Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:31Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:26Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie marxistická – souhrnné označení pro všechny s-gické koncepce vycházející z díla ''K. Marxe'' a ''F. Engelse'' včetně jejich vlastní teorie. ''Marxova'' a ''Engelsova'' s-gická koncepce se od sebe v jednotlivostech liší, žádný z nich ovšem pro její označení nepoužíval termín s-gie, ačkoliv byl v době jejich života nejen znám, ale v podstatě již dost všeobecně akceptován. Jsou známa ''Marxova'' veskrze negativní vyjádření o ''A. Comtovi'' (ve srovnání s ''G. W. F. Hegelem'' je ''Comte'' žalostný) a názor ''Engelsův'', že ''Comtův'' systém je vnitřně rozporný v tom smyslu, že na jedné straně obsahuje mnoho geniálních, ale nerozvinutých myšlenek, na druhé straně je vyjádřením šosáckého svět. názoru. Veškerá genialita ''Comtova'' je ale podle ''Engelse'' prostou výpůjčkou od ''Saint-Simona''. ''Engels'' si sice dopisoval s ''F. Tönniesem'', který byl po určitou dobu [[marxismus|marxismem]] zaujat, ale k jiným svým s-gickým současníkům se ''Marx'' ani ''Engels'' nevyjádřili. Termín s-gie pro označení ''s.m.'' použil na počátku 20. st. ''Lenin'', v podstatě jako dobovou úlitbu jazykovému úzu a v ostré polemice s tzv. subjektivními sociology (''N. K. Michajlovskim'', ''P. L. Lavrovem''), kteří představují zajímavou část rus. s-gické tradice, ''Leninem'' z dějin rus. myšlení exkomunikovanou. ''Lenin'' ztotožnil ''s.m.'' s [[materialismus historický|historickým materialismem]] a tím otevřel pole pro stovky absurdních definičních sporů, které na téma, do jaké míry je nebo není ''m.s.'' filozofií (hist. materialismem), byly vedeny v 60.–80. l. Svou vlastní teorii, která byla více než prostým opakováním standardních marx. tezí, označoval jako ''s.m.'' ''Nikolaj I. Bucharin'', který byl v s-gii důsledným ekon. monistou a zajímavým teoretikem rovnováhy. Ve své knize ''Těorija istoričeskogo matěrializma. Populjarnyj učebnik marksistskoj sociologii'' (1921, poslední vydání 1929) se pokusil nejen systematizovat ''s.m.'' s využitím zejm. impulsů teorie rovnováhy ''A. Bogdanova'' (tzv. tektologie), ale formulovat také poněkud věcnější stanovisko k soudobé nemarx. s-gii (zejm. k [[organicismus|organicismu]] a biologismu). Po ''Stalinově'' polit. triumfu byla v SSSR zlikvidována nejen ''Bucharinova'', ale celá s-gie jako vědní obor. Reálné marx. myšlení se vyvíjelo v podstatě mimo institucionalizované struktury sov. oficiálního marxismu; ''L. Kołakowski'' dělí tento vývoj do tří etap: etapy konstituce (''Marx'', ''Engels'' a bezprostřední žáci), etapy rozvoje (''K. Kautsky'', ''R. Luxemburgová'', ''Bernstein'', ''Jean Jaures'', ''P. Lafargue'', ''G. E. Sorel'', ''A. Labriola'', ''L. Krzywicky'', austromarxisté – viz [[austromarxismus]], ''G. V. Plechanov'' a první vývojová fáze [[leninismus|leninismu]]) a etapy rozkladu leninismu, sov. oficiální marxismus a paralelně záp. [[neomarxismus]]). V čes. zemích má ''s.m.'' jistou nezanedbatelnou tradici, která souvisí se silně levicovou orientací meziválečné inteligence: v oblasti s-gie literatury působili ''[[Václavek Bedřich|B. Václavek]]'', ''K. Konrad'', ''E. Urx'', kteří se také účastnili diskusí o strukturalismu; ''J. Šverma'' diskutoval o české nár. povaze s ''[[Chalupný Emanuel|E. Chalupným]]''; s-gické zájmy měla na Slovensku skupina ''DAV'' (''L. Novomeský'', ''V. Clementis''); význ. propagátorem sov. s-gie a filozofie 30. l. byl filozof ''[[Svoboda Ludvík|L. Svoboda]]''. V tomto smyslu i svými hist. kořeny je ''s.m.'' součástí evrop. myšlenkové tradice. Po obnovení s-gie v 60. l. bylo v Československu používání epiteta „marxistický“ v souvislosti se s-gii prakticky povinné a závazné (používali ho i ti, kteří marxisty nikdy nebyli), zejm. pak v 70. a 80. l., kdy s-gie byla spíše trpěna než respektována. Institucionálně mohla přežít a lidé se mohli publikačně projevit jen jako stoupenci ''s.m.'', byť ryze proklamativní. Vysloveně degenerovanou formou ''s.m.'' byla [[sociologie marxisticko-leninská]].

<div class="translations">
Marxist sociology
sociologie marxiste
marxistische Soziologie
sociologia marxista
</div>

Literatura: ''Alan, J.'': Sociologie a N. Bucharin. ''Filozófia'', ''XXII'', 1967, č. 1; ''Bucharin, N. I.'': Izbrannyje proizveděnija. Moskva 1988; ''Engels, B.'': Dopis F. Tönniesovi z 24. 1. 1895. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané dopisy. Praha 1952; ''Kołakowski, L.'': Glówne nurty marksizmu, sv. I.–III. Warszawa 1988; ''Marcuse, H.'': Soviet Marxism. A Critical Analysis. New York 1961; ''Marx, K.'': Dopis Engelsovi z 7. 7. 1866. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané dopisy. Praha 1952.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Alan, J.'': Sociologie a N. Bucharin. ''Filozófia'', ''XXII'', 1967, č. 1; ''Bucharin, N. I.'': Izbrannyje proizveděnija. Moskva 1988; ''Engels, B.'': Dopis F. Tönniesovi z 24. 1. 1895. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané dopisy. Praha 1952; ''Kołakowski, L.'': Glówne nurty marksizmu, sv. I.–III. Warszawa 1988; ''Marcuse, H.'': Soviet Marxism. A Critical Analysis. New York 1961; ''Marx, K.'': Dopis Engelsovi z 7. 7. 1866. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Vybrané dopisy. Praha 1952.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie marxistická - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server