ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo móda v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:20Z

Přidána poslední věta Viz též heslo móda v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 4. 3. 2018, 20:54

2018-03-04T20:54:57Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:27Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie módy – poměrně málo rozvinutá s-gická disciplína, která se vyvíjela jakoby nepřímo úměrně růstu významu soc. fenoménu ''módy'' v pozdně moderní a postmoderní společnosti. Ačkoliv se všeobecně ví a zdůrazňuje, že móda se netýká jen oblasti ''odívání'', ale že zasahuje prakticky všechny oblasti lidského činění, které podléhají [[změna sociální|sociální změně]] (''B. Barber''), fakticky se teor. uvažování i empir. výzkum většinou soustřeďují na proměny soc. funkcí odívání. Byla také ustavena samostatná s-gická subdisciplína ''sociologie odívání'' („sociology of clothing“ nebo „sociology of dress“), rozvíjená na konci 20. l. 20. st. ''E. B. Hurlockem'' spíše v psychol. kontextu, ''P. H. Nystromem'' v kontextu spíše ekon., dnes ''Ruth Rubinsteinovou'' v kontextu již specif. s-gickém. Systémově je ''s.m.'' zařazována do dosti odlišných tematických souvislostí. ''1.'' Móda je chápána jako forma kolekt. chování, a pak je zkoumána jako jev souřadný s takovými procesy, jako je masová hysterie (nekontrolovaná reakce na skup. úzkost), panika (krátkodobá reakce založená na pocitu aktuálního ohrožení a strachu) nebo různé libůstky a žerty („fads a crazes“, pro což v češtině nemáme rozlišující ekvivalenty). Móda zde figuruje jako trvalejší a soc. významnější forma kolekt. chování, která prochází téměř všemi společnostmi a všemi časy. ''2.'' Móda je pojata především jako kult. element a význ. faktor a zprostředkovatel kult. změny. Od dob ''G. Tarda'', jenž v módě rozeznal význ. soc. aktivitu, která má počátek v [[inovace|inovaci]], originálním nápadu, která do jisté míry porušuje [[norma|normu]], avšak pokračuje a rozvíjí se především mechanismem [[nápodoba|nápodoby]], se móda studuje především v této polaritě inovace a imitace. ''É. Durkheim'' ukázal módu jako soc. fakt, který je nadindividuální a na jedince může vykonávat silný soc. tlak. Móda v celku kult. života je předmětem intenzívního zájmu kult. a soc. antropologů, kteří upozornili na to, že to není úplně univerzální lidský fenomén, neboť existují společenství, která módu neznají. Zdá se, že platí pravidlo, že v dlouhodobě stabilizovaných společnostech ideáltypicky odpovídajících modelu tzv. folk society se móda vyskytuje výjimečně, protože tam platí poměrně rigidní pravidla odívání a zdobení. ''3.'' Móda je zkoumána jako fenomén úzce související se soc. strukturou, soc. diferenciací a soc. nerovností, jako symbol statusové diferenciace a prestižní ukazatel soc. pozice. V moderní společnosti se móda přirozeně studuje ve vazbě na strukturu soc. času, zejm. ve vazbě na skladbu volného času, a na tzv. oddechové, odpočinkové a sportovní aktivity.

S-gické uvažování o módě nejvýznamněji ovlivnil ''Georg Simmel'', který podtrhl vnitřní rozpornost módy: vede individuum cestou, jíž jdou všichni či většina, současně však uspokojuje jeho touhu po odlišnosti. Móda je vždycky sporem mezi [[socializace|socializací]], [[adaptace|adaptací]], podobností, jednolitostí a trváním na jedné straně a individualizací, tvorbou a změnou na straně druhé. Móda je elementem stálosti ve změně. Její ambivalentnost se projevuje také v tom, že vzniká porušením normy, čímž na sebe přitahuje pozornost, posléze se však sama normou stává. ''G. Simmel'' výrazně spojuje koncept módy se svým obecnějším pohledem na moderní společnost, která trpí vypjatou nervozitou, nervovou přecitlivělostí: čím nervóznější je doba, tím častější jsou změny v módě. Iniciátory módních změn bývají nezřídka [[pária|páriové]], lidé, kteří chovají otevřenou nebo skrytou nenávist vůči všemu, co má sankci práva, a proto lze původ módních obratů nezřídka hledat také v [[polosvět|polosvětě]]. Role módních salónů je tedy menší, než se zdá. Zatímco prudký soc. vzestup je příznivý módním výstřelkům, stabilita vyšších soc. vrstev je jejich nejtvrdším odpůrcem. Význ. roli v módním chování hraje závist – móda je ideální sféra pro osoby závistivé, má schopnost vynášet lidi druhořadé a bezvýznamné Módní cykly probíhají v určitém rytmu s poměrně přesným vrcholem, po němž následuje pád a počátek cyklu nového. ''Simmel'' věnuje přirozeně pozornost také souvislosti módy s postavením [[žena|ženy]] a tvrdí, že zvýšená orientace na módu je důsledkem potřeby individualizace ve společnosti, která ženě jinou formu individualizace neumožňovala. Současně jde o význ. psychol. konstantu ženského chování – ženy jsou věrnější než muži a věrnost v oblasti citů vyžaduje kompenzaci v proměnlivosti odění a zdobení.

