Nauka církve sociální - Historie editací

ZRN v 7. 2. 2018, 09:52

2018-02-07T09:52:37Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:47Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:44Z

import na produkční server

Nová stránka

nauka církve sociální – označení souboru zákl. věroučných principů a pouček [[církev|církve]] vztahujících se k spol. existenci člověka a lidskému chování, zejm. k tzv. [[problém sociální|sociálním problémům]]. Jádrem katol. ''n.c.s.'' je soc. doktrína vyjádřená v oficiálních dokumentech ''římskokatolické církve'', což jsou koncilní usnesení, výroky učitelského úřadu, výnosy papežů a obzvláště [[encykliky papežské|papežské encykliky]]. Součástí ''n.c.s.'' jsou též vnitrocírkevní interpretace této doktríny, k nimž patří jak ortodoxní, tak i různé nonkonformní výklady. ''N.c.s.'' disponuje teologickou, fil., s-gickou a etickou kategoriální výbavou a opírá se o věroučnou argumentaci zakotvenou v [[dogma|dogmatu]]. Podle oficiálních náhledů je toto učení tak staré jako samotné [[křesťanství]]. Do referenčního rámce ''n.c.s.'' spadají otázky týkající se spol. role jedince (osoby), rodiny, soc. skupin, národů apod. Velkou pozornost věnuje ''n.c.s.'' problematice vlastnictví, výroby a rozdělování, polit.-mocenským záležitostem a otázkám mezinár. vztahů. Stále více se zabývá tzv. [[problémy globální|globálními problémy]] současnosti (''Pavel VI.'': ''Populorum progressio 1967''; ''Jan Pavel II.'': ''Solicitudo rei socialis'', 1988). Jako „svorník“ katol. soc. nauky a zároveň klíč k celé [[otázka sociální|otázce sociální]] je chápána lidská [[práce]] (''Jan Pavel II.'': ''Laborem exercens''). Zrod novodobé ''n.c.s.'', jímž končí „předdoktrinální“ období, je nerozlučně spjat s encyklikou papeže ''Lva XIII.'', ''Rerum novarum'' (1891). Soc. otázka byla v tomto okružním poselství pojata a prezentována v podstatě jako otázka dělnická. V rozvoji ''n.c.s.'' lze metodicky vydělit zhruba 3 zákl. fáze: první je spjata s pontifikátem ''Lva XIII.'' a doznívá za ''Pia XII.'', druhá zahrnuje období vlády ''Jana XXIII.'' a ''Pavla VI.'' a třetí fáze je profilována osobností ''Jana Pavla II.'' Proces neustálého přizpůsobování ''n.c.s.'' neruší základy tradičního katol. učení o společnosti, ale je pro něj příznačný přechod od původní identifikace s podstatou kapitalismu, doplněné kritikou některých negativních stránek jeho soc. politiky s uplatněním křesťanské etiky a reformních opatření (papežové ''Lev XIII.'' až ''Pius XII.''), k pozici tzv. třetí síly a morálního [[arbitr|arbitra]], zejm. ve věci extrémů kap. liberalismu a marx. kolektivismu (pastýřská konstituce ''Gaudium et spes'' schválená II. vatikánským sněmem v r. 1965).

''N.c.s.'' je pro příslušníky církevní komunity závazně platným orientačním vodítkem ve spletitosti spol. života a zároveň prostředkem usměrňování jejich chování v duchu křesťanských mravních zásad, k nimž patří idea nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a jeho soc. poslání, solidarismus a milosrdenství, paternalismus a subsidiarita, prvenství osoby před věcmi, práce před kapitálem apod. V papežských encyklikách se soc. tematikou jsou rozlišovány dvě hermeneutické vrstvy: konstantní, zakotvená ve „zjevení“, a proměnlivá, poplatná „znamením doby“. K důležitým ideovým zdrojům církevní doktríny patří středověká myšlenková tradice spjatá se jménem ''Tomáše Akvinského''. Byla modifikována hlavně na základě práce jezuity ''A. Taparelliho'', biskupa ''W. E. von Kettelera'', koncepce tzv. ''Freiburské unie'', úvah kardinála ''D. J. Merciera'', koncepce personalismu ''J. Maritaina'' a ''E. Mouniera'', teologie „pozemských skutečností“, s-gických pojednání dominikána ''M. D. Chenuho'' o problému lidské práce, prof. ''L. J. Lebreta'' o problému rozvoje a pokroku apod. V současné době se v ''n.c.s.'' střetávají zájmy tzv. lidové církve a oficiální církve, což někdy přerůstá v konfliktní situace. Soc. doktrína církve je východiskem programů ''konfesních stran'', některých mládežnických, ženských a jiných sdružení, odborů. Je propagována i v masově sdělovacích prostředcích, v rámci kněžské a laické pastorace a v rozvětveném systému církevního školství. K jejímu šíření jsou též organizovány tzv. sociální týdny (ve Francii, Itálii, Belgii aj.). ''N.c.s.'' byla ideovou oporou různých opozičních či „alternativních“ skupin a organizací v zemích bývalého social. bloku.

