Middletown'' s podtitulem ''Studie o soudobé americké kultuře'', která vyšla r. 1929, byla první systematickou prací, jež v duchu přístupů vyvinutých v kult. antropologii formovala zásady s-gie obce. [[obec\|Obec]] byla v práci ''Lyndových'' chápána jako celek tvořený interagujícími institucemi a organizacemi, zákl. aktivitami obyv. a obyvateli samotnými. ''R. S. Lynd'' a ''H. M. Lyndová'' se vrátili do ''M.'' v 30. l. a provedli novou analýzu, která je známá pod jménem ''Middletown in Transition'' a která vyšla r. 1937. Podtitul tohoto druhého svazku zdůrazňuje změněnou optiku autorů: ''Studie o kulturních konfliktech''. Cílem prvního svazku z r. 1929 bylo, řečeno slovy autorů, prezentovat dynamickou a funkcionální studii o současném životě ve vybrané am. komunitě ve světle trendů měnícího se chování v uplynulých 35 letech. Druhý svazek byl napsán po otřesech hosp. krize 30. l. a do značné míry reflektuje změny a konflikty, které přinesla především hosp. deprese. Podle předmluvy ''Clarka Wisslera'', která uváděla 1. svazek, manželé ''Lyndovi'' začali soustavně používat ve výzkumu soudobé am. komunity metodu soc. antropologie, dosud aplikovanou převážně při výzkumu tzv. jednodušších společností. Snad ani netušili, že tím zahájili dlouhou řadu monografií o strukturách a procesech probíhajících a fungujících v různých městech, interpretovaných jako sociokult. celek. Položili tím základy ''sociologie obce'', jejíž principy byly vytvořeny v období od r. 1930 do r. 1960.

	První svazek ''M.'', opírající se o statist. data a o terénní práce v l. 1924–1925, obsahuje 6 hlavních kapitol, které se zabývají prací (doslova vyděláváním si na živobytí), vytvářením domova, výchovou mladých, využíváním volného času, provozováním náb. úkonů, účastí na aktivitách obce. V první kapitole je poukázáno na dominantní roli [[práce]] v životě ''M.'', na to, kdo vydělává a „proč lidé tak tvrdě pracují“. Kapitola o [[domov\|domově]] obsahuje popis domů a bytů, rozbor rodin, způsobu výchovy dětí, a všímá si také provozu domácností. Třetí kapitola je o [[výchova\|výchově]] a informuje o struktuře školáků, o tom, co se učí a kdo je učí a je uzavřena popisem soc. života škol. Obdobně jsou uspořádány kapitoly o volném čase, náboženství a soc. aktivitách v obci. ''Lyndovi'' srovnávali soustavně informace z r. 1890 a 1924, aby poznali hlavní vývojové trendy v životě města. Uplatnili přitom 5 metod: ''1.'' zúčastněné pozorování místního života; ''2.'' zkoumání dokumentů; ''3.'' sběr statist. údajů; ''4.'' interview; ''5.'' dotazníkové šetření. Všechny informace sloužily jednak popisu dané sféry života, jednak tomu, aby se stala zřejmou vzájemná propojenost jednotlivých oblastí života města.		První svazek ''M.'', opírající se o statist. data a o terénní práce v l. 1924–1925, obsahuje 6 hlavních kapitol, které se zabývají prací (doslova vyděláváním si na živobytí), vytvářením domova, výchovou mladých, využíváním volného času, provozováním náb. úkonů, účastí na aktivitách obce. V první kapitole je poukázáno na dominantní roli [[práce]] v životě ''M.'', na to, kdo vydělává a „proč lidé tak tvrdě pracují“. Kapitola o [[domov\|domově]] obsahuje popis domů a bytů, rozbor rodin, způsobu výchovy dětí, a všímá si také provozu domácností. Třetí kapitola je o [[výchova\|výchově]] a informuje o struktuře školáků, o tom, co se učí a kdo je učí a je uzavřena popisem soc. života škol. Obdobně jsou uspořádány kapitoly o volném čase, náboženství a soc. aktivitách v obci. ''Lyndovi'' srovnávali soustavně informace z r. 1890 a 1924, aby poznali hlavní vývojové trendy v životě města. Uplatnili přitom 5 metod: ''1.'' zúčastněné pozorování místního života; ''2.'' zkoumání dokumentů; ''3.'' sběr statist. údajů; ''4.'' interview; ''5.'' dotazníkové šetření. Všechny informace sloužily jednak popisu dané sféry života, jednak tomu, aby se stala zřejmou vzájemná propojenost jednotlivých oblastí života města.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bell, C.'' – ''Newby, H.'': Community Studies. London 1971; ''Hahn, A.'' – ''Schubert, H. A.'' – ''Siewert, H. J.'': Gemeindesoziologie. Stuttgart 1979; ''König, R.'': Grundformen der Gesellschaft: Die Gemeinde. Hamburg 1958; ''Lynd, R. S.'' – ''Lynd, H. M.'': Middletown. New York 1929; ''Lynd, R. S.'' – ''Lynd, H. M.'': Middletown in Transition. New York 1937; ''Warner, W. L.'' et al.: Yankee City. New Haven, London 1963.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]