Operacionalismus (MSgS) - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo operacionalismus ve Velkém sociologickém slovníku (1996)

2018-11-10T18:18:22Z

Přidána poslední věta Viz též heslo operacionalismus ve Velkém sociologickém slovníku (1996)

JD: doopravena matematická sazba

2018-11-06T17:26:06Z

doopravena matematická sazba

JD: doopravena matematická sazba

2018-11-06T17:25:21Z

doopravena matematická sazba

JD: doopravena matematická sazba

2018-11-06T17:24:39Z

doopravena matematická sazba

JD v 3. 11. 2018, 01:32

2018-11-03T01:32:44Z

Nová stránka

operacionalismus (MSgS) nebo též operacionismus je metodologický směr, který vychází z požadavku, aby všechny koncepty vědy byly tzv. operacionálně definovány. „Obecně, jakýkoli koncept neznamená více než množinu operací; koncept je synonymní, odpovídající množině operací“ (Bridgman). Tato množina je jedinečná a skládá se z operací, které vědec vykonává, aby získal daný koncept.

Operacionalismus původně vznikl jako pokus o precizaci fyzikálních konceptů, proklamoval jej v roce 1927 P. W. Bridgman (The Logic of Modern Physics). Během 30. až 50. let se pak Bridgman nejen znovu vrací k fyzice, ale pokouší se i o rozpracování své koncepce v souvislosti s matematikou a sémantickým rozborem jazyka. Tato modifikace je však vzhledem k původnímu radikálnímu fyzikálnímu pojetí již určitou liberalizací. V této době také vydává své první dílo, věnované operacionální analýze společnosti (1938), kterou se pak široce zabývá i ve svém posledním velkém díle (1959).

Operacionalismus výrazně ovlivnil především fyziky, psychology a sociology. Svědectvím tohoto vlivu jsou i dvě samostatná sympozia, Symposium on Operationism (1945), věnované problémům psychologickým, a Present State of Operationalism (1954), které se pokusilo o celkové zhodnocení čtvrtstoleté existence směru. O operacionalismu byla napsána jediná významnější monografie, jejímž autorem je A. C. Benjamin (1955).

Bridgman vychází z nevyčerpatelnosti forem lidské zkušenosti a proti dosavadnímu systémovému teoretickému myšlení staví potencionálně stále otevřenou vědeckou metodu, metodu operacionální. Jejím základním požadavkem je možnost redukce všech teoretických konceptů na empirickou bázi. Redukci realizujeme prostřednictvím operacionální definice.

Empirickou bází jsou jedinečné operace procesu vědeckého zkoumání. Jedná-li se např. o koncepty fyziky, mluvíme o operacích fyzikálních, případně ještě úžeji: o operacích měření. V oblasti neempirických věd se pak jedná o tzv. operace mentální; definujeme je v podstatě negativně jako operace nonfyzikální. (Mentální operací je např. analogie.) Mentální operace se však ještě dále dělí na operace verbální (tvoření slovních zastoupení) a na operace „s papírem a tužkou“ (manipulace se symboly). Bridgman zdůrazňuje návaznost svého pojetí na teorii Einsteinovu, jíž má být operacionalismus v jistém smyslu zobecněním. Pragmatickým definováním pomocí aktuálních činností experimentálního fyzika má být vyloučeno běžné definování pomocí vlastností, poněvadž v jeho rámci bylo možno definovat i tzv. koncepty metafyzické.

Teorii operacionálních definic známe dnes v podobě, jaké se jí nepřímo dostalo v Carnapově koncepci redukčních vět. Nový termín <math>Q_3</math> zavádí Carnap na základě dvojice deskriptivních termínů <math>Q_1</math> a <math>Q_2</math>, případně <math>Q_4</math> a <math>Q_5</math>. Vzniká tak bud redukční pár pro '<math>Q_3</math>':

<math>(R_1) Q_1 \superset ( Q_2 \superset Q_3 )</math>

<math>(R_2) Q_4 \superset ( Q_5 \superset Q_3 )</math>

nebo bilaterální redukční věta pro '<math>Q_3</math>':

<math>(R_3) Q_1 \superset ( Q_3 \equiv Q_2 )</math>

Deskriptivní termíny <math>Q_1</math>, <math>Q_2</math>, <math>Q_4</math> a <math>Q_5</math> tu vystupují v roli primitivních termínů. <math>(R_1)</math> vyjadřuje situaci, kdy <math>Q_3</math> je pravdivé, <math>(R_2)</math> naopak, kdy <math>Q_3</math> je nepravdivé. Bilaterální redukční věta je jistou formou podmínkové definice. Na rozdíl od redukčního páru nemá však podle Carnapa faktuální obsah a je čistě analytická.

Operacionalismus byl jedním ze směrů, které zdůraznily nutnost budování takových řetězců vědeckých termínů, které by zajišťovaly přímé spojení teoretických konceptů s empirickými. Ztroskotal v podstatě právě na příliš radikálním pojetí tohoto vztahu. Zcela opomenul tu podstatnou okolnost, že vědecké teorie je třeba zkoumat i jako relativně samostatné, deduktivně uspořádané oblasti. Proti jednostrannému operacionálnímu pojetí se dnes prosadilo deduktivně nomologické pojetí vědecké teorie; význam operacionální definice se zúžil pouze na ty oblasti, kde je těsné spojení teoretického a empirického jazyka nezbytné.

