Sociologie historická - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost nedomyšlená v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:59Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost nedomyšlená v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN v 4. 3. 2018, 15:04

2018-03-04T15:04:42Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:22Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie historická – přenáší předmět zkoumání [[sociologie]] do minulosti, zaměřuje se na [[dějiny]] spol. života, jeho vývojové aspekty. Metodol. i materiálově navazuje ''s.h.'' zejm. na [[historiografie|historiografii]]. Za nejvýzn. předchůdce takto pěstované s-gie bývají považováni ''Platón'', ''G. B. Vico'', ''Ch. L. de Montesquieu'', ''A. Turgot'', ''M. J. Condorect'', ''G. W. F. Hegel'', ''A. de Tocqueville'' aj. ''S.h.'' lze nalézt v takových školách a směrech s-gie, které se hlásí k principu [[dějinnost|dějinnosti]]. Mezi typické rysy ''s.h.'' patří snaha prozkoumat počátky spol. života, vznik a vývoj různých forem soc. organizace, soc. struktur a soc. institucí, otázku stadiálnosti evoluce spol. typů a struktur a také odhalit, resp. formulovat zákony spol. [[vývoj|vývoje]]. Její představitelé mají tendenci přistupovat ke spol. životu komplexně a postihnout všechny jeho stránky, které považují za podstatné. Podle ''Ch. W. Millse'' je ''s.h.'' hist. vědou, protože pracuje s hist. materiálem, a současně vědou systematickou, neboť při tom rozlišuje etapy dějinného procesu od pravidelností spol. života. Již někteří osvícenci a pak zejm. ''G. W. F. Hegel'' hledali logiku a řád ve zdánlivém chaosu hist. událostí. Vycházeli z působení vnějších, na těchto událostech nezávislých sil (abstraktně chápaného rozumu, ducha, objektivní ideje apod.). Zákl. tendence ''s.h.'' se konstituovaly v 19. st. ve 2 teor. i ideol. odlišných podobách: v práci ''A. Comta'' a ''H. Spencera'' a díle ''K. Marxe''. ''Comte'' spatřoval příčiny spol. změn ve vývoji věd. poznání, ''Spencer'' v působení přír. zákonů, zejm. zákona evoluce, objeveného moderní biologií, ''Marx'' v poslední instanci ve změnách výr. způsobu. Všichni tři také dosavadní vývoj společnosti určitým způsobem klasifikovali. ''Comte'' dělil dosavadní spol. vývoj na stadium teologické, metafyzické a pozitivní. ''Spencer'' vycházel z činností, jimž se příslušníci společnosti věnují, a z toho plynoucích rozdílů v organizaci a dělil společnosti v hist. vývoji na [[společnost vojenská a společnost průmyslová|společnost vojenskou a průmyslovou]]. ''Marx'' rozpracoval pojem [[formace společenskoekonomická|společenskoekonomické formace]] jako typu společnosti charakterizovaného výrobním způsobem a ekon. strukturou. Na rozdíl od ''Comta'' a ''Spencera'' odmítal působení univerzálních spol. zákonů, zdůrazňoval specifičnost spol. mechanismů v rámci hist. formací a zdůrazňoval úlohu velkých masových hnutí. ''S.h.'' byla chápána jako chybějící článek celkové evoluční teorie (viz též [[evolucionismus]]). Teorie vývoje v jejím pojetí měla syntetizovat výsledky konkrétních výzkumů a naznačovat perspektivy dalších přeměn.

<div class="translations">
historical sociology
sociologie historique
historische Soziologie
sociologia della storia
</div>

