Procesy sociálně-ekologické - Historie editací

ZRN v 2. 3. 2018, 13:00

2018-03-02T13:00:59Z

ZRN v 2. 3. 2018, 13:00

2018-03-02T13:00:28Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:07Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:31Z

import na produkční server

Nová stránka

procesy sociálně-ekologické – procesy, kterým se věnují soc.-ekologické a s-gické studie [[město|města]] a k nimž patří především invaze, sukcese, segregace, centralizace a decentralizace. Tyto pojmy byly přeneseny z rostlinné ekologie a z geografie. Z rostlinné ekologie pochází pojem invaze a sukcese a zčásti i segregace; pojmy centralizace a decentralizace, tak jak jsou užívány v urbánní s-gii, mají své zdroje v [[geografie sociální|sociální geografii]] vzhledem k tomu, že se týkají rozložení obyv., jeho jednotlivých skupin, příp. rozložení činností a objektů v prostoru. ''Invazí'' se rozumí vniknutí určité skupiny obyv. anebo určitého druhu aktivit do části území města, kde dosud tato skupina obyv. nesídlila anebo se vyskytovala jen v nepatrném podílu, anebo (analogicky) kde nebyl dosud rozvíjen zkoumaný druh aktivit. Nejčastěji se pozoruje vnikání odlišných etnických skupin do území obývaných tzv. původním obyv., anebo pronikání neobytných aktivit do zón, které původně sloužily bydlení, tj. průmyslu nebo obchodu do obytných čtvrtí. Pojem ''sukcese'' použil ''R. E. Park'' v r. 1936 sice pro popis prvotního osídlení určitého území, později se však tento pojem ustálil v dodnes užívaném významu soc.-ekologického procesu, který vede k úplné proměně určité části městského území, tj. úplné výměně původního obyv. novou populací. ''R. D. McKenzie'' používá tento pojem pro popis cyklických stadií změn v užívání území anebo změn ve skladbě obyv. Někdy se sukcese chápe jako druhá fáze procesu invaze, tj. jako ta část soc. proměny území, kdy nová populace nebo nová aktivita převáží nad původní.

Největší pozornost se ale věnuje v ekologickém studiu města procesům ''segregace''. Jestliže ve společnosti existují [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]] mezi členy anebo existuje rozdílné vybavení městských prostorů, vynořuje se oprávněně otázka, jaký je vztah mezi soc. neprostorovou nerovností a nerovností v prostorovém rozložení. V tomto smyslu se rozumí pojmem segregace míra nerovnoměrného rozmístění určitých skupin obyv. nebo aktivit v určitém území města v určitém časovém bodu. Teor. může být segregace interpretována třemi způsoby, nebo jinak řečeno může být rozložena do tří odlišných pojmů, které odpovídají třem rozdílným rovinám výkladu: ''1.'' segregace jako míra nerovnoměrného rozložení elementů v městských částech určitého většího území (rovina : území); ''2.'' segregace ve smyslu koncentrace podílu obyv. v jisté části města na úhrnu obyv. celého města (rovina : část území); ''3.'' prostorová vzdálenost (někdy také označovaná jako prostorová distance) mezi jednotlivci příslušejícími k určité kategorii obyv. v určité části města (rovina : jednotlivec). Segregace se v [[ekologie sociální|sociální ekologii]] měří pomocí několika indexů, které formulovali ''O. D. Duncan'' a ''Duncan'' r. 1955 a také ''D. Bell'' r. 1954. Později byl konstruován ''L. H. Morganem'' index diferenciace místa bydliště. ''Duncanovy''-''Duncanovy'' indexy jsou známy jako „index disimilarity“ a „index segregace“. Modifikace ''W. Bella'' je označována rovněž jako index segregace. Vedle toho konstruovali ''Duncan'' a ''Duncan'' také „index centralizace“. Pod pojmem ''centralizace'' se zde rozumí proces soustřeďování určitých činností a určitého způsobu využívání městského území v jednom nebo několika sousedních dílčích územích města. ''Decentralizace'' je označením procesu, při kterém naopak dochází k přenášení určitých aktivit z jednoho centra do více městských částí. ''McKenzie'' kromě shora uvedených ekologických procesů uvedl ve své práci z r. 1926 ještě další, a to „expanzi“ (prostorové šíření určitých aktivit nebo celých území), „disperzi“, kterou chápal jako opak koncentrace, a konečně „dominanci“ čili převahu určité populace nebo aktivit v určitém území.

