imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:56Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:48Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:47Z

import na produkční server

Nová stránka

nerovnost sociální – princip uspořádání společnosti, kde jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Pojem nabývá smyslu teprve tehdy, když je ''n.s.'' považována za [[problém sociální|sociální problém]], tedy s nástupem moderní společnosti, kdy také vzniká hnutí za [[rovnost sociální|sociální rovnost]]. Legitimita tradičních společností byla stavěna na nerovném rozdělení práv a povinností podle pohlaví, příslušnosti ke kastě, privilegií daného stavu, klientských vztahů apod. Společnosti se neocitají v krizi, jsou-li nerovně uspořádány, nýbrž teprve tehdy, nedaří-li se existující nerovnosti přijatelně ospravedlnit. Diferenciace všech známých hist. společností do [[vrstva|vrstev]] lišících se podílem na moci, statcích a prestiži je v zásadě dána nedostatkovostí žádaných statků a služeb. Jejich nerovné rozdělení v populaci může vést buďto k nerovnosti kumulativní, kdy se soc. rozdíly vyhraňují, nebo k nerovnosti disperzní, kdy rozdíly v různých oblastech mají tendenci navzájem se vyvažovat, takže z nerovnosti se stává pouhá různost. Na rozdíl od moralizujících ideologií nepřipisuje s-gie ''n.s.'' nutně negativní charakter. [[strukturalismus funkcionální|Strukturální funkcionalismus]] chápe nerovnost pozic jako fukční imperativ každé společnosti. Podobně ''R. G. Dahrendorf'' spatřuje v ''n.s.'' důsledek faktu, že soc. jednání je kontrolováno skrze ustavené formy a podle míry jejich dodržování je trestáno či odměňováno umístěním aktéra na určité místo v celkovém systému ''n.s.''. Konkrétní vývoj ''n.s.'' lze však podle čistě teor. schémat postihnout jen neúplně. Ve vyspělých záp. zemích, v nichž ''n.s.'' ztratila v důsledku prudkého poválečného vzestupu životní úrovně výbušný charakter, příznačný pro 19. st., přetrvávají nerovnosti např. v podobě nerovného přístupu žen k práci a odměně za ni, nerovných podmínek práce manuální a nemanuální, nerovností před rizikem nezaměstnanosti apod. Vcelku jsou však ''n.s.'' uvnitř těchto zemí zanedbatelné proti stále se prohlubujícím nerovnostem, které oddělují vyspělé země od zemí tzv. [[„třetí svět“|třetího světa]]. Praktické měření ''n.s.'' naráží na řadu tech. problémů.

Vedle ''n.s.'' existují nerovnosti demogr. (např. v šanci na dožití), v participaci na moci, nerovnosti sociokult. aj. Stanovit souhrnný index, který by porovnával [[kvalita života|kvalitu života]] uvnitř určité společnosti či dokonce mezi společnostmi, je velice obtížné. Především v důsledku přerozdělovacích aktivit [[stát sociální|sociálního státu]], ale také v důsledku odlišného hist. vývoje je obraz ''n.s.'' v jednotlivých vyspělých zemích značně odlišný, i když nerovnosti v distribuci příjmů jsou všude nižší než nerovnosti patrimonií. Závažným soc. problémem je skutečnost, že nerovnosti majetkové , které jsou zjevné a mohou být regulovány např. formou daňového přerozdělování, generují celou řadu nerovností skrytějších, avšak neméně závažných. Tento problém tematizuje např. ''P. F. Bourdieu'' ve své koncepci [[kapitál kulturní|kulturního kapitálu]] a [[kapitál sociální|sociálního kapitálu]]. V případě kult. kapitálu se jedná o to, že potomci zámožnějších vrstev dědí po svých rodičích nemateriální zvýhodnění např. ve formě zvládnutí způsobů chování výhodných pro úspěšnou profesní kariéru (viz též [[dědictví]]). Soc. kapitál zase představuje sítě užitečných kontaktů, které přinášejí zisk a zvýhodnění a přitom nejsou žádným způsobem zdanitelné, což znemožňuje jejich distribuci egalizovat. Příp. úvahy o optimální míře ''n.s.'' ve společnosti by neměly ignorovat skutečnost, že v důsledku působení zmíněných mechanismů zůstává rozvoj nerovností do značné míry mimo kontrolu nejen sociologů, ale dokonce i státní moci. Bezmocnost státní moci je zjevná zejm. v případě hrozivého prohlubování nerovností mezi vyspělými zeměmi a zbytkem světa.

<div class="translations">
social inequality
inégalité sociale
soziale Ungleichheit
disuguaglianza sociale
</div>

Literatura: ''Atkinson, A. B.'': The Economics of Inequality. Oxford University Press 1983; ''Dahrendorf, R. G.'': Über den Ursprung der Ungleichheit unter den Menschen. Tübingen l96l; ''Fourastié, J.'' – ''Bazil, B.'': Le jardin du voisin. Paris 1980.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Atkinson, A. B.'': The Economics of Inequality. Oxford University Press 1983; ''Dahrendorf, R. G.'': Über den Ursprung der Ungleichheit unter den Menschen. Tübingen l96l; ''Fourastié, J.'' – ''Bazil, B.'': Le jardin du voisin. Paris 1980.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Nerovnost sociální - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server