Sociologie podniku - Historie editací

JD: odkaz na dvě hesla do MSgS

2018-11-11T22:25:59Z

odkaz na dvě hesla do MSgS

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo zaměstnanci v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:45Z

Přidána poslední věta Viz též heslo zaměstnanci v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo podnik průmyslový v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:24Z

Přidána poslední věta Viz též heslo podnik průmyslový v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 5. 3. 2018, 12:37

2018-03-05T12:37:56Z

ZRN v 5. 3. 2018, 12:36

2018-03-05T12:36:55Z

ZRN v 5. 3. 2018, 12:35

2018-03-05T12:35:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:28Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie podniku – dílčí s-gická disciplína zkoumající podnik jako [[instituce|instituci]] a [[organizace|organizaci]] s vnitřním soc. systémem a řadou vazeb s vnějším soc. prostředím. ''S.p.'' se částečně prolíná se [[sociologie práce|sociologií práce]], [[sociologie průmyslu|sociologií průmyslu]] a [[sociologie organizace|sociologií organizace]] nebo je do nich přímo vřazena (není vždy pojímána jako samostatný obor). Kromě obdobného objektu zkoumání spojují tyto disciplíny často empir. výzkumy a formulace konkrétních sociotech. doporučení. Ústředním pojmem a předmětem výzkumů ''s.p.'' je [[podnik]]. Koncentruje v sobě soc. problémy pracovního procesu v jeho institucionalizované podobě a tvoří přechod mezi spol. makrostrukturou a mikrostrukturou se vztahy na obě strany. Některými sociology je chápán dokonce jako bytostný znak [[společnost industriální|industriální společnosti]] (''R. Aron'') a zrcadlo, ve kterém se odráží celá společnost (''P. F. Drucker''). Věcně bývá podnik vymezován jako komplex teritoriálně rozptýlených hosp. jednotek, řízených z centra, na rozdíl od „závodu“, což je na jednom místě lokalizovaná hosp. organizace. V souvislosti s procesy [[industrializace]] a jejich spol. důsledky byl intenzívně zkoumán původně průmyslový podnik. Postupně, jak i další hosp. instituce (v zemědělství, dopravě, obchodu) nabývaly systémové rysy průmyslového podniku , začalo převažovat pojetí podniku jako relativně autonomní a otevřené organizace, vybavené materiálními prostředky (budovami, výrobními i nevýrobními zařízeními), které jsou technol. a tech. základnou k realizaci funkce, pro kterou byl podnik vytvořen: zajišťovat výrobu nebo poskytovat služby. Zároveň v s-gickém přístupu začalo dominovat pojetí podniku jako spol. instituce s vnitřní i vnější soc. funkcí. Tech., ekon. a soc. systémy podniku mají pouze relativní autonomii, reálně jsou propojeny, vzájemně se determinují.

Soc. systém podniku se skládá ze 3 hlavních struktur: ''1.'' demografické (věkové, podle pohlaví a rodinného stavu, národnosti a délky stáže); ''2.'' institucionální (formální, oficiální); ''3.'' pospolitostní (neformální, neoficiální). Demogr. struktura je populační bází ostatních dvou, ve kterých je integrována. Institucionální struktura je tvořena oficiálně stanovenými a legislativně vymezenými pozicemi a vztahy mezi pracovníky a je zaměřena na plnění vnější funkce (na výrobu, služby); žádoucího chování může být dosaženo i prostřednictvím určených sankcí. Pospolitostní struktura vzniká spontánně ze vztahů mezi jednotlivci a skupinami, jako důsledek jejich vzájemných sympatií či antipatií, společných potřeb, zájmů a aspirací, podílí se na socializaci jednotlivců a tvorbě soc. klimatu. Rozdělení soc. systému podniku do struktur je ovšem modelové, v org. substrukturách se prolínají prvky všech, i když je možné vymezit substruktury s převažujícími oficiálními vztahy (kompetenční, kooperační, profesionální, odměňování), s převažujícími pospolitostními vztahy (přátelská, známostní, referenční, kult.- hodnotová, prestižní) a s vyrovnaným podílem obou (komunikační, participační a mocenská). V jednotlivých substrukturách i mezi nimi se na základě činností a kooperativních vazeb vytvářejí soc. skupiny a pozice.

