ZRN v 2. 3. 2018, 12:36

2018-03-02T12:36:00Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:25Z

import na produkční server

Nová stránka

práva lidská – v dnešním chápání obvykle soubor práv fixovaných v dokumentech mezinár. organizací v návaznosti na ''Všeobecnou deklaraci lidských práv'' přijatou ''Valným shromážděním OSN'' dne 10. 12. 1948. Vedle dokumentů ''OSN'' jde o dokumenty jejich specializovaných agentur, jako ''Mezinárodní organizace práce'', ''UNESCO'' a dalších, a regionálních mezivládních organizací jako ''Rady Evropy'', ''Organizace amerických států'', ''Organizace africké jednoty'', ''Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě''. Většina těchto dokumentů je formulována natolik obecně, že připouští různou interpretaci, a je tudíž věcí nár. zákonodárství, aby příslušným právům dala závaznou formu v rámci platných zákonů. Výjimku tvoří ''Opční protokol'' k ''Mezinárodnímu paktu o právech politických a občanských'', ''Úmluva o ochraně lidských práv'' ''Rady Evropy'' a některé mimoevrop. regionální dokumenty, které umožňují státům nebo občanům států, které příslušné dokumenty ratifikovaly, obracet se na mezinár. instituce, pokud vyčerpali všechny možnosti nápravy v rámci daného státu. Tím se otázky některých ''p.l.'' stávají otázkou mezinár. práva. Týká se to ovšem pouze části polit. a občanských práv. Některá další práva jsou soudně vymahatelná v rámci nár. zákonodárství, ale značná část těchto práv je pouze cílem, standardem, ke kterému členské země příslušných organizací teprve mají směřovat. Jde tedy o dosti vágní fil.-právní koncepci, což vede k požadavkům nového, přísnějšího definování ''p.l.'', zamezení jejich „inflace“ a nalezení jejich nového fil. založení vzhledem k zpochybnění koncepce přirozeného práva. Struktura ''p.l.'' je tudíž značně složitá a do jisté míry rozporná. Zákl. problémem je zařazení ''práva národů na sebeurčení'' a ''práv menšin'', tedy práv kolekt., vztahujících se k nedefinovanému subjektu, mezi ''p.l.''

V současnosti lze pozorovat dvě protikladné tendence: formulovat stále nová práva stále nově definovaných menšin (vedle etnických, náb., kult. např. také menšin podle sexuálního chování) a na druhé straně vyloučit všechna kolekt. práva z oblasti ''p.l.'' Ostatní práva se týkají pouze fyzických osob nebo definovaných právních subjektů (organizací a institucí). Ale i jejich struktura je velice složitá. Obvykle se vykládá „geneticky“, podle „generací“. ''1.'' První generace zahrnuje ''práva občanská'' a polit., tj. [[právo na život]], svobodu a bezpečnost, ochranu před protiprávním zatčením a vězněním, nelidským zacházením, právo na spravedlivý a veř. soud, svobodu svědomí a vyznání, svobodu projevu, svobodu shromažďování a sdružování, právo na účast na vládě přímo nebo prostřednictvím volených zástupců, právo vlastnictví a na ochranu před svévolným vyvlastněním atd. V převážné většině případů jde o ochranu před svévolným vměšováním státní moci, tedy o osvobození od něčeho, nikoliv o nárok na něco. Vzhledem k takovému charakteru práv občanských a polit. je jejich dodržování většinou soudně vymahatelné a z hlediska státu relativně levné. ''2.'' Druhou generaci tvoří práva hosp., soc. a kult., jako [[právo na práci]] nebo na podporu v nezaměstnanosti, právo na odpočinek a placenou dovolenou, právo na vzdělání, do jisté úrovně bezplatné, právo na zákl. zdravotní péči, na ochranu mateřství apod. Tato ''p.l.'' většinou zakládají nárok na něco pozitivního a hmotného, a tudíž jejich plnění vyžaduje značné finanční prostředky. Proto zde neexistují mezinár. normy, ale tato práva se pojímají většinou jako cíle, k nimž země mají spět podle svých hosp. možností. Vzhledem ke své neurčitosti a proměnlivosti i v rámci jedné a téže země naprostá většina těchto práv není právně vymahatelná, pokud nejde o [[diskriminace sociální|sociální diskriminaci]] z důvodů rasových, polit., pohlaví apod. V případě práv druhé generace jde tedy spíše o problém nár. ekon. a soc. strategií než o problém práva. ''3.'' Ještě méně určitě jsou definována práva třetí generace, nazývaná též ''právy solidarity''. Zahrnují taková práva, jako právo na hosp. a soc. rozvoj, na podíl na prospěchu ze společného dědictví lidstva, právo na mír a na zdravé životní prostředí apod. Realizace těchto práv už většinou přesahuje možnosti jednotlivých států a je výzvou svět. společenství a zároveň i apelem na odpovědnost každého jednotlivce za druhé. Realizace některých z těchto práv vyžaduje někdy omezení suverenity nár. států, což se dostává do rozporu přinejmenším s určitými interpretacemi práva národů na sebeurčení.

