Sociologie mládeže - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 20:52

2018-03-04T20:52:38Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:26Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie mládeže – s-gická disciplína, která zkoumá [[mládež]] jako [[kategorie sociální|sociální kategorii]], její vztah ke kategorii dospělých a k celé společnosti, k různým spol. institucím, její vnitřní složení, specif. kulturu a životní způsob. ''S.m.'' se začala rozvíjet mezi dvěma svět. válkami, kdy se zabývala mládeží především jako objektem výchovného a vzdělávacího působení společnosti (viz [[sociologie výchovy]]). Navazovala hlavně na psychol. poznatky ''Ch. Bühlerové'', které ovlivňovaly ve 20. l. odborníky i veřejnost. V téže době přinesl ''K. Mannheim'' do svět. s-gie téma [[generace|generací]] a svými myšlenkami silně ovlivnil ''s.m.''. K jejímu bouřlivému rozvoji došlo ale až po 2. svět. válce, a to zvl. v USA a v Německu. K zákl. a nejfrekventovanějším tématům ''s.m.'' patří [[socializace]] (''E. Q. Campbell'', ''P. Godman'', ''W. Mertens''). Specif. ''kulturou mládeže'' se zabývali ''H. Schelski'', ''R. König'', ''R. R. Bell'', ''Ch. Reich'', ''W. Hoffman'', ''T. Parsons'', ''S. N. Eisenstadt'', ''F. H. Tenbruck''. Kultura mládeže bývá chápána jako bezpečnostní ventil k odreagování napětí, které vzniká při začleňování mládeže do společnosti, či jako subkultura nebo [[kontrakultura]] ve vztahu k stávající kultuře dané společnosti. ''H. Marcuse'' ve vysokoškolských studentech a mladé inteligenci vidí novou svébytnou polit. sílu a dokonce samostatnou spol. [[třída|třídu]]. ''H. Tenbruck'' analyzuje přechod mládeže do světa dospělých v moderní společnosti, na níž je silně závislá. Nejistota, radikalizace mládeže a snaha žít ve vlastní subkultuře a malých vrstevnických skupinách vyplývá podle něho ze změny charakteru, vyhraněnosti a vzájemných vazeb spol. rolí. ''L. Rosenmayr'' usiluje o systemizaci ''s.m.'', kterou chápe jako disciplínu analyzující interakce uvnitř skupin mládeže, vztahy k jiným věkovým skupinám, k institucím, organizacím a k celku společnosti. Zdůrazňuje diferenciaci mládeže a důležitost výzkumu jejích jednotlivých skupin. V 70. a 80. l. se pozornost ''s.m.'' přesouvá od velkých teorií a koncepcí ke konkrétním tématům a problémům mládeže, jako je nezaměstnanost, narkomanie, marginální skupiny, vztah k nové technologii, účast v ekologickém a mírovém hnutí, problém mladé rodiny apod. ''S.m.'' je institucionálně zakotvená na mezinár. úrovni. V r. 1975 byl ustaven ''Výzkumný výbor sociologie mládeže'' jako 34. výbor ''ISA''. Jeho předsedy byli postupně ''O. Baedina'', ''P. E. Mitev'', ''J. Hartmann'' a ''S. Hübner-Funk''. V 80. l. se stal tento výbor organizátorem široké mezinár. spolupráce sociologů mládeže. Konaly se pravidelné mezinár. semináře, nejdříve v Primorsku, později ve Varně.

V Československu se začala ''s.m.'' rozvíjet v 60. l. Již v r. 1964 byla v čs. s-gické společnosti založena sekce ''s.m.'' Pozornost byla věnována vztahu mládeže a společnosti, úloze vysokoškolských studentů ve společnosti, generačnímu konfliktu atd. Rozvíjel se i empir. výzkum mládeže a jejích jednotlivých skupin. V 70. l. se vývoj disciplíny pozastavil. Produkci těchto let charakterizuje kritika záp. teorií mládeže a orientace na empir. výzkum soc. třídní diferenciace mládeže. Od 80. l. se poněkud zlepšila institucionální základna výzkumu mládeže, zabýval se hlavně hodnotovou orientací, životními cíly, aktivitami volného času, zastoupením mládeže v druhé ekonomice, inovačními aktivitami, vzděláním a využíváním kvalifikace, polit. aktivitami, svět. názorem, materiálními životními podmínkami, mladou rodinou apod.