S-gie se zabývá podnikem ve dvou rovinách: jako součástí společnosti determinovanou soc. vztahy makrostruktury a jako relativně uzavřeným celkem. Zaměření přímo na podnik je výrazné zejm. ve 20. st. a objevuje se ve dvou zákl. směrech: s důrazem na jeho institucionální charakter (''É. Durkheim'', ''W. Sombart'', ''G. Schmoller'', ''M. Weber'') nebo na efektivitu a řízení (''F. W. Taylor'', ''H. Fayol'', ''F. B. Gilberth''). Dominance soc. dimenze podniku se v s-gii zřetelně ukazala od 30. l. v kombinované podobě rozvoje teorie a praktické aplikace jejích poznatků zejm. v USA (''E. Mayo'', ''W. J. Dickson'', ''F. J. Roethlisberger'') a v Německu (''L. H. A. Geck'', ''W. Jost''), kde vznikl ''Institut pro sociologii podniku''. Po r. 1945 tato orientace pokračovala hlavně v am. pracích (''D. C. Miller'', ''W. H. Form'', ''T. N. Whitehead'', ''P. F. Drucker'') a fr. studiích (''G. P. Friedmann'', ''P. Naville'', ''A. Touraine''). Marx. orientovaní sociologové vycházejí z ''Marxova'' pojetí podniku jako místa, ve kterém probíhá práce definovaná jako spol. činnost mezi člověkem a přírodou a realizují se zákl. spol. vztahy, včetně konfliktu vykořisťovaných (prodávajících pracovní sílu) a vykořisťovatelů (vlastníků výrobních prostředků). Od 60. l. je tento přístup, charakteristický pro bývalé social. země, ovlivňován ostatními směry. Úlohu zprostředkovatele hrála zejm. pol. s-gie (''A. Matejko'', ''A. Sarapata'', ''K. Doktór''), v čes. zemích např. ''J. Kolář''. Šlo hlavně o sbližování s teoriemi organizace. O rehabilitaci ''s.p.'' jako samostatné disciplíny se v současné době snaží skupina fr. sociologů (''R. Sainsaulieu'', ''E. Enriquez'', ''T. Lowit''), podle kterých se s-gie v poválečné době zajímala spíše o velké industriální společnosti v souvislosti s tématy odcizení a dělby práce, stávek, konfliktních faktorů v životě podniků, což zdaleka nezahrnovalo všechny její možnosti. Změnu pohledu si vynutil již vývoj po r. 1968, a hlavně současné mezinár. tendence, včetně návratu ekon., polit. a technol. konkurence v tzv. východních zemích.

V současném pojetí podniku a ve výběru témat výzkumu ''s.p.'' se vyskytuje několik směrů, většinou spojujících rozvoj teorie a rozsáhlá empir. šetření: ''1.'' směr tendující k s-gii organizace, inspirovaný ''M. Weberem'' a am. s-gií, kritizující racionalismus ''Taylorových'' a neotaylorovských modelů, podtrhující význam strategických zdrojů hry o moc a bránící princip autonomního systému, se snahou vysvětlit procesy fungování, rozhodování, změn a konfliktů v organizaci; ''2.'' s-gie kolekt. identity, profesionální a organizační kultury, navazující na antropologii sledováním kult. rozměru pracovního života, vlivu nár. kultury a institucionální reality na modifikaci systémů řízení, se snahou porozumět logice jednání, kolekt. sociabilitě a soc. regulaci podniku; ''3.'' orientace na výzkum a psychol.-s-gickou intervenci, studující ''pracovní skupiny'' a pracovní komunikaci v duchu [[human relations]], s důrazem na komplexnost interpersonálních vztahů, rozvíjených na vazbách hierarchických (funkčních, profesionálních), hledající alternativní formy organizace s vyšší komunikativností a autonomní soc. strukturou; ''4.'' směr vycházející zejm. z ''Marxe'', preferující výzkum problému odcizení, podmínek fungování odborů, různých forem soc. konfliktů a soc. hnutí a důsledků nové techniky a technologií. Důraz je dnes kladen na všestrannost přístupu jako předpoklad řešení hlavních problémů podniku, jako je jeho sociální autonomie, partnerství vůči státu v zaměstnanosti, využití lidského potenciálu a jeho participace na řízení, formování podnikové kultury, která přispívá k novému druhu univerzálního konsensu v podniku. Hledá se nový typ ekon. instituce, východisko z dvoustranné krize, ve které se podle sociologů ocitl jak liberální podnik rozvinutých průmyslových zemí, tak selhavší systém centrálního plánování podniků.

