Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:04Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:23Z

import na produkční server

Nová stránka

pozorování přímé – v s-gii se tímto pojmem rozumí bezprostřední a systematické [[pozorování]] soc. úkazů, procesů, činností podle stanoveného plánu, bez dotazování a jakéhokoli ovlivňování pozorovaného objektu. ''P.p.'' patří mezi zákl., tradiční [[techniky sběru informací]] nejen v s-gii, ale i v kult. antropologii, etnografii a v psychologii. Jeho použití je v zásadě omezeno možnostmi vizuálního, sluchového, prostorového a časového záběru soc. reality lidským pozorovatelem a některými dalšími limity, jako je znalost jazyka, příp. i zvyků, konvencí apod. ''P.p.'' lze aplikovat na zkoumání [[skupina malá|malých skupin]], spec. [[subkultura|subkultur]], lokálních [[komunita|komunit]] apod. Jeho výhodou ve srovnání s technikami [[dotazování]] je možnost podchycení předem nepředpokládaných, netušených momentů, charakteristik, vztahů, vývojových okamžiků a proniknutí do větší hloubky individ. motivací, záměrů apod., resp. „pochopení“ situace a jednání aktérů. ''P.p.'' se používá nejčastěji při studiu [[interakce sociální|sociálních interakcí]], postojů k práci, učení, polit. událostem apod., ale i pro komplexní sledování [[způsob života|životního způsobu]], [[styl životní|životního stylu]]. Přímým předmětem pozorování je ve všech případech [[chování]] osob, někdy též celková situace, atmosféra, chronologie událostí. ''P.p.'' je typické pro [[procedura monografická|monografickou proceduru]] (viz též [[case study]]) a bývá též součástí [[procedura experimentální|experimentální procedury]] (viz též [[experiment]]), která ale nevylučuje zásahy do pozorovaného objektu či situace (ovšem předem naplánované, přesně vymezené a kontrolované).

Způsoby, resp. metody ''p.p.'' se přizpůsobují charakteru pozorovaného předmětu, dispozicím pozorovatelů a jejich časovému fondu. Každé ''p.p.'' je v podstatě značně náročné na čas a vyžaduje spec. schopnosti a dovednosti, zejm.: ''1.'' schopnost rychlé [[adaptace]] na neznámé prostředí; ''2.'' vžití do příslušné [[role]] (člena skupiny nebo nenápadného cizince, příp. výzkumníka s určitým posláním skupině pochopitelným a pro ni přijatelným); ''3.'' schopnost [[introspekce]]; ''4.'' zachování nezaujatého, objektivního postoje; ''5.'' zvládnutí nástrojů a pomůcek; ''6.'' schopnost vyhodnocovat složitější, nečekané situace, příp. na ně reagovat vhodným způsobem, který by nebyl „zásahem do terénu“. Nejnáročnější je dlouhodobé ''zúčastněné pozorování'' (pozorování participativní), kdy pozorovatel-výzkumník žije delší dobu (několik týdnů i měsíců) v dané komunitě a často plní ještě jiné než badatelské role. Tento způsob používají zejm. soc. antropologové a etnografové, ale i sociologové zaměření na komplexní studium životního způsobu, tradicí, zvyků specif. skupiny (lokální komunity, etnického společenství, komunity mládeže, deviantní skupiny i pracovního kolektivu apod.). Výsledkem bývá monografická (případová) studie (viz např. ''W. F. Whyte'': ''Street Corner Society'', 1937; ''L. Wylie'': ''Village in the Vancluse'', 1957, a řadu dalších [[studie komunitní|komunitních studií]]). Tento typ ''p.p.'' umožňuje i postupné či paralelní podrobné zmapování většího společenství (např. územního), shromáždění typických nebo naopak extrémních případů. Většinou končí [[deskripce|deskripcí]] všech pozorovatelných s-gicky relevantních rysů, může však směřovat k ověření hypotéz, modelů nebo ke komparaci vybraných dimenzí u více pozorovaných případů.

