Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:31Z

import na produkční server

Nová stránka

Pistorius Theodor

<time datetime="1894-03-24">24. března 1894</time> v Hořepníku (okr. Pelhřimov)
 <time datetime="1969-07-09">9. července 1969</time> v Senohrabech (okr. Praha–východ)
<div id="photo">[[Soubor:Pistorius_Theodor_01.jpg|400px]]</div>

V roce 1918 začal studovat filosofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz [[Karlova univerzita v Praze]]), studium však musel přerušit kvůli nasazení na ruskou frontu a dokončil je až po vzniku republiky. V roce 1920 vstoupil do nově založené akciové společnosti Pražské vzorkové veletrhy, v letech 1921–27 byl úředníkem Obchodní a živnostenské komory v Praze, od roku 1928 národohospodářským redaktorem ''Práva lidu'' a v roce 1929 se stal osobním tajemníkem ministra pro zásobování lidu (později ministra železnic) Rudolfa Bechyněho. Podílel se také na činnosti [[Sociální ústav ČSR|Sociálního ústavu ČSR]]. Roku 1935 byl jmenován ředitelem Exportního ústavu československého, 1939 přešel do nově založeného Cenového úřadu. V roce 1941 byl spolu s dalšími významnými představiteli sociální demokracie zatčen a několik měsíců vězněn. Roku 1945 byl povolán jako odborový přednosta na ministerstvo průmyslu, spolupracoval s ministrem Laušmanem v oblasti podpory řemesel, byl autorem dekretu prezidenta [[Beneš Edvard|Beneše]], kterým bylo ustaveno Ústředí lidové a umělecké výroby. Jako člen sociální demokracie, který odmítl její sloučení s komunistickou stranou, však musel z ministerstva odejít a v roce 1949 byl předčasně penzionován. Roku 1952 mu byl odebrán byt v Praze a odešel bydlet do Senohrab. Pistorius patřil mezi zakládající členy [[Masarykova sociologická společnost|Masarykovy sociologické společnosti]], od konce 20. let se nicméně orientoval spíše na pražskou sociologickou školu. Z Masarykovy sociologické společnosti vystoupil v roce 1935 a o dva roky později byl zakládajícím členem [[Společnost pro sociální bádání|Společnosti pro sociální bádání]]. V prvních ročnících byl (formálním) členem redakční rady ''[[Sociální problémy|Sociálních problémů]]'', kde také publikoval.

Pistoriusova orientace byla především ekonomická, nicméně byla prolnuta sociologickým viděním ohledně významu souvislostí mezi hospodářskými jevy a chováním lidí, sociální strukturou a životním stylem. V ovlivnění laboretismem Václava [[Verunáč Václav|Verunáče]] se zabýval postavením a významem „lidského činitele“ ve výrobě. Ve svých spisech i profesních aktivitách byl inspirován příklady severských zemí, které – v tehdy vlivném spisku ''Švédská cesta z krize'' (1936) – oceňoval za uplatnění „zdravého rozumu“ v ekonomických otázkách a schopnost obyvatelstva podřizovat osobní a skupinová přání celkovému prospěchu, spojenou s celkově pevnější morálkou. Největší pozornost Pistoriusova platila spotřebě, kterou považoval za přehlíženou v ekonomických pojednáních. V knize ''Co znamená spotřeba pro hospodářský život'' (1932) využil soudobé literatury a statistických dat k rozebrání tohoto jevu z ekonomického, ale také sociologického hlediska pokud jde o její sociální diferenciaci, včetně začlenění úvah o vlivu zvyku a módy. Tu ostatně považoval za „nejsilnějšího činitele, který ovlivňuje spotřebitele při volbě nakupovaných předmětů“, jehož panství je neomezené. Po válce ve spisku ''Lidová a umělecká výroba'' (1946) plédoval za podporu drobné řemeslnické a umělecké tvorby navazující na tradice a udržující vysokou kvalitu kusové produkce, opět v silné inspiraci zkušenostmi skandinávských zemí.

Knihy: ''Vědecké řízení práce'' (SNO, Praha 1927); ''Obchodní politika: Zásady a prostředky'' (A. Svěcený, Praha 1931); ''Co znamená spotřeba pro hospodářský život'' (Orbis, Praha 1932); ''Švédská cesta z krize'' (Orbis, Praha 1936); ''Lidová a umělecká výroba'' (Čin, Praha 1946).

Studie: Idea služby v moderním životě (''Parlament'' 1928/29); Lidský činitel ve výrobě (''Sociální revue'' 1930); Spotřebitelskou politikou z hospodářské krise (''Sociální problémy'' 1931); Móda a zvyk ve spotřebním hospodářství (''Sociální problémy'' 1932); Důchodová distribuce a konsum (''Sociální revue'' 1932).

Příspěvky ve sbornících: Vliv obchodní politiky na světovou krisi (''Světová hospodářská krise a nezaměstnanost''. Sociální ústav, Praha 1932).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]'' 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 <span class="section_title">Příspěvky ve sbornících:</span> Vliv obchodní politiky na světovou krisi (''Světová hospodářská krise a nezaměstnanost''. Sociální ústav, Praha 1932).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Pistorius Theodor - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server