V Čechách se s-gické aspekty problémů podniku objevily ve 30. l. v úvahách odborníků různého zaměření (viz např. ''V. Stočes'': ''Sociologie moderní továrny'', ''S. Špaček'': ''Vývoj technického hospodářství'', ''[[Verunáč Václav|V. Verunáč]]'': ''Encyklopedie výkonnosti''), včetně prací ekon. praktiků (''T. Baťa'': ''Zámožnost všem'' aj.). Po r. 1945 se sociologové snažili o postižení specifiky nového fenoménu – zestátněného podniku, ve kterém viděli kvalitativně vyšší soc. prostředí, umožňující v novém uspořádání chápat člověka jako soc. objekt i subjekt (''[[Ullrich Zdeněk|Z. Ullrich]]'' aj.) a rozvíjející vedle výrobních a ekon. také funkce mravní, výchovné a hygienické (''B. Ullrich''). V té době se s-gie uplatňovala přímo v podnicích (''Škoda Plzeň'', ''Generální ředitelství čs. hutí'' apod.), kde přežila pod různými názvy i období 50. l., kdy byla jinak s-gie zcela potlačena. V 60. l. se čes. ''s.p.'' (většinou v rámci s-gie práce a průmyslu) začala znovu zabývat obecnějšími tématy, založenými většinou na výsledcích empir. šetření, motivovaných aktuálními potřebami ekon. změn (na katedře ekon. s-gie ''VŠE'' ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohout]]'', ''J. Kolář'', na ''VŠST'' Plzeň ''V. Čech'', ''B. Jukl'', v ''ÚFS ČSAV'' ''[[Slejška Dragoslav|D. Slejška]]'', ''R. Battěk''). Období po r. 1969 přežívá ''s.p.'' především ve výzkumech resortních pracovišť a částečně už i na komerčních pracovištích, plnících objednávky podniků a resortů. Mezi zkoumaná témata tohoto období patřilo soc. klima podniku, soc. souvislosti tech. a technol. inovací, pracovní skupiny, řídící systémy, soužití pracovníků v závodech, vztah podniku a lokality aj. Současná ''s.p.'' pracuje především na konkrétních zakázkách v poradenských firmách různého typu nebo se uplatňuje jako součást rozsáhlejších projektů výzkumných ústavů.

<div class="translations">
sociology of entreprise
sociologie d'entreprise
Unternehmungssoziologie
sociologia aziendale
</div>

