ZRN v 7. 2. 2018, 10:07

2018-02-07T10:07:26Z

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:48Z

import na produkční server

Nová stránka

nominalismus – (z lat nomen = jméno) – označení pro význ. opoziční směr uvnitř scholastiky, jehož čelnými reprezentanty v 11. a 12. st. byli především ''J. Roscellinus'' a ''P. Abélard'', ve 14. st. ''W. Occam''. Nominalisté v tzv. ''sporu o univerzálie'', tj. o to, zda existuje obecné, či nikoliv, zaujali názor, že obecnému nepřísluší vlastní bytí, že reálně existuje jen jednotlivé, individ. a obecné pojmy jsou jen hromadným označením pro jednotliviny. V pojetí ''W. Occama'' jsou obecné pojmy pouze značkami, které zastupují řadu jednotlivin. Tento směr se v rámci ''n.'' označuje jako ''terminismus'' (z lat. terminus = značka, mezník). V s-gii se problém řešení existence ''univerzálií'' promítá do ontologických diskusí o existenci či neexistenci soc. skupin a do metodol. sporů mezi tzv. [[individualismus|individualismem]] a [[kolektivismus|kolektivismem]]. Ve sporu o existenci skupin nominalistické stanovisko poprvé radikálně zformoval ''G. W. Allport'' v r. 1939 v tezi, že úkolem s-gie je sice popsat celky soc. chování a spol. změny v pojmech skupiny, tyto jevy je však možné vyložit výhradně na úrovni individua. Argumenty vznášené ''Allportem'' aj. proti existenci soc. skupiny jako samostatné entity byly tyto: ''1.'' můžeme vidět pouze osoby, nikoliv skupiny; ''2.'' skupiny jsou složeny z osob, což znamená, že skupiny jsou méně reálné než individua a že výklad skupinových jevů lze provést pouze na úrovni individua; ''3.'' soc. jevy mají svou realitu pouze v osobách, konkrétní individua jsou jejich jedinou lokalizací; ''4.'' cíl studia skupin spočívá ve výkladu a předpovědi individ. chování.

Obecně lze vydělit v s-gických teoriích a s-gické metodologii tyto zákl. podoby ''n.'': ''a)'' empir. naivní ''n.'', podle něhož se společnost, skupiny i instituce skládají z lidí, a důležité pak je, v jakých jsou tito lidé vzájemných vztazích (titíž lidé v různých vztazích tvoří různé skupiny); ''b)'' ontologický ''n.'', podle něhož jsou reálná pouze individua; stát, skupiny, třídy, vrstvy, tedy všechny tzv. soc. kolektivity jsou pouhá jména (nomina); ''c)'' konvencionalistický ''n.'', který připouští, že obecná označení jsou vhodnými jazykovými konvencemi, jimž však v realitě nic neodpovídá; ''d)'' instrumentalistický ''n.'', který pokládá obecné pojmy za nezbytné prostředky uspořádání lidské zkušenosti, ale za nic více; ''e)'' explanační ''n.'', podle něhož je lhostejné, zda společnost, stát, třídy atd. reálně existují či nikoliv, protože podstatné je to, že chceme-li kterýkoliv soc. jev vysvětlit, musíme použít tvrzení o individuích; to je východiskem tzv. [[individualismus metodologický|metodologického individualismu]], který reprezentují např. ''G. C. Homans'', v ekonomii ''F. A. von Hayek''; ''f)'' transkripční ''n.'', který razí např. ''I. Ch. Jarvie'' a jehož podstata spočívá v požadavku, aby každé tvrzení o kolektivitách bylo přepsáno do podoby výpovědi o jednotlivcích; ''g)'' idiografický ''n.'' vycházející z novokantovské inspirace, že formulace obecných zákonitostí je nemožná, možná je pouze formulace tvrzení o jednotlivých případech.

Význ. stoupenci ''n.'' byli ''M. Weber'', který chtěl ze s-gie vyhnat „strašidlo obecných pojmů“, ''K. R. Popper'', který kritizuje s-gický [[realismus]] zejm. v souvislosti s platónským a středověkým realistickým bludem, že společnost někam směřuje a že dějinám je nutno přisoudit smysl; dále ''H. P. Becker'', ''J. C. McKinney'' aj. Diskuse o ''n.'' nemá ryze teor. či metodol. ráz, její souvislosti jsou vysloveně polit., jak je patrné zejm. z díla ''Popperova'' a jeho kritiky tzv. [[historicismus|historicismu]]. ''N.'' nelze pokládat za s-gický směr, protože nominalistické koncepce jsou tak různorodé, jako je [[sociologie fenomenologická|fenomenologická sociologie]] a [[sociologie existencialistická|existencialistická sociologie]] na jedné straně a skinnerovsko-homansovský [[behaviorismus]] na straně druhé.

<div class="translations">
nominalism
nominalisme
Nominalismus
nominalismo
</div>

Literatura: ''Alachverdjan, S.'': Kritičeskij očerk sociologičeskogo nominalizma. Jerevan 1978; ''Lukes, S.'': Individualism. Oxford 1976; ''Petrusek, M.'': Kritika sociologického nominalismu. ''Sociológia'', ''14'', 1982, č. 4; ''Popper, K.'': Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha 1994.

{Pet

[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Alachverdjan, S.'': Kritičeskij očerk sociologičeskogo nominalizma. Jerevan 1978; ''Lukes, S.'': Individualism. Oxford 1976; ''Petrusek, M.'': Kritika sociologického nominalismu. ''Sociológia'', ''14'', 1982, č. 4; ''Popper, K.'': Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha 1994.
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Nominalismus - Historie editací

ZRN v 7. 2. 2018, 10:07

Admin: import na produkční server