Problém sociální - Historie editací

ZRN v 2. 3. 2018, 12:55

2018-03-02T12:55:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:06Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:30Z

import na produkční server

Nová stránka

problém sociální – soc. stav nebo situace, o níž se určitá

relevantní skupina lidí nebo sami zúčastnění domnívají, že vyžaduje řešení, obykle prostředky vnějšího institucionalizovaného zásahu (výchovného, polit., přesvědčovacího, represivního, ekon.). Je možné stanovit 3 odlišné přístupy k vymezení a pojetí ''p.s.'': ''1.'' pojetí objektivní, které za ''p.s.'' pokládá takové stavy nebo takové druhy chování, které komplikují dosahování spol. cílů, poškozují plynulé fungování společnosti a narušují [[rovnováha sociální|sociální rovnováhu]] (''R. K. Merton'', ''R. A. Nisbet'' aj.); ''2.'' pojetí subjektivní, podle něhož je ''p.s.'' to, co je za ''p.s.'' pokládáno, co je takto pojmenováno a označeno, protože neexistují inherentně, objektivně patologické soc. stavy na straně jedné a na druhé straně situace nemusí být problémová, jakkoliv dramaticky a šokujícím způsobem může na vnějšího pozorovatele působit, pokud jako problémová není definována samotnými [[aktér|aktéry]] (poprvé ''p.s.'' takto formuloval již v r. 1938 ''J. H. S. Bossard''); ''3.'' pojetí, které oba pohledy kombinuje a které ''p.s.'' vymezuje jako takový soc. stav, který značná část společnosti pokládá za narušení [[norma|norem]] nebo za zásah do [[hodnota|hodnot]], jimž je přisuzován obzvláštní význam (''R. Fuller'', ''R. Myers'' aj.). Každý z těchto přístupů má své problematické aspekty. U funkcionalistického pojetí vzniká oprávněná otázka, jak a zda je možno vymezit objektivní spol. cíle a jak objektivně definovat stav rovnováhy (toto pojetí dnes má již jen velmi málo stoupenců), u pojetí kompromisního lze klást otázku, jak velké množství lidí musí situaci posuzovat jako problémovou (''J. Robertson'' vtipně poznamenal, že to musí být buď význ. množství lidí, nebo množství význ. lidí), a u pojetí subjektivního vzniká samozřejmě nebezpečí formulace umělých problémů, jestliže určitá situace je jako problémová definována, ačkoliv pro to nejsou dány objektivní důvody (např. polit. utilitárně motivovaná dramatizace určitých situací a napětí). Ve formulaci a přístupu k ''p.s.'' funguje řada mýtů a stereotypů, např. stereotyp přirozené nedokonalosti člověka jako zdroje ''p.s.'', stereotyp zla spojeného s určitými kategoriemi (etnickými, rasovými, soc.) lidí, stereotyp spoluviny lidí, kteří se v ''p.s.'' ocitají, mýtus zla přitahujícího další zlo atd. Koncept ''p.s.'' je úzce spjat s konceptem [[patologie sociální|sociální patologie]] a [[dezorganizace sociální|sociální dezorganizace]] (viz [[škola chicagská|chicagská škola]]) a kult. dezorganizace (durkheimovská [[anomie]], ''F. W. Znaniecki'') a s různými koncepcemi [[politika sociální|sociální politiky]] jako institucionalizovaného nástroje řešení ''p.s.'' ''Robertson'' upozornil na souvislost mezi soc. [[instituce|institucemi]] a ''p.s.'': protože většina zákl. soc. potřeb je uspokojována prostřednictvím institucí (rodiny, vzdělávacího, polit., náb. či ekon. systému atd.), je každé narušení institucionálního řádu a fungování institucí provázeno vznikem závažných ''p.s.'' Řešení ''p.s.'' obvykle probíhá ve 3 fázích: diagnostika ''p.s.'', formování soc. politiky vůči němu a provedení reformního či nápravného kroku. V posledních dvou desetiletích se ustavila samostatná s-gická disciplína ''sociologie sociálních problémů''.

<div class="translations">
social problem
problème social
Sozialproblem
problema sociale
</div>

Literatura: ''Merton, R. K.'' – ''Nisbet, R. A.'': Contemporary Social Problems. New York 1971; ''Mauss, A. L.'': Social Problems as Social Movements. Philadelphia 1975; ''Spector, M.'' – ''Kitsuse, J. I.'': Constructing Social Problems. Menlo Park 1981; ''Socjologia'' problemów społecznych. Teorie i rzeczywistość. Warszawa 1987.

