Mládež - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo mládež v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:20Z

Přidána poslední věta Viz též heslo mládež v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 3. 2. 2018, 20:23

2018-02-03T20:23:46Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:43Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:35Z

import na produkční server

Nová stránka

mládež – termín označující buď nepřesně ohraničenou věkovou skupinu (viz [[věk]]), nebo [[kategorie sociální|sociální kategorii]] vymezenou specif. biol., psych. a soc. znaky, tzn. že příslušníky ''m.'' spojuje to, že se nalézají ve stejném [[cyklus životní|životním cyklu]] a že jsou stejnou [[generace|generací]]. Věkově i soc. jde o mezivrstvu mezi ''dětmi'' a dospělými (viz [[dospělost]]), která má své specif. zájmy, aspirace, postoje (veř. mínění), spol. postavení a svou roli, prestiž. Zvl. status ''m.'' vyplývá z toho, že je ve stadiu neúplné nebo odložené ekon. aktivity a profesionální přípravy a že je soc. a ekon. závislá na „světě dospělých“. ''M.'' je dynamická a vnitřně velmi variabilní kategorie. V rozmezí svého soc. věku postupně přejímá nové soc. role, osvojuje si soc. mechanismy (viz [[zrání sociální]], [[socializace]]). ''M.'' jako soc. skupina je kategorií přechodnou, která se nevyskytuje ve všech kulturách. Přír. národy většinou ostře ohraničují dětství a dospělost (viz [[obřad iniciační]]). V našich podmínkách se ''m.'' uvažuje většinou od 14–15 let, kdy končí povinná školní docházka, do 30 let, kdy jsou završeny dílčí procesy soc. zrání u všech skupin ''m.'' V průběhu posledních desetiletí dochází v důsledku měnících se životních podmínek k akceleraci biol. zrání. Naopak se prodloužila profesionální příprava ''m.'' a posunul se věk, v němž si mladí lidé osvojují spol. role dospělých a získávají plnohodnotný soc. status. Toto rozevírání nůžek má své praktické soc. dopady. V zemích býv. východního bloku se ve srovnání s vyspělými záp. zeměmi proces osamostatňování mladého člověka od rodiny ještě prodloužil (vliv bytového problému, nízkých počátečních platů absolventů středních a vysokých škol).

''M.'' není homogení skupina. K nejvýzn. vnitřním dělicím znakům patří příprava na povolání a vykonávané povolávání (manuální, duševní, různě kvalifikované), dále společné zájmy. Ve společnosti našeho typu má ''m.'' význ. soc. roli, protože představuje dynamizující skupinu, která vnáší do společnosti napětí, inovace, vývojovou diskontinuitu. Nemusí ale vždy hrát progresivní roli (viz např. fašistická ''m.''). Vnášení inovací nazývá ''P. E. Mitev'' ''juventizací společnosti'' a charakterizuje ji jako proces komplementární socializace mládeže. V hist. převratných momentech mívá nezastupitelnou úlohu především vysokoškolská ''m.'', která je nejméně ze všech skupin ''m.'' zakotvená v systému spol. rolí, subjektivně nepociťuje ekon. závislost a silně reflektuje rozpor mezi spol. realitou a ideály i programem dané společnosti. Malá znalost soc. mechanismů však snižuje šanci studentů v konkurenci s dalšími spol. skupinami a silami.

