Národ - Historie editací

JD: odkaz na dvě hesla do MSgS

2018-11-11T22:23:03Z

odkaz na dvě hesla do MSgS

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo otázka národnostní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:23Z

Přidána poslední věta Viz též heslo otázka národnostní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo národ v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:22Z

Přidána poslední věta Viz též heslo národ v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:47Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:43Z

import na produkční server

Nová stránka

národ – osobité a uvědomělé kult. a polit. ''společenství'', na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území. Jednotlivé ''n.'' se vymezují 3 hledisky (dimenzemi), kult., polit. a psychol. Jde tedy o trojrozměrný pojem (v němčině Kulturnation, Staatsnation a Bewusstseinsnation). ''1.'' Kult. jsou jednotlivé ''n.'' nejčastěji identifikovány společným [[jazyk spisovný|spisovným jazykem]] (tak je tomu zejm. v Evropě a ve větší části Asie), v mnoha případech však také společným náboženstvým (zejm. na Blízkém východě) nebo společnou dějinnou zkušeností (zejm. v Americe a částečně i v Africe). ''2.'' Polit. existence ''n.'' je dána buď vlastním státem, nebo federativním či autonomním statusem v rámci vícenár. státu. ''3.'' Psychol. rozměr ''n.'' spočívá v subjektivním vědomí jednotlivců o jejich příslušnosti k danému ''n.''; toto kritérium je rozhodující. Intenzita nár. uvědomění může být různá, a to jak s ohledem na jednotlivce, tak obecně v různých hist. obdobích či v různých oblastech země. Silné nár. uvědomění, doložené odpovídajícím chováním, se zpravidla nazývá ''vlastenectvím''. O [[nacionalismus|nacionalismu]] lze mluvit tehdy, jestliže intenzita nár. uvědomění je natolik vyhraněná, že se střetává se zájmy, popř. vůbec existencí jiných, zpravidla sousedních ''n.'' Při utváření jednotlivých ''n.'' působily: intenzita styků, [[nápodoba]], ale často také [[donucení]]. Pokud donucování předcházelo národně-polit. uvědomění postižených, bylo z velké části úspěšné (např. poangličtění Walesanů, pofrancouzštění Bretonců), když k němu však docházelo za polit. angažovanosti (mobilizace) postiženého ''n.'', vzbudilo zpravidla protitlak (''K. W. Deutsch'').

Při formování moderních ''n.'' lze rozlišit 2 standardní typy: evropský a americký (viz tabulka). V Evropě existence kult. povahy ''n.'' zpravidla předcházela jeho utváření polit. V Americe tomu bylo naopak. Zatímco v Evropě mnohé ''n.'', opírající svou existenci o kult. a psychol. dimenzi, těžce zápasily o své polit. sebeurčení (vlastní [[stát]] či autonomii), v Americe, a to zejm. Lat., vznikly státy bez vlastní kult. identity. V moderních evrop. dějinách bylo stěžejní otázkou vytváření nár. států, v Americe jde o vytváření ''n.'' (nationbuilding) často z různorodého etnického (národnostního) materiálu. Podobně je tomu i v Africe, jenže zde státy nevytvořili evrop. přistěhovalci, ale více méně poevropštělá vrstva Afričanů, která se snaží rozdílné kmeny (etnické skupiny) sjednotit v rámci státu, jehož hranice jsou dány bývalými koloniálními velmocemi bez ohledu na národnostní (etnickou) strukturu. V angličtině, která je podkladem mezinár. nomenklatury, se slovem ''n.'' označuje každý suverenní stát. ''Národnost'' většinou znamená státní příslušnost (angl. i fr. pojetí). V bývalém Československu stejně jako v SSSR se začalo používat slovo národnost pro označení nár. [[menšina|menšin]] (Češi a Slováci byli ''n.'', Maďaři v Československu byli národností), statist. zjišťovaná deklarace národnosti ale označovala jak příslušnost k jednomu z národů tvořících stát, tak přihlášení k národnostní menšině (viz též [[příslušnost etnická]]). Pro národnostní problémy v čes. smyslu se v angličtině i ve francouzštině zpravidla používá výrazu „etnické“, někdy též jazykové problémy (viz [[etnikum]]). V am. angličtině se výrazem „the ethnics“ označují Američané, u nichž je výrazný jiný původ než anglosaský (''W. L. Warner'').

[[Soubor:Formování_národů.png]]

<div class="translations">
nation
nation, peuple
Volk, Nation
nazione
</div>

Literatura: ''Cobban, A.'': The Nation State and National Self-Determination. London a Glasgow 1969; ''Deutsch, K. W.'': Nationalism and Its Alternatives. New York 1969; ''Francis, E. K.'': Interethnic Relations. Amsterdam 1976; ''Héraud, G.'': L'Europe des ethnies. Paris 1974; ''Krejčí, J.'' – ''Velímský, V.'': Ethnic and Political Nations in Europe. Londýn, New York 1981; ''Seton-Watson, H.'': Nations and States. London 1977.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav|Jaroslav Krejčí]]'' 
[[Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav]]
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[otázka národnostní (MSgS)|otázka národnostní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též hesla [[národ (MSgS)|národ]] a [[otázka národnostní (MSgS)|otázka národnostní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[národ (MSgS)|národ]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[otázka národnostní (MSgS)|otázka národnostní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Cobban, A.'': The Nation State and National Self-Determination. London a Glasgow 1969; ''Deutsch, K. W.'': Nationalism and Its Alternatives. New York 1969; ''Francis, E. K.'': Interethnic Relations. Amsterdam 1976; ''Héraud, G.'': L'Europe des ethnies. Paris 1974; ''Krejčí, J.'' – ''Velímský, V.'': Ethnic and Political Nations in Europe. Londýn, New York 1981; ''Seton-Watson, H.'': Nations and States. London 1977.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav|Jaroslav Krejčí]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav|Jaroslav Krejčí]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
 [[Kategorie:VSgS]]