ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo rolnictvo v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:30Z

Přidána poslední věta Viz též heslo rolnictvo v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:18Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:56Z

import na produkční server

Nová stránka

rolnictvo – typická soc. [[vrstva]] obyvatel [[vesnice]], jádro ''vesnické komunity'', charakterizované původně vlastní prací na vlastní nebo propachtované [[půda|půdě]] v malovýrobním [[zemědělství]]. Námezdně pracující zemědělci nejsou podle tohoto vymezení ''rolníky'' a vlastníci velkých statků (zemědělských závodů), kteří se na zemědělské vyrobě nepodílejí vlastní prací, rovněž ne. Velmi široké pojetí rolníka jako každého, kdo obdělává půdu nebo pěstuje dobytek, a v podstatě se kryjící s pojmem ''zemědělec'', bylo běžné před 2. svět. válkou. Zahrnovalo jak zemědělského dělníka, tak i velkostatkáře. V marx. pojetí se ''r.'', resp. určitá jeho část, v hist. procesu stává [[třída|třídou]]; v zemích [[socialismus reálný|reálného socialismu]] byla postulována tzv. [[třída družstevních rolníků]]. Dnes se odborný význam pojmu ''r.'' zúžil na hist. nejstarší skupinu výrobců, jejíž vznik sahá do období tzv. [[revoluce neolitická|neolitické revoluce]] (8.–5. tis. př. n. l.). Do 19. st. tvořilo ''r.'' spolu s ostatním zemědělským obyv. převažující část populace. V zemích záp. Evropy představuje dnes průměrně 7 % z celkového počtu ekon. činných obyv. V zemích [[„třetí svět“|„třetího světa“]] ale stále zahrnuje 75–90 % obyv. Pro ''r.'' jako celek jsou typické tyto znaky: ''a)'' manuální, méně složitá práce při nižší tech. vybavenosti než v průmyslu, ''b)'' zaměstnání a bydlení na vesnici, ''c)'' specif. [[subkultura]] (zvyky, obyčeje, tradice).

Postavení ''r.'' ve společnosti se mění v závislosti na charakteru spol. řádu a uplatňované ''agrární politice''. Výrazné změny v postavení ''r.'' nastaly v Evropě koncem 18. a zač. 19. st., kdy se vytvořily svobodnější podmínky rozvoje ''r.'' (viz [[nevolnictví]], [[poddanství]]). Podle m.-l. agrární teorie se postavení a charakter ''r.'' mění postupně a prostorově nerovnoměrně v souvislosti s rozvojem zemědělské velkovýroby. Tato teorie byla v předválečném období odmítána ''K. Kautským'' a agrárními teoretiky a politiky, jako byl např. ''E. David'', v Československu ''R. Rolíček'', ''V. Brdlík'', kteří dokazovali přednosti tzv. středního selského statku před velkými zemědělskými závody (viz též [[agrarismus]]). Na tento směr navázala v 50. a 60. l. teorie [[hospodářství rodinné zemědělské|rodinných zemědělských hospodářství]], která se rozšířila ve vyspělých záp. státech v rámci tzv. [[„třetí cesta“|„třetí cesty“]] vývoje společnosti. Tato konvergenční teorie zakládá další vývoj zemědělství a ''r.'' na instituci [[rodina|rodiny]] a na nezávislosti na spol.-polit. kontextu. Tvoří poměrně silný názorový proud (vyjadřovaný mj. i agrární komisí ''EHS''), podporovaný jednak státními dotacemi rodinných hospodářství a jednak některými empir. údaji o vývoji počtu hospodářství podle výměry půdy, o poklesu počtu pracovních sil v zemědělství a námezdních pracovních sil apod. Státní zásahy do zemědělství vyspělých kap. zemí však podporují i [[družstevnictví]]. V bývalých social. zemích se změnilo postavení ''r.'' v procesu [[kolektivizace zemědělství]], zmizely charakteristické skupiny ''r.''. Relativně nejčetnější částí ''r.'' v předválečném Československu byli ''drobní rolníci'', většinou vymezovaní výměrou půdy od 2 do 5 ha, jejichž hospodářství tvořila cca 27 % z venkovských zemědělských hospodářství. Kategorie „drobného“ a [[rolník střední|středního rolníka]] patří ale spíše do ideol. a polit. terminologie, stejně jako dobový pojem ''kulak''.

