Psychoanalýza - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo psychoanalýza v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:28Z

Přidána poslední věta Viz též heslo psychoanalýza v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:11Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:41Z

import na produkční server

Nová stránka

psychoanalýza – (z řec. psýché = duše; lysein = uvolňovat) – význ. směr v [[psychologie|psychologii]], který znamenal přelom ve vývoji psychol. myšlení a v průběhu svého vývoje silně ovlivnil i další vědní obory a uměl. tvorbu. Zakladatelem byl ''S. Freud'', který na konci minulého st. zhodnotil zkušenosti z psychoterapie neuróz a obrátil svou pozornost ke studiu dynamiky [[nevědomí]]. ''P.'' nazval později přímo „vědou o nevědomí“. Z původně psychoterapeutického směru se časem stala teorie duševního života člověka vůbec. ''Freud'' dosahoval uvolnění potlačených představ, myšlenek a pocitů již nikoli hypnózou, jak to činil ''J. M. Charcot'', ale metodou volné asociace: pacient ležel na pohovce a měl podle instrukce terapeuta sdělovat vše, co ho napadlo, zcela bez zábran. Terapeut se pak snažil v proudu těchto volných asociací najít původní patogenní konflikt pacienta, který byl příčinou jeho neurózy. Jako další metodu pronikání k nevědomým kořenům neurózy používal ''Freud'' výklad ''snů'', neboť v jejich obsahu se projevovaly formou [[symbol|symbolů]] v konfliktu vytěsněné psych. obsahy. Bylo nutno sny dešifrovat pomocí pacientovy anamnézy, tj. objevovat jejich latentní obsah v jejich obsahu zjevném. ''Freud'' objevil některé zákonitosti tvorby snů (zhuštění zážitků, přenos emočního akcentu a další). V symptomech i snech svých pacientů-neurotiků, jimiž byli převážně příslušníci vídeňské buržoazie, zatížení prudérní morálkou, objevoval symboly potlačené [[sexualita|sexuality]]. Dospěl tak k názoru, že příčinami neuróz jsou sexuální konflikty, resp. v důsledku těchto konfliktů potlačené sexuální tendence, které jsou v rozporu s osobní morálkou pacientů.Dominantou ''p.'' se tak stalo studium lidského sexuálního života. Protože konflikty pacientů, z nichž jejich neurózy vznikaly, vystupovaly často již v jejich raném dětství a sexualitu chápal široce jako sklon k získávání slasti, obrátil ''Freud'' pozornost ke studiu dětské sexuality (dítě bylo v jeho době považováno za bytost zcela asexuální). K vysvětlení vlivu potlačené sexuality na vznik neuróz byl ''Freud'' nucen zavést několik teor. konceptů a vytvořit model psych. funkčních instancí osobnosti, jejíž chování chápe energeticky.

Ústředním explanačním konceptem ''p.'' se stal pojem [[libido|libida]], na nějž navázal koncept neosobně pudového [[id]] (lat. ono), [[ego|ega]] a [[superego|superega]]. Proti dezintegrujícím vlivům úzkosti, pocházejícím z neuspokojeného libida, se ego chrání tzv. [[mechanismy obranné|obrannými mechanismy]], jako je [[vytěsnění]], fixace, regrese a další. Zjevný egoismus člověka vyjádřil ''Freud'' v pojmu [[narcismus]]. ''P.'' se poměrně rychle rozšířila z teorie psychiky a z psychoterapeutické praxe i na interpretaci různých kult.-spol. jevů: [[mýtus|mýtů]], [[obyčej|obyčejů]], [[náboženství]], [[umění]] atd. ''Freud'' sám se pokusil o psychoanalytický výklad totemu a [[tabu]], náboženství, uměl. tvorby. Mezi další nejvýzn. reprezentanty ''p.'' patřili: ''O. Fenichel'', ''E. Jones'', ''O. Rank'', ''E. Kris'', ''Th. Reik'', ''W. Stekel'', ''M. Kleinová'', ''O. Pfister'', zpočátku také ''C. G. Jung''. V s-gii měla ''p.'' vliv zejm. na ''T. Parsonse'', v kult. antropologii na ''G. Roheima'', ''A. Kardinera''. ''P.'' inspirovala výzkumy srovnávací antropologie, pokusy o integraci novodobých teorií učení, lit. tvorbu (např. ''D. H. Lawrence'', ''J. Joyce'', ''V. Nezvala''), teorii a zejm. výtvarnou produkci [[surrealismus|surrealismu]] aj. Marx. kritika vytýkala ''p.'' ahist. přístup k lidské psychice, biologismus, spekulativnost. Obecně se ''p.'' vytýká, že mnohé její koncepty nejsou empir. prověřitelné, že je ve své podstatě „simplifikujícím biologismem“ (''D. Wyss'', 1966), dokonce že snižuje důstojnost člověka, v němž spatřuje jen nástroj pudů.

<div class="translations">
psychoanalysis
psychanalyse
Psychoanalyse
psicoanalisi
</div>

Literatura: ''Beránek, J.'': Marxismus a psychoanalýza. Praha 1980; ''Freud, S.'': Vybrané spisy, sv. 3. Praha 1969, 1971; ''Kocourek, J.'': Horizonty psychoanalýzy. Praha 1992; ''Nagera, D.'' ed.: Psychoanalytische Grundbegriffe. Frankfurt/M. 1976; ''Pardel, T.'': Problémy psychoanalytického hnutia. Bratislava 1972; ''Rycroft, Ch.'': Kritický slovník psychoanalýzy. Praha 1993; ''Souček, R.'': Psychoanalysa. Praha 1948; ''Wyss, D.'': Die tiefenpsychologischen Schulen von den Anfangen bis zur Gegenwart. Göttingen 1966.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Beránek, J.'': Marxismus a psychoanalýza. Praha 1980; ''Freud, S.'': Vybrané spisy, sv. 3. Praha 1969, 1971; ''Kocourek, J.'': Horizonty psychoanalýzy. Praha 1992; ''Nagera, D.'' ed.: Psychoanalytische Grundbegriffe. Frankfurt/M. 1976; ''Pardel, T.'': Problémy psychoanalytického hnutia. Bratislava 1972; ''Rycroft, Ch.'': Kritický slovník psychoanalýzy. Praha 1993; ''Souček, R.'': Psychoanalysa. Praha 1948; ''Wyss, D.'': Die tiefenpsychologischen Schulen von den Anfangen bis zur Gegenwart. Göttingen 1966.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]