Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:12Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:43Z

import na produkční server

Nová stránka

psychologie osobnosti – dnes již relativně samostatná oblast [[psychologie obecná|obecné psychologie]], postavená na pojmu [[osobnost]]. Vznikla z nutnosti vysvětlit, proč na týž podnět různí lidé reagují různě, tj. jako koncept objasňující interindivid. rozdíly v psych. činnosti člověka, rozdíly v jeho vnitřních psych. dispozicích. Pojem osobnost vystupuje v psychologii jako hypotetický konstrukt, který popisuje a vysvětluje mimo jiné to, že duševní život člověka je určitým způsobem vnitřně organizován a tvoří jednotu dílčích funkcí a dispozic, jakož i určitou vnitřní konzistenci. ''R. B. Cattell'' (1967) rozlišuje tři hist. fáze ve výzkumu ''p.o.'': ''1.'' liter.-fil. fázi, zahrnující fil. a liter. pojednání o osobnosti; ''2.'' fázi uspořádaného pozorování a vytváření teorií, kterou lze nazvat první klinickou fází, v níž se zkoumání koncentrovalo na anomální chorobné chování; dosáhla svého vrcholu v psychiatrických zobecněních ''E. Kraepelina'', ''P. M. F. Janeta'' a ''S. Freuda'', zahrnovala však stále ještě i působení filozofů nebo akademických učitelů, jako byli ''L. Klages'', ''W. James'' a také ''E. Kretschmer'', ''C. G. Jung'' a další; ''3.'' kvantitativní a experimentální fázi, která nastoupila krátce před přelomem tohoto a minulého st., ale teprve v posledních desetiletích začala přinášet plody, především faktorově-analytické pojetí osobnosti (''Cattell'', ''H. J. Eysenck''). Současná ''p.o.'' je stále ještě plná kontroverzí, k nimž podle ''L. A. Pervina'' (1978) patří zejm. spory o teorii psych. vlastností, které jsou vlastně jakýmsi stavebním kamenem celé ''p.o.'', spory o vlivy dědičnosti, resp. o interakci „vlohy-prostředí“, o užitečnost konceptu [[já]], o vhodnost určitých výzk. metod aj. V marx. ''p.o.'' je to zejm. teor. rozpracování vzájemného vztahu kategorií osobnosti a činnosti (na níž je marx. psychologie založena), dále otázky motivační samoregulace osobnosti, její hodnotové orientace aj. (''M. V. Děmin'': ''Problemy těorii ličnosti'', 1977). Neexistuje jednotné pojetí ''p.o.'' ''C. S. Hall'' a ''G. Lindzey'' v ''Theories of personality'' (1970) uvádějí patnáct reprezentativních teorií ''p.o.'', z nichž řada obsahuje zcela rozporná pojetí, protože táž fakta empir. výzkumu jsou z různých přístupů vykládána různě. [[psychologie humanistická|Humanistická psychologie]] (resp. existenciální psychologie) přistupuje k problémům ''p.o.'' zcela jinak než [[behaviorismus]]. Rozporuplnost v pojetí ''p.o.'' se odráží nejvýrazněji v nejednotných psychoterapeutických technikách. Problém je v tom, že pojem osobnosti se vztahuje na člověka, jehož činnost je vevázána do sítě biol., věcně předmětných a spol. podmínek (''H. D. Schmidt'', 1982). Proto se v pojetí ''p.o.'' objevují zjednodušení, spočívající ve zdůraznění jednoho z aspektů. Tak ''J. Reykowski'' (1976) pokládá osobnost za centrální systém regulace a integrace činnosti, zatímco ''J. P. Guilford'' (1959) ji pokládá jen za jedinečnou strukturu vlastností jedince. ''E. R. Hilgard'' (1962) zdůrazňuje adaptační aspekt: osobnost je soustava [[vzor chování|vzorů chování]], které určují jedinečné přizpůsobení jedince svému okolí i sobě samému. Podle ''V. Tardyho'' (1964) je osobností člověk jako psychol. celek a v ''p.o.'' je proto nutné vysvětlit, jak se tento celek utváří a jak funguje, jak se lidský duševní život organizuje do složitého, multideterminovaného, ale současně otevřeného funkčního systému.

Vyvstává tematika trojího druhu: geneze, struktura a dynamika osobnosti. ''K. Balcar'' (1983) hovoří o vztahovém rozboru osobnosti a jako jedno z dalších podstatných témat ''p.o.'' uvádí její zdroje, tj. vnitřní a vnější činitele osobnosti – dědičnost a prostředí. Témata ''p.o.'' spojuje ústřední koncept [[já]] (viz též [[ego]]), vyjadřující zážitkové, ale i funkční centrum ''p.o.'' (jak zdůrazňuje zejm. ''G. W. Allport'', 1963). ''Psychické vlastnosti'' osobnosti jsou obvykle tříděny do kategorií: ''1.'' schopnosti (dispozice pro psychomotorický a intelektový výkon); ''2.'' dispozice pro emocionální reakce, resp. energetické stránky projevů osobnosti neboli [[temperament]]; ''3.'' dispozice k hodnocení neboli [[postoj|postoje]] a motivy (viz [[motivace]]). K těmto tradičním aspektům přistupují nově zaváděné koncepty, např. „kognitivní styl“ aj. V behavioristickém pojetí je ''p.o.'' strukturována jako systém [[zvyk|zvyků]] (habits), tj. více či méně generalizovaných, naučených tendencí chovat se v určité situaci určitým způsobem. Ke strukturálním aspektům patří faktorově-analytický přístup (''Eysenck'', 1947, ''Cattell'', 1950), který je však předmětem ostré kritiky (viz [[analýza faktorová]]). Nový pohled na problém psych. vlastností osobnosti, orientovaný kognitivisticky a z hlediska [[učení sociální|sociálního učení]], přináší ''W. Mischel'' (1977). Podle ''M. Sadera'' (1980) není rozhodující otázka, jaký jedinec je, ale co činí, což je dáno také intraindivid. odlišnou organizací lidského chování.

<div class="translations">
psychology of personality
psychologie de la personnalité
Persönlichkeitspsychologie
psicologia della personalità
</div>

Literatura: ''Allport, G. W.'': Pattern and Growth in Personality. New York, Chicago, San Francisco, Toronto, London 1963; ''Balcar, K.'': Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha 1983; ''Guilford, J. P.'': Personality. New York, Toronto, London 1959; ''Nakonečný, M.'': Základy psychologie osobnosti. Praha 1993; ''Pervin, L. A.'': Current Controversies and Issues in Personality. New York 1978; ''Pervin, L. A.'' ed.: Handbook of Personality Theory and Research. New York, London 1990; ''Remplei, H.'': Psychologie der Persönlichkeit. München, Basel 1965; ''Schmidt, H. D.'': Grundriss der Persönlichkeitspsychologie. Berlin 1982.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Allport, G. W.'': Pattern and Growth in Personality. New York, Chicago, San Francisco, Toronto, London 1963; ''Balcar, K.'': Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha 1983; ''Guilford, J. P.'': Personality. New York, Toronto, London 1959; ''Nakonečný, M.'': Základy psychologie osobnosti. Praha 1993; ''Pervin, L. A.'': Current Controversies and Issues in Personality. New York 1978; ''Pervin, L. A.'' ed.: Handbook of Personality Theory and Research. New York, London 1990; ''Remplei, H.'': Psychologie der Persönlichkeit. München, Basel 1965; ''Schmidt, H. D.'': Grundriss der Persönlichkeitspsychologie. Berlin 1982.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Psychologie osobnosti - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server