Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:17Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:53Z

import na produkční server

Nová stránka

revizionismus – mnohoznačný pojem, který se objevuje v r. 1901 a který se hist. vztahuje ke snaze ''E. Bernsteina'' modifikovat ortodoxně interpretované učení ''K. Marxe'' a tím jej přizpůsobit změněným spol. podmínkám. Teprve ve střetu s ortodoxními marxisty, tzv. centristy, opustili revizionisté marxovskou tradici a přešli k otevřené polemice s ''Marxovým'' teor. systémem. Původní ''r.'' byl tedy polit. směrem něm. soc. demokracie. I když ''r.'' nebyl nikdy jednotným teor. směrem, relativní vnitřní spojnicí byl odpor proti ortodoxii, zvl. pak odmítnutí nutnosti revol. zhroucení kap. řádu. V následující etapě byl termín ''r.'' rozšířen na všechny formy pravicových odchylek a tím ztratil svůj jednoznačný hist. a teor. základ alternativy k marxismu. Tuto tradici založil ''V. I. Lenin'', který v polemice proti reformistické soc.demokr. praxi zahrnul z taktických důvodů do ''r.'' i ortodoxní vedení něm. soc. demokracie. Druhým důvodem záměny reformismu a ''r.'' je skutečnost, že revizionisté sdíleli reformistické názory v praktické politice. Tím se stal pojem ''r.'' pejorativním označením pro jakýkoliv pokus o odklon od marx. kánonu a jako oportunistická zrada zájmů děl. třídy byl v komunisty ovládaných zemích pronásledován. ''Lenin'' sám provedl radikální revizi ''Marxova'' učení, kterou ovšem představil jako legitimní rozvinutí teorie. Všechny ostatní modernizační pokusy, stejně jako lpění na ''Marxově'' učení odsoudil jako ''r.'', čímž založil hegemoniální nárok sov. kom. vedení na jedině správnou interpretaci ''Marxova'' odkazu.

Původní ''r.'' bernsteinovské školy nevyvinul nikdy ucelený teor. systém, naopak propagoval, že socialismus se nesnáší s dogmaty jakéhokoliv druhu, takže jakoukoliv teorii je třeba neustále podrobovat přezkoušení. Zákl. kameny koncepce ''r.'' byly: ''1.'' skepse vůči tezi nutného zhroucení kapitalismu; ''2.'' pochybnost o nutné polarizaci kap. společnosti na dvě třídy a o zbídačování děl. třídy; ''3.'' kritika koncentrace marxismu na třídní boj a diktaturu proletariátu jako na nutná stadia na cestě k socialismu; ''4.'' tendence k evolucionismu a gradualismu a pochyby o účinnosti násilné revoluce; ''5.'' víceméně pozitivní vztah ke státu, národu a parlamentní demokracii.

''Bernsteinova'' kritika vychází z odmítnutí ''Marxovy'' teze o nepřekonatelných rozporech kapitalismu a jeho nevyhnutelného zhroucení. Nadto pochyboval ''Bernstein'' i o fil. a ekon. základech ''Marxova'' učení. Především teorie krize a akumulace, tak jak je postuloval ''Marx'', neodpovídá skutečnému vývoji kapitalismu: namísto aby se počet a hloubka krizí zvyšovaly, mají tendenci klesat, stejně jako nedochází k takové koncentraci kapitálu, která by vytvořila přísně dichotomickou třídní strukturu. Naopak, ''Bernstein'' viděl absolutní i relativní nárůst [[třída střední|střední třídy]]. Stejně tak nesouhlasil s ''Marxovou'' teorií hodnoty a nadhodnoty a považoval ji za nepodstatnou pro celé ''Marxovo'' učení. ''Bernsteinova'' kritika prozrazuje, že příliš nechápal ''Marxovo'' fundamentální spojení s ''Hegelovou'' dialektikou, kterou považoval za čistě formální a bezcenou konstrukci. V tom se příliš nelišil od ostatních marxistů své doby, kteří (i pod vlivem ''F. Engelse'') směřovali k hrubě pozitivistickému chápání social. učení. ''Bernstein'' polemizoval s tímto pozitivismem a s determinismem z neokantovské pozice, která mu umožnila pochopit socialismus jako etický cíl. Velmi povrchní recepce ''Kantovy'' filozofie navazovala na v Německu živé tradice etického socialismu.

Těžištěm revizionistického hosp. programu byly reformy – soc. pojištění, změna daňové politiky, výstavba soc. bytů, masový konzum apod. Konsekventně odmítl ''Bernstein'' revoluci a diktaturu proletariátu jako atavismus, protože byl přesvědčen, že parlamentní demokracie záp. typu zaručí prosazení požadavků pracujících. V jeho přesvědčení splývá [[socialismus]] s úplným rozvinutím [[demokracie]]. Protože příliš nerozlišoval mezi parlamentní a plebiscitární demokracií, neváhal postavit soc. dem. jako legitimního nástupce liberalismu.

''Bernsteinovy'' názory byly kritizovány především ''K. Kautským'', ''R. Luxemburgovou'', ''G. V. Plechanovem'' a dalšími, přesto ale získaly v Německu mnoho přívrženců. Obdobné názory zastávali i tzv. legální marxisté kolem ''P. B. Struveho'' v Rusku i tzv. austromarxisté v Rakousko-Uhersku, a to přesto, že formálně lpěli na ortodoxní marx. pozici. Stejně tak lze za ''r.'' označit učení ''B. Croceho'' v Itálii a ''G. E. Sorela'' ve Francii. Přestože ''Bernsteinovy'' názory byly v mnohém eklektické a povrchní a v krátkodobé perspektivě se jeho předpovědi nevyplnily, předjal mnohé z vývoje společnosti po 2. svět. válce a jeho program je dnes samozřejmou součástí programů většiny soc.demokr. stran v záp. zemích. Je ovšem otázkou, zda lze termín ''r.'' také použít pro novější teor. proudy, které ze social. pozic kritizovaly toerii a praxi kom. stran. Problematické je takové označení proto, že neexistuje prakticky žádný vztah nového ''r.'' k původnímu ''Bernsteinovskému'' ''r.'' Tito noví revizionisté navazovali spíše na mladého ''Marxe'', ''L. D. Trockého'', ale i ''Luxemburgovou''. Navíc toto označení jim bylo oktrojováno zvnějšku oficiální stranickou ideologií.

<div class="translations">
revisionism
révisionnisme
Revisionismus
revisionismo
</div>

Literatura: ''Bernstein, E.'': Die Voraussetzungen des Sozialismus und die Aufgaben der Sozialdemokratie. Stuttgart 1899; ''Bernstein, E.'': Zur Geschichte und Theorie des Sozialismus. Berlin 1901; ''Grebing, H.'': Der Revisionismus: Von Bernstein bis zum „Prager Frühling“. München 1977.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]'' 
[[Kategorie:Aut: Bayer Ivo]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bernstein, E.'': Die Voraussetzungen des Sozialismus und die Aufgaben der Sozialdemokratie. Stuttgart 1899; ''Bernstein, E.'': Zur Geschichte und Theorie des Sozialismus. Berlin 1901; ''Grebing, H.'': Der Revisionismus: Von Bernstein bis zum „Prager Frühling“. München 1977.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Bayer Ivo]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Revizionismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server