Sociologie maďarská - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 20:35

2018-03-04T20:35:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:31Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:25Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie maďarská – zrodila se na přelomu 19. a 20. st. Jejími hlavními institucemi byly ''Társadalomtudományi Társaság'' (Společenskovědní asociace) a časopis ''Huszadik század'' (Dvacáté století). Zákl. polit. orientací této školy byl radikalismus, přičemž někteří její členové sympatizovali s marxismem a socialismem. Uznávanou autoritou byl ''O. Jászi'', který pracoval převážně v oblasti s-gie etnických vztahů. Jejími dalšími význ. členy byli ''G. Pikler'' (chudoba, soc. politika), ''R. Braun'' (sociologie venkova), ''D. Buday'' (demografie). Po revolucích a kontrarevoluci, k nimž došlo po 1. svět. válce, tato první maďarská s-gická škola v podstatě zanikla. Mnoho jejích členů z Maďarska emigrovalo – mezi nimi i ''K. Polányi'' a ''K. Mannheim'', kteří byli s touto školou volně spojeni a stali se světoznámými sociology. Ve 30. l. se skupina spisovatelů (např. ''G. Illés''), žurnalistů a „sociografů“ (např. ''F. Erdei'') pokoušela obnovit empir. s-gické výzkumy, když založili hnutí a vydali sérii knih, jejichž cílem bylo „objevovat Maďarsko“. Po r. 1945 byla i tato skupina umlčena a část jejích členů emigrovala. V poválečných letech byla na ''Univerzitě Eötvöse Lóránda'' v Budapešti zřízena katedra s-gie, kterou vedl ''Alexander Szalai''. V r. 1950 byl zatčen a odsouzen k dlouhodobému vězení, z něhož byl propuštěn v r. 1956. Katedra s-gie na ''Eötvösově univerzitě'' byla zrušena a s-gie jako vědní obor byla zakázána.

V první polovině 60. l. došlo k postupnému obrození s-gie. Přispěly k tomu empir. s-gické výzkumy, které prováděl ''Ústřední statistický úřad'' a nově zřízený ''Ústav pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd''; jeho prvním ředitelem se stal ''A. Hegedüs'', který byl v l. 1955–1956 ministerským předsedou. V následujících letech byly zřizovány s-gické skupiny, katedry a později ústavy na ''Eötvösově univerzitě'' a na ''Budapešťské univerzitě ekonomických věd''. Další význ. jednotky a katedry byly organizovány jinými institucemi. V 70. l. se ''Ústav společenských věd ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany'' stal jedním z významných výzk. center. od 60. do 80. l. se v ''s.m.'' prováděly převážně empir. výzkumy, mj. v těchto oblastech: sociální stratifikace a mobilita (''R. Andorka'', ''Z. Ferge'', ''I. Kemény'', ''T. Kolosi'', ''I. Szelényi''); sociologie města a venkova (''I. Szelényi''); ekon. sociologie (''G. Lengye'', ''C. Makó''); sociologie práva (''K. Kulcsár''); sociologie rodiny (''L. Cseh-Szombathy'', ''P. Somlai''); sociologie zdravotnictví (''A. Losonczi''); sociologie hodnot (''E. Hankiss''); sociologie náboženství (''M. Tomka''); sociologie deviace (''B. Buda''); sociální psychologie (''F. Pataki''); dějiny ''s.m.'' (''T. Huszár''). V 70. l. byla ''s.m.'' vystavena velikému pronásledování ze strany mocenské elity. Z tohoto důvodu členové ''Lukácsovy'' školy (''Å. Heller'', ''M. Márkus'' i ''I. Szelényi'' a ''I. Kemény''), kteří pracovali v ''Ústavu pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd'', emigrovali na Západ. Po revoluční změně režimu v r. 1990 je ''s.m.'' postavena před nové problémy a nové úkoly: na jedné straně je limitována nedostatkem finančních prostředků, na druhé straně získala nové možnosti věnovat se teor. studiím a zkoumat chudobu, nezaměstnanost, jejich řešení soc. politikou, a rozvíjet s-gii polit. života.