Literatura: ''Dahrendorf, R.'': Industrie und Betriebssoziologie. Berlin 1956; ''Doktór, K.'': Predsiębiorstwo przemysłowe. Warszawa 1964; ''MacGregor, D.'': The Human Side of Entreprise. Cambridge 1957; ''Kolář, J.'': Sociologie podniku. Praha 1967; ''Sainsaulieu, R.'' a kol.: L'entreprise une affaire de société. Paris 1990.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Havlová Jitka|Jitka Havlová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Havlová Jitka]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[zaměstnanci (MSgS)|zaměstnanci]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též hesla [[podnik průmyslový (MSgS)|podnik průmyslový]] a [[zaměstnanci (MSgS)|zaměstnanci]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[podnik průmyslový (MSgS)|podnik průmyslový]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[zaměstnanci (MSgS)|zaměstnanci]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 V současném pojetí podniku a ve výběru témat výzkumu ''s.p.'' se vyskytuje několik směrů, většinou spojujících rozvoj teorie a rozsáhlá empir. šetření: ''1.'' směr tendující k s-gii organizace, inspirovaný ''M. Weberem'' a am. s-gií, kritizující racionalismus ''Taylorových'' a neotaylorovských modelů, podtrhující význam strategických zdrojů hry o moc a bránící princip autonomního systému, se snahou vysvětlit procesy fungování, rozhodování, změn a konfliktů v organizaci; ''2.'' s-gie kolekt. identity, profesionální a organizační kultury, navazující na antropologii sledováním kult. rozměru pracovního života, vlivu nár. kultury a institucionální reality na modifikaci systémů řízení, se snahou porozumět logice jednání, kolekt. sociabilitě a soc. regulaci podniku; ''3.'' orientace na výzkum a psychol.-s-gickou intervenci, studující ''pracovní skupiny'' a pracovní komunikaci v duchu [[human relations]], s důrazem na komplexnost interpersonálních vztahů, rozvíjených na vazbách hierarchických (funkčních, profesionálních), hledající alternativní formy organizace s vyšší komunikativností a autonomní soc. strukturou; ''4.'' směr vycházející zejm. z ''Marxe'', preferující výzkum problému odcizení, podmínek fungování odborů, různých forem soc. konfliktů a soc. hnutí a důsledků nové techniky a technologií. Důraz je dnes kladen na všestrannost přístupu jako předpoklad řešení hlavních problémů podniku, jako je jeho sociální autonomie, partnerství vůči státu v zaměstnanosti, využití lidského potenciálu a jeho participace na řízení, formování podnikové kultury, která přispívá k novému druhu univerzálního konsensu v podniku. Hledá se nový typ ekon. instituce, východisko z dvoustranné krize, ve které se podle sociologů ocitl jak liberální podnik rozvinutých průmyslových zemí, tak selhavší systém centrálního plánování podniků.
-V Čechách se s-gické aspekty problémů podniku objevily ve 30. l. v úvahách odborníků různého zaměření (viz např. ''V. Stočes'': ''Sociologie moderní továrny'', ''S. Špaček'': ''Vývoj technického hospodářství'', ''[[Verunáč Václav|V. Verunáč]]'': ''Encyklopedie výkonnosti''), včetně prací ekon. praktiků (''T. Baťa'': ''Zámožnost všem'' aj.). Po r. 1945 se sociologové snažili o postižení specifiky nového fenoménu – zestátněného podniku, ve kterém viděli kvalitativně vyšší soc. prostředí, umožňující v novém uspořádání chápat člověka jako soc. objekt i subjekt (''[[Ullrich Zdeněk|Z. Ullrich]]'' aj.) a rozvíjející vedle výrobních a