Tradičně byly subskupiny ''r.'' vázány na velikost a typ [[usedlost|usedlosti]]. Byly součástí značně hierarchizované struktury vesnického společenství. Prakticky synonymem rolníka v užším pojetí v čes. podmínkách je [[sedlák]], který je považován za typického představitele venkovského obyv., nositele vzoru venkovského [[styl životní|životního stylu]]. Vlivnou skupinou byli majitelé velkých usedlostí, statkáři a velkostatkáři, kteří byli zčásti pokračovateli starých selských rodů a selské tradice, zčásti poněkud cizorodým prvkem společenství svým neosobním vztahem k půdě a k tradici a vnášením mechanismů prům. výroby a prům. pracovních vztahů. Chudší vrstvou ''r.'' byli [[chalupník|chalupníci]] a zčásti i [[domkář|domkáři]]. Ti z nich, kteří vůbec nevlastnili půdu, a také [[podruh|podruzi]] a další námezdní pracovníci (''čeleď'', později zemědělští dělníci), tj. tzv. bezzemci, nesplňují vlastnické kritérium vymezení ''r.'' Specif. skupinou, která byla v Československu poměrně četná a má své moderní varianty, jsou [[kovozemědělec|kovozemědělci]] (resp. ''kovorolníci''). Kritériem dělení zemědělských a rolnických hospodářství je rozsah práce, v jakém majitel nebo manželský pár vykonává zaměstnání v zemědělství (tedy ve vlastním hospodářství) a mimo ně a míra celkového příjmu rodiny plynoucí ze zemědělské činnosti. V souvislosti s restitucemi a novými zemědělskými zákony na začátku 90. l. lze očekávat částečné obnovení tradiční struktury ''r.'', zakládání rodinných zemědělských hospodářství moderního typu a paralelní vývoj různých forem družstevnictví. S-gie zkoumá vnitřní demogr. a soc. strukturu ''r.'', jeho soc. mobilitu, úroveň vzdělání, aspirace, hodnoty, zvyky, tradici. Velká pozornost je v této souvislosti věnována [[rodina|rodině]], která u ''r.'' představuje relativně soběstačnou výrobně-ekon. a pracovní jednotku i význ. socializační, akulturační a spol. instituci, hrající velkou roli ve vesnickém společenství. Profil rolníka, resp. sedláka, v kap. Československu byl popsán více autory, především však ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláhou]]''. ''Sociologie rolníka'' je součástí [[sociologie venkova]] a [[sociologie zemědělství]].

<div class="translations">
farmers, peasantry
paysannerie
Bauernschaft
contadini
</div>

Literatura: ''Bláha, I. A.'': Sociologie sedláka a dělníka. Praha 1925; ''Franěk, R.'': Rolnická otázka. Praha 1973; ''Galeski, B.'': Spoleczna struktura wsi. Warszawa 1962; ''Chalasiński, J.'': Młode pokolenie chłopow. Warszawa 1938; ''Kautsky, K.'': Agrární otázka. Praha 1959; ''Lenin, V. I.'': K rolnické otázce. Praha 1955; ''Lenin, V. I.'': Vývoj kapitalismu v zemědělství. Praha 1952; ''Thomas, W. I.'' – ''Znaniecki, F.'': The Polish Peasant in Europe and America. Boston 1918; viz též [[sociologie zemědělství]], [[sociologie venkova]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Hudečková Helena]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bláha, I. A.'': Sociologie sedláka a dělníka. Praha 1925; ''Franěk, R.'': Rolnická otázka. Praha 1973; ''Galeski, B.'': Spoleczna struktura wsi. Warszawa 1962; ''Chalasiński, J.'': Młode pokolenie chłopow. Warszawa 1938; ''Kautsky, K.'': Agrární otázka. Praha 1959; ''Lenin, V. I.'': K rolnické otázce. Praha 1955; ''Lenin, V. I.'': Vývoj kapitalismu v zemědělství. Praha 1952; ''Thomas, W. I.'' – ''Znaniecki, F.'': The Polish Peasant in Europe and America. Boston 1918; viz též [[sociologie zemědělství]], [[sociologie venkova]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Hudečková Helena]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Rolnictvo - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo rolnictvo v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server