Literatura: ''Ashley, D.'' – ''Orenstein, D. M.'': Sociological Theory. Classical Statements. Boston 1985; ''Barnes, H. E.'': Historical Sociology. New York 1948; ''Collins, R.'' – ''Makowsky, M.'': The Discovery of Society. New York 1984; ''Coser, L. A.'': Masters of Sociological Thought. New York 1977; ''Mills, Ch. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej. Warszawa 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2018, 15:04
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">sociologie historická</span> – přenáší předmět zkoumání [[sociologie]] do minulosti, zaměřuje se na [[dějiny]] spol. života, jeho vývojové aspekty. Metodol. i materiálově navazuje ''s.h.'' zejm. na [[historiografie\|historiografii]]. Za nejvýzn. předchůdce takto pěstované s-gie bývají považováni ''Platón'', ''G. B. Vico'', ''Ch. L. de Montesquieu'', ''A. Turgot'', ''M. J. ~~Condorect~~'', ''G. W. F. Hegel'', ''A. de Tocqueville'' aj. ''S.h.'' lze nalézt v takových školách a směrech s-gie, které se hlásí k principu [[dějinnost\|dějinnosti]]. Mezi typické rysy ''s.h.'' patří snaha prozkoumat počátky spol. života, vznik a vývoj různých forem soc. organizace, soc. struktur a soc. institucí, otázku stadiálnosti evoluce spol. typů a struktur a také odhalit, resp. formulovat zákony spol. [[vývoj\|vývoje]]. Její představitelé mají tendenci přistupovat ke spol. životu komplexně a postihnout všechny jeho stránky, které považují za podstatné. Podle ''Ch. W. Millse'' je ''s.h.'' hist. vědou, protože pracuje s hist. materiálem, a současně vědou systematickou, neboť při tom rozlišuje etapy dějinného procesu od pravidelností spol. života. Již někteří osvícenci a pak zejm. ''G. W. F. Hegel'' hledali logiku a řád ve zdánlivém chaosu hist. událostí. Vycházeli z působení vnějších, na těchto událostech nezávislých sil (abstraktně chápaného rozumu, ducha, objektivní ideje apod.). Zákl. tendence ''s.h.'' se konstituovaly v 19. st. ve 2 teor. i ideol. odlišných podobách: v práci ''A. Comta'' a ''H. Spencera'' a díle ''K. Marxe''. ''Comte'' spatřoval příčiny spol. změn ve vývoji věd. poznání, ''Spencer'' v působení přír. zákonů, zejm. zákona evoluce, objeveného moderní biologií, ''Marx'' v poslední instanci ve změnách výr. způsobu. Všichni tři také dosavadní vývoj společnosti určitým způsobem klasifikovali. ''Comte'' dělil dosavadní spol. vývoj na stadium teologické, metafyzické a pozitivní. ''Spencer'' vycházel z činností, jimž se příslušníci společnosti věnují, a z toho plynoucích rozdílů v organizaci a dělil společnosti v hist. vývoji na [[společnost vojenská a společnost průmyslová\|společnost vojenskou a průmyslovou]]. ''Marx'' rozpracoval pojem [[formace společenskoekonomická\|společenskoekonomické formace]] jako typu společnosti charakterizovaného výrobním způsobem a ekon. strukturou. Na rozdíl od ''Comta'' a ''Spencera'' odmítal působení univerzálních spol. zákonů, zdůrazňoval specifičnost spol. mechanismů v rámci hist. formací a zdůrazňoval úlohu velkých masových hnutí. ''S.h.'' byla chápána jako chybějící článek celkové evoluční teorie (viz též [[evolucionismus]]). Teorie vývoje v jejím pojetí měla syntetizovat výsledky konkrétních výzkumů a naznačovat perspektivy dalších přeměn.	+	<span id="entry">sociologie historická</span> – přenáší předmět zkoumání [[sociologie]] do minulosti, zaměřuje se na [[dějiny]] spol. života, jeho vývojové aspekty. Metodol. i materiálově navazuje ''s.h.'' zejm. na [[historiografie\|historiografii]]. Za nejvýzn. předchůdce takto pěstované s-gie bývají považováni ''Platón'', ''G. B. Vico'', ''Ch. L. de Montesquieu'', ''A. Turgot'', ''M. J. Condorcet'', ''G. W. F. Hegel'', ''A. de Tocqueville'' aj. ''S.h.'' lze nalézt v takových školách a směrech s-gie, které se hlásí k principu [[dějinnost\|dějinnosti]]. Mezi typické rysy ''s.h.'' patří snaha prozkoumat počátky spol. života, vznik a vývoj různých forem soc. organizace, soc. struktur a soc. institucí, otázku stadiálnosti evoluce spol. typů a struktur a také odhalit, resp. formulovat zákony spol. [[vývoj\|vývoje]]. Její představitelé mají tendenci přistupovat ke spol. životu komplexně a postihnout všechny jeho stránky, které považují za podstatné. Podle ''Ch. W. Millse'' je ''s.h.'' hist. vědou, protože pracuje s hist. materiálem, a současně vědou systematickou, neboť při tom rozlišuje etapy dějinného procesu od pravidelností spol. života. Již někteří osvícenci a pak zejm. ''G. W. F. Hegel'' hledali logiku a řád ve zdánlivém chaosu hist. událostí. Vycházeli z působení vnějších, na těchto událostech nezávislých sil (abstraktně chápaného rozumu, ducha, objektivní ideje apod.). Zákl. tendence ''s.h.'' se konstituovaly v 19. st. ve 2 teor. i ideol. odlišných podobách: v práci ''A. Comta'' a ''H. Spencera'' a díle ''K. Marxe''. ''Comte'' spatřoval příčiny spol. změn ve vývoji věd. poznání, ''Spencer'' v působení přír. zákonů, zejm. zákona evoluce, objeveného moderní biologií, ''Marx'' v poslední instanci ve změnách výr. způsobu. Všichni tři také dosavadní vývoj společnosti určitým způsobem klasifikovali. ''Comte'' dělil dosavadní spol. vývoj na stadium teologické, metafyzické a pozitivní. ''Spencer'' vycházel z činností, jimž se příslušníci společnosti věnují, a z toho plynoucích rozdílů v organizaci a dělil společnosti v hist. vývoji na [[společnost vojenská a společnost průmyslová\|společnost vojenskou a průmyslovou]]. ''Marx'' rozpracoval pojem [[formace společenskoekonomická\|společenskoekonomické formace]] jako typu společnosti charakterizovaného výrobním způsobem a ekon. strukturou. Na rozdíl od ''Comta'' a ''Spencera'' odmítal působení univerzálních spol. zákonů, zdůrazňoval specifičnost spol. mechanismů v rámci hist. formací a zdůrazňoval úlohu velkých masových hnutí. ''S.h.'' byla chápána jako chybějící článek celkové evoluční teorie (viz též [[evolucionismus]]). Teorie vývoje v jejím pojetí měla syntetizovat výsledky konkrétních výzkumů a naznačovat perspektivy dalších přeměn.

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ashley, D.'' – ''Orenstein, D. M.'': Sociological Theory. Classical Statements. Boston 1985; ''Barnes, H. E.'': Historical Sociology. New York 1948; ''Collins, R.'' – ''Makowsky, M.'': The Discovery of Society. New York 1984; ''Coser, L. A.'': Masters of Sociological Thought. New York 1977; ''Mills, Ch. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej. Warszawa 1981.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]