imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost sekularizovaná v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:59Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost sekularizovaná v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:27Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie náboženství – tradiční oblast, resp. subdisciplína [[sociologie]] zabývající se [[náboženství|náboženstvím]] jako specif. sférou spol. myšlení a jednání, směřující k vytváření [[řád|řádu]] ve společnosti. ''S.n.'' studuje i vztah náboženství k jiným institucím a ke spol. sférám, jako je právo, politika, ekonomie apod. V tomto rámci koncentruje pozornost zejm. na to, jakým způsobem náboženství a jeho hlavní instituce, [[církev|církve]], vytvářejí [[norma morální|morální normy]] a účastní se [[kontrola sociální|sociální kontroly]] jejich dodržování, jak formují [[styl životní|životní styl]] lidí, intervenují do sféry jejich práce i soukromí, jaké spol. návyky, stereotypy a vzory chování podporují a vytvářejí, jak ovlivňují mezilidské vztahy. Pro tyto účely a z těchto hledisek studuje ''s.n.'' soc. mechanismy všech náb. úkonů, [[kult|kultů]], [[rituál|rituálů]], [[obřad|obřadů]], [[bohoslužba|bohoslužeb]], [[modlitba|modliteb]] atd., způsob fungování a vnitřní strukturu jednotlivých náb. organizací, mechanismy šíření náb. ideologií, identifikaci různých skupin populace s náb. ideami a životními zásadami. V rámci zkoumání soc. smyslu [[religiozita|religiozity]] se ''s.n.'', resp. její součást ''sociologie religiozity'' zabývá fenoménem [[víra|víry]] a [[bůh|boha]] a v této souvislosti i takovými soc. vlivnými úkazy, jako je [[ortodoxie]], [[hereze]], [[konverze]], [[sekularizace]], [[ateismus]] apod. Mezi specif., relativně samostatné oblasti ''s.n.'' patří studium role [[kněz|kněze]], resp. [[duchovenstvo|duchovenstva]] (hovoří se o ''sociologii kněze''), a studium života [[řád řeholní|řeholních řádů]] a nejrůznějších náb. komunit, zejm. [[sekta|sekt]]. V hist. rozměru se ''s.n.'' zabývá zejm. studiem [[hnutí náboženské|náboženských hnutí]] a soc. převratnými náb. událostmi, jako byla např. [[reformace]], vývojem vztahu náb. institucí a státu a změnami funkcí náboženství jako referenčního systému jednotlivců a skupin i jako významné polit. a soc. síly. ''S.n.'' má také svůj komparativní rozměr spočívající ve srovnávání různých typů náboženství a náb. soustav, zejm. tzv. východních náboženství s křesťanstvím, což souvisí i se zkoumáním rozdílů mezi typy [[civilizace|civilizací]]. A konečně ''s.n.'' zkoumá různé dobové fil. reflexe náboženství (význ. jednotlivců i celých směrů) a vývoj a typy [[teologie]], odrážející hist. spol. situaci. V úzkém kontaktu s psychologií se v poslední době zabývá náb. prvky v obsahu [[archetyp|archetypů]] a [[nevědomí kolektivní|kolektivního nevědomí]], v návaznosti na existenciální filozofii zkoumá např. nedostatek náb. cítění jako atribut [[odcizení]] a na pomezí [[etika|etiky]] se zajímá o příčiny spol. morální krize. Řadu styčných ploch má ''s.n.'' se soc. a kult. antropologií. V některých aspektech se tyto disciplíny překrývají, i když se obecně předpokládá, že antropologie se věnuje spíše srovnávacímu studiu náboženství předliter. společností. Společným polem je především studium [[mýtus|mýtů]] a praktik [[magie]], dichotomie [[posvátné a profánní|posvátného a profánního]].

