imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:58Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo potřeby a zájmy v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:25Z

Přidána poslední věta Viz též heslo potřeby a zájmy v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:03Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:22Z

import na produkční server

Nová stránka

potřeby – velmi nejednoznačně definovaný pojem, který označuje stav, kdy se organismu, jedinci nebo skupině něčeho nedostává, a to objektivně (strádá skutečným nedostatkem něčeho), nebo subjektivně (domnívá se, že se nedostává něčeho, na co má nárok, nebo něčeho, o čem se domnívá, že na to má nárok). Pozitivní vymezení pojmu ''p.'' je obtížné a obecně akceptované vymezení stejně jako rozvinutá teorie ''p.'' nejsou k dispozici. S-gické pojetí ''p.'' vychází z pojetí soc.- psychol. Pojem ''p.'' se někdy používá jako synonymum toho, co se ve starších teoriích označovalo termínem pud nebo [[instinkt]] (např. u ''McDougalla''). V r. 1938 navrhl ''H. A. Murray'' obsáhlou, velmi detailní klasifikaci ''p.'', která se však nevžila na rozdíl od klasifikace navržené v r. 1954 soc. psychologem ''Abrahamem H. Maslowem'' (viz [[psychologie humanistická]]). ''Maslow'' svou koncepci ''p.'' spojil s teorií osobnosti, s teorií [[motivace]] (zákl. teze: uspokojená ''p.'' nemotivuje), ale i s problémy lidské destruktivity. ''Maslow'' dělí ''p.'' takto: ''1.'' fyziologické nebo také homeostatické ''p.'', tj. ''p.'' zákl., souvise jící s narušením homeostáze (hlad, žízeň, sex atd.); ''2.'' ''p.'' bezpečí, vystupující v situacích ztráty jistoty, ekon. či existenčního selhání (jistota, stabilita, spolehlivost, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu, ''p.'' struktury, pořádku, zákona, mezí, silného ochránce apod.); ''3.'' ''p.'' sounáležitosti a lásky neboli afiliační ''p.'', projevující se v ''p.'' náležet ke skupině ([[afiliace]]), být milován, někam patřit; ''4.'' ''p.'' uznání, projevující se v potřebě být obdivován, mít kompetenci a respekt, dosahovat úspěšného výkonu a vysoké prestiže; ''5.'' ''p.'' seberealizace, projevující se ve snaze vyjádřit vlastní individualitu, své schopnosti, realizovat záměry (podle ''Maslowa'' jde o tendenci uskutečnit to, čím člověk potenciálně je), konkrétně lze uvést zejm. ''p.'' vědění, porozumění a estetické ''p.'' Kromě této klasifikace navrhl ''Maslow'' také rozlišení mezi vyššími a nižšími ''p.'', které je ovšem relativní, protože jedna skupina ''p.'', např. ''p.'' bezpečí, může být v hierarchii ''p.'' níže než jiná skupina, např. ''p.'' afiliační, ale výše než ''p.'' jiné, např. homeostatické. ''P.'' seberealizace označuje ''Maslow'' také jako metapotřeby, všechny ostatní jako ''p.'' nedostatkové. ''P.'' se mohou navzájem zastupovat a překrývat, např. ''p.'' hladu může ve skutečnosti být ''p.'' uznání apod. ''Maslow'' uspořádal ''p.'' podle kritéria nezbytnosti uspokojení (saturace): ''p.'' následující obvykle předpokládá saturaci ''p.'' předcházející. Někdy se ''p.'' klasifikují dichotomicky na materiální a duchovní (''S. L. Rubinštejn''), příp. na biol. a soc. V závislosti na tom, v jakém kontextu ''p.'' zkoumáme, je možné navrhnout další členění ''p.'' např. podle sféry činnosti (''p.'' práce, poznání, soc. styku, rekreace), podle objektu (materiální a duchovní, etické, estetické apod.), podle jejich funkce (dominantní a odvozené, centrální a periferní, primární a sekundární, stabilní a situační), podle subjektu (individ., skup., kolektivní, societální).

