ZRN v 5. 3. 2018, 12:28

2018-03-05T12:28:15Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:27Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie nizozemská – též ''sociologie holandská'' – byla připravována již od 60. l. 19. st. katolicky, protestantsky, liberálně či social. orientovanými úvahami o společnosti, soc. otázce a reformách, pěstovanými často v rámci právních a hosp. věd. Právník ''S. R. Steinmetz'' se zabýval [[etnologie|etnologií]], [[etnografie|etnografií]] a zvl. sociografií, chápanou jako [[geografie sociální|sociální geografie]], která byla r. 1921 na univerzitě v Amsterdamu uznána za obor výuky, zahrnující vlastně i studium s-gie. Tak se stal ''Steinmetz'' zakladatelem ''s.n.'', známým také v zahraničí (napsal hlavně s-gickou knihu o válce, pojatou v duchu [[darwinismus sociální|sociálního darwinismu]]). Tzv. ''amsterdamská škola'' svým ateor. zaměřením na deskripci, na empir. výzkumy konkrétních soc. problémů a sepětím se soc. praxí určovala charakter ''s.n.'' přinejmenším do 50. l. Jiným jejím čelným představitelem byl soc. demokrat a badatel v kriminologii ''W. A. Bonger'', jediný řádný profesor s-gie v meziválečném Nizozemí. Poukazoval např. na to, že rozhodující jsou ekon. podmínky kriminality. R. 1936 vznikla věd. společnost ''Nederlandse Sociologische Vereniging''. ''Steinmetzův'' následovník ''H. N. ter Veen'' se ve 30. l. přičinil o vyčlenění sociografie ze studijního rámce zeměpisu a prosazoval její přeměnu v aplikovanou disciplínu sloužící úředním a později i církevním potřebám ve smyslu sociálního plánování a [[inženýrství sociální|sociálního inženýrství]]; r. 1940 byl z jeho podnětu založen ''Instituut voor Sociaal Onderzoek van het Nederlandse Volk'' jako první samostatný ústav spol.vědního výzkumu v Nizozemí.

Koncem 30. l., ale zvl. na sklonku 40. l. a v 50. l. se s-gie a sociografie rozšířily do všech nizozemských vysokých škol, přičemž většinu nových kateder obsadili odchovanci amsterdamské školy. Na univerzitě v Amsterdamu se v rámci první nizozemské fakulty spol. věd staly tyto obory jedněmi z centrálních. Na rozdíl od jiných evrop. států se v Nizozemí s-gie studovala jako samostatný obor (původně 5letý, později 4letý). V souvislosti se sociografií se rozvíjela zvl. [[demografie]], [[sociologie venkova]] (bylo zkoumáno např. obyv. žijící na pozemcích získaných vysušením moře), [[sociologie města]], [[sociologie náboženství]], metodologie, pozornost se věnovala i s-gii průmyslu, děl. otázce, soc. nerovnosti, „nezápadním“ národům. Význ. byla také nizozemská [[antropologie kulturní|kulturní antropologie]] (zvl. ve vztahu k Indonésii). Po r. 1945 pronikal do Nizozemí především vliv am. empirismu a také [[strukturalismus funkcionální|strukturálního funkcionalismu]], hlavně v podobě, kterou představoval ''R. K. Merton'' (na rozdíl od doby po 1. svět. válce, kdy tam převládaly kontakty s něm. s-gií). Mladší badatelé od 2. poloviny 40. l. začínali odmítat tradici samostatné sociografie, z níž vyšli, a požadovali „moderní s-gii“, i když jim šlo spíše o „zvědečtění“ dosavadního empir. přístupu a o zjemnění výzk. metod a technik, aby sociologové mohli úspěšně vykonávat profesi soc. experta. Tito „modernisté“, kteří se seskupili kolem nového časopisu ''Sociologische Gids'' a v profesním svazu nazvaném ''Vereniging van Sociaal-Wetenschappelijke Onderzoekers'' (1954–) a jejichž mluvčím byl ''J. A. A. van Doorn'', získali koncem 50. l. převahu. Zároveň se větší pozornost začala věnovat s-gické teorii.