ekon. také funkce mravní, výchovné a hygienické (''B. Ullrich''). V té době se s-gie uplatňovala přímo v podnicích (''Škoda Plzeň'', ''Generální ředitelství čs. hutí'' apod.), kde přežila pod různými názvy i období 50. l., kdy byla jinak s-gie zcela potlačena. V 60. l. se čes. ''s.p.'' (většinou v rámci s-gie práce a průmyslu) začala znovu zabývat obecnějšími tématy, založenými většinou na výsledcích empir. šetření, motivovaných aktuálními potřebami ekon. změn (na katedře ekon. s-gie ''[[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]]'' ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohout]]'', ''J. Kolář'', na ''[[Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni|VŠST]]'' Plzeň ''V. Čech'', ''B. Jukl'', v ''[[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|ÚFS ČSAV]]'' ''[[Slejška Dragoslav|D. Slejška]]'', ''R. Battěk''). Období po r. 1969 přežívá ''s.p.'' především ve výzkumech resortních pracovišť a částečně už i na komerčních pracovištích, plnících objednávky podniků a resortů. Mezi zkoumaná témata tohoto období patřilo soc. klima podniku, soc. souvislosti tech. a technol. inovací, pracovní skupiny, řídící systémy, soužití pracovníků v závodech, vztah podniku a lokality aj. Současná ''s.p.'' pracuje především na konkrétních zakázkách v poradenských firmách různého typu nebo se uplatňuje jako součást rozsáhlejších projektů výzkumných ústavů.
+V Čechách se s-gické aspekty problémů podniku objevily ve 30. l. v úvahách odborníků různého zaměření (viz např. ''V. Stočes'': ''Sociologie moderní továrny'', ''S. Špaček'': ''Vývoj technického hospodářství'', ''[[Verunáč Václav|V. Verunáč]]'': ''Encyklopedie výkonnosti''), včetně prací ekon. praktiků (''T. Baťa'': ''Zámožnost všem'' aj.). Po r. 1945 se sociologové snažili o postižení specifiky nového fenoménu – zestátněného podniku, ve kterém viděli kvalitativně vyšší soc. prostředí, umožňující v novém uspořádání chápat člověka jako soc. objekt i subjekt (''[[Ullrich Zdeněk|Z. Ullrich]]'' aj.) a rozvíjející vedle výrobních a ekon. také funkce mravní, výchovné a hygienické (''B. Ullrich''). V té době se s-gie uplatňovala přímo v podnicích (''Škoda Plzeň'', ''Generální ředitelství čs. hutí'' apod.), kde přežila pod různými názvy i období 50. l., kdy byla jinak s-gie zcela potlačena. V 60. l. se čes. ''s.p.'' (většinou v rámci s-gie práce a průmyslu) začala znovu zabývat obecnějšími tématy, založenými většinou na výsledcích empir. šetření, motivovaných aktuálními potřebami ekon. změn (na katedře ekon. s-gie ''[[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]]'' ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohout]]'', ''J. Kolář'', na ''[[Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni|VŠST]]'' Plzeň ''V. Čech'', ''B. Jukl'', v ''[[Sociologický ústav ČSAV|SÚ ČSAV]]'' ''[[Slejška Dragoslav|D. Slejška]]'', ''R. Battěk''). Období po r. 1969 přežívá ''s.p.'' především ve výzkumech resortních pracovišť a částečně už i na komerčních pracovištích, plnících objednávky podniků a resortů. Mezi zkoumaná témata tohoto období patřilo soc. klima podniku, soc. souvislosti tech. a technol. inovací, pracovní skupiny, řídící systémy, soužití pracovníků v závodech, vztah podniku a lokality aj. Současná ''s.p.'' pracuje především na konkrétních zakázkách v poradenských firmách různého typu nebo se uplatňuje jako součást rozsáhlejších projektů výzkumných ústavů.
 <div class="translations">