Podobně kriticky se k módě vyjadřoval ''Thorstein B. Veblen'', který spojil fenomén módy s tzv. ''demonstrativní spotřebou'' středních a vyšších vrstev. Móda je podle něho mj. ukazatelem schopnosti platby a ukazatelem soc. pozice manžela: manželka se tak stává pouhým věšákem módních statusových symbolů. ''Veblen'' také vysvětlil, že zdánlivá neúčelnost módního oděvu (např. vysoké podpatky, cylindry, korzety atd.) plní důležitou funkci. Demonstruje totiž, že nositel tohoto oděvu fyzicky nepracuje a ani pracovat nemůže: žádný oděv není krásný, nese-li stopy fyzické práce. ''Herbert G. Blumer'' přistupuje ke studiu módy akademičtěji, s odkazem na ''Tarda'' ukazuje dvě stadia ve vývoji módy – inovativní a selektivní. V selektivní fázi hrají význ. úlohu prestižní individua, která svým výběrem stimulují, podněcují nápodobu. Móda je citlivá na čas: tím, že spojuje minulost a budoucnost, tkví nejsilněji v současnosti. Jako soc. fakt v durkheimovském smyslu plní také kontrolní funkce, např. kontroluje výběr jednotlivých módních složek a spoluutváří kolekt. [[vkus]], který má význ. soc. orientační funkci. ''Blumer'' spolu s jinými doložil proměnlivost posuzování módních fenoménů v čase: s odstupem několika let nebo desetiletí se móda předchozí etapy stává nepochopitelnou, jeví se nezřídka jako nehezká nebo dokonce směšná. Její upravená varianta se však v módním cyklu po jisté době zase vrací, což dokládá fenomén tzv. ''retromódy'', návraty do 20. nebo 60. let a podobně.

''B. Barber'' ukázal na užitečné, estetické a symbolické funkce módy. Zkoumal také právní reglementaci odívání, která v některých společnostech nedovoluje módní kreace (např. před Fr. revolucí byl vztah mezi stylem odívání a soc. postavením stanoven velmi striktně, podobně v městech it. renesance). ''M. Weber'' ve svých studiích o náboženství v Číně tento jev popsal také. ''Barber'' zdůrazňuje, že móda se sice jeví jako silně iracionální, ale z hlediska mertonovských latentních funkcí a veblenovského výkladu demonstrativní spotřeby funguje značně racionálně. Podle ''Barberova'' vymezení se móda v úžším smyslu zabývá střihem, barvou, siluetou a materiálem, které jsou soc. předepsány a akceptovány, jsou vhodné pro určité role a proměňují se v čase v rekurentních cyklech. ''Barber'' podrobněji ukázal také na mnohost sfér, v nichž módní cykly fungují, např. v literatuře, v hudbě obecně a populární hudbě zvláště, v nákupu motorových vozidel. Móda se projevuje také v léčitelských a výživových praktikách, v pojmenovávání dětí atd. Móda se stává předmětem zájmu, byť mnohonásobně menšího, než by odpovídalo jejímu soc. významu, v souvislosti s přechodem tradiční společnosti ke [[společnost masová|společnosti masové]]. V masové společnosti móda nadále plní zákl. ambivalentní funkci adaptace a individualizace, současně však některé soc. rozdíly stírá a jiné akcentuje. Také směr módního ovlivňování se mění, není jednoznačně orientován shora dolů. Postmoderní teorie reflektují mnohost, dynamickou proměnlivost, neustálenost i eklekticismus programových módních cyklů. Ve svých posledních pracích zajímavě analyzuje módu v kontextu konzumního chování pozdní [[společnost moderní|moderní společnosti]] ''Z. Bauman'', čímž znovu nepřímo oživuje veblenovskou kritickou tradici. Obecná renesance zájmu o ''Simmela'' v souvislosti s obratem k [[postmodernismus|postmodernismu]] vedla k oživení zájmu o jeho analýzu stylu a relace mezi estetickým a sociálním. V kontextu své teorie ekon., symbolického a [[kapitál kulturní|kulturního kapitálu]] se fenoménem módy zabývá i ''P. F. Bourdieu'', byť okrajověji, než si téma samo žádá.