Od poloviny 50. l. do konce 60. l. v Nizozemí prudce stoupl počet studentů s-gie i jejich podíl z celkového množství vysokoškolských posluchačů (v 1. ročníku z 2,1 na 5,7 %) Podobně se rozrůstaly řady sociologů z povolání, přičemž se těžiště přesunovalo do vysokých škol a veř. administrativy na úkor výzk. institucí. Od 70. l. však stoupala mezi sociology nezaměstnanost, počet a podíl studentů i absolventů s-gie se výrazně snižoval, byly zrušeny nebo reorganizovány některé katedry a kleslo též procento profesorů v oboru; zároveň pokračoval přesun od výzkumu, snížil se i podíl u těch, kteří pracovali v podnicích, ale dále se zvětšil u pracovníků veř. správy a zvl. u středoškolských učitelů. „Moderní s-gie“ byla v 70. l. kritizována a nastoupila „s-gie explikativní“ (zaměřující se pod vlivem ''P. F. Lazarsfelda'' na kvantifikaci ve výzkumech soc. stratifikace) i zvl. forma [[sociologie historická|historické sociologie]], inspirovaná civilizační teorií ''N. Eliase'' a zabývající se jazykem, poznáním, uměním, morálkou i soc. státem. První z těchto nových směrů se uplatňoval v Utrechtu (''R. Wippler'') a v Groningenu, druhý v s-gicky opět význ. Amsterdamu (''J. Goudsblom'', ''A. de Swaan''). Pro ''s.n.'' vůbec bylo příznačné seskupování badatelů v místních střediscích navzájem poměrně izolovaných (kolem jednotlivých vysokých škol a časopisů): [[sociologie zemědělství]] byla pěstována ve Wageningenu, [[sociologie organizace]] v Leidenu (''C. J. Lammers''), [[politika sociální|sociální politika]] se zkoumala v Rotterdamu. Kromě necírkevních vysokých škol existovala 2 obdobná učiliště katol. a 1 kalvínské. Tato pluralita trvala také v 80. l. Nizozemských sociologů bylo tehdy 6–7 tisíc; z nich část se sdružovala ve společnosti ''Nederlandse Sociologische en Antropologische Vereniging''. Nadále převažovaly empir. výzkumy aplikované sociologie, jež byly organizovány vládními, provinčními, univerzitními i soukromými institucemi. V některých specializacích (v s-gii venkova, náboženství a zejm. v [[sociologie medicíny|sociologii medicíny]]) získala ''s.n.'' mezinár. ohlas a vliv. V s-gii náboženství a morálky a s-gické metodologii se význ. uplatnil sociolog čes. původu ''[[Gaďourek Ivan|I. Gaďourek]]''.

S-gické instituce: ''Development Research Institute'' v Tilburgu; ''Institute of Social Studies'' v Haagu; ''Instituut voor Arbeidsvraagstukken'' v Tilburgu; ''Instituut voor Culturele Antropologie en Sociologie der Nietwesterse Volken'' v Leidenu; ''Instituut voor Toegepaste Sociologie'' v Nijmegenu; ''Nederlands Instituut voor de Publieke Opinie en het Marktonderzoek'' v Amsterdamu; ''Sociaal-Wetenschappelijke Raad'' – ''Koninklijke Nederlandse Akademie van Wetenschappen'' v Amsterdamu; ''Sociologisch Instituut'' na ''Katholieke Universiteit Nijmegen'' v Nijmegenu; ''Sociologisch Instituut'' na ''Rijksuniversiteit te Groningen'' v Groningenu; ''Sociologisch Institut'' na ''Rijksuniversiteit te Leiden'' v Leidenu; ''Sociologisch Instituut van de Nederlands Hervormde Kerk'' v Utrechtu; ''Stichting Interuniversitair Instituut voor Sociaal-Wetenschappelijk Onderzoek'' v Amsterdamu; ''Wetenschappelijke Raad voor het Regeringsbeleid'' v Haagu.