Časopisy: ''Social'' Problems, 1971.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">problém sociální</span> – soc. stav nebo situace, o níž se určitá
+<span id="entry">problém sociální</span> – soc. stav nebo situace, o níž se určitá relevantní skupina lidí nebo sami zúčastnění domnívají, že vyžaduje řešení, obykle prostředky vnějšího institucionalizovaného zásahu (výchovného, polit., přesvědčovacího, represivního, ekon.). Je možné stanovit 3 odlišné přístupy k vymezení a pojetí ''p.s.'': ''1.'' pojetí objektivní, které za ''p.s.'' pokládá takové stavy nebo takové druhy chování, které komplikují dosahování spol. cílů, poškozují plynulé fungování společnosti a narušují [[rovnováha sociální|sociální rovnováhu]] (''R. K. Merton'', ''R. A. Nisbet'' aj.); ''2.'' pojetí subjektivní, podle něhož je ''p.s.'' to, co je za ''p.s.'' pokládáno, co je takto pojmenováno a označeno, protože neexistují inherentně, objektivně patologické soc. stavy na straně jedné a na druhé straně situace nemusí být problémová, jakkoliv dramaticky a šokujícím způsobem může na vnějšího pozorovatele působit, pokud jako problémová není definována samotnými [[aktér|aktéry]] (poprvé ''p.s.'' takto formuloval již v r. 1938 ''J. H. S. Bossard''); ''3.'' pojetí, které oba pohledy kombinuje a které ''p.s.'' vymezuje jako takový soc. stav, který značná část společnosti pokládá za narušení [[norma|norem]] nebo za zásah do [[hodnota|hodnot]], jimž je přisuzován obzvláštní význam (''R. Fuller'', ''R. Myers'' aj.). Každý z těchto přístupů má své problematické aspekty. U funkcionalistického pojetí vzniká oprávněná otázka, jak a zda je možno vymezit objektivní spol. cíle a jak objektivně definovat stav rovnováhy (toto pojetí dnes má již jen velmi málo stoupenců), u pojetí kompromisního lze klást otázku, jak velké množství lidí musí situaci posuzovat jako problémovou (''J. Robertson'' vtipně poznamenal, že to musí být buď význ. množství lidí, nebo množství význ. lidí), a u pojetí subjektivního vzniká samozřejmě nebezpečí formulace umělých problémů, jestliže určitá situace je jako problémová definována, ačkoliv pro to nejsou dány objektivní důvody (např. polit. utilitárně motivovaná dramatizace určitých situací a napětí). Ve formulaci a přístupu k ''p.s.'' funguje řada mýtů a stereotypů, např. stereotyp přirozené nedokonalosti člověka jako zdroje ''p.s.'', stereotyp zla spojeného s určitými kategoriemi (etnickými, rasovými, soc.) lidí, stereotyp spoluviny lidí, kteří se v ''p.s.'' ocitají, mýtus zla přitahujícího další zlo atd. Koncept ''p.s.'' je úzce spjat s konceptem [[patologie sociální|sociální patologie]] a [[dezorganizace sociální|sociální dezorganizace]] (viz [[škola chicagská|chicagská škola]]) a kult. dezorganizace (durkheimovská [[anomie]], ''F. W. Znaniecki'') a s různými koncepcemi [[politika sociální|sociální politiky]] jako institucionalizovaného nástroje řešení ''p.s.'' ''Robertson'' upozornil na souvislost mezi soc. [[instituce|institucemi]] a ''p.s.'': protože většina zákl. soc. potřeb je uspokojována prostřednictvím institucí (rodiny, vzdělávacího, polit., náb. či ekon. systému atd.), je každé narušení institucionálního řádu a fungování institucí provázeno vznikem závažných ''p.s.'' Řešení ''p.s.'' obvykle probíhá ve 3 fázích: diagnostika ''p.s.'', formování soc. politiky vůči němu a provedení reformního či nápravného kroku. V posledních dvou desetiletích se ustavila samostatná s-gická disciplína ''sociologie sociálních problémů''.
 <div class="translations">
@@ Řádek 10: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Merton, R. K.'' – ''Nisbet, R. A.'': Contemporary Social Problems. New York 1971; ''Mauss, A. L.'': Social Problems as Social Movements. Philadelphia 1975; ''Spector, M.'' – ''Kitsuse, J. I.'': Constructing Social Problems. Menlo Park 1981; ''Socjologia'' problemów społecznych. Teorie i rzeczywistość. Warszawa 1987.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Merton, R. K.'' – ''Nisbet, R. A.'': Contemporary Social Problems. New York 1971; ''Mauss, A. L.'': Social Problems as Social Movements. Philadelphia 1975; ''Spector, M.'' – ''Kitsuse, J. I.'': Constructing Social Problems. Menlo Park 1981; ''Socjologia problemów społecznych. Teorie i rzeczywistość''. Warszawa 1987.
-<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' Problems, 1971.
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social Problems'', 1971.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' Problems, 1971.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]