<div class="translations">
social doctrine of the church
doctrine sociale de l'Église catholique
kirchliche Soziallehre
dottrina sociale della chiesa
</div>

Literatura: ''Baum, W. W.'' – ''Martins, J. S.'': Nauka społeczna Koscióła naglącym wezwaniem chwili. Kongregacja Wychowania Katolickiego. ''Slowo'' Powszechne, 1989, č. 234, 239; ''Bystrický, F.'': Základy katolíckej sociálnej nauky. Řím 1970. ''Karola, J.'': Katolicismus a současný svět. Praha 1982; ''Kerber, W. - Ertl, H. - Hainz, M.'': Přehled katolické sociální nauky. Praha 1996; ''Klose, A.'' – ''Mantl, W.'' – ''Zsifkovits, V.'': Katholisches Soziallexikon. Innsbruck, Wien, München 1980; ''Myslek, W.'': Społeczno-polityczna doktryna kościoła papieży Jana XXIII i Pawla VI. Warszawa 1981; ''Ockenfels, W.'': Katolická sociální nauka. Praha 1994; Sociální encykliky (1891–1991). Praha 1996; ''Spieker, M.'': Katolická sociální nauka a sociální tržní hospodářství. Praha 1996.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]'' 
[[Kategorie:Aut: Karola Josef]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Baum, W. W.'' – ''Martins, J. S.'': Nauka społeczna Koscióła naglącym wezwaniem chwili. Kongregacja Wychowania Katolickiego. ''Slowo'' Powszechne, 1989, č. 234, 239; ''Bystrický, F.'': Základy katolíckej sociálnej nauky. Řím 1970. ''Karola, J.'': Katolicismus a současný svět. Praha 1982; ''Kerber, W. - Ertl, H. - Hainz, M.'': Přehled katolické sociální nauky. Praha 1996; ''Klose, A.'' – ''Mantl, W.'' – ''Zsifkovits, V.'': Katholisches Soziallexikon. Innsbruck, Wien, München 1980; ''Myslek, W.'': Społeczno-polityczna doktryna kościoła papieży Jana XXIII i Pawla VI. Warszawa 1981; ''Ockenfels, W.'': Katolická sociální nauka. Praha 1994; Sociální encykliky (1891–1991). Praha 1996; ''Spieker, M.'': Katolická sociální nauka a sociální tržní hospodářství. Praha 1996.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Baum, W. W.'' – ''Martins, J. S.'': Nauka społeczna Koscióła naglącym wezwaniem chwili. Kongregacja Wychowania Katolickiego. ''Slowo Powszechne'', 1989, č. 234, 239; ''Bystrický, F.'': Základy katolíckej sociálnej nauky. Řím 1970. ''Karola, J.'': Katolicismus a současný svět. Praha 1982; ''Kerber, W. - Ertl, H. - Hainz, M.'': Přehled katolické sociální nauky. Praha 1996; ''Klose, A.'' – ''Mantl, W.'' – ''Zsifkovits, V.'': Katholisches Soziallexikon. Innsbruck, Wien, München 1980; ''Myslek, W.'': Społeczno-polityczna doktryna kościoła papieży Jana XXIII i Pawla VI. Warszawa 1981; ''Ockenfels, W.'': Katolická sociální nauka. Praha 1994; ''Sociální encykliky (1891–1991)''. Praha 1996; ''Spieker, M.'': Katolická sociální nauka a sociální tržní hospodářství. Praha 1996.
 ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Baum, W. W.'' – ''Martins, J. S.'': Nauka społeczna Koscióła naglącym wezwaniem chwili. Kongregacja Wychowania Katolickiego. ''Slowo'' Powszechne, 1989, č. 234, 239; ''Bystrický, F.'': Základy katolíckej sociálnej nauky. Řím 1970. ''Karola, J.'': Katolicismus a současný svět. Praha 1982; ''Kerber, W. - Ertl, H. - Hainz, M.'': Přehled katolické sociální nauky. Praha 1996; ''Klose, A.'' – ''Mantl, W.'' – ''Zsifkovits, V.'': Katholisches Soziallexikon. Innsbruck, Wien, München 1980; ''Myslek, W.'': Społeczno-polityczna doktryna kościoła papieży Jana XXIII i Pawla VI. Warszawa 1981; ''Ockenfels, W.'': Katolická sociální nauka. Praha 1994; Sociální encykliky (1891–1991). Praha 1996; ''Spieker, M.'': Katolická sociální nauka a sociální tržní hospodářství. Praha 1996.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Karola Josef]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]