Sociologie komparativní - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 20:26

2018-03-04T20:26:45Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:30Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:24Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie komparativní – (z lat. comparare = srovnávat, stavět k sobě) – zaměření [[sociologie]] na preferenci a systematické využívání [[metoda srovnávací|srovnávací metody]] k řešení s-gicky obsažných problémů. Někdy je pojem ''s.s.'' ztotožňován s pojmem s-gický [[výzkum komparativní|komparativní výzkum]] nebo ''sociální komparatistika'', někdy vyjadřuje užší orientaci na porovnávání dvou nebo více společností, států, spol. zřízení, resp. kultur. ''S.k.'' nelze vymezit jako samostatnou s-gickou disciplínu, s-gický směr nebo s-gickou školu, neboť nemá specif. předmět zkoumání, nedisponuje jednotnými teor. základy a nemá ani výjimečné, jinde neužívané metody a techniky výzkumu. Je spíše určitým programově výzkumným zaměřením a také typem profesní orientace sociologa, předpokládající zvládnutí specif. okruhu problémů věcných, metodických a často i soc. (včetně schopnosti komunikace v kult. a jazykově odlišných prostředích). Původním metodol. cílem ''s.k.'', který se v jejích dějinách stále aktualizuje, bylo rozpracování klasifikačních, analytických postupů, později pak široce založených transkult., vývojových či hist. generalizací.

Za předchůdce ''s.k.'' se považuje první úspěšné využití srovnávací metody pro typologii polit. systémů a jevů ''Aristotelem''. Hist. inspirací ''s.k.'' byly také úspěchy srovnávací jazykovědy 18. st., která hledala společné charakteristiky jazyků, řadila je do jazykových souborů („rodin“) a pátrala po jejich společném původu, a práce komparativní religionistiky (srovnávání různých náb. systémů s cílem odhalit jejich invariantní jádro) z téže doby. ''Ch. Montesquieu'' a ''G. Vico'' již vyhledávali společné a rozdílné znaky jednotlivých společností, podobně jako později ''A. Comte'', který chtěl tímto způsobem dospět k poznání zákonitostí koexistence soc. jevů. Hledal korelace mezi kult. jevy různého řádu (např. mezi příbuzeneckými charakteristikami a příbuzeneckou terminologií), mezi modelovými a reálnými případy. Za jeden z hlavních cílů aplikace srovnávací metody pokládal (podobně jako ''E. B. Tylor'') odhalení kult. adheze. Vlivný vzor aplikace srovnávací metody ve spol. vědách vytvořil i ''K. Marx''. V ''Kapitálu'' rozpracoval princip porovnávání jednotlivých zemí, který byl od té doby mnohokrát použit, mnohdy již bez znalosti původního inspiračního zdroje. Rovněž stoupenci [[evolucionismus|evolucionismu]], počínaje ''H. Spencerem'', srovnávali zvyky a soc. instituce a hledali jejich vývojový trend. Na počátku 20. st. se pokoušeli ''L. T. Hobhouse'', ''Wheeler'' a ''M. Ginsberg'' zkonstruovat empir. schéma spol. evoluce pomocí vývojově orientovaných komparací. Tak jako mnoho jejich následovníků i oni vytvořili nejprve škálu tech. vyspělosti, do níž zařadili jednotlivé společnosti, a pak korelovali každou její úroveň s partikulárními formami spol. života, s morálními normami a pravidly, s typy duševního života apod. Ačkoliv nebezpečí tohoto přístupu byla velmi rychle rozpoznána, v konkrétních výzk. programech je výše uvedené schéma komparace dosud živé, zvl. pak u sociologů a u kult. antropologů neoevolucionistického zaměření. Obdobný přístup aplikovali např. ''S. M. Lipset'' a ''R. Bendixová'', kteří srovnávali soc. mobilitu ve vztahu ke stupni industrializace.