<div class="translations">
Hungarian sociology
sociologie hongroise
ungarische Soziologie
sociologia ungherese
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Andorka Rudolf|Rudolf Andorka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Andorka Rudolf]]
[[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">sociologie maďarská</span> – zrodila se na přelomu 19. a 20. st. Jejími hlavními institucemi byly ''Társadalomtudományi Társaság'' (Společenskovědní asociace) a časopis ''Huszadik század'' (Dvacáté století). Zákl. polit. orientací této školy byl radikalismus, přičemž někteří její členové sympatizovali s marxismem a socialismem. Uznávanou autoritou byl ''O. Jászi'', který pracoval převážně v oblasti s-gie etnických vztahů. Jejími dalšími význ. členy byli ''G. Pikler'' (chudoba, soc. politika), ''R. Braun'' (sociologie venkova), ''D. Buday'' (demografie). Po revolucích a kontrarevoluci, k nimž došlo po 1. svět. válce, tato první maďarská s-gická škola v podstatě zanikla. Mnoho jejích členů z Maďarska emigrovalo – mezi nimi i ''K. Polányi'' a ''K. Mannheim'', kteří byli s touto školou volně spojeni a stali se světoznámými sociology. Ve 30. l. se skupina spisovatelů (např. ''G. Illés''), žurnalistů a „sociografů“ (např. ''F. Erdei'') pokoušela obnovit empir. s-gické výzkumy, když založili hnutí a vydali sérii knih, jejichž cílem bylo „objevovat Maďarsko“. Po r. 1945 byla i tato skupina umlčena a část jejích členů emigrovala. V poválečných letech byla na ''Univerzitě Eötvöse Lóránda'' v Budapešti zřízena katedra s-gie, kterou vedl ''Alexander Szalai''. V r. 1950 byl zatčen a odsouzen k dlouhodobému vězení, z něhož byl propuštěn v r. 1956. Katedra s-gie na ''Eötvösově univerzitě'' byla zrušena a s-gie jako vědní obor byla zakázána.
-V první polovině 60. l. došlo k postupnému obrození s-gie. Přispěly k tomu empir. s-gické výzkumy, které prováděl ''Ústřední statistický úřad'' a nově zřízený ''Ústav pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd''; jeho prvním ředitelem se stal ''A. Hegedüs'', který byl v l. 1955–1956 ministerským předsedou. V následujících letech byly zřizovány s-gické skupiny, katedry a později ústavy na ''Eötvösově univerzitě'' a na ''Budapešťské univerzitě ekonomických věd''. Další význ. jednotky a katedry byly organizovány jinými institucemi. V 70. l. se ''Ústav společenských věd ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany'' stal jedním z významných výzk. center. od 60. do 80. l. se v ''s.m.'' prováděly převážně empir. výzkumy, mj. v těchto oblastech: sociální stratifikace a mobilita (''R. Andorka'', ''Z. Ferge'', ''I. Kemény'', ''T. Kolosi'', ''I. Szelényi''); sociologie města a venkova (''I. Szelényi''); ekon. sociologie (''G. Lengye'', ''C. Makó''); sociologie práva (''K. Kulcsár''); sociologie rodiny (''L. Cseh-Szombathy'', ''P. Somlai''); sociologie zdravotnictví (''A. Losonczi''); sociologie hodnot (''E. Hankiss''); sociologie náboženství (''M. Tomka''); sociologie deviace (''B. Buda''); sociální psychologie (''F. Pataki''); dějiny ''s.m.'' (''T. Huszár''). V 70. l. byla ''s.m.'' vystavena velikému pronásledování ze strany mocenské elity. Z tohoto důvodu členové ''Lukácsovy'' školy (''Å. Heller'', ''M. Márkus'' i ''I. Szelényi'' a ''I. Kemény''), kteří pracovali v ''Ústavu pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd'', emigrovali na Západ. Po revoluční změně režimu v r. 1990 je ''s.m.'' postavena před nové problémy a nové úkoly: na jedné straně je limitována nedostatkem finančních prostředků, na druhé straně získala nové možnosti věnovat se teor. studiím a zkoumat chudobu, nezaměstnanost, jejich řešení soc. politikou, a rozvíjet s-gii polit. života.
+V první polovině 60. l. došlo k postupnému obrození s-gie. Přispěly k tomu empir. s-gické výzkumy, které prováděl ''Ústřední statistický úřad'' a nově zřízený ''Ústav pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd''; jeho prvním ředitelem se stal ''A. Hegedüs'', který byl v l. 1955–1956 ministerským předsedou. V následujících letech byly zřizovány s-gické skupiny, katedry a později ústavy na ''Eötvösově univerzitě'' a na ''Budapešťské univerzitě ekonomických věd''. Další význ. jednotky a katedry byly organizovány jinými institucemi. V 70. l. se ''Ústav společenských věd ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany'' stal jedním z významných výzk. center. od 60. do 80. l. se v ''s.m.'' prováděly převážně empir. výzkumy, mj. v těchto oblastech: sociální stratifikace a mobilita (''R. Andorka'', ''Z. Ferge'', ''I. Kemény'', ''T. Kolosi'', ''I. Szelényi''); sociologie města a venkova (''I. Szelényi''); ekon. sociologie (''G. Lengye'', ''C. Makó''); sociologie práva (''K. Kulcsár''); sociologie rodiny (''L. Cseh-Szombathy'', ''P. Somlai''); sociologie zdravotnictví (''A. Losonczi''); sociologie hodnot (''E. Hankiss''); sociologie náboženství (''M. Tomka''); sociologie deviace (''B. Buda''); sociální psychologie (''F. Pataki''); dějiny ''s.m.'' (''T. Huszár''). V 70. l. byla ''s.m.'' vystavena velikému pronásledování ze strany mocenské elity. Z tohoto důvodu členové ''Lukácsovy'' školy (''Á. Hellerová'', ''M. Márkus'' i ''I. Szelényi'' a ''I. Kemény''), kteří pracovali v ''Ústavu pro sociologický výzkum Maďarské akademie věd'', emigrovali na Západ. Po revoluční změně režimu v r. 1990 je ''s.m.'' postavena před nové problémy a nové úkoly: na jedné straně je limitována nedostatkem finančních prostředků, na druhé straně získala nové možnosti věnovat se teor. studiím a zkoumat chudobu, nezaměstnanost, jejich řešení soc. politikou, a rozvíjet s-gii polit. života.
 <div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
--- ''[[:Kategorie:Aut: Andorka Rudolf|Rudolf Andorka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Andorka Rudolf|Rudolf Andorka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Andorka Rudolf]]
 [[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
 [[Kategorie:VSgS]]