Resentiment - Historie editací

ZRN v 3. 3. 2018, 12:24

2018-03-03T12:24:17Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:16Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:52Z

import na produkční server

Nová stránka

resentiment – (z fr. ressentiment = rozhořčení, hněv, zatrpklost) – složitý psych. stav, který zahrnuje tři složky: ''1.'' rozptýlené emoce nenávisti, závisti a nepřátelství, hostility; ''2.'' pocit nemožnosti aktivně tyto emoce vyjádřit, a to především ve vztahu k osobám a vrstvám, které je vyvolávají; ''3.'' neustále opakovanou zkušenost a zážitek této nemožnosti a bezmoci. ''R.'' je vnitřně rozporný stav, protože obsahuje nespokojenost a hněv, současně však nepředstavuje snahu o změnu hodnot. Přirovnává se ke kyselým hroznům z bajky o lišce a vráně, protože v ''r.'' se navenek odmítá to, co se potajmu vlastně žádá. Ve filozofii rozšířil užití pojmu ''r.'' ve specif. významu ''F. Nietzsche''. S-gicky jej rozpracoval především ''M. Scheller'' v práci ''Das Ressentiment im Aufbau der Moral'' z r. 1912. Analýzou původního ''Schelerova'' pojetí ''r.'' se zabýval v r. 1942 ''V. J. McGill'', který v něm nachází dokonce některé prototypy nacistických koncepcí, elementy antidemokratičnosti, současně však také řadu geniálně intuitivních idejí. V rozboru ''S. Ranulfa'' z r. 1938 se zdůrazňuje podcenění úlohy soc. struktury při tvorbě a zpevňování ''r.'' Koncept ''r.'' používá také ''R. K. Merton'', který jej staví do opozice vůči svému pojetí vzpoury či rebelie jako jednoho z adaptačních mechanismů (viz [[retreatismus]]). Pojetí ''r.'' bylo rozpracováno v kontextu ''Schellerovy'' fenomenologické teorie morálky a emocí a s-gie vědění; jeho souvislost s pozdějšími koncepcemi [[frustrace]], [[agrese]] a [[deprivace relativní|relativní deprivace]] je nápadná.

<div class="translations">
resentment
ressentiment
Ressentiment
risentimento
</div>

Literatura: ''Scheller, M.'': Vom Umsturz der Werte. Zur Phänomenologie und Theorie der Sympathiegefühle und von Liebe und Hass. Berlin 1913; ''Wojtyla, K.'': Ocena zbudowania etyki chrześcijanskiej przy założeniach systemu M. Schelera. Lublin 1959.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">resentiment</span> – (z fr. ressentiment = rozhořčení, hněv, zatrpklost) – složitý psych. stav, který zahrnuje tři složky: ''1.'' rozptýlené emoce nenávisti, závisti a nepřátelství, hostility; ''2.'' pocit nemožnosti aktivně tyto emoce vyjádřit, a to především ve vztahu k osobám a vrstvám, které je vyvolávají; ''3.'' neustále opakovanou zkušenost a zážitek této nemožnosti a bezmoci. ''R.'' je vnitřně rozporný stav, protože obsahuje nespokojenost a hněv, současně však nepředstavuje snahu o změnu hodnot. Přirovnává se ke kyselým hroznům z bajky o lišce a vráně, protože v ''r.'' se navenek odmítá to, co se potajmu vlastně žádá. Ve filozofii rozšířil užití pojmu ''r.'' ve specif. významu ''F. Nietzsche''. S-gicky jej rozpracoval především ''M. Scheller'' v práci ''Das Ressentiment im Aufbau der Moral'' z r. 1912. Analýzou původního ''Schelerova'' pojetí ''r.'' se zabýval v r. 1942 ''V. J. McGill'', který v něm nachází dokonce některé prototypy nacistických koncepcí, elementy antidemokratičnosti, současně však také řadu geniálně intuitivních idejí. V rozboru ''S. Ranulfa'' z r. 1938 se zdůrazňuje podcenění úlohy soc. struktury při tvorbě a zpevňování ''r.'' Koncept ''r.'' používá také ''R. K. Merton'', který jej staví do opozice vůči svému pojetí vzpoury či rebelie jako jednoho z adaptačních mechanismů (viz [[retreatismus]]). Pojetí ''r.'' bylo rozpracováno v kontextu ''Schellerovy'' fenomenologické teorie morálky a emocí a s-gie vědění; jeho souvislost s pozdějšími koncepcemi [[frustrace]], [[agrese]] a [[deprivace relativní|relativní deprivace]] je nápadná.
+<span id="entry">resentiment</span> – (z fr. ressentiment = rozhořčení, hněv, zatrpklost) – složitý psych. stav, který zahrnuje tři složky: ''1.'' rozptýlené emoce nenávisti, závisti a nepřátelství, hostility; ''2.'' pocit nemožnosti aktivně tyto emoce vyjádřit, a to především ve vztahu k osobám a vrstvám, které je vyvolávají; ''3.'' neustále opakovanou zkušenost a zážitek této nemožnosti a bezmoci. ''R.'' je vnitřně rozporný stav, protože obsahuje nespokojenost a hněv, současně však nepředstavuje snahu o změnu hodnot. Přirovnává se ke kyselým hroznům z bajky o lišce a vráně, protože v ''r.'' se navenek odmítá to, co se potajmu vlastně žádá. Ve filozofii rozšířil užití pojmu ''r.'' ve specif. významu ''F. Nietzsche''. S-gicky jej rozpracoval především ''M. Scheler'' v práci ''Das Ressentiment im Aufbau der Moral'' z r. 1912. Analýzou původního ''Schelerova'' pojetí ''r.'' se zabýval v r. 1942 ''V. J. McGill'', který v něm nachází dokonce některé prototypy nacistických koncepcí, elementy antidemokratičnosti, současně však také řadu geniálně intuitivních idejí. V rozboru ''S. Ranulfa'' z r. 1938 se zdůrazňuje podcenění úlohy soc. struktury při tvorbě a zpevňování ''r.'' Koncept ''r.'' používá také ''R. K. Merton'', který jej staví do opozice vůči svému pojetí vzpoury či rebelie jako jednoho z adaptačních mechanismů (viz [[retreatismus]]). Pojetí ''r.'' bylo rozpracováno v kontextu ''Schelerovy'' fenomenologické teorie morálky a emocí a s-gie vědění; jeho souvislost s pozdějšími koncepcemi [[frustrace]], [[agrese]] a [[deprivace relativní|relativní deprivace]] je nápadná.
 <div class="translations">
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Scheller, M.'': Vom Umsturz der Werte. Zur Phänomenologie und Theorie der Sympathiegefühle und von Liebe und Hass. Berlin 1913; ''Wojtyla, K.'': Ocena zbudowania etyki chrześcijanskiej przy założeniach systemu M. Schelera. Lublin 1959.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Scheler, M.'': Vom Umsturz der Werte. Zur Phänomenologie und Theorie der Sympathiegefühle und von Liebe und Hass. Berlin 1913; ''Wojtyla, K.'': Ocena zbudowania etyki chrześcijanskiej przy założeniach systemu M. Schelera. Lublin 1959.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Scheller, M.'': Vom Umsturz der Werte. Zur Phänomenologie und Theorie der Sympathiegefühle und von Liebe und Hass. Berlin 1913; ''Wojtyla, K.'': Ocena zbudowania etyki chrześcijanskiej przy założeniach systemu M. Schelera. Lublin 1959.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]