Sociologie marxisticko-leninská - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 20:40

2018-03-04T20:40:46Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:31Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:26Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie marxisticko-leninská – degenerovaná forma [[sociologie marxistická|sociologie marxistické]], která byla ustavena mocenskými prostředky a jejíž pojmenování bylo vnuceno s-gické veřejnosti ve všech tehdejších social. zemích po r. 1970. I když se termín ''s.m.-l.'' používal někdy zcela sporadicky, jeho všeob. a závazné zavedení pro označení oficiální a institucionalizované s-gie bylo primátem Československa, jehož normalizační sociologové toto označení prosadili do stranických dokumentů a do oficiálního označení kateder s-gie na vysokých školách. Zvl. aktivní v té věci byli ''[[Vaněk Antonín|A. Vaněk]]'', ''K. Kára'', ''I. Hrůza'', ''K. Rychtařík'' a další. V r. 1977 byla ustavena první katedra ''s.m.-l.'' (z bývalé katedry s-gie) na fil. fakultě UK v Praze s tzv. nomenklaturním zařazením (tj. zařazením pod přímou kontrolu stranických orgánů). Tento systém byl zaveden i na jiných univerzitních pracovištích. V r. 1977 byl schválen tzv. jednotný plán rozvoje spol. věd po XV. sjezdu KSČ, který pro ''s.m.-l.'' stanovil tato zákl. témata: [[revoluce vědeckotechnická|vědeckokotechnická revoluce]] a budování rozvinuté social. společnosti, rozvoj životní úrovně a soc. politiky, vývoj třídní a soc. struktury a růst vedoucí úlohy děl. třídy, rozvoj a sbližování národů a národností, zdokonalování polit. systému, rozvoj social. životního způsobu a boj proti buržoazní ideologii a revizionismu. ''S.m.-l.'' se tak i na akademické úrovni stala součástí státní ideologie a v některých ohledech byla dokonce sterilnější než v SSSR, Bulharsku a Maďarsku (v Polsku se koncept ''s.m.-l.'' nikdy neprosadil). I v rámci oficiálně schválených témat se proti vůli mocenské garnitury v oboru podařilo občas prosadit racionální výzk. aktivitu a v rámci tzv. kritiky buržoazní s-gie bylo kromě zcela ideol. textů (např. kritika tzv. ''[[Machonin Pavel|Machoninova]]'' výzkumu soc. stratifikace, kritika frankfurtské školy z počátku 70. l. atd.) publikováno i několik solidnějších informací o stavu soudobé svět. s-gie. Během dominace ''s.m.-l.'' (konkrétně v l. 1970–1989) nebyl totiž přeložen ani jeden západní, ba dokonce ani polský s-gický text. Vlastní rozvoj oboru byl tímto polit.-ideologizačním krokem na dlouhou dobu zbrzděn a téměř vytlačen z akademické polohy. Rozvoj oboru probíhal spíše ve výzk. ústavech a na půdě sekcí ''Československé sociologické společnosti'', než v jiných oficiálních strukturách. Až v druhé polovině 80. l. v souvislosti s liberalizací poměrů v SSSR se homogenita ''s.m.-l.'' rozpadá. Detailní a dokumentovaný rozbor ''s.m.-l.'', včetně personálních důsledků jejího zavedení, ochromení publikační činnosti a rozvrácení věd. komunity, podali v samizdatovém ''Sociologickém obzoru'' (1987) ''[[Alan Josef|Josef Alan]]'' a ''[[Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'', který se pokusil také o systematičtější teor. reflexi souvislostí této degenerované větve s-gické teorie v původně samizdatové ''Alternativní sociologii'' (1986, tiskem 1993). Reprezentanti ''s.m.-l.'' po listopadu 1989 odešli většinou do důchodu, nikdo z oboru nebyl vyloučen, ale ani povolán k jakékoliv odpovědnosti. Teor. fundovanou sebereflexi vlastního s-gického vývoje, včetně stadia ''s.m.-l.'', provedli v Bulharsku (''Ljuben Nikolov'', ''Koljo Koev'', ''Georgi Fotev'').