S-gické časopisy: ''Development and Change'' (1969–); ''Mens en Maatschappij'' (1925–); ''Netherlands' Journal of Sociology'' (1965–); ''Sociaale Wetenschappen'' (1958–); ''Sociologia Ruralis''; ''Sociologisch Tijdschrift'' (1973–); ''Sociologische Gids'' (1953–).

<div class="translations">
Dutch sociology
sociologie néerlandaise
niederländische Soziologie
sociologia dei Paesi Bassi
</div>

Literatura: ''Becker, H.'': (1938) Holland. In: ''Becker, H.'' – ''Barnes, H. E.'': Social Thought from Lore to Science, Sv. 3. New York 1961; ''Gaďourek, I.'': The Low Countries. In: ''Roucek, J. S.'' ed.: Contemporary Sociology. New York 1958; ''Heilbron, J.'': Particularités et particularismes de la sociologie aux Pays-Bas. ''Actes'' de la recherche en sciences sociales, 1988, ''1'', č. 4; ''Jolles, H. M.'': Das neue Gewand der holländischen Soziologie: Entwicklung und Aussichten. ''KZfSS'', 1964, ''3''; ''Matthes, J.'' ed.: Soziologie und Gesellschaft in den Niederlanden. Neuwied a. R. 1965.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Stupka Václav|Václav Stupka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Stupka Václav]]
[[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Becker, H.'': (1938) Holland. In: ''Becker, H.'' – ''Barnes, H. E.'': Social Thought from Lore to Science, Sv. 3. New York 1961; ''Gaďourek, I.'': The Low Countries. In: ''Roucek, J. S.'' ed.: Contemporary Sociology. New York 1958; ''Heilbron, J.'': Particularités et particularismes de la sociologie aux Pays-Bas. ''Actes'' de la recherche en sciences sociales, 1988, ''1'', č. 4; ''Jolles, H. M.'': Das neue Gewand der holländischen Soziologie: Entwicklung und Aussichten. ''KZfSS'', 1964, ''3''; ''Matthes, J.'' ed.: Soziologie und Gesellschaft in den Niederlanden. Neuwied a. R. 1965.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Becker, H.'': (1938) Holland. In: ''Becker, H.'' – ''Barnes, H. E.'': Social Thought from Lore to Science, Sv. 3. New York 1961; ''Gaďourek, I.'': The Low Countries. In: ''Roucek, J. S.'' ed.: Contemporary Sociology. New York 1958; ''Heilbron, J.'': Particularités et particularismes de la sociologie aux Pays-Bas. ''Actes de la recherche en sciences sociales'', 1988, ''1'', č. 4; ''Jolles, H. M.'': Das neue Gewand der holländischen Soziologie: Entwicklung und Aussichten. ''KZfSS'', 1964, ''3''; ''Matthes, J.'' ed.: Soziologie und Gesellschaft in den Niederlanden. Neuwied a. R. 1965.
 ''[[:Kategorie:Aut: Stupka Václav|Václav Stupka]]''<br />

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Becker, H.'': (1938) Holland. In: ''Becker, H.'' – ''Barnes, H. E.'': Social Thought from Lore to Science, Sv. 3. New York 1961; ''Gaďourek, I.'': The Low Countries. In: ''Roucek, J. S.'' ed.: Contemporary Sociology. New York 1958; ''Heilbron, J.'': Particularités et particularismes de la sociologie aux Pays-Bas. ''Actes'' de la recherche en sciences sociales, 1988, ''1'', č. 4; ''Jolles, H. M.'': Das neue Gewand der holländischen Soziologie: Entwicklung und Aussichten. ''KZfSS'', 1964, ''3''; ''Matthes, J.'' ed.: Soziologie und Gesellschaft in den Niederlanden. Neuwied a. R. 1965.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Stupka Václav|Václav Stupka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Stupka Václav|Václav Stupka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Stupka Václav]]
 [[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie nizozemská - Historie editací

ZRN v 5. 3. 2018, 12:28

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server