Odpor vůči evolucionisticky orientovaným komparacím byl silný zvl. ve [[antropologie funkcionalistická|funkcionalistické antropologii]], [[strukturalismus funkcionální|strukturálním funkcionalismu]] a [[konfiguracionismus|konfiguracionismu]]. Kritickou vlnu vyvolal přístup ke komparaci ''J. G. Frazera'', který srovnával klasickou mytologii, bibli a výsledky soudobé etnografie ve snaze najít původ mýtů, víry i lidského myšlení (viz ''The Golden Bough'', 1890, čes. překlad ''Zlatá ratolest'' naposledy 1994, a další díla). Bylo mu vytýkáno vytrhávání kult. jevů z jejich kontextu, překrucování jejich smyslu. Radikální kult. antropologové nejdříve zavrhli srovnávací metodu jako takovou, později ji v omezeném rozsahu akceptovali bez aspirací na široké generalizace a s cílem odhalit a zkoumat ''klasifikační systémy''. Tato tendence v kult. antropologii v podstatě trvá dodnes. Příkladem takto orientované studie, která si nicméně zachovává generalizační ambice (pro které je také kritizována) je známé dílo ''G. P. Murdocka'': ''Social Structure'' z r. 1949 (viz [[rodina]]).

Pozitivní přehodnocení komparativní metody v s-gii je spojeno se jmény ''É. Durkheima'' a ''M. Webera''. ''Durkheim'' přejímá původní generalizační cíle a začíná komparací právních systémů různých společností ve stejných a rozdílných vývojových etapách; právní normy používá jako index k měření morálního charakteru společnosti. Ve své studii o sebevraždě, kde srovnává její výskyt ve dvou společnostech a zároveň ve dvou skupinách lidí jedné a téže společnosti, dospěl k závěru, že tento jev je v obráceném poměru vůči stupni spol. koheze a stabilitě morálních norem. Později komparoval vybrané ukazatele a determinanty soc. koheze a normativní stability a vyvozoval z toho typy náb. organizace, formy spol. života, polit. a ekon. stadia vývoje apod. (údajně tak předznamenal metody multivariační analýzy). ''M. Weber'' srovnával a analyzoval spec. institucionální a organizační formy a rysy jednotlivých společností, např. byrokratismus, v různých hist. konfiguracích a pak abstrakcí od hist. vlivů vytvořil čisté formy jevů neboli [[typ ideální|ideální typy]], které se staly standardními pro další komparativní analýzy. Jejich průběh se podle něho řídí dvěma vzory: ''a)'' srovnávání různých konkrétních případů s jedním ideálním typem (např. byrokracie něm. a byrokracie angl. s prototypem byrokracie) za účelem popisu a vysvětlení vnitřních variací, ''b)'' srovnávání různých ideálních typů mezi sebou (např. fatalismu protestantského a hinduistického) a hledání korespondencí s příslušnými hodnotovými systémy. ''Weber'' spojoval komparaci institucí s konceptuální analýzou a odvozoval kauzální vývojové faktory (např. rozšiřování protestantské etiky považoval za kauzální faktor vývoje kapitalismu). Na ''Durkheima'' a částečně i ''Webera'' navazoval ''A. R. Radcliffe-Brown'', kterého především zajímalo, jaké jsou podmínky a důsledky soc. integrace a solidarity. Kladl důraz na ideální normy a vzory a směřoval k „univerzálním“ s-gickým zákonům. Jeho vliv zejm. na angl. a amer. antropology a sociology byl silný v l. 1930–50. V zásadě se až dodnes udržely v ''s.k.'' oba hist. vzory a přístupy ke komparaci: ''Durkheimův'', založený na extenzívních šetřeních a směřující ke generalizacím, a ''Weberův'', postavený na typologizaci.