<div class="translations">
sociology of youth
sociologie de la jeunesse (des jeunes)
Jugendsoziologie
sociologia del mondo giovanile
</div>

Literatura: ''Eisenstadt, S. N.'': From Generation to Generation: Age Groups and Social Structure. Glencoe 1956; ''Fázik, A.'' a kol.: Mládež ve společnosti. Praha 1977; ''Flitner, A.'': Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; ''Friedrich, W.'': Jugend und Jugendforschung. Berlin 1976; ''Frith, S.'': The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; ''Holda, D.'': Hodnoty a perspektivy mládeže 1988. Praha 1988; ''Kreutz, H.'': Soziologie der Jugend. München 1974; ''Marcuse, D. H.'': Der eindimensionale Mensch. Berlin 1968; ''Mitev, P. E.'': Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; ''Rosenmayr, L.'': Jugendbewegung und Jugendforschung. In: ''Ruegg, W.'': Kulturkritik und Jugendkultur. Frankfurt 1974; ''Sak, P.'': Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; ''Schelski, H.'': Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957; ''Tenbruck, F. H.'': Jugend und Jugendgesellschaft. Freiburg 1962.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sak Petr|Petr Sak]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sak Petr]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">sociologie mládeže</span> – s-gická disciplína, která zkoumá [[mládež]] jako [[kategorie sociální|sociální kategorii]], její vztah ke kategorii dospělých a k celé společnosti, k různým spol. institucím, její vnitřní složení, specif. kulturu a životní způsob. ''S.m.'' se začala rozvíjet mezi dvěma svět. válkami, kdy se zabývala mládeží především jako objektem výchovného a vzdělávacího působení společnosti (viz [[sociologie výchovy]]). Navazovala hlavně na psychol. poznatky ''Ch. Bühlerové'', které ovlivňovaly ve 20. l. odborníky i veřejnost. V téže době přinesl ''K. Mannheim'' do svět. s-gie téma [[generace|generací]] a svými myšlenkami silně ovlivnil ''s.m.''. K jejímu bouřlivému rozvoji došlo ale až po 2. svět. válce, a to zvl. v USA a v Německu. K zákl. a nejfrekventovanějším tématům ''s.m.'' patří [[socializace]] (''E. Q. Campbell'', ''P. Godman'', ''W. Mertens''). Specif. ''kulturou mládeže'' se zabývali ''H. Schelski'', ''R. König'', ''R. R. Bell'', ''Ch. Reich'', ''W. Hoffman'', ''T. Parsons'', ''S. N. Eisenstadt'', ''F. H. Tenbruck''. Kultura mládeže bývá chápána jako bezpečnostní ventil k odreagování napětí, které vzniká při začleňování mládeže do společnosti, či jako subkultura nebo [[kontrakultura]] ve vztahu k stávající kultuře dané společnosti. ''H. Marcuse'' ve vysokoškolských studentech a mladé inteligenci vidí novou svébytnou polit. sílu a dokonce samostatnou spol. [[třída|třídu]]. ''H. Tenbruck'' analyzuje přechod mládeže do světa dospělých v moderní společnosti, na níž je silně závislá. Nejistota, radikalizace mládeže a snaha žít ve vlastní subkultuře a malých vrstevnických skupinách vyplývá podle něho ze změny charakteru, vyhraněnosti a vzájemných vazeb spol. rolí. ''L. Rosenmayr'' usiluje o systemizaci ''s.m.'', kterou chápe jako disciplínu analyzující interakce uvnitř skupin mládeže, vztahy k jiným věkovým skupinám, k institucím, organizacím a k celku společnosti. Zdůrazňuje diferenciaci mládeže a důležitost výzkumu jejích jednotlivých skupin. V 70. a 80. l. se pozornost ''s.m.'' přesouvá od velkých teorií a koncepcí ke konkrétním tématům a problémům mládeže, jako je nezaměstnanost, narkomanie, marginální skupiny, vztah k nové technologii, účast v ekologickém a mírovém hnutí, problém mladé rodiny apod. ''S.m.'' je institucionálně zakotvená na mezinár. úrovni. V r. 1975 byl ustaven ''Výzkumný výbor sociologie mládeže'' jako 34. výbor ''ISA''. Jeho předsedy byli postupně ''O. Baedina'', ''P. E. Mitev'', ''J. Hartmann'' a ''S. Hübner-Funk''. V 80. l. se stal tento výbor organizátorem široké mezinár. spolupráce sociologů mládeže. Konaly se pravidelné mezinár. semináře, nejdříve v Primorsku, později ve Varně.