<div class="translations">
Marxist-Leninist sociology
sociologie marxiste-léniniste
marxistisch-leninistische Soziologie
sociologia marxista-leninista
</div>

Literatura: ''Fotev, G.'': Research Dimensions of Bulgarian Sociology Today. Sofia 1990; ''Koev, K.'': Masks and Faces: Bulgarian Sociology in Search Itself. ''International'' Sociology, ''7'', 1992, č. 1; ''Osipov, G. V.'' – ''Ivanov, V. N.'': Marksistsko-leninskaja sociologija. Moskva 1988; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Úvahy o alternativní sociologii v nealternativní společnosti. Praha 1993; ''Vaněk, A.'': Přehled dějin české a slovenské sociologie od roku 1945 do současnosti. Vznik, vývoj a formování marxistické sociologie v Československu. Praha 1982.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">sociologie marxisticko-leninská</span> – degenerovaná forma [[sociologie marxistická|sociologie marxistické]], která byla ustavena mocenskými prostředky a jejíž pojmenování bylo vnuceno s-gické veřejnosti ve všech tehdejších social. zemích po r. 1970. I když se termín ''s.m.-l.'' používal někdy zcela sporadicky, jeho všeob. a závazné zavedení pro označení oficiální a institucionalizované s-gie bylo primátem Československa, jehož normalizační sociologové toto označení prosadili do stranických dokumentů a do oficiálního označení kateder s-gie na vysokých školách. Zvl. aktivní v té věci byli ''[[Vaněk Antonín|A. Vaněk]]'', ''K. Kára'', ''I. Hrůza'', ''K. Rychtařík'' a další. V r. 1977 byla ustavena první katedra ''s.m.-l.'' (z bývalé katedry s-gie) na fil. fakultě UK v Praze s tzv. nomenklaturním zařazením (tj. zařazením pod přímou kontrolu stranických orgánů). Tento systém byl zaveden i na jiných univerzitních pracovištích. V r. 1977 byl schválen tzv. jednotný plán rozvoje spol. věd po XV. sjezdu KSČ, který pro ''s.m.-l.'' stanovil tato zákl. témata: [[revoluce vědeckotechnická|vědeckokotechnická revoluce]] a budování rozvinuté social. společnosti, rozvoj životní úrovně a soc. politiky, vývoj třídní a soc. struktury a růst vedoucí úlohy děl. třídy, rozvoj a sbližování národů a národností, zdokonalování polit. systému, rozvoj social. životního způsobu a boj proti buržoazní ideologii a revizionismu. ''S.m.-l.'' se tak i na akademické úrovni stala součástí státní ideologie a v některých ohledech byla dokonce sterilnější než v SSSR, Bulharsku a Maďarsku (v Polsku se koncept ''s.m.-l.'' nikdy neprosadil). I v rámci oficiálně schválených témat se proti vůli mocenské garnitury v oboru podařilo občas prosadit racionální výzk. aktivitu a v rámci tzv. kritiky buržoazní s-gie bylo kromě zcela ideol. textů (např. kritika tzv. ''[[Machonin Pavel|Machoninova]]'' výzkumu soc. stratifikace, kritika frankfurtské školy z počátku 70. l. atd.) publikováno i několik solidnějších informací o stavu soudobé svět. s-gie. Během dominace ''s.m.-l.'' (konkrétně v l. 1970–1989) nebyl totiž přeložen ani jeden západní, ba dokonce ani polský s-gický text. Vlastní rozvoj oboru byl tímto polit.-ideologizačním krokem na dlouhou dobu zbrzděn a téměř vytlačen z akademické polohy. Rozvoj oboru probíhal spíše ve výzk. ústavech a na půdě sekcí ''Československé sociologické společnosti'', než v jiných oficiálních strukturách. Až v druhé polovině 80. l. v souvislosti s liberalizací poměrů v SSSR se homogenita ''s.m.-l.'' rozpadá. Detailní a dokumentovaný rozbor ''s.m.-l.'', včetně personálních důsledků jejího zavedení, ochromení publikační činnosti a rozvrácení věd. komunity, podali v samizdatovém ''Sociologickém obzoru'' (1987) ''[[Alan Josef|Josef Alan]]'' a ''[[Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'', který se pokusil také o systematičtější teor. reflexi souvislostí této degenerované větve s-gické teorie v původně samizdatové ''Alternativní sociologii'' (1986, tiskem 1993). Reprezentanti ''s.m.-l.'' po listopadu 1989 odešli většinou do důchodu, nikdo z oboru nebyl vyloučen, ale ani povolán k jakékoliv odpovědnosti. Teor. fundovanou sebereflexi vlastního s-gického vývoje, včetně stadia ''s.m.-l.'', provedli v Bulharsku (''Ljuben Nikolov'', ''Koljo Koev'', ''Georgi Fotev'').