<div class="translations">
socio-ecological processes
processus sociaux-écologiques
sozial-ökologische Prozesse
processi ecologico-sociali
</div>

Literatura: ''Friedrichs, J.'': Stadtanalyse. Opladen 1981; ''Theodorson, G. A.'' ed.: Studies in Human Ecology. New York 1961.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">procesy sociálně-ekologické</span> – procesy, kterým se věnují soc.-ekologické a s-gické studie [[město|města]] a k nimž patří především invaze, sukcese, segregace, centralizace a decentralizace. Tyto pojmy byly přeneseny z rostlinné ekologie a z geografie. Z rostlinné ekologie pochází pojem invaze a sukcese a zčásti i segregace; pojmy centralizace a decentralizace, tak jak jsou užívány v urbánní s-gii, mají své zdroje v [[geografie sociální|sociální geografii]] vzhledem k tomu, že se týkají rozložení obyv., jeho jednotlivých skupin, příp. rozložení činností a objektů v prostoru. ''Invazí'' se rozumí vniknutí určité skupiny obyv. anebo určitého druhu aktivit do části území města, kde dosud tato skupina obyv. nesídlila anebo se vyskytovala jen v nepatrném podílu, anebo (analogicky) kde nebyl dosud rozvíjen zkoumaný druh aktivit. Nejčastěji se pozoruje vnikání odlišných etnických skupin do území obývaných tzv. původním obyv., anebo pronikání neobytných aktivit do zón, které původně sloužily bydlení, tj. průmyslu nebo obchodu do obytných čtvrtí. Pojem ''sukcese'' použil ''R. E. Park'' v r. 1936 sice pro popis prvotního osídlení určitého území, později se však tento pojem ustálil v dodnes užívaném významu soc.-ekologického procesu, který vede k úplné proměně určité části městského území, tj. úplné výměně původního obyv. novou populací. ''R. D. McKenzie'' používá tento pojem pro popis cyklických stadií změn v užívání území anebo změn ve skladbě obyv. Někdy se sukcese chápe jako druhá fáze procesu invaze, tj. jako ta část soc. proměny území, kdy nová populace nebo nová aktivita převáží nad původní.
-Největší pozornost se ale věnuje v ekologickém studiu města procesům ''segregace''. Jestliže ve společnosti existují [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]] mezi členy anebo existuje rozdílné vybavení městských prostorů, vynořuje se oprávněně otázka, jaký je vztah mezi soc. neprostorovou nerovností a nerovností v prostorovém rozložení. V tomto smyslu se rozumí pojmem segregace míra nerovnoměrného rozmístění určitých skupin obyv. nebo aktivit v určitém území města v určitém časovém bodu. Teor. může být segregace interpretována třemi způsoby, nebo jinak řečeno může být rozložena do tří odlišných pojmů, které odpovídají třem rozdílným rovinám výkladu: ''1.'' segregace jako míra nerovnoměrného rozložení elementů v městských částech určitého většího území (rovina : území); ''2.'' segregace ve smyslu koncentrace podílu obyv. v jisté části města na úhrnu obyv. celého města (rovina : část území); ''3.'' prostorová vzdálenost (někdy také označovaná jako prostorová distance) mezi jednotlivci příslušejícími k určité kategorii obyv. v určité části města (rovina : jednotlivec). Segregace se v [[ekologie sociální|sociální ekologii]] měří pomocí několika indexů, které formulovali ''O. D. Duncan'' r. 