ZRN v 7. 2. 2018, 10:27

2018-02-07T10:27:20Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:51Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:53Z

import na produkční server

Nová stránka

odbory – zvl. typ [[organizace]] sdružující zaměstnance soukromého i veř. sektoru ke společnému postupu a jednání při hájení vlastních pracovních, soc. a mzdových práv. Na ''o.'' lze pohlížet také jako na zvl. typ [[skupina nátlaková|nátlakové skupiny]]. Mají za sebou dlouhou historii boje za obecné uznání a uzákonění svých svobod a práv (viz [[hnutí odborové]]). Právo stát se členem ''o.'', získávat členy v daném závodě nebo podniku, informovat členy a svolávat jejich schůze, uspořádat volby zástupců odborové organizace je uznáváno prakticky na celém světě, i když existují rozdíly v zárukách poskytovaných odborářům (v ochraně funkcionářů proti propouštění, v poskytování potřebných informací, dočasném uvolnění z běžných pracovních povinností, v poskytnutí možnosti pro další vzdělávání atd.). Právo na sdružování v odborové organizaci byla v rozličných formách vtělena do zákonodárných systémů jednotlivých zemí. ''Mezinárodní organizace práce'' přijala několik úmluv o odborových právech, z nichž nejdůležitější je úmluva o svobodě ''o.'' a ochraně odborových práv, která stanoví, že „pracující i zaměstnavatelé mají bez jakéhokoliv rozdílu právo na vytváření organizací podle vlastní volby bez předchozího povolení, stejně jako na přidružení k těmto organizacím, a to za jediné podmínky – že se podřídí jejich stanovám“. Úmluva o aplikaci práva na kolekt. sdružování a vyjednávání stanoví, že „pracovníci musejí požívat přiměřenou ochranu proti všem projevům diskriminace, které mohou vést k ohrožení odborových práv ve věci zaměstnání“ a že „organizace pracovníků a zaměstnavatelů musejí požívat přiměřenou ochranu proti všem projevům vměšování jedněch vůči druhým buď přímo, nebo prostřednictvím jejich zástupců nebo členů“. Obsah vyjednávání mohou v některých zemích nastolit ''o.'' podle vlastní volby, v jiných zemích jsou otázky, o nichž lze jednat, blíže určeny zákonem. Výsledkem jednání je uzavírání ''kolektivních smluv'', což je praxe, která se datuje od konce minulého st. a sleduje nezávislost na individ. pracovních smlouvách, jimž zpravidla dominovala vůle silnější strany, tj. podnikatele. Kolekt. smlouvu tradičně uzavírají mezi sebou odborová sdružení pracujících a sdružení zaměstnavatelů.

V zákonodárství většiny členských zemí ''Evropského společenství'' jsou odlišována práva zástupců pracujících při kolekt. jednáních o platových a pracovních podmínkách od práv pracujících na informaci, konzultaci a participaci na vedení podniku (tzv. [[spolurozhodování pracujících]]). Participační útvary se vyskytují ve dvojí podobě: představitelé (zástupci) pracujících jsou zapojeni v akciových společnostech nebo v dozorčích orgánech a řídících složkách. V Belgii existují podnikové rady, v Lucembursku smíšené výbory podniku, v Dánsku kooperační výbory, v Irsku jsou pracovní rady, v SRN hosp. výbory, jež jsou spec. složkou podnikových rad (ty mají právo spoluúčasti na vytváření soc. podmínek, personální politiky, určování přesčasové práce, získávání dalších pracovních sil i na propouštění pracovníků). Ve Velké Británii takové instituce neexistují, ale jsou zde dílenští nebo závodní důvěrníci (shop stewards), kteří jsou oprávněni zúčastňovat se společných jednání, mohou informovat a konzultovat pracující o dodržování jejich práv apod. Systémy dohlížecích a řídících orgánů se vyskytují ve 2 podobách: buď dozorčí a řídící útvary splývají, nebo dozorčí orgán kontroluje řídící složku.

<div class="translations">
trade unions
syndicats
Gewerkschaften
sindacati
</div>

Literatura: ''Kotek, J.'': Závodní a podnikové rady. Praha 1947; viz též [[hnutí odborové]]. ''Touraine, A.'' – ''Wieviorka, M.'' – ''Dubet, F.'': The Workers' Movements. Cambridge 1987; viz též [[hnutí odborové]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Horňák Vilém]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kotek, J.'': Závodní a podnikové rady. Praha 1947; viz též [[hnutí odborové]]. ''Touraine, A.'' – ''Wieviorka, M.'' – ''Dubet, F.'': The Workers' Movements. Cambridge 1987; viz též [[hnutí odborové]].
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kotek, J.'': Závodní a podnikové rady. Praha 1947; ''Touraine, A.'' – ''Wieviorka, M.'' – ''Dubet, F.'': The Workers' Movements. Cambridge 1987; viz též [[hnutí odborové]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kotek, J.'': Závodní a podnikové rady. Praha 1947; viz též [[hnutí odborové]]. ''Touraine, A.'' – ''Wieviorka, M.'' – ''Dubet, F.'': The Workers' Movements. Cambridge 1987; viz též [[hnutí odborové]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Horňák Vilém]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Odbory - Historie editací

ZRN v 7. 2. 2018, 10:27

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server