Výzkumem ''m.'' se zabývá [[sociologie mládeže]], ale i psychologie, pedagogika, biologie, antropologie, medicínské vědy a další vědní disciplíny. Je to typické téma pro interdisciplinární výzkum. Předmětem s-gického studia bývají často marginální a deviantní skupiny ''m.'', komuny, undergraundové skupiny, gangy apod. Tyto komunity mívají potřebu výrazného vydělení z ostatní ''m.'' životním stylem, demonstrativním zavrhováním konvencí i jazykem (viz [[slang]]). Jejich aktivita někdy přerůstá v [[hnutí]] mládeže. Vztahem mezi ''m.'' a generací se zabýval ''K. Mannheim'', který viděl ve specif. soc. podmínkách, událostech a v soc. prostředí ''m.'' příčinu utváření ''generačního vědomí''. Vyjádřením generačního vědomí je podle ''T. Parsonse'' „kultura mládeže“, která má funkci ventilu pro soc. napětí mezi společností a ''m.'' integrující se do společnosti a spolupůsobí v procesu adaptace mládeže na požadavky světa dospělých. Pozicí ''m.'' v proměně hodnotové orientace záp. společností se zabývá ''R. F. Inglehart'', který na základě analýzy bohatého empir. materiálu z longitudinálního výzkumu došel k závěrům, že vysoký ekon. růst vede k přesunům od mater. k postmater. orientaci společnosti. Především nové generace mládeže jsou subjekty inovace hodnotových orientací (viz [[postmaterialismus]], [[revoluce tichá]]). Globální teorie ''m.'' zdůrazňují celistvost této skupiny, její společné zájmy. ''H. Schelski'' vyvolal v 50. l. mezinár. věd. diskusi svými závěry o generacích něm. mládeže. První generaci charakterizuje jako generaci odvracející se od civilizace k přírodě a k vytváření neformálních skupin, navazující generaci nazývá polit. ''m.'', protože řeší své problémy organizovanými formami, další pak skeptickou generací, charakterizovanou životní nejistotou, nehistoričností danou uzavřeností do okruhu každodenních návyků, činností privátního charakteru a apolitičností. ''Schelski'' vycházel z výzkumů děl. ''m.'', proto byl kritizován za věd. neopodstatněné generalizace na celou ''m.''.

<div class="translations">
youth
jeunesse
Jugend
giovani, gioventù
</div>

Literatura: ''Flitner, A.'': Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; ''Frith, S.'': The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; ''Fridrich, W.'': Jugend und Jungendvorschung. Berlin 1976; ''Holda, D.'': Hodnoty a perspektivy mládeže. Praha 1988; ''Inglehart, R. F.'': Cultural Change in Advanced Industrial Societies: Postmaterialist Vallues and Their Consequences. ''International'' Review of Sociology, 1986, č. 3; ''Kubíčková, M.'': Ze sociologických výpovědí o západoněmecké mládeži. Je současná mládež skeptická? ''Sociologický'' časopis, 1966, č. 1; ''Mitev, P. E.'': Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; ''Sak, P.'': Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; ''Schelski, H.'': Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sak Petr|Petr Sak]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sak Petr]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Flitner, A.'': Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; ''Frith, S.'': The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; ''Fridrich, W.'': Jugend und Jungendvorschung. Berlin 1976; ''Holda, D.'': Hodnoty a perspektivy mládeže. Praha 1988; ''Inglehart, R. F.'': Cultural Change in Advanced Industrial Societies: Postmaterialist Vallues and Their Consequences. ''International'' Review of Sociology, 1986, č. 3; ''Kubíčková, M.'': Ze sociologických výpovědí o západoněmecké mládeži. Je současná mládež skeptická? ''Sociologický'' časopis, 1966, č. 1; ''Mitev, P. E.'': Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; ''Sak, P.'': Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; ''Schelski, H.'': Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Flitner, A.'': Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; ''Frith, S.'': The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; ''Fridrich, W.'': Jugend und Jungendvorschung. Berlin 1976; ''Holda, D.'': Hodnoty a perspektivy mládeže. Praha 1988; ''Inglehart, R. F.'': Cultural Change in Advanced Industrial Societies: Postmaterialist Vallues and Their Consequences. ''International Review of Sociology'', 1986, č. 3; ''Kubíčková, M.'': Ze sociologických výpovědí o západoněmecké mládeži. Je současná mládež skeptická? ''Sociologický časopis'', 1966, č. 1; ''Mitev, P. E.'': Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; ''Sak, P.'': Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; ''Schelski, H.'': Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957.
 ''[[:Kategorie:Aut: Sak Petr|Petr Sak]]''<br />

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]