+<span id="entry">sociologie marxisticko-leninská</span> – degenerovaná forma [[sociologie marxistická|sociologie marxistické]], která byla ustavena mocenskými prostředky a jejíž pojmenování bylo vnuceno s-gické veřejnosti ve všech tehdejších social. zemích po r. 1970. I když se termín ''s.m.-l.'' používal někdy zcela sporadicky, jeho všeob. a závazné zavedení pro označení oficiální a institucionalizované s-gie bylo primátem Československa, jehož normalizační sociologové toto označení prosadili do stranických dokumentů a do oficiálního označení kateder s-gie na vysokých školách. Zvl. aktivní v té věci byli ''[[Vaněk Antonín|A. Vaněk]]'', ''K. Kára'', ''I. Hrůza'', ''K. Rychtařík'' a další. V r. 1977 byla ustavena první katedra ''s.m.-l.'' (z bývalé katedry s-gie) na fil. fakultě UK v Praze s tzv. nomenklaturním zařazením (tj. zařazením pod přímou kontrolu stranických orgánů). Tento systém byl zaveden i na jiných univerzitních pracovištích. V r. 1977 byl schválen tzv. jednotný plán rozvoje spol. věd po XV. sjezdu KSČ, který pro ''s.m.-l.'' stanovil tato zákl. témata: [[revoluce vědeckotechnická|vědeckokotechnická revoluce]] a budování rozvinuté social. společnosti, rozvoj životní úrovně a soc. politiky, vývoj třídní a soc. struktury a růst vedoucí úlohy děl. třídy, rozvoj a sbližování národů a národností, zdokonalování polit. systému, rozvoj social. životního způsobu a boj proti buržoazní ideologii a revizionismu. ''S.m.-l.'' se tak i na akademické úrovni stala součástí státní ideologie a v některých ohledech byla dokonce sterilnější než v SSSR, Bulharsku a Maďarsku (v Polsku se koncept ''s.m.-l.'' nikdy neprosadil). I v rámci oficiálně schválených témat se proti vůli mocenské garnitury v oboru podařilo občas prosadit racionální výzk. aktivitu a v rámci tzv. kritiky buržoazní s-gie bylo kromě zcela ideol. textů (např. kritika tzv. ''[[Machonin Pavel|Machoninova]]'' výzkumu soc. stratifikace, kritika frankfurtské školy z počátku 70. l. atd.) publikováno i několik solidnějších informací o stavu soudobé svět. s-gie. Během dominace ''s.m.-l.'' (konkrétně v l. 1970–1989) nebyl totiž přeložen ani jeden západní, ba dokonce ani polský s-gický text. Vlastní rozvoj oboru byl tímto polit.-ideologizačním krokem na dlouhou dobu zbrzděn a téměř vytlačen z akademické polohy. Rozvoj oboru probíhal spíše ve výzk. ústavech a na půdě sekcí ''[[Československá sociologická společnost při ČSAV|Československé sociologické společnosti]]'', než v jiných oficiálních strukturách. Až v druhé polovině 80. l. v souvislosti s liberalizací poměrů v SSSR se homogenita ''s.m.-l.'' rozpadá. Detailní a dokumentovaný rozbor ''s.m.-l.'', včetně personálních důsledků jejího zavedení, ochromení publikační činnosti a rozvrácení věd. komunity, podali v samizdatovém ''[[Sociologický obzor|Sociologickém obzoru]]'' (1987) ''[[Alan Josef|Josef Alan]]'' a ''[[Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'', který se pokusil také o systematičtější teor. reflexi souvislostí této degenerované větve s-gické teorie v původně samizdatové ''Alternativní sociologii'' (1986, tiskem 1993). Reprezentanti ''s.m.-l.'' po listopadu 1989 odešli většinou do důchodu, nikdo z oboru nebyl vyloučen, ale ani povolán k jakékoliv odpovědnosti. Teor. fundovanou sebereflexi vlastního s-gického vývoje, včetně stadia ''s.m.-l.'', provedli v Bulharsku (''Ljuben Nikolov'', ''Koljo Koev'', ''Georgi Fotev'').
 <div class="translations">
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Fotev, G.'': Research Dimensions of Bulgarian Sociology Today. Sofia 1990; ''Koev, K.'': Masks and Faces: Bulgarian Sociology in Search Itself. ''International'' Sociology, ''7'', 1992, č. 1; ''Osipov, G. V.'' – ''Ivanov, V. N.'': Marksistsko-leninskaja sociologija. Moskva 1988; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Úvahy o alternativní sociologii v nealternativní společnosti. Praha 1993; ''Vaněk, A.'': Přehled dějin české a slovenské sociologie od roku 1945 do současnosti. Vznik, vývoj a formování marxistické sociologie v Československu. Praha 1982.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Fotev, G.'': Research Dimensions of Bulgarian Sociology Today. Sofia 1990; ''Koev, K.'': Masks and Faces: Bulgarian Sociology in Search Itself. ''International Sociology'', ''7'', 1992, č. 1; ''Osipov, G. V.'' – ''Ivanov, V. N.'': Marksistsko-leninskaja sociologija. Moskva 1988; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Úvahy o alternativní sociologii v nealternativní společnosti. Praha 1993; ''Vaněk, A.'': Přehled dějin české a slovenské sociologie od roku 1945 do současnosti. Vznik, vývoj a formování marxistické sociologie v Československu. Praha 1982.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Fotev, G.'': Research Dimensions of Bulgarian Sociology Today. Sofia 1990; ''Koev, K.'': Masks and Faces: Bulgarian Sociology in Search Itself. ''International'' Sociology, ''7'', 1992, č. 1; ''Osipov, G. V.'' – ''Ivanov, V. N.'': Marksistsko-leninskaja sociologija. Moskva 1988; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Úvahy o alternativní sociologii v nealternativní společnosti. Praha 1993; ''Vaněk, A.'': Přehled dějin české a slovenské sociologie od roku 1945 do současnosti. Vznik, vývoj a formování marxistické sociologie v Československu. Praha 1982.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]