S-gicky význ. tématem je institucionalizace uspokojování ''p.'': většinu zákl. biol. či fyziologických ''p.'' už nepociťujeme v jejich syrové podobě, ale prostřednictvím kult. stabilizovaného způsobu jejich uspokojování. Způsob saturace ''p.'' je institucionalizován, jestliže jsou stanovena pravidla, jak se ''p.'' má spol. přijatelným způsobem uspokojovat. O institucionalizaci saturace ''p.'' platí: ''1.'' saturace jednotlivých konkrétních ''p.'' je instituciuonalizována v různé míře (konvence, etiketa a některé rituály jsou příkladem institucionalizace); ''2.'' konkrétní podoba institucionalizace se proměňuje v čase (tento jev podrobně popsal ''N. Elias''); ''3.'' institucionalizace variuje podle jednotlivých společenství a kultur, v rámci téhož společenství podle jednotlivých subkultur; ''4.'' vyžadování pravidel je také diferencováno a je poměrně spolehlivým ukazatelem míry stability společnosti (společnost ve stavu anomie nerespektuje pravidla institucionalizované saturace ''p.''). Lidská společenství se tedy od sebe liší více než ''p.'' způsobem institucionalizace jejich uspokojování. Člověk a lidská společenství uspokojují své ''p.'' především tím, že aktivně jednají, vykonávají soubory soc. činností. Většina činností v rozvinutých společnostech však neslouží přímé saturaci ''p.'', ale vytváření předpokladů pro tuto saturaci. Analogií lidských ''p.'' jsou soc. funkce.

V s-gii se vyhranila dvě zásadně odlišná stanoviska k roli ''p.'' v soc. vývoji. Podle ''Karla Marxe'' je uspokojování neustále rostoucích ''p.'' předpokladem a výrazem spol. pokroku: každá uspokojená ''p.'' vyvolává v život ''p.'' nové a právě tento dynamismus vznikání a uspokojování ''p.'' je zákl. činitelem spol. pohybu. Naopak ''É. Durkheim'' se domníval, že neustálý růst lidských ''p.'', přání a tužeb vede k pocitu neuspokojenosti a neštěstí, protože uspokojení jedné ''p.'' či přání rozšiřuje okamžitě horizont dalších objektů, jež se stávají předmětem tužby a přání, jsou tedy pociťovány jako ''p.''. Tato nekonečnost lidských přání, tužeb a ''p.'' nakonec vede k soc. [[anomie|anomii]]. ''Mestrovic'' poukázal na aktuálnost tohoto ''Durkheimova'' pojetí ''p.'' v souvislosti s diskusemi o postmodernismu. Problém ''p.'' se stává centrálním tématem ekologických diskusí, sporů o společnost blahobytu, [[konzumerismus]] atd. Ukazuje se, že je velmi obtížné stanovit hranici racionality soc. ''p.'', protože představy o ní variují v závislosti nejen na kulturách a subkulturách, ale také na působení tržních mechanismů a reklamy. Je nepochybné, že moderní a postmoderní společnost produkuje množství umělých, vyprovokovaných ''p.'', jejichž saturace vede k nezamýšleným soc., kult. a ekologickým efektům. Koncepci ''p.'' význ. ovlivnily psychoanalytické teorie a v poslední době [[sociobiologie]].

<div class="translations">
needs
besoins
Bedürfnise
bisogni
</div>

Literatura: ''Madsen, K. B.'': Moderní teorie motivace. Praha 1979; ''Maslow, A. H.'': Motivation and Personality. New York 1954.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[potřeby a zájmy (MSgS)|potřeby a zájmy]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[potřeby a zájmy (MSgS)|potřeby a zájmy]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Madsen, K. B.'': Moderní teorie motivace. Praha 1979; ''Maslow, A. H.'': Motivation and Personality. New York 1954.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Potřeby - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo potřeby a zájmy v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server