1955 a 'D. Bell'' r. 1954. Později byl konstruován ''L. H. Morganem'' index diferenciace místa bydliště. ''Duncanovy''-''Duncanovy'' indexy jsou známy jako „index disimilarity“ a „index segregace“. Modifikace ''W. Bella'' je označována rovněž jako index segregace. Vedle toho konstruovali ''Duncan'' a ''Duncan'' také „index centralizace“. Pod pojmem ''centralizace'' se zde rozumí proces soustřeďování určitých činností a určitého způsobu využívání městského území v jednom nebo několika sousedních dílčích územích města. ''Decentralizace'' je označením procesu, při kterém naopak dochází k přenášení určitých aktivit z jednoho centra do více městských částí. ''McKenzie'' kromě shora uvedených ekologických procesů uvedl ve své práci z r. 1926 ještě další, a to „expanzi“ (prostorové šíření určitých aktivit nebo celých území), „disperzi“, kterou chápal jako opak koncentrace, a konečně „dominanci“ čili převahu určité populace nebo aktivit v určitém území.
+Největší pozornost se ale věnuje v ekologickém studiu města procesům ''segregace''. Jestliže ve společnosti existují [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]] mezi členy anebo existuje rozdílné vybavení městských prostorů, vynořuje se oprávněně otázka, jaký je vztah mezi soc. neprostorovou nerovností a nerovností v prostorovém rozložení. V tomto smyslu se rozumí pojmem segregace míra nerovnoměrného rozmístění určitých skupin obyv. nebo aktivit v určitém území města v určitém časovém bodu. Teor. může být segregace interpretována třemi způsoby, nebo jinak řečeno může být rozložena do tří odlišných pojmů, které odpovídají třem rozdílným rovinám výkladu: ''1.'' segregace jako míra nerovnoměrného rozložení elementů v městských částech určitého většího území (rovina : území); ''2.'' segregace ve smyslu koncentrace podílu obyv. v jisté části města na úhrnu obyv. celého města (rovina : část území); ''3.'' prostorová vzdálenost (někdy také označovaná jako prostorová distance) mezi jednotlivci příslušejícími k určité kategorii obyv. v určité části města (rovina : jednotlivec). Segregace se v [[ekologie sociální|sociální ekologii]] měří pomocí několika indexů, které formulovali ''O. D. Duncan'' r. 1955 a ''D. Bell'' r. 1954. Později byl konstruován ''L. H. Morganem'' index diferenciace místa bydliště. ''Duncanovy''-''Duncanovy'' indexy jsou známy jako „index disimilarity“ a „index segregace“. Modifikace ''W. Bella'' je označována rovněž jako index segregace. Vedle toho konstruovali ''Duncan'' a ''Duncan'' také „index centralizace“. Pod pojmem ''centralizace'' se zde rozumí proces soustřeďování určitých činností a určitého způsobu využívání městského území v jednom nebo několika sousedních dílčích územích města. ''Decentralizace'' je označením procesu, při kterém naopak dochází k přenášení určitých aktivit z jednoho centra do více městských částí. ''McKenzie'' kromě shora uvedených ekologických procesů uvedl ve své práci z r. 1926 ještě další, a to „expanzi“ (prostorové šíření určitých aktivit nebo celých území), „disperzi“, kterou chápal jako opak koncentrace, a konečně „dominanci“ čili převahu určité populace nebo aktivit v určitém území.
 <div class="translations">

