Sebevražda - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost materialistická v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:59Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost materialistická v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo sebevražda v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:30Z

Přidána poslední věta Viz též heslo sebevražda v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:21Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:04Z

import na produkční server

Nová stránka

sebevražda – úmyslné usmrcení sebe sama, různě motivované. Obvykle je to afektogenní reakce na tíživou situaci ([[stres]]), která se jedinci zdá bezvýchodná a bezperspektivní (ztráta smyslu života). V podstatě jde o poruchu pudu sebezáchovy, popsanou i u některých druhů zvířat, velmi vzácnou též u dětí. Objevuje se obvykle až v pubescenci, vzestupnou tendenci má ve stáří. Častější je u mužů než u žen, u nichž se ale vyskytuje více pokusů a tzv. nedokonaných ''s.'', často demonstrativního nátlakového a účelového charakteru, vystupujících na pozadí hysterické osobnosti. U nevyléčitelně nemocných a trpících osob, u osob těžce existenčně a jinak postižených, bez dalších životních perspektiv se objevuje tzv. „bilanční ''s.''“ jako úniková reakce. Jsou popsány i nevědomé ''s.'' jako případy autodestruktivních (sebezničujících, resp. autopunitivních, tj. sebetrestajících) reakcí, provedené např. ve formě nevysvětlitelné autohavárie apod. Drasticky provedené ''s.'' mají nepochybně autopunitivní charakter. Psychol. jsou ''s.'' chápány jako autoagresivní akty (agrese zaměřená na sebe sama), resp. jejich extrémní formy. ''S.'' mohou být doprovodným jevem některých duševních nemocí, zejm. schizofrenie a depresivních stavů, jakož i některých forem psychopatie. V pokusu o ''s.'' se může vedle objektivního selhání uplatnit i více či méně vědomá či nevědomá tendence „volání o pomoc“ osoby nacházející se v nějaké obtížné životní situaci. Pokusy o ''s.'' mohou recidivovat, až vyústí v dokonanou ''s.''

Se specif. motivy ''s.'' se setkáváme u dětí a mladistvých, kde se silně uplatňuje impulsivní zkratkovité jednání, a proto i příčiny ''s.'' jsou zde často velmi subjektivní, souvisejí s nedostatečnou rozvahou a zhodnocením situace. Jako prostředek ''s.'' se uplatňuje otrava jedem, oběšení, skok z výše, podřezání žil, skok pod vlak, zastřelení. Muži i ženy jako nejčastější způsob ''s.'' volí oběšení a otravu svítiplynem (i když otravy svítiplynem poklesly po zavedení zemního plynu a propan-butanu), ženy asi pětkrát více než muži volí také otravu z abnormních dávek léků na spaní. Pokud se motivů ''s.'' týče, u mužů se uplatňují zejm. konflikty v povolání, hosp. bída a strach před trestem, zatímco specif. ženskými motivy jsou především mezilidské vztahy, přátelství, láska, manželství. Podrobně byly studovány anamnézy sebevrahů, aby byly zjištěny možné vlivy zkušenosti na ''s.'' Různí autoři na základě těchto studií sestavili tzv. „rizikové listiny“, obsahující seznamy možných faktorů ''s.'' a jejich váhu. Jednu z takových listin obsahující i s-gické proměnné vypracoval ''W. Pöldinger'' (1968) na základě studia 1157 „suicidálních pacientů“. Pokusy identifikovat „profil sebevraha“ nepřinesly jednotné výsledky. Osoby vyhrožující ''s.'' mají však vysoké hodnoty v takových položkách, jako jsou hypochondrie, deprese, hysterie, psychopatie, schizofrenie a další psychopatologické kategorie. Existuje vysoká korelace mezi suicidálními pacienty a neurotiky (''r'' = 0,80) a také psychotiky (''r'' = 0,78). Konečně byly vypracovány různé psychol. teorie ''s.'' Psychoanalytikové připisují rozhodující význam „trestající funkci“ [[superego|superega]]. Autoři opírající se o koncept učení kladou důraz na vývoj [[agrese]] zaměřené na vlastní osobu ve spojení se stavy úzkosti a sebeobviňováním. V jiných teoriích se klade důraz na rodinnou situaci v raném dětství a tzv. „broken home“ (rozbitý domov, dlouhodobá nepřítomnost jednoho z rodičů, v naší praxi neúplná rodina).

S-gie přistupuje k ''s.'' jako k soc. jevu, jehož epidemiologie je makrospol. podmíněna. Klasický koncept ''É. Durkheima'' uváděl ''s.'' do souvislosti s [[anomie|anomií]], jiní autoři (''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]'') ji spojují s postupující [[sekularizace|sekularizací]], odnímající jednotlivci pocit zakotvení ve světě a smysl života. Vazba na náboženství (a je nahrazující spol. ideologie) je častým námětem s-gických studií. Vesměs naznačují, podobně jako mezinár. komparativní výzkumy, význam [[protestantismus|protestantismu]] (zejm. jeho rigoróznějších sekt) pro rozvoj epidemiologie ''s.'' ''S.'' je rovněž tradičním předmětem demogr.-statist. zjišťování. Je zahrnuta do statistiky úmrtí, resp. pracovní neschopnosti, a dokonané ''s.'' a sebevražedné pokusy se obvykle vykazují odděleně.

<div class="translations">
suicide
suicide
Selbstmord
suicidio
</div>

Literatura: ''Černý, L.'': Sebevražednost dětí a mladistvých. Praha 1970; ''Durkheim, É.'': (1897) Le suicide. Paris 1930; ''Masaryk, T. G.'': Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der modernen Civilisation. Wien 1881; ''Voráček, F.'': Možnosti života. Praha 1967; ''Welhöfer, P. R.'': Selbstmord und Selbstmordversuch. Stuttgart 1981; viz též [[anomie]], [[sociologie deviantního chování]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[sebevražda (MSgS)|sebevražda]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[sebevražda (MSgS)|sebevražda]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Černý, L.'': Sebevražednost dětí a mladistvých. Praha 1970; ''Durkheim, É.'': (1897) Le suicide. Paris 1930; ''Masaryk, T. G.'': Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der modernen Civilisation. Wien 1881; ''Voráček, F.'': Možnosti života. Praha 1967; ''Welhöfer, P. R.'': Selbstmord und Selbstmordversuch. Stuttgart 1981; viz též [[anomie]], [[sociologie deviantního chování]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]