V čes. s-gii se módou zabýval ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]'', který ji zkoumal především v souvislosti se „zřízeními hospodářskými“. ''[[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]]'' si byl přesně vědom vnitřního napětí mezi uspokojováním fyziologické potřeby při šacení a uspokojováním soc. tlaku při vyvolávání nebo následování módních vln. ''[[Chalupný Emanuel|E. Chalupný]]'' bystře popsal některé módní výstřelky, celek svého uvažování však včlenil do příliš misogynského rázu své s-gie: v módě vidí nejjasnější důkaz povrchnosti a kult. zpozdilosti ženy, módní oděv u ženy ztrácí nejen zbytky původní účelnosti, ale mizí i jeho přirozené funkce estetické; stává se tak pouhým prostředkem sexuálního dráždění muže. Zajímavé úvahy o módě a odívání lze najít u ''J. Mukařovského'', ''V. Mathesia'' a v souvislosti s lidovým krojem u ''V. Úlehly'', který postřehl, že v původním tradičním lidovém odívání není místa pro módu, protože i oděv zde vyjadřuje úctu k zákonu a řádu.

<div class="translations">
sociology of fashion
sociologie de la mode
Soziologie der Mode
sociologia della moda
</div>

Literatura: ''Bauman, Z.'': Thinking Sociologically. Cambridge, Mass. 1990; ''Bláha, I. A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Blumer, H. G.'': Fashion. In: ''Internatinal'' Encyclopedia of the Social Sciences, vol. 5. New York 1968; ''Bourdieu, P. F.'': Distinctions. A Social Critique of the Judgement of Taste. Cambridge, Mass. 1984; ''Harvey, D.'': The Condition of Postmodernity. Cambridge, Mass 1991; ''König, R.'' ed.: Die Mode in der menschlichen Gesellschaft. Zürich 1958; ''Sapir, E.'': Fashion. In: ''Encyclopedia'' of the Social Sciences, vol. 6. New York 1931; ''Simmel, G.'': Die Mode. In: ''Philosophische'' Kultur. Gesammelte Essays. Leipzig 1919; ''Veblen, T. B.'': The Theory of Leisure Class. Chicago 1899.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bauman, Z.'': Thinking Sociologically. Cambridge, Mass. 1990; ''Bláha, I. A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Blumer, H. G.'': Fashion. In: ''Internatinal'' Encyclopedia of the Social Sciences, vol. 5. New York 1968; ''Bourdieu, P. F.'': Distinctions. A Social Critique of the Judgement of Taste. Cambridge, Mass. 1984; ''Harvey, D.'': The Condition of Postmodernity. Cambridge, Mass 1991; ''König, R.'' ed.: Die Mode in der menschlichen Gesellschaft. Zürich 1958; ''Sapir, E.'': Fashion. In: ''Encyclopedia'' of the Social Sciences, vol. 6. New York 1931; ''Simmel, G.'': Die Mode. In: ''Philosophische'' Kultur. Gesammelte Essays. Leipzig 1919; ''Veblen, T. B.'': The Theory of Leisure Class. Chicago 1899.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bauman, Z.'': Thinking Sociologically. Cambridge, Mass. 1990; ''Bláha, I. A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Blumer, H. G.'': Fashion. In: ''Internatinal'' Encyclopedia of the Social Sciences, vol. 5. New York 1968; ''Bourdieu, P. F.'': Distinctions. A Social Critique of the Judgement of Taste. Cambridge, Mass. 1984; ''Harvey, D.'': The Condition of Postmodernity. Cambridge, Mass 1991; ''König, R.'' ed.: Die Mode in der menschlichen Gesellschaft. Zürich 1958; ''Sapir, E.'': Fashion. In: ''Encyclopedia of the Social Sciences'', vol. 6. New York 1931; ''Simmel, G.'': Die Mode. In: ''Philosophische Kultur. Gesammelte Essays''. Leipzig 1919; ''Veblen, T. B.'': The Theory of Leisure Class. Chicago 1899.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie módy - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo móda v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 4. 3. 2018, 20:54

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server