<div class="translations">
comparative sociology
sociologie comparative
komparative Soziologie
sociologia comparata
</div>

Literatura: ''Grew, R.'': Comaprative Studies in Society and History. Cambridge 1993; viz též [[metoda srovnávací]], [[výzkum komparativní]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2018, 20:26
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">sociologie komparativní</span> – (z lat. comparare = srovnávat, stavět k sobě) – zaměření [[sociologie]] na preferenci a systematické využívání [[metoda srovnávací\|srovnávací metody]] k řešení s-gicky obsažných problémů. Někdy je pojem ''s.s.'' ztotožňován s pojmem s-gický [[výzkum komparativní\|komparativní výzkum]] nebo ''sociální komparatistika'', někdy vyjadřuje užší orientaci na porovnávání dvou nebo více společností, států, spol. zřízení, resp. kultur. ''S.k.'' nelze vymezit jako samostatnou s-gickou disciplínu, s-gický směr nebo s-gickou školu, neboť nemá specif. předmět zkoumání, nedisponuje jednotnými teor. základy a nemá ani výjimečné, jinde neužívané metody a techniky výzkumu. Je spíše určitým programově výzkumným zaměřením a také typem profesní orientace sociologa, předpokládající zvládnutí specif. okruhu problémů věcných, metodických a často i soc. (včetně schopnosti komunikace v kult. a jazykově odlišných prostředích). Původním metodol. cílem ''s.k.'', který se v jejích dějinách stále aktualizuje, bylo rozpracování klasifikačních, analytických postupů, později pak široce založených transkult., vývojových či hist. generalizací.	+	<span id="entry">sociologie komparativní</span> – (z lat. comparare = srovnávat, stavět k sobě) – zaměření [[sociologie]] na preferenci a systematické využívání [[metoda srovnávací\|srovnávací metody]] k řešení s-gicky obsažných problémů. Někdy je pojem ''s.k.'' ztotožňován s pojmem s-gický [[výzkum komparativní\|komparativní výzkum]] nebo ''sociální komparatistika'', někdy vyjadřuje užší orientaci na porovnávání dvou nebo více společností, států, spol. zřízení, resp. kultur. ''S.k.'' nelze vymezit jako samostatnou s-gickou disciplínu, s-gický směr nebo s-gickou školu, neboť nemá specif. předmět zkoumání, nedisponuje jednotnými teor. základy a nemá ani výjimečné, jinde neužívané metody a techniky výzkumu. Je spíše určitým programově výzkumným zaměřením a také typem profesní orientace sociologa, předpokládající zvládnutí specif. okruhu problémů věcných, metodických a často i soc. (včetně schopnosti komunikace v kult. a jazykově odlišných prostředích). Původním metodol. cílem ''s.k.'', který se v jejích dějinách stále aktualizuje, bylo rozpracování klasifikačních, analytických postupů, později pak široce založených transkult., vývojových či hist. generalizací.

