Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:20Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:00Z

import na produkční server

Nová stránka

rytířství – pojem odvozený ze slova rytíř (z něm. Rytter = jezdec), který se postupně v historii konstituoval jako soubor určitých vlastností: původně statečnosti a urozenosti, později i (spíše) čestnosti, oddanosti a věrnosti. Pravzor ''r.'' bývá spatřován v chování hrdinů ''Homérovy'' ''Iliady'', vlastním věkem ''r.'' je však středověk. Rytířský [[vzor chování]] ztělesňují např. ''Tristan'', ''Lancelot'', ''Roland''. V Čechách slova „rytieř“ a „rytieřstvo“ zdomácněla na přelomu 13. a 14. st. Původně šlo prostě o pojmenování bojovníka, resp. lepšího bojovníka na koni a družiny takových bojovníků. Později (s příchodem dvorské kultury) musel být muž na rytíře pasován a šlo už tedy o spol. skupinu, součást spol. stavu [[šlechta|šlechty]]. V úřední titulaci byla s označením rytíř nerozlučně spjata označení „urozený a statečný“. Pasován na rytíře býval [[hrdina]]. Za rytířské byly tedy původně považovány především „mužné“ vlastnosti. Urozenost byla hrdinům zpočátku přisuzována automaticky, teprve později nabyla dědičného charakteru (rytíř se v čes. zemích stal dědičným titulem nižší šlechty, podobně jako ve Francii „chevaliere“). Další zmíněné postupně přidávané vlastnosti charakterizující ''r.'' byly vysvětlovány následovně: čest (od slova ctný) znamenala dodržování daného slova, hájení pravdy a další vlastnosti, pro něž jsou lidé ctěni, oddanost a věrnost se vztahovaly ke službě zvolenému pánu, vůdci (jejich opakem byla věrolomnost). Pán býval totožný s panovníkem, ale také s Bohem, Pannou Marií nebo její personifikací na zemi, tzn. s vyvolenou ženou (viz též [[kult mariánský]]). ''R.'' bývalo spojeno s [[adorace|adorací]] symbolu, příp. materializovaného, v jehož službách se rytíř rozhodl užívat a zdokonalovat své vlastnosti. Na toto rozšíření významu pojmu rytíř a ''r.'' neměla vliv pouze kurtoazie, ale také vznik a šíření tzv. ''rytířských řádů''. Byly to řády současně vojenské a duchovní a začaly vznikat v důsledku křižáckých tažení do Svaté země (viz [[výpravy křížové]]). Právě tyto řády připojily k původním bojovým vlastnostem rytíře oddanost Bohu a Matce boží a morální růst v jejich službách. Současně zdůraznily a specifikovaly princip [[solidarita|solidarity]]: každý řádový rytíř – křesťan měl být solidární s jiným křesťanem v nesnázích, měl mu pomáhat, chránit ho. Největší důraz byl ovšem kladen na sounáležitost s řádem, k němuž rytíř náležel. Pravděpodobně díky tomu, že se v rytířských řádech mísily válečnické hodnoty s hodnotami spirituálními, došlo v tomto směru později k jistému oddělení vlastností rytíře od vlastností řádu: rytíř pozapoměl na princip solidarity a stal se individualistou a solidarita řádu se začala vztahovat k ochraně jeho tajemství.

Pojem ''r.'' jako souhrn všech výše uvedených vlastností, tj. ve smyslu, jak jej chápal pozdní středověk, se v podstatě udržel dodnes, i když nad oceněním vlastností bojovníka začala dominovat představa rytíře jako zastánce něčího práva a něčí cti, příp. ochranitele idee a ideálu. K těmto úkolům se pojila delikátnost a diskrétnost. V tomto duchu se ''r.'' stalo vzorem chování zejm. v období [[romantismus|romantismu]], kdy byly dokonce opět zakládány rytířské řády. Rytířské chování bylo spojováno s tendencí zajišťovat spravedlnost individuálně, podle vlastního morálního kodexu, navazujícího na staré, již neplatné právní normy (např. jedním z dlouho přežívajících způsobů ochrany cti dámy nebo své vlastní byl souboj). V současné době zdůrazňují některé původní principy ''r.'' k mysticismu a nacionalismu orientované [[společnost tajná|tajné společnosti]], v obecném povědomí je pak slovo ''r.'' spojeno s ochranou slabších, především žen a starých lidí, příp. v poněkud výsměšné poloze (v návaznosti na starou kurtoazní tradici) s neustále naléhajícím a nevyslyšeným nápadníkem.

Ze s-gického hlediska studuje ''r.'' ''Maria Ossowska'' (1973 a později). Zajímají ji mj. některé kontroverzní imperativy rytířského étosu, např. na jedné straně ostražitost a na druhé ochota vystavovat se riziku, touha po slávě stojící proti hledání bezpečí, nebo velká činorodost, pracovitost a zároveň pohrdání prací (zejm. fyzickou). Zabývá se také přeměnou rytíře v dvořana, překrýváním rytířských vlastností s ideálními vlastnostmi veškeré šlechty a širšími kult. souvislostmi ''r.'' ''Ossowska'' vidí pokračování rytířské tradice v roli [[gentleman|gentlemana]], který je podle ní podobně integrujícím vzorem chování překračujícím spol. bariéry.

<div class="translations">
chivalry, knihthood
chevalerie
Rittertum
cavalleria
</div>

Literatura: ''Cohen, G.'': Histoire de la Chevalerie en France du Moyen Age. Paris 1949; ''Huizinga, J.'': (1918) Jesień średniowiecza. Warszawa 1974; ''Ossowska, M.'': Ethos rycerski i jego odmiany. Warszawa 1973.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]

[[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Cohen, G.'': Histoire de la Chevalerie en France du Moyen Age. Paris 1949; ''Huizinga, J.'': (1918) Jesień średniowiecza. Warszawa 1974; ''Ossowska, M.'': Ethos rycerski i jego odmiany. Warszawa 1973.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Rytířství - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server