Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:54Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:01Z

import na produkční server

Nová stránka

otázka jazyková – komplex. soc.polit. a kult. problémů spojených se soužitím dvou či více [[jazyk|jazyků]] na jednom teritoriu a s formulací strategie rozvoje [[kultura jazyková|jazykové kultury]] toho kterého národa (národnosti, etnika). ''O.j.'' se objevovala ve vyostřené podobě v období formování novodobých [[národ|národů]], zejm. v oblastech spravovaných mnohonárodnostními absolutistickými státy praktikujícími vyhraněnou centralistickou politiku, jako bylo Rakousko-Uhersko a carské Rusko. Ve specif. podobách však existovala i ve Francii, Kanadě, USA a brit. impériu. Dnes je ''o.j.'' nastolována především v rozvojových zemích, v některých bývalých svazových republikách SSSR, ve Španělsku (problém katalánštiny a baskičtiny), Rumunsku (postavení němčiny a zvl. maďarštiny), Francii (vztah francouzštiny, akvitánštiny, bretonštiny a normanštiny), ve Velké Británii (problém skotštiny a welštiny), Beneluxu (otázka vlámštiny i luxemburské němčiny), Norsku (soužití dvou forem norštiny, norštiny a laponštiny) a koneckonců i v Čechách a na Slovensku (vztahy češtiny a slovenštiny, jazyků národnostních menšin k češtině a slovenštině). V řadě evrop. zemí je naléhavý i problém romského jazyka, který je součástí citlivé [[otázka romská|romské otázky]], popř. problém jazykových aspektů [[otázka židovská|židovské otázky]]. Jako soc. problém obvykle vystupuje ''o.j.'' ve dvou modifikacích: jako problém minoritního (neúředního) nerozvinutého jazyka usilujícího o svou spol. aprobaci a komplentárně jako problém soc. funkcí a soc. postavení jazyka oficiálního, majoritního, resp. vyspělejšího. Jádrem ''o.j.'' však nejsou problémy ryze lingvistické, ale soc. důsledky určitých opatření a jazykových procesů. Jazyk vystupuje v tomto komplexu jako klíč k řešení určitého soc. problému, nástroj skup. i individ. [[mobilita sociální|sociální mobility]], problém utváření i zhodnocování určitého [[kapitál sociální|sociálního kapitálu]] i [[kapitál kulturní|kulturního kapitálu]].

Obvykle má ''o.j.'' podobu několika typických otázek, kolem kterých se utvářejí i soc. [[konflikt sociální|sociální konflikty]]: ''1.'' Do jaké míry má smysl rozvíjet určitý minoritní, resp. málo rozvinutý jazyk, jakou mu vymezit úlohu v rovině vnitrostátní i mezinár. komunikace. ''2.'' Jak řešit vztah mezi úředním a neúředním jazykem, soukromou a veř. jazykovou komunikací. ''3.'' Jak tyto vazby promítat do školské politiky, věd. a liter. tvorby. ''4.'' K čemu má směřovat výuka – k [[bilingvismus|bilingvismu]], k dokonalému zvládnutí jednoho z jazyků či k jiným řešením. V praxi je prezentována ''o.j.'' různorodou [[politika jazyková|jazykovou politikou]]; pokud se otázka dostane z latentní do vyhrocené podoby, stává se často vážným polit. problémem. Její řešení může být i řešením otázky [[diskriminace sociální|sociální diskriminace]]. Např. požadavek, aby státní zaměstnanci ovládali všechny hlavní zemské jazyky (kdysi v Čechách šlo o němčinu a češtinu), obvykle ze státních služeb vylučuje většinu příslušníků jedné (i preferované) národnosti, neboť její příslušníci většinou druhý (třeba minoritní, nepreferovaný) jazyk neovládají. Tlak na stanovení jednoho úředního zemského jazyka ovšem vede v mnohonárodnostním státě ke skryté či dokonce zjevné diskriminaci nár. menšin. Jednostranná podpora rozvoje nár. jazyka zase zvyšuje u malých národů nebezpečí sociokult. izolace, ztěžuje jejich uplatnění ve svět. vědě, obchodu apod. V obtížných situacích si dnes řada států (zejm. rozvojových) volí za úřední jazyk angličitinu nebo francouzštinu jako jazyky relativně neutrální, schopné zprostředkovat kontakt se svět. kulturou a na rozdíl od řady domorodých jazyků disponující ustálenou, všem známou spisovnou podobou. V čes. i slov. dějinách měla ''o.j.'' zvl. význ. postavení a byla jí také věnována přiměřená pozornost ze strany sociologů i dalších spol. věd.

<div class="translations">
question (problem) of language
problème de la langue
Sprachproblem
problema della lingua
</div>

Literatura: ''Hroch, M.'': Evropská národní hnutí v 19. st. Praha 1986; ''Urban, O.'': Česká společnost 1848–1918. Praha 1982; viz též [[politika jazyková]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hroch, M.'': Evropská národní hnutí v 19. st. Praha 1986; ''Urban, O.'': Česká společnost 1848–1918. Praha 1982; viz též [[politika jazyková]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Otázka jazyková - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server