Éra [[behaviorismus|behaviorismu]] přinesla řadu metodik pro krátkodobější ''nezúčastněná pozorování'' chování v malých skupinách (pracovních, zájmových, školních apod.) a také chování na schůzích, shromážděních apod. Tato pozorování jsou postavena na poměrně přesných pravidlech a mívají zabudován nějaký kontrolní systém. Většinou je provádějí instruovaní pozorovatelé (obdoba tazatelů při interview), kteří jsou vybaveni [[arch záznamový|záznamovým archem]], resp. pozorovacím listem (observation schedules), který je vodítkem pozorování a zároveň slouží k zaznamenávání jeho výsledků. Při volnějších způsobech orientačního či popisného ''p.p.'' (většinou sloužícího pro [[výzkum orientační|orientační výzkum]] či [[předvýzkum]]) obsahuje tento instrument pouze naznačení okruhů chování, resp. témat rozhovorů, na která je třeba se soustředit. Rigoróznější systémy pracují s apriorními ''kategorizacemi'' a poměrovými škálami. Od pozorovatele se v tomto případě vyžaduje i určité hodnocení, přiřazení pozorovaného chování ke kategoriím, jeho umístění na příslušné stupnici (buď každého jednotlivého aktu chování, nebo až výsledku srovnání, celkové syntézy). Byly vyvinuty obecně použitelné pozorovací systémy, např. systém ''R. F. Balese'' (1951), obsahující 6 dimenzí chování (orientace, hodnocení, kontrola, rozhodování, překonávání napětí, integrace), rozvedených v kombinaci s aktivními a pasivními postoji do 12 kategorií, který předpokládá zařaditelnost každého pozorovaného chování, nebo např. stupnice ''Jackova'', soustřeďující se pouze na jeden typ chování (ostatní se nezaznamenávají), systém ''Cornellův'', ''Lindvalla'' a ''Saupeho'' atd. Další systémy jsou zaměřeny na specif. problémy, např. ''Ryansův'' na pozorování interakcí mezi učitelem a žáky, systém ''Fauriezose'', ''M. L. Hutta'' a ''Guetzkowa'' na chování při konferencích. Používají se diskretní i kontinuální stupnice. Tyto metodiky zvyšují [[reliabilita|reliabilitu]] pozorování, jejich nevýhodou však je zúžení zorného pole na předem odhadnutelné problémy, čímž se ztrácí mnoho z heuristických možností, které patří k zmíněným přednostem této techniky.

Každé ''p.p.'' se potýká s nebezpečím [[„haló-efekt“|„haló efektu“]], chyb přísnosti, shovívavosti a centrální tendence, které ohrožují jeho [[validita|validitu]]. Ke kontrolním, zpřesňujícím metodikám patří především dublování pozorovatelů na jednom úkolu a kombinace s jinými technikami sběru dat, především (tradičně) s [[analýza dokumentů|analýzou dokumentů]], která ovšem většinou sleduje i cíl dalšího obohacení informací. Specif. typem ''p.p.'' s rozvinutou vlastní metodikou je [[snímek časový|časový snímek]] a tzv. ''reportážní pozorování'', což je v podstatě zpřesněná, systematická reportáž (používá se ke studiu her dětí, průběhu schůzí, manifestací, sportovních utkání apod.). V současné době se při ''p.p.'' využívají různé tech. pomůcky, zejm. magnetofony, fotografické aparáty a filmové kamery, které umožňují dodatečné vyhodnocování pozorované situace nebo doplnění a upřesnění výsledků získaných osobním pozorováním (viz též [[fotografie sociologická]], [[film sociologický]]). Hlavně použití těchto pomůcek, ale i ''p.p.'' v původní klasické podobě vytvářejí určitý problém v oblasti profesionální etiky – tím spíše, že pozorované osoby často nejsou seznámeny s tím, že jsou předmětem pozorování, aby se nenarušilo jejich přirozené chování. V současné čes. s-gii se technika ''p.p.'' používá velmi málo. Sekvenčně se někdy připojuje k práci tazatele jako pozorování a zhodnocení reakcí respondenta na rozhovor. K erudici sociologa ovšem patří schopnost permanentního „zúčastněného“ ''p.p.'' soc. reality, s kterou přichází každodenně do styku, a zhodnocení těchto zkušeností v odborné práci. ''P.p.'' i v tomto smyslu je nejadekvátnější technikou [[sociologie fenomenologická|fenomenologické sociologie]], protože zprostředkuje nejautentičtější záznam verbálních i neverbálních projevů chování, přímo odrážejících soc. svět. Za specif. případ ''p.p.'' je považováno ''sebepozorování'' neboli [[introspekce]], které se uplatňuje zejm. v [[sociologie biografická|biografické sociologii]].

<div class="translations">
direct observation
observation directe
direkte Beobachtung
osservazione diretta
</div>

Literatura: ''Bales, R. F.'': Interaction Process Analysis. Cambridge 1951; ''Lindzey, G.'' ed.: Handbook of Social Psychology. Cambridge 1954; ''Whyte, W. F.'': Participatory Action Research. London 1991; viz též [[metody sociologické]], [[techniky sběru informací]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bales, R. F.'': Interaction Process Analysis. Cambridge 1951; ''Lindzey, G.'' ed.: Handbook of Social Psychology. Cambridge 1954; ''Whyte, W. F.'': Participatory Action Research. London 1991; viz též [[metody sociologické]], [[techniky sběru informací]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Pozorování přímé - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server