Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:28Z

import na produkční server

Nová stránka

praxe – (z lat. a řec. praxis = činnost, výkonnost) – jeden z pojmů staré řec. filozofie, který se údajně vyskytuje již u ''Pythagora'' a jehož obsah se v historii měnil. Od svého počátku se vyvíjel ve vztahu a do jisté míry v opozitu k obsahu pojmu [[teorie]]. V ''Platónově'' i ''Aristotelově'' filozofii „praktický“ a „teoretický“ jsou dva z (více) možných způsobů života vhodných pro svobodného občana řec. městského státu. „Praktický“ je život naplněný aktivním jednáním, činností spojenou s rozhodováním, „teoretický“ je život kontemplativní, naplněný přemýšlením. Termín ''p.'' ale ''Aristoteles'' používá i jako opak termínu „poésis“ (činnost, jíž propůjčuje smysl její finalita, resp. její produkt) a vztahuje jej na takovou lidskou [[činnost]], která má smysl sama o sobě, která se nenaplňuje pouze svým „finálním produktem“ (dnes toto pojetí souvisí s pojmem [[seberealizace]]). Výrazným rysem ''p.'' bylo, že se jedná o činnost „svobodnou“, tzn. nevykonávanou pod tlakem vnější nutnosti (nejvýše z „vnitřní“ potřeby člověka). V antice i později byla za takovou považována především činnost politická (vzhledem k možnosti svobodného projevu patřila ale také do sféry etiky). V raně křesťanské filozofii a římském neoplatonismu je pod pojem ''p.'' zahrnována veškerá lidská aktivita a lidské jednání vztahující se k „tomuto světu“ (na rozdíl od teorie-kontemplace, jejímž jediným pravým předmětem je Bůh). Přibližně v tomto smyslu je pojem ''p.'' chápán i ve středověké, především scholastické filozofii. ''P.'' a praktický život jsou protipólem „duchovního života“.

Nového obsahu nabývá pojem ''p.'' (i pojem teorie) v novověkém věd. a fil. myšlení. U ''I. Kanta'' a ostatních představitelů něm. klasické filozofie je lidská ''p.'' úzce spojena s otázkou [[svoboda|svobody]] člověka, která není jen naplňováním předem daného, nýbrž tvořením nového, a tak předpokládá existenci skutečného [[sebevědomí]], tj. nikoliv jen prostého vědomí sebe, nýbrž vědomí, které ví, že je „samo sobě svým účelem“. V ''Hegelově'' filozofii dostává tento pojem výrazně spol. dimenzi (viz [[dialektika pána a raba]]). V mladohegelovské filozofii je ''p.'' charakterizována především jako „činnost kritického ducha“, usilujícího o překonání, změnu daného stavu. ''K. Marx'' ve svých raných pracích, zejm. ve stručných ''Tezích o Feuerbachovi'' uvádí, že ''p.'' je smyslovou, předmětnou činností směřující k uspokojování potřeb člověka a je objektivním vyjádřením sebevytvářející (sebepřetvářející) činnosti člověka. Později v marx. pojetí převládlo zdůraznění až absolutizace objektivní určenosti a materiálnosti ''p.'', což vedlo i ke ztotožnění ''p.'' s výrobní ekon. činností. Z tohoto pojetí ''p.'' se vytratila humanistická dimenze, svoboda jednání a bytostná aktivita subjektu. Někteří autoři hlásící se k tvůrčímu marxismu, sdružení okolo časopisu ''Praxis'', rozvíjeli pojetí ''p.'' jako procesu seberealizace člověka, jako vědomé sebevytvářející lidské aktivity. ''K. Kosík'' v ''Dialektice konkrétního'' (1963) uvádí, že ''p.'' se formuje jako fil. odpověď na fil. otázku „kdo je člověk, co je společensko-lidská skutečnost a jak je tato skutečnost vytvářena“.

V současné době je pojem ''p.'' předmětem diskusí. Antropol. orientovaná filozofie zdůrazňuje např. význam prožitkového momentu ''p.'', zatímco klasický pragmatismus zvýrazňuje utilitární aspekty ''p.'' atd. S-gická teorie z fil. podstaty ''p.'' i z hist. vývoje odvozuje její typy ve vazbě na chování spol. subjektu. Pro s-gii je však relevantnější obsahově příbuzný pojem [[empirie]], který má přesnější s-gické vymezení. Často se oba pojmy zaměňují. Shodný význam „zkušenosti“ mívají i v běžné řeči. O ''p.'' se často hovoří, když jde o ověření teorií a představ ve styku s realitou, o nabývání bezprostředních životních zkušeností. Předmětem zájmu s-gie je také běžné pojetí odvozeného pojmu ''praktičnost'', což je dispozice či schopnost zajištění vlastní materiální existence, resp. slušného životního standardu v podmínkách dané společnosti. ''Praktické jednání'' se vyznačuje cílevědomostí, účelově zjednodušenými myšlenkovými schématy, vyloučením samoúčelných aktivit (duchovních i fyzických), schopností využít výsledky vlastní i cizí práce, jednat „efektivně“, vyhnout se rizikům apod. Praktičnost v běžném dnešním pojetí je obsahově bližší původnímu řec. a středověkému chápání ''p.'' než jejím novodobým fil. koncepcím. Je součástí systému instrumentálních hodnot a lze ji chápat i jako schopnost soc. [[adaptace]].

<div class="translations">
practice
pratique
Praxis
prassi, pratica
</div>

Literatura: ''Berstein, J. R.'': Praxis and Action. Philadelphia 1971; ''Jaroševský, T. M.'': Úvahy o praxi. Bratislava 1977; ''Kosík, K.'': Dialektika konkrétního. Praha 1963; ''Lobkovic, M.'': Theory and Pratice. Notterdam, Indiana 1967.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Berstein, J. R.'': Praxis and Action. Philadelphia 1971; ''Jaroševský, T. M.'': Úvahy o praxi. Bratislava 1977; ''Kosík, K.'': Dialektika konkrétního. Praha 1963; ''Lobkovic, M.'': Theory and Pratice. Notterdam, Indiana 1967.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Praxe - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server