	Za předchůdce ''s.k.'' se považuje první úspěšné využití srovnávací metody pro typologii polit. systémů a jevů ''Aristotelem''. Hist. inspirací ''s.k.'' byly také úspěchy srovnávací jazykovědy 18. st., která hledala společné charakteristiky jazyků, řadila je do jazykových souborů („rodin“) a pátrala po jejich společném původu, a práce komparativní religionistiky (srovnávání různých náb. systémů s cílem odhalit jejich invariantní jádro) z téže doby. ''Ch. Montesquieu'' a ''G. Vico'' již vyhledávali společné a rozdílné znaky jednotlivých společností, podobně jako později ''A. Comte'', který chtěl tímto způsobem dospět k poznání zákonitostí koexistence soc. jevů. Hledal korelace mezi kult. jevy různého řádu (např. mezi příbuzeneckými charakteristikami a příbuzeneckou terminologií), mezi modelovými a reálnými případy. Za jeden z hlavních cílů aplikace srovnávací metody pokládal (podobně jako ''E. B. Tylor'') odhalení kult. adheze. Vlivný vzor aplikace srovnávací metody ve spol. vědách vytvořil i ''K. Marx''. V ''Kapitálu'' rozpracoval princip porovnávání jednotlivých zemí, který byl od té doby mnohokrát použit, mnohdy již bez znalosti původního inspiračního zdroje. Rovněž stoupenci [[evolucionismus\|evolucionismu]], počínaje ''H. Spencerem'', srovnávali zvyky a soc. instituce a hledali jejich vývojový trend. Na počátku 20. st. se pokoušeli ''L. T. Hobhouse'', ''Wheeler'' a ''M. Ginsberg'' zkonstruovat empir. schéma spol. evoluce pomocí vývojově orientovaných komparací. Tak jako mnoho jejich následovníků i oni vytvořili nejprve škálu tech. vyspělosti, do níž zařadili jednotlivé společnosti, a pak korelovali každou její úroveň s partikulárními formami spol. života, s morálními normami a pravidly, s typy duševního života apod. Ačkoliv nebezpečí tohoto přístupu byla velmi rychle rozpoznána, v konkrétních výzk. programech je výše uvedené schéma komparace dosud živé, zvl. pak u sociologů a u kult. antropologů neoevolucionistického zaměření. Obdobný přístup aplikovali např. ''S. M. Lipset'' a ''R. Bendixová'', kteří srovnávali soc. mobilitu ve vztahu ke stupni industrializace.		Za předchůdce ''s.k.'' se považuje první úspěšné využití srovnávací metody pro typologii polit. systémů a jevů ''Aristotelem''. Hist. inspirací ''s.k.'' byly také úspěchy srovnávací jazykovědy 18. st., která hledala společné charakteristiky jazyků, řadila je do jazykových souborů („rodin“) a pátrala po jejich společném původu, a práce komparativní religionistiky (srovnávání různých náb. systémů s cílem odhalit jejich invariantní jádro) z téže doby. ''Ch. Montesquieu'' a ''G. Vico'' již vyhledávali společné a rozdílné znaky jednotlivých společností, podobně jako později ''A. Comte'', který chtěl tímto způsobem dospět k poznání zákonitostí koexistence soc. jevů. Hledal korelace mezi kult. jevy různého řádu (např. mezi příbuzeneckými charakteristikami a příbuzeneckou terminologií), mezi modelovými a reálnými případy. Za jeden z hlavních cílů aplikace srovnávací metody pokládal (podobně jako ''E. B. Tylor'') odhalení kult. adheze. Vlivný vzor aplikace srovnávací metody ve spol. vědách vytvořil i ''K. Marx''. V ''Kapitálu'' rozpracoval princip porovnávání jednotlivých zemí, který byl od té doby mnohokrát použit, mnohdy již bez znalosti původního inspiračního zdroje. Rovněž stoupenci [[evolucionismus\|evolucionismu]], počínaje ''H. Spencerem'', srovnávali zvyky a soc. instituce a hledali jejich vývojový trend. Na počátku 20. st. se pokoušeli ''L. T. Hobhouse'', ''Wheeler'' a ''M. Ginsberg'' zkonstruovat empir. schéma spol. evoluce pomocí vývojově orientovaných komparací. Tak jako mnoho jejich následovníků i oni vytvořili nejprve škálu tech. vyspělosti, do níž zařadili jednotlivé společnosti, a pak korelovali každou její úroveň s partikulárními formami spol. života, s morálními normami a pravidly, s typy duševního života apod. Ačkoliv nebezpečí tohoto přístupu byla velmi rychle rozpoznána, v konkrétních výzk. programech je výše uvedené schéma komparace dosud živé, zvl. pak u sociologů a u kult. antropologů neoevolucionistického zaměření. Obdobný přístup aplikovali např. ''S. M. Lipset'' a ''R. Bendixová'', kteří srovnávali soc. mobilitu ve vztahu ke stupni industrializace.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Grew, R.'': Comaprative Studies in Society and History. Cambridge 1993; viz též [[metoda srovnávací]], [[výzkum komparativní]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]