Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:12Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:42Z

import na produkční server

Nová stránka

psychologie – (z řec. psýché = duše, původně dech; logos = nauka, slovo) – původně věda o [[duše|duši]], která byla pojímána substancialisticky. Pojem jako první užil něm. teolog ''Ph. Melanchthon'' v 16. st. ''R. Goclenius'' jím v r. 1590 pojmenoval svůj spis o duševním životě. Rozšířil jej však až ''Ch. Wolff'' na zač. 18. st. Ve druhé polovině 19. st. pod vlivem přír. věd byla tato definice opouštěna a posléze zcela zavržena jako nevěd. Udržela se jen v tomismu a výjimečně ji udržoval ''E. Kretschmer'' (1947 a později). Také pojetí ''p.'' jako „vědy o vědomí“, které hist. následovalo, resp. jako „vědy o bezprostřední zkušenosti“ (''W. Wundt'', 1905) je dnes již opuštěno jako příliš úzké a udrželo se jen výjimečně (''A. Messer'', 1934, ''H. Rohracher'',1963). Od konce 20. l. 20. st., kdy se v ''p.'' prosazoval [[behaviorismus]], bylo za její předmět považováno převážně [[chování]] (''E. R. Hilgard'', 1962, ''C. T. Morgan'', 1961, a další), i když se často na vymezení předmětu ''p.'' rezignovalo (''D. Krech'', ''R. S. Crutchfield'', ''N. Livson'', 1969, aj.). Chování je řízeno „zevnitř“, na základě vnitřního zpracování znaků dané situace, v níž se subjekt nachází, a tak není možno ignorovat vnitřní dimenzi psychiky – prožívání (viz [[prožitek]]), v níž se vlastně utvářejí „plány chování“, které však nejsou vždy realizovány v původní podobě. ''P.'' kladoucí důraz na ''porozumění'' je chápána jako „věda o prožívání“ (''H. W. Gruhle'', 1956). Nověji je ''p.'' vymezována jako „věda o prožívání a chování“ (''H. Thomae'' a ''H. Feger'', 1969, ''A. V. Petrovskij'' a ''M. G. Jaroševskij'', 1970, a další). ''P. J. Galperin'' (1976) pokládá za předmět ''p.'' „orientační činnost“, která je hlavním aspektem regulační funkce psychiky. ''K. L. Bühler'' (1929) k předmětu ''p.'' vedle prožívání a chování přiřazuje ještě výtvory psych. činnosti, které tvoří široké spektrum od deníků až po liter. a uměl. výtvarná díla.

Lze najít dva extrémní přístupy k ''p.'': jako k přír. a jako k humanitní vědě. Naturalistické pojetí psych. činnosti (resp. ''p.'') již od poloviny 19. st. silně ovlivňoval rozvoj přír. věd. Toto pojetí bylo výrazně vyjádřeno nejprve v asocianistické a později v behavioristicky pojaté ''p.'', jejímž extrémem je psychol. [[operacionalismus]], snažící se vytvářet psychol. koncepty po vzoru fyziky. K tomuto směru patří i některé snahy po značně široké aplikaci kybernetiky v ''p.''. V psychol. naturalismu se uplatňoval zejm. vliv [[neopozitivismus|neopozitivismu]], resp. logického empirismu (požadavek na přebudování „jazyka“ ''p.'', který vyslovil ''R. Carnap'' v r. 1938). Reakcí na naturalistickou ''p.'' byla nejprve tzv. rozumějící ''p.'', kladoucí důraz na hledání smysluplných souvislostí v duševním životě člověka (''Gruhle'', 1956, aj.), později vystoupila „humanistická“ ''p.'' jako tzv. třetí cesta v ''p.'' (vedle behaviorismu a [[psychoanalýza|psychoanalýzy]]), inspirovaná existencialistickými analýzami situace člověka ve světě (''A. H. Maslow'', 1954, ''R. May'', 1968, a další). Předcházela jí ale tzv. daseinsanalýza (''L. Binswanger'', 1946, a další), inspirovaná fenomenologickou metodou ''E. Husserla''. Marx. pojatá ''p.'', jejíž základy vybudovali zejm. ''L. S. Vygotskij'', ''S. L. Rubinštejn'', ''A. N. Leonťjev'', ''Galperin'' a jíž se nejnověji věnoval ''B. F. Lomov'', chápe existenci psychiky i její výzkum v souvislosti s předmětnou činností jako subjektivní formu odrazu objektivní skutečnosti a za její funkci považuje regulaci činnosti.

<div class="translations">
psychology
psychologie
Psychologie
psicologia
</div>

Literatura: ''Hoskovec, J.'' – ''Nakonečný, M.'' – ''Sedláková, M.'': Psychologie XX. století, díl I. Praha 1994; ''Kováč, D.'': Teória všeobecnej psychológie. Bratislava 1985; ''Lomov, B. F.'': (1984) Metodologické a teoretické problémy psychologie. Praha 1989; ''Traxel, W.'': Grundlagen und Methoden der Psychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1974.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hoskovec, J.'' – ''Nakonečný, M.'' – ''Sedláková, M.'': Psychologie XX. století, díl I. Praha 1994; ''Kováč, D.'': Teória všeobecnej psychológie. Bratislava 1985; ''Lomov, B. F.'': (1984) Metodologické a teoretické problémy psychologie. Praha 1989; ''Traxel, W.'': Grundlagen und Methoden der Psychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1974.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Psychologie - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server