-V Československu se začala ''s.m.'' rozvíjet v 60. l. Již v r. 1964 byla v čs. s-gické společnosti založena sekce ''s.m.'' Pozornost byla věnována vztahu mládeže a společnosti, úloze vysokoškolských studentů ve společnosti, generačnímu konfliktu atd. Rozvíjel se i empir. výzkum mládeže a jejích jednotlivých skupin. V 70. l. se vývoj disciplíny pozastavil. Produkci těchto let charakterizuje kritika záp. teorií mládeže a orientace na empir. výzkum soc. třídní diferenciace mládeže. Od 80. l. se poněkud zlepšila institucionální základna výzkumu mládeže, zabýval se hlavně hodnotovou orientací, životními cíly, aktivitami volného času, zastoupením mládeže v druhé ekonomice, inovačními aktivitami, vzděláním a využíváním kvalifikace, polit. aktivitami, svět. názorem, materiálními životními podmínkami, mladou rodinou apod.
+V Československu se začala ''s.m.'' rozvíjet v 60. l. Již v r. 1964 byla v [[Československá sociologická společnost při ČSAV|čs. s-gické společnosti]] založena sekce ''s.m.'' Pozornost byla věnována vztahu mládeže a společnosti, úloze vysokoškolských studentů ve společnosti, generačnímu konfliktu atd. Rozvíjel se i empir. výzkum mládeže a jejích jednotlivých skupin. V 70. l. se vývoj disciplíny pozastavil. Produkci těchto let charakterizuje kritika záp. teorií mládeže a orientace na empir. výzkum soc. třídní diferenciace mládeže. Od 80. l. se poněkud zlepšila institucionální základna výzkumu mládeže, zabýval se hlavně hodnotovou orientací, životními cíly, aktivitami volného času, zastoupením mládeže v druhé ekonomice, inovačními aktivitami, vzděláním a využíváním kvalifikace, polit. aktivitami, svět. názorem, materiálními životními podmínkami, mladou rodinou apod.
 <div class="translations">

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Eisenstadt, S. N.'': From Generation to Generation: Age Groups and Social Structure. Glencoe 1956; ''Fázik, A.'' a kol.: Mládež ve společnosti. Praha 1977; ''Flitner, A.'': Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; ''Friedrich, W.'': Jugend und Jugendforschung. Berlin 1976; ''Frith, S.'': The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; ''Holda, D.'': Hodnoty a perspektivy mládeže 1988. Praha 1988; ''Kreutz, H.'': Soziologie der Jugend. München 1974; ''Marcuse, D. H.'': Der eindimensionale Mensch. Berlin 1968; ''Mitev, P. E.'': Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; ''Rosenmayr, L.'': Jugendbewegung und Jugendforschung. In: ''Ruegg, W.'': Kulturkritik und Jugendkultur. Frankfurt 1974; ''Sak, P.'': Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; ''Schelski, H.'': Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957; ''Tenbruck, F. H.'': Jugend und Jugendgesellschaft. Freiburg 1962.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sak Petr|Petr Sak]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sak Petr|Petr Sak]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sak Petr]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:VSgS]]