Ztroskotal i sám vytčený cíl, nepodařilo se odstranit metafyzické koncepty. Vedla-li liberalizace k rozšíření původně příliš úzkého vymezení operace, stala se nyní operací jakákoli činnost ve sféře nejen fyzické, ale i duchovní. Na základě takto široce pojaté operace byl pak jakýkoli operacionálně definovaný pojem automaticky považován za signifikantní. Dalšími zdroji problémů se pak stala pojetí tzv. obecného a homocentrického operacionalismu.

Literatura: Bridgman P. W., The Logic of Modern Physics, Macmilan, New York, 1927; Bridgman P. W., The Intelligent Individual and Society, Macmillan, New York, 1938; Bridgman P. W., The Way Things Are, Harvard Univ. Press, Cambridge, Mass., 1959; Benjamin A. C., Operationism, C. C. Thomas, Springfield, III., 1955.

''[[:Kategorie:Aut: Zeman Vladimír|Vladimír Zeman]]'' 
[[Kategorie:Aut: Zeman Vladimír]]
[[Kategorie:MSgS]]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Teorii operacionálních definic známe dnes v podobě, jaké se jí nepřímo dostalo v Carnapově koncepci redukčních vět. Nový termín <math>Q_3</math> zavádí Carnap na základě dvojice deskriptivních termínů <math>Q_1</math> a <math>Q_2</math>, případně <math>Q_4</math> a <math>Q_5</math>. Vzniká tak bud redukční pár pro '<math>Q_3</math>':
-<math>(R_1)  Q_1 \supset ( Q_2 \supset Q_3 )</math>
+<math>(R_1) \ \  Q_1 \supset ( Q_2 \supset Q_3 )</math>
-<math>(R_2)  Q_4 \supset ( Q_5 \supset\ \sim Q_3 )</math>
+<math>(R_2) \ \  Q_4 \supset ( Q_5 \supset\,\sim Q_3 )</math>
 nebo bilaterální redukční věta pro '<math>Q_3</math>':
-<math>(R_3)  Q_1 \supset ( Q_3 \equiv Q_2 )</math>
+<math>(R_3) \ \  Q_1 \supset ( Q_3 \equiv Q_2 )</math>
 Deskriptivní termíny <math>Q_1</math>, <math>Q_2</math>, <math>Q_4</math> a <math>Q_5</math> tu vystupují v roli primitivních termínů. <math>(R_1)</math> vyjadřuje situaci, kdy <math>Q_3</math> je pravdivé, <math>(R_2)</math> naopak, kdy <math>Q_3</math> je nepravdivé. Bilaterální redukční věta je jistou formou podmínkové definice. Na rozdíl od redukčního páru nemá však podle Carnapa faktuální obsah a je čistě analytická.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 <math>(R_1)  Q_1 \supset ( Q_2 \supset Q_3 )</math>
-<math>(R_2)  Q_4 \supset ( Q_5 \supset \sim Q_3 )</math>
+<math>(R_2)  Q_4 \supset ( Q_5 \supset\ \sim Q_3 )</math>
 nebo bilaterální redukční věta pro '<math>Q_3</math>':

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Operacionalismus byl jedním ze směrů, které zdůraznily nutnost budování takových řetězců vědeckých termínů, které by zajišťovaly přímé spojení teoretických konceptů s empirickými. Ztroskotal v podstatě právě na příliš radikálním pojetí tohoto vztahu. Zcela opomenul tu podstatnou okolnost, že vědecké teorie je třeba zkoumat i jako relativně samostatné, deduktivně uspořádané oblasti. Proti jednostrannému operacionálnímu pojetí se dnes prosadilo deduktivně nomologické pojetí vědecké teorie; význam operacionální definice se zúžil pouze na ty oblasti, kde je těsné spojení teoretického a empirického jazyka nezbytné.
 Ztroskotal i sám vytčený cíl, nepodařilo se odstranit metafyzické koncepty. Vedla-li liberalizace k rozšíření původně příliš úzkého vymezení operace, stala se nyní operací jakákoli činnost ve sféře nejen fyzické, ale i duchovní. Na základě takto široce pojaté operace byl pak jakýkoli operacionálně definovaný pojem automaticky považován za signifikantní. Dalšími zdroji problémů se pak stala pojetí tzv. obecného a homocentrického operacionalismu.
 <span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Bridgman P. W.</span>, The Logic of Modern Physics, Macmilan, New York, 1927; <span class="creator">Bridgman P. W.</span>, The Intelligent Individual and Society, Macmillan, New York, 1938; <span class="creator">Bridgman P. W.</span>, The Way Things Are, Harvard Univ. Press, Cambridge, Mass., 1959; <span class="creator">Benjamin A. C.</span>, Operationism, C. C. Thomas, Springfield, III., 1955.
@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Zeman Vladimír|Vladimír Zeman]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Zeman Vladimír]]
 [[Kategorie:MSgS]]