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">procesy sociálně-ekologické</span> – procesy, kterým se věnují soc.-ekologické a s-gické studie [[město|města]] a k nimž patří především invaze, sukcese, segregace, centralizace a decentralizace. Tyto pojmy byly přeneseny z rostlinné ekologie a z geografie. Z rostlinné ekologie pochází pojem invaze a sukcese a zčásti i segregace; pojmy centralizace a decentralizace, tak jak jsou užívány v urbánní s-gii, mají své zdroje v [[geografie sociální|sociální geografii]] vzhledem k tomu, že se týkají rozložení obyv., jeho jednotlivých skupin, příp. rozložení činností a objektů v prostoru. ''Invazí'' se rozumí vniknutí určité skupiny obyv. anebo určitého druhu aktivit do části území města, kde dosud tato skupina obyv. nesídlila anebo se vyskytovala jen v nepatrném podílu, anebo (analogicky) kde nebyl dosud rozvíjen zkoumaný druh aktivit. Nejčastěji se pozoruje vnikání odlišných etnických skupin do území obývaných tzv. původním obyv., anebo pronikání neobytných aktivit do zón, které původně sloužily bydlení, tj. průmyslu nebo obchodu do obytných čtvrtí. Pojem ''sukcese'' použil ''R. E. Park'' v r. 1936 sice pro popis prvotního osídlení určitého území, později se však tento pojem ustálil v dodnes užívaném významu soc.-ekologického procesu, který vede k úplné proměně určité části městského území, tj. úplné výměně původního obyv. novou populací. ''R. D. McKenzie'' používá tento pojem pro popis cyklických stadií změn v užívání území anebo změn ve skladbě obyv. Někdy se sukcese chápe jako druhá fáze procesu invaze, tj. jako ta část soc. proměny území, kdy nová populace nebo nová aktivita převáží nad původní.
-Největší pozornost se ale věnuje v ekologickém studiu města procesům ''segregace''. Jestliže ve společnosti existují [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]] mezi členy anebo existuje rozdílné vybavení městských prostorů, vynořuje se oprávněně otázka, jaký je vztah mezi soc. neprostorovou nerovností a nerovností v prostorovém rozložení. V tomto smyslu se rozumí pojmem segregace míra nerovnoměrného rozmístění určitých skupin obyv. nebo aktivit v určitém území města v určitém časovém bodu. Teor. může být segregace interpretována třemi způsoby, nebo jinak řečeno může být rozložena do tří odlišných pojmů, které odpovídají třem rozdílným rovinám výkladu: ''1.'' segregace jako míra nerovnoměrného rozložení elementů v městských částech určitého většího území (rovina : území); ''2.'' segregace ve smyslu koncentrace podílu obyv. v jisté části města na úhrnu obyv. celého města (rovina : část území); ''3.'' prostorová vzdálenost (někdy také označovaná jako prostorová distance) mezi jednotlivci příslušejícími k určité kategorii obyv. v určité části města (rovina : jednotlivec). Segregace se v [[ekologie sociální|sociální ekologii]] měří pomocí několika indexů, které formulovali ''O. D. Duncan'' a ''Duncan'' r. 1955 a také ''D. Bell'' r. 1954. Později byl konstruován ''L. H. Morganem'' index diferenciace místa bydliště. ''Duncanovy''-''Duncanovy'' indexy jsou známy jako „index disimilarity“ a „index segregace“. Modifikace ''W. Bella'' je označována rovněž jako index segregace. Vedle toho konstruovali ''Duncan'' a ''Duncan'' také „index centralizace“. Pod pojmem ''centralizace'' se zde rozumí proces soustřeďování určitých činností a určitého způsobu využívání městského území v jednom nebo několika sousedních dílčích územích města. ''Decentralizace'' je označením procesu, při kterém naopak dochází k přenášení určitých aktivit z jednoho centra do více městských částí. ''McKenzie'' kromě shora uvedených ekologických procesů uvedl ve své práci z r. 1926 ještě další, a to „expanzi“ (prostorové šíření určitých aktivit nebo celých území), „disperzi“, kterou chápal jako opak koncentrace, a konečně „dominanci“ čili převahu určité populace nebo aktivit v určitém území.
+Největší pozornost se ale věnuje v ekologickém studiu města procesům ''segregace''. Jestliže ve společnosti existují [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]] mezi členy anebo existuje rozdílné vybavení městských prostorů, vynořuje se oprávněně otázka, jaký je vztah mezi soc. neprostorovou nerovností a nerovností v prostorovém rozložení. V tomto smyslu se rozumí pojmem segregace míra nerovnoměrného rozmístění určitých skupin obyv. nebo aktivit v určitém území města v určitém časovém bodu. Teor. může být segregace interpretována třemi způsoby, nebo jinak řečeno může být rozložena do tří odlišných pojmů, které odpovídají třem rozdílným rovinám výkladu: ''1.'' segregace jako míra nerovnoměrného rozložení elementů v městských částech určitého většího území (rovina : území); ''2.'' segregace ve smyslu koncentrace podílu obyv. v jisté části města na úhrnu obyv. celého města (rovina : část území); ''3.'' prostorová vzdálenost (někdy také označovaná jako prostorová distance) mezi jednotlivci příslušejícími k určité kategorii obyv. v určité části města (rovina : jednotlivec). Segregace se v [[ekologie sociální|sociální ekologii]] měří pomocí několika indexů, které formulovali ''O. D. Duncan'' r. 1955 a 'D. Bell'' r. 1954. Později byl konstruován ''L. H. Morganem'' index diferenciace místa bydliště. ''Duncanovy''-''Duncanovy'' indexy jsou známy jako „index disimilarity“ a „index segregace“. Modifikace ''W. Bella'' je označována rovněž jako index segregace. Vedle toho konstruovali ''Duncan'' a ''Duncan'' také „index centralizace“. Pod pojmem ''centralizace'' se zde rozumí proces soustřeďování určitých činností a určitého způsobu využívání městského území v jednom nebo několika sousedních dílčích územích města. ''Decentralizace'' je označením procesu, při kterém naopak dochází k přenášení určitých aktivit z jednoho centra do více městských částí. ''McKenzie'' kromě shora uvedených ekologických procesů uvedl ve své práci z r. 1926 ještě další, a to „expanzi“ (prostorové šíření určitých aktivit nebo celých území), „disperzi“, kterou chápal jako opak koncentrace, a konečně „dominanci“ čili převahu určité populace nebo aktivit v určitém území.
 <div class="translations">

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Friedrichs, J.'': Stadtanalyse. Opladen 1981; ''Theodorson, G. A.'' ed.: Studies in Human Ecology. New York 1961.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]