Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:09Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:36Z

import na produkční server

Nová stránka

prostor sociální – termín používaný v s-gii ve dvou podstatně odlišných významech: ''1.'' v doslovném významu pro označení té části fyzického prostoru, která je člověkem (společností, lidskými skupinami) osvojena, tj. obývána, využívána a poznávána; ''2.'' v metaforickém významu, který s-gicky přesněji vymezil ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'', pro označení specif., konstruované, ideální sféry, v níž se nacházejí lidé a soc. skupiny (najít místo člověka, soc. skupiny či jevu v ''p.s.'' znamená určit jeho vztahy k jiným lidem nebo soc. jevům vybraným jako referenční body). ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokin]]'' původně ''p.s.'' vymezil jako svébytný druh reálného prostoru, v němž jsou umístěny soc. fenomény: lidé pracovali jen s představou ''p.s.'', v prostoru se orientovali pomocí soc. určených vztažných bodů (dům vedle radnice, na Pavlově poli), absolutní či geometrický prostor, který sjednocuje lokální prostorové uvažování, je až sekundárním produktem. Podobně jako [[čas sociální|sociálním časem]] zabýval se prostorem sociálním jako samostatným s-gickým tématem poprvé ''É. Durkheim'' a jeho škola. ''Durkheim'' pochopil odlišnost ''p.s.'' od prostoru fyzikálního či geometrického (terminologické rozlišení je až ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokinovo]]'') a vysvětlil, jak prostorové představy a pojmy vznikají jako důsledky lidské organizace prostorového chování a vnímání prostoru (představy o prostoru „obecně“ jsou např. závislé na tvaru kmenového sídelního prostoru). ''P.s.'' je stejně jako čas kolekt., skup. představou a mění se v závislosti na konkrétní skupině, kultuře a společenství, které v daném prostoru žije a manipuluje jím: mezi pojmovým řádem (tedy i představou o prostoru a času) a soc. řádem existuje kauzální vztah (pojmový řád má základ v soc. řádu). Před ''Durkheimem'' byl význam ''p.s.'' (ztotožněného však značně reduktivně s přír. prostředím) rozpoznán v klasických koncepcích [[determinismus geografický|geografického determinismu]] (určující role prostoru a přír. prostředí u ''Motesquieua'', ''H. T. Bucklea'', do jisté míry ''J. G. Herdera'' atd.). U nás zakladatel s-gie ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]'' docenil již ve svých prvních s-gických přednáškách ''Praktická filosofie'' (1884) a ve stati ''Teorie dějin dle zásad H. T. Bucklea'' (1884) význam přír. prostředí a ''p.s.'', dokonce si uvědomoval negativní efekty lidského působení na přírodu. V této tradici zájmu o prostorovou determinaci soc. chování, ale i nár. povahy v Čechách pokračoval zejm. ''[[Chalupný Emanuel|Emanuel Chalupný]]''.

V ''Marxově'' teorii má ''p.s.'' podobně význ. roli jako čas: předpokladem vzniku kapitalismu je nová organizace prostorového chování (uvolnění pohybu pracovní síly v prostoru), kapitalismus mění dějiny ve svět. dějiny tím, že redefinuje ''p.s.'' a zejm. koncept hranic svět. trhem. ''G. V. Plechanov'' v tomto směru uvažování pokračoval až do krajních mezí (úroveň a povaha výrobního způsobu je podmíněna přír. prostředím a zejm. disponibilními přír. zdroji), podobně jako ''A. Labriola''. ''Georg Engelbert Graf'' požadoval zabudovat geografii do systému materialistického pojetí dějin a stal se dokonce spoluzakladatelem [[geopolitika|geopolitiky]]. Geopolitika je osobitým způsobem pojetí ''p.s.'' (národy bez prostoru, role životního prostoru atd.). Pozitivní momenty marx. tradice rozvinul vlivným dílem ''La question urbaine'' (1977) ''Manuel Castells'' (podle něho je ''p.s.'' materiálním výtvorem, jenž je ve vztahu k jiným materiálním elementům, tedy také k lidem, kteří vstupujíce do různých soc. vztahů dávají ''p.s.'' určitou formu, funkci a soc. význam). Velkou roli hraje kategorie ''p.s.'' v koncepci svět. systému neomarxisty ''I. M. Wallersteina''. Do obecného povědomí vstoupily kategorie centrum a periferie, které jsou používány v různých kontextech.

V rámci klasické s-gie byl pojem ''p.s.'' význ. obohacen ''Georgem Simmelem'' (úvahy o [[město|městě]] a městském způsobu života), zejm. však [[škola chicagská|chicagskou školou]] a jejím ekologickým přístupem. Koncept ''p.s.'' hraje jistou roli i v soudobých ekologických teoriích a diskusích (používá se zřídka) a ve snahách o ustavení tzv. environmentálního paradigmatu, v němž se zdůrazňuje téměř absolutní závislost člověka na prostoru a prostorových podmínkách (surovinových a jiných zdrojích). Nové prvky do pojetí ''p.s.'' vnesla interpretativní s-gie, zejm. konceptem vtělení a [[tělo|těla]] (tělo jako základ prostorové orientace). Konstruktivistické teorie rozvíjejí v nové podobě durkheimovský impuls, že totiž ''p.s.'' je soc. konstrukcí, která vzniká v permanentní komunikaci, etnometodologie v kooperaci se soc. antropologií zkoumá roli ''p.s.'' v každodenním životě (prostorové segmenty lidských aktivit). Metaforické pojetí ''p.s.'' má zakotvení v běžném jazyce (býti nahoře, dole, upadat, vzestupovat pro označení soc. pohybu), v prostorových metaforách se vyjadřuje třídní a soc. pozice a [[hierarchie sociální|socální hierarchie]] a diferenciace od nepaměti. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokinovo]]'' pozdější příliš komplikované metaforické pojetí ''p.s.'' (v němž jsou umístěny soc. významy), jímž korigoval svou původní koncepci z r. 1936, se neujalo, metaforický způsob operace s pojmem ''p.s.'' však zůstal běžný. V poslední době pojem ''p.s.'' v metaforickém významu, který je velmi podoben ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokinově]]'' představě (a snad jí inspirován), použil ''Pierre F. Bourdieu'', který svůj ''p.s.'' konstruuje pomocí tří proměnných – objemu kapitálu, složení kapitálu a změn v objemu a složení kapitálu v čase (jde o proporci kapitálu ekon. a kult.). V Čechách se problémem ''p.s.'' systematicky a v různých kontextech zabýval především ''[[Musil Jiří|Jiří Musil]]'' a jeho spolupracovníci a žáci.

<div class="translations">
social space
espace sociale
Sozialraum
spazio sociale, area sociale
</div>

Literatura: ''Bourdieu, P. F.'': La distinction. Critique sociale du jugement. Paris 1979; ''Lefèbvre, H.'': La production de l' espace. Paris 1986; ''Sorokin, P. A.'': Social and Cultural Mobility. Glencoe 1959.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bourdieu, P. F.'': La distinction. Critique sociale du jugement. Paris 1979; ''Lefèbvre, H.'': La production de l' espace. Paris 1986; ''Sorokin, P. A.'': Social and Cultural Mobility. Glencoe 1959.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Prostor sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server