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 V současném pojetí podniku a ve výběru témat výzkumu ''s.p.'' se vyskytuje několik směrů, většinou spojujících rozvoj teorie a rozsáhlá empir. šetření: ''1.'' směr tendující k s-gii organizace, inspirovaný ''M. Weberem'' a am. s-gií, kritizující racionalismus ''Taylorových'' a neotaylorovských modelů, podtrhující význam strategických zdrojů hry o moc a bránící princip autonomního systému, se snahou vysvětlit procesy fungování, rozhodování, změn a konfliktů v organizaci; ''2.'' s-gie kolekt. identity, profesionální a organizační kultury, navazující na antropologii sledováním kult. rozměru pracovního života, vlivu nár. kultury a institucionální reality na modifikaci systémů řízení, se snahou porozumět logice jednání, kolekt. sociabilitě a soc. regulaci podniku; ''3.'' orientace na výzkum a psychol.-s-gickou intervenci, studující ''pracovní skupiny'' a pracovní komunikaci v duchu [[human relations]], s důrazem na komplexnost interpersonálních vztahů, rozvíjených na vazbách hierarchických (funkčních, profesionálních), hledající alternativní formy organizace s vyšší komunikativností a autonomní soc. strukturou; ''4.'' směr vycházející zejm. z ''Marxe'', preferující výzkum problému odcizení, podmínek fungování odborů, různých forem soc. konfliktů a soc. hnutí a důsledků nové techniky a technologií. Důraz je dnes kladen na všestrannost přístupu jako předpoklad řešení hlavních problémů podniku, jako je jeho sociální autonomie, partnerství vůči státu v zaměstnanosti, využití lidského potenciálu a jeho participace na řízení, formování podnikové kultury, která přispívá k novému druhu univerzálního konsensu v podniku. Hledá se nový typ ekon. instituce, východisko z dvoustranné krize, ve které se podle sociologů ocitl jak liberální podnik rozvinutých průmyslových zemí, tak selhavší systém centrálního plánování podniků.
-V Čechách se s-gické aspekty problémů podniku objevily ve 30. l. v úvahách odborníků různého zaměření (viz např. ''V. Stočes'': ''Sociologie moderní továrny'', ''S. Špaček'': ''Vývoj technického hospodářství'', ''[[Verunáč Václav|V. Verunáč]]'': ''Encyklopedie výkonnosti''), včetně prací ekon. praktiků (''T. Baťa'': ''Zámožnost všem'' aj.). Po r. 1945 se sociologové snažili o postižení specifiky nového fenoménu – zestátněného podniku, ve kterém viděli kvalitativně vyšší soc. prostředí, umožňující v novém uspořádání chápat člověka jako soc. objekt i subjekt (''[[Ullrich Zdeněk|Z. Ullrich]]'' aj.) a rozvíjející vedle výrobních a ekon. také funkce mravní, výchovné a hygienické (''B. Ullrich''). V té době se s-gie uplatňovala přímo v podnicích (''Škoda Plzeň'', ''Generální ředitelství čs. hutí'' apod.), kde přežila pod různými názvy i období 50. l., kdy byla jinak s-gie zcela potlačena. V 60. l. se čes. ''s.p.'' (většinou v rámci s-gie práce a průmyslu) začala znovu zabývat obecnějšími tématy, založenými většinou na výsledcích empir. šetření, motivovaných aktuálními potřebami ekon. změn (na katedře ekon. s-gie ''[[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]]'' ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohout]]'', ''J. Kolář'', na ''[[Vysoká škola strojní a technologická v Plzni|VŠST]]'' Plzeň ''V. Čech'', ''B. Jukl'', v ''[[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|ÚFS ČSAV]]'' ''[[Slejška Dragoslav|D. Slejška]]'', ''R. Battěk''). Období po r. 1969 přežívá ''s.p.'' především ve výzkumech resortních pracovišť a částečně už i na komerčních pracovištích, plnících objednávky podniků a resortů. Mezi zkoumaná témata tohoto období patřilo soc. klima podniku, soc. souvislosti tech. a technol. inovací, pracovní skupiny, řídící systémy, soužití pracovníků v závodech, vztah podniku a lokality aj. Současná ''s.p.'' pracuje především na konkrétních zakázkách v poradenských firmách různého typu nebo se uplatňuje jako součást rozsáhlejších projektů výzkumných ústavů.
+V Čechách se s-gické aspekty problémů podniku objevily ve 30. l. v úvahách odborníků různého zaměření (viz např. ''V. Stočes'': ''Sociologie moderní továrny'', ''S. Špaček'': ''Vývoj technického hospodářství'', ''[[Verunáč Václav|V. Verunáč]]'': ''Encyklopedie výkonnosti''), včetně prací ekon. praktiků (''T. Baťa'': ''Zámožnost všem'' aj.). Po r. 1945 se sociologové snažili o postižení specifiky nového fenoménu – zestátněného podniku, ve kterém viděli kvalitativně vyšší soc. prostředí, umožňující v novém uspořádání chápat člověka jako soc. objekt i subjekt (''[[Ullrich Zdeněk|Z. Ullrich]]'' aj.) a rozvíjející vedle výrobních a ekon. také funkce mravní, výchovné a hygienické (''B. Ullrich''). V té době se s-gie uplatňovala přímo v podnicích (''Škoda Plzeň'', ''Generální ředitelství čs. hutí'' apod.), kde přežila pod různými názvy i období 50. l., kdy byla jinak s-gie zcela potlačena. V 60. l. se čes. ''s.p.'' (většinou v rámci s-gie práce a průmyslu) začala znovu zabývat obecnějšími tématy, založenými většinou na výsledcích empir. šetření, motivovaných aktuálními potřebami ekon. změn (na katedře ekon. s-gie ''[[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]]'' ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohout]]'', ''J. Kolář'', na ''[[Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni|VŠST]]'' Plzeň ''V. Čech'', ''B. Jukl'', v ''[[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|ÚFS ČSAV]]'' ''[[Slejška Dragoslav|D. Slejška]]'', ''R. Battěk''). Období po r. 1969 přežívá ''s.p.'' především ve výzkumech resortních pracovišť a částečně už i na komerčních pracovištích, plnících objednávky podniků a resortů. Mezi zkoumaná témata tohoto období patřilo soc. klima podniku, soc. souvislosti tech. a technol. inovací, pracovní skupiny, řídící systémy, soužití pracovníků v závodech, vztah podniku a lokality aj. Současná ''s.p.'' pracuje především na konkrétních zakázkách v poradenských firmách různého typu nebo se uplatňuje jako součást rozsáhlejších projektů výzkumných ústavů.
 <div class="translations">

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Dahrendorf, R.'': Industrie und Betriebssoziologie. Berlin 1956; ''Doktór, K.'': Predsiębiorstwo przemysłowe. Warszawa 1964; ''MacGregor, D.'': The Human Side of Entreprise. Cambridge 1957; ''Kolář, J.'': Sociologie podniku. Praha 1967; ''Sainsaulieu, R.'' a kol.: L'entreprise une affaire de société. Paris 1990.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Havlová Jitka|Jitka Havlová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Havlová Jitka|Jitka Havlová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Havlová Jitka]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]