Jedním z problémů ''s.n.'' je, že předmět jejího studia, náboženství, je svou podstatou iracionálním fenoménem a že snahy o racionální, „objektivní“ zkoumání narážejí na bariéry nedefinovatelnosti řady zákl. pojmů. Tím spíše zde hraje značnou roli míra angažovanosti v problému, která je spojena s tím, zda a jakým způsobem je sociolog věřícím. Proto také se v ''s.n.'' vyděluje např. tzv. křesťanská sociologie a pěstuje se katolická ''s.n.'', protestantská ''s.n.'' apod. Ze strany těchto s-gií bývá ostatním sociologům včetně zakladatelů s-gie vytýkáno příliš volné zacházení s teologickými pojmy a nadměrný důraz kladený na „světské“ souvislosti náboženství. ''S.n.'' vznikla a začala se rozvíjet se vznikem s-gie jako věd. oboru ve 2. polovině 19. st. Její osvícenstvím ovlivněná kritika náboženství a církve vzbudila nedůvěru teologie. Raná s-gie se v podstatě pokoušela odmytologizovat a odsakralizovat výklad vývoje společnosti, což otevíralo dveře scientismu a sekularizaci. Podle ''É. Durkheima'' jsou náb. představy [[fakt sociální|sociálními fakty]] vytvořenými [[vědomí kolektivní|kolektivním vědomím]] a náboženství jako typická [[instituce]] vykonává na individuum výrazný soc. nátlak. ''Durkheim'' sleduje nadindivid. charakter náboženství a jeho stabilizační a integrační funkci, jeho význam pro přežití společnosti. Integrační funkci náboženství později rozvíjel ''Th. Luckmann'', zatímco ''G. Simmel'' hledal původní náb. potřeby individua, resp. jeho nenaplněné duševní potřeby, z nichž vzniká potřeba náboženství (boha jako „transcendentálního únikového bodu“). Teologický proud ''s.n.'' sledoval vliv náboženství, zvl. [[křesťanství]], na novodobé spol. procesy, odhaloval socio-kult. působení reformace, rozdíly mezi nazíráním kléru a laiků, všímal si rozdílů mezi jednotlivými spol. hist. formami náboženství a tzv. obecným náboženstvím (''H. Grotius'', ''F. E. D. Schleiermacher'', ''E. Troeltsch'' aj.). ''M. Weber'' a ''E. Troeltsch'' věnovali pozornost typologii náb. organizací a skupin. Rozlišují církve a sekty nejen podle kvant. měřítka, nýbrž i podle způsobu internalizace náb. obsahů. ''M. Weber'' (''Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie'') zjišťoval souvislosti mezi typy náb. postojů a soc. stratifikací a vysvětlil význam [[protestantismus|protestantismu]] pro formování kapitalismu a moderní společnosti vůbec (viz též [[etika protestantská]]). ''Troeltsch'' pod vlivem ''Webera'' a marxismu zkoumá soc. podmíněnost a soc. etické působení křesťanství. V díle ''Die Soziallehren der christlichen Kirchen und Gruppen'' zpracoval typologii církví, sekt a náb. skupin, zabýval se jejich proměnami a dynamikou, působením charismatických osobností, stadiem difuze a stabilizace náboženství, procesem jeho institucionalizace a pozdější stagnací a kompromisem s původně nepřijatelnými názory a následnými pokusy o ožití a reformu, končícími příp. odloučením nového náb. útvaru.

S rozvojem technik empir. s-gického výzkumu (při stagnaci obecného bádání o vztahu společnosti a náboženství) se ''s.n.'' obrací k pozorování manifestovaného náb. chování. ''Sociologie církve'' a ''sociologie farnosti'' začaly „měřit církevnost“ podle chování účastníků bohoslužebných shromáždění a kultovních aktů (známé jsou např. výzkumy fr. katolicismu). Vztahy mezi působením církví a jinými oblastmi spol. života (urbanizací, soc.-geogr. faktory) zkoumal ''F. Boulard'', dimenze religiozity např. ''Ch. Y. Glock'' a ''R. Stark'' (na příkladu USA). Postupující sekularizace vede zvl. v Evropě ke zkoumání rozdílů mezi náb., církevní a světskou hodnotovou orientací, mezi religiozitou a vzděláním, religiozitou a stářím (''J. Matthes'' dospěl k závěru, že religiozity ubývá s rostoucím vzděláním a že ve stáří religiozity přibývá). Farní obci, jejímu vztahu k občanské obci a funkci a organizaci úřadu faráře věnovali pozornost ''T. Rendtorff'', ''Schreuder'', ''G. Bormann''. ''Joachim Wach'' se ve svých výzkumech zabýval soc. účinky náboženství s vědomím, že s-gie nemůže vypovídat o podstatě náboženství, že může mluvit o náboženství jen nepřímo. Sledoval etapy vývoje náboženství, problém jejich systematizace, tendence k unifikaci, kodifikaci a dogmatizaci. ''P. L. Berger'' nachází v náboženství pořádající zákon „nomos“, integrující nad společností jakýsi „svatý baldachýn“. ''R. N. Bellah'' (''Religious Evolution'', 1964), ''C. Seyfarth'', ''J. Habermas'' a další vidí vývoj náboženství v proměnách zákl. náb. otázek v otázku lidské identity a univerzálního dějinného vývoje mravního vědomí. Marx. s-gické bádání o náboženství, o jeho vzniku a kořenech, jeho vývoji a funkci ve společnosti, směřovalo k překonávání náboženství jako přežitku a překážky spol. rozvoje, k výchově k ateismu. Zajímavá je práce ''G. Kehrera'': ''Religionssoziologie'' (1968) o vztahu náboženství a moderní společnosti, náboženství a soc. stratifikace, náboženství a ekonomiky, politiky, rodiny, o funkci náboženství v soc. konfliktu a o s-gických problémech náb. organizací, církve, farnosti.