Vnitřní rozpory mezi různými právy, rozdílnost jejich právního významu a zřejmá nerealizovatelnost některých práv v dohledné budoucnosti vede někdy ke snahám redukovat je na zákl. práva polit. a občanská. Ukazuje se však, že zanedbávání práv druhé a třetí generace vede k růstu soc. napětí uvnitř jednotlivých států i mezi státy a hrozí globální katastrofou. Proto se neustále znovu zdůrazňuje nutnost komplexního a vyváženého přístupu k celému souboru ''p.l.'' Realizace je však zatím velmi obtížná. Po pádu komunismu v Evropě se začíná šířit jisté zklamání z ''p.l.'', jejichž zavedení se zdálo být relativně snadným a podstatným krokem ke „vstupu do Evropy“. Nová situace však nutí i západoevrop. země nově zvažovat některé otázky ''p.l.'' (interrupce, azylu, svobody pohybu cizinců). Je pravděpodobné, že některé vnitřní problémy celé koncepce ''p.l.'' budou vyvstávat stále zřetelněji a že dojde k jejímu reformulování, nikoliv však redukci.

<div class="translations">
human rights
droits de l'homme
Menschenrechte
diritti umani
</div>

Literatura: ''Člověk'' a lidská práva. Sbírka úmluv a deklarací. Praha 1990; ''Human'' Rights. A Compilation of International Instruments. New York 1988; ''Komárková, B.'': Původ a význam lidských práv. Praha 1990; ''Úmluva'' o ochraně lidských práv a základních svobod. Strasbourg 1991.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Savický Ivan|Ivan Savický]]'' 
[[Kategorie:Aut: Savický Ivan]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Člověk'' a lidská práva. Sbírka úmluv a deklarací. Praha 1990; ''Human'' Rights. A Compilation of International Instruments. New York 1988; ''Komárková, B.'': Původ a význam lidských práv. Praha 1990; ''Úmluva'' o ochraně lidských práv a základních svobod. Strasbourg 1991.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Člověk a lidská práva. Sbírka úmluv a deklarací''. Praha 1990; ''Human Rights. A Compilation of International Instruments''. New York 1988; ''Komárková, B.'': Původ a význam lidských práv. Praha 1990; ''Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod''. Strasbourg 1991.
 ''[[:Kategorie:Aut: Savický Ivan|Ivan Savický]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Člověk'' a lidská práva. Sbírka úmluv a deklarací. Praha 1990; ''Human'' Rights. A Compilation of International Instruments. New York 1988; ''Komárková, B.'': Původ a význam lidských práv. Praha 1990; ''Úmluva'' o ochraně lidských práv a základních svobod. Strasbourg 1991.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Savický Ivan|Ivan Savický]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Savický Ivan|Ivan Savický]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Savický Ivan]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Práva lidská - Historie editací

ZRN v 2. 3. 2018, 12:36

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server