Novou s-gickou problematikou je zkoumání vztahu náboženství a přír. prostředí (ne už hledání zdroje náb. představ v utlačování člověka přírodou, nýbrž zkoumání náb. pojetí [p[říroda|přírody]] a místa [[člověk|člověka]] v ní v situaci ekologického ohrožení). Vztahy náboženství a procesů, jako jsou individualizace, socializace, integrace, dezintegrace, konsensus, konflikt, revoluce, jsou stálým předmětem s-gických výzkumů. V současné době se zkoumání zaměřuje na vztah náboženství a soc. patologických jevů, jako je sebevražednost, kriminalita, narkomanie, šíření AIDS, potratovost aj. Přibývá interdisciplinárních výzkumů. ''S.n.'' je velmi rozsáhlý a propracovaný obor. V bývalých social. zemích vých. Evropy se ale od r. 1948 s výjimkou Polska většinou nepěstovala, v Československu pouze v krátkém období 60. l. (viz publikovaný ''Výzkum religiozity Severomoravského kraje'' týmu ''[[Kadlecová Erika|E. Kadlecové]]'', 1963). Výzkumy náb. postojů byly později zčásti realizovány v rámci tzv. [[ateismus vědecký|vědeckého ateismu]].

<div class="translations">
sociology of religion
sociologie de la religion
Religionssoziologie
sociologia religiosa
</div>

Literatura: ''Beckford, J. A.'': Religion and Advanced Industrial Society. London 1989; ''Belah, R. N.'': Beyond Beliefs: Essays on Religion in a Post-Traditional World. New York 1970; ''Berger, P. L.'': Die Dialektik von Religion und Gesellschaft. 1973; ''Bras, G. Le'': Etudes de sociologie religieuse, díl I.–II. 1955–56; ''Glock, Ch. Y.'' ed.: Religion in Sociological Perspective. Belmont, Calif. 1973; ''Leeuw, G. Van'': Religion In Essence and Manifestation, I., II. New York 1963; ''Lenski, G.'': The Religious Factor: A Sociological Study of Religion's Impact on Politics, Economics and Family Life. Garden City, New York 1961; ''Luhmann, N.'': Funktion der Religion. 1977; ''Mörth, I.'': Die gesellschaftliche Virklichkeit von Religion. 1978; ''O'Dea, T. F.'': The Sociology of Religion. Englewood Cliffs, N. J. 1966; ''Parsons, T.'': The Sociology of Religion. In: ''Essays'' in Sociological Theory. Glencoe, Ill. 1958; ''Pickering, W. S. F.'' ed.: Durkheim on Religion. A Selection of Readings. London 1975; ''Roberts, K. A.'': Religion in Sociological Perspective. Belmont, Calif. 1984; ''Robertson, R.'': The Sociological Interpretation of Religion. Oxford 1980; ''Schneider, L.'': Problems in the Sociology of Religion. In: ''Faris, R.'' ed.: Handbook of Modern Sociology. New York 1964; ''Wach, J.'': (1944) Sociology of Religion. Chicago 1951; ''Wilson, B.'': Religion in Sociological Perspectives. London 1982; ''Yinger, J. M.'': Religion, Society and the Individual. New York 1957.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Ebertová Anežka|Anežka Ebertová]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Ebertová Anežka]]
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Beckford, J. A.'': Religion and Advanced Industrial Society. London 1989; ''Belah, R. N.'': Beyond Beliefs: Essays on Religion in a Post-Traditional World. New York 1970; ''Berger, P. L.'': Die Dialektik von Religion und Gesellschaft. 1973; ''Bras, G. Le'': Etudes de sociologie religieuse, díl I.–II. 1955–56; ''Glock, Ch. Y.'' ed.: Religion in Sociological Perspective. Belmont, Calif. 1973; ''Leeuw, G. Van'': Religion In Essence and Manifestation, I., II. New York 1963; ''Lenski, G.'': The Religious Factor: A Sociological Study of Religion's Impact on Politics, Economics and Family Life. Garden City, New York 1961; ''Luhmann, N.'': Funktion der Religion. 1977; ''Mörth, I.'': Die gesellschaftliche Virklichkeit von Religion. 1978; ''O'Dea, T. F.'': The Sociology of Religion. Englewood Cliffs, N. J. 1966; ''Parsons, T.'': The Sociology of Religion. In: ''Essays'' in Sociological Theory. Glencoe, Ill. 1958; ''Pickering, W. S. F.'' ed.: Durkheim on Religion. A Selection of Readings. London 1975; ''Roberts, K. A.'': Religion in Sociological Perspective. Belmont, Calif. 1984; ''Robertson, R.'': The Sociological Interpretation of Religion. Oxford 1980; ''Schneider, L.'': Problems in the Sociology of Religion. In: ''Faris, R.'' ed.: Handbook of Modern Sociology. New York 1964; ''Wach, J.'': (1944) Sociology of Religion. Chicago 1951; ''Wilson, B.'': Religion in Sociological Perspectives. London 1982; ''Yinger, J. M.'': Religion, Society and the Individual. New York 1957.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Ebertová Anežka|Anežka Ebertová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ebertová Anežka|Anežka Ebertová]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Ebertová Anežka]]
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie náboženství - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost sekularizovaná v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server