Sociologie rakouská - Historie editací

ZRN v 5. 3. 2018, 12:55

2018-03-05T12:55:02Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:30Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie rakouská – má poměrně dlouhou tradici, protože první s-gická společnost byla založena r. 1907 (dříve než něm. společnost), ale specializované instituty s-gie začaly na univerzitách vznikat až v 60. l. 20. st. K „pionýrům“ ''s.r.'' patří představitel [[neopozitivismus|neopozitivismu]] ''Paul F. Lazarsfeld'' a ''Marie Jahoda'', autorka známé studie o nezaměstaných v Marienthalu (''Marienthal. The Sociography of an Unemployed Community'', 1933). S ''Lazarsfeldem'' a ''H. Zeiselem'' pracovala v psychol. institutu, kde byl i ''August Maria Knoll'', katol. soc. filozof přednášející na fakultě humanitních věd.

Na prvních s-gických katedrách v r. 1966 na univerzitě ve Vídni a v Linci měla být výuka s-gie kombinována s výukou ekonomie a znaleckého práva. Na začátku 70. l. byla na fakultě filozofie na univerzitě ve Vídni založena katedra, kde bylo možno kombinovat studium s-gie se studiem jiných soc. a humanitních věd podle preference studentů. Stojí za zmínku, že hlavní úsilí o rozvoj oboru a o výuku s-gie v 50. a. 60. l. probíhalo na katol. půdě. Katol. církev a její ústav pro soc. výzkum, který vedl ''Erich Bodzenta'', provedl několik výzkumů iniciovaných nejen katol., ale i soc. a charitativními zájmy. V téže době byl také započat zákl. s-gický výzkum mládeže a rodiny pod vedením ''Leopolda Rosenmayra'', který byl vedoucím první katedry s-gie na univerzitě ve Vídni.

Doposud existují 2 větve výuky s-gie – jedna je orientovaná humanitně, druhá socioekon. Na univerzitě ve Vídni jsou obě tyto větve, v Linzi je socioekon. a v Grazu a Salzburgu humanitní. Výuka s-gie tvoří doplněk výuky jiných věd. oborů na ekon. universitě ve Vídni a socioekon. fakultě v Innsbrucku, na univerzitě v Klagenfurtu a ve Vídni na ''Ústavu sociologie hudby'' a na ''Akademii muzických umění''. Mimouniverzitní ústavy provádějící s-gický výzkum byly zakládány zejm. v 70. l., kdy se očekávalo, že tento druh výzkumu bude určovat linii polit. rozhodnutí. Nejdůležitějším z těchto ústavů je ''Ludwig Bolzmann institutes'', kde se rozvíjí s-gie medicíny, s-gie konfliktu aj. V ''Bolzmannově'' institutu i v jiných soukromých výzk. ústavech je prováděno mnoho s-gických výzkumů. Mimouniverzitní forma institucionalizace s-gie kulminovala vytvořením sítě výzk. ústavů v r. 1992. V rámci Akademie věd existuje pouze jeden s-gicky orientovaný institut, jehož ředitelem je začátkem 90. l. ''Rudolf Richter''.

''S.r.'' je orientována především empir., a to díky tradici ''Paula Lazarsfelda'', a sleduje širokou škálu problémů. Jedna z hlavních oblastí výzkumu je s-gie kultury: provádějí se nár. a mezinár. výzkumy médií, populární kultury, městské kultury, regionální a kult. politiky. Další tradiční linie práce navazuje na ''Norberta Eliase'' a rozvíjí se i s-gie náboženství. Mezi nejpopulárnější studie patří ty, které zachycují život marginálních skupin, jako bezdomovců, kriminálníků nebo šlechticů (''R. Girtler''). Od začátku 90. l. dochází k rozvoji kvalitativního s-gického výzkumu, a to zejm. na univerzitě ve Vídni. Výzkumy životního cyklu jako druhá důležitá tématická skupina začaly v 70. l. s-gií mládeže, nyní jsou spojeny spíše se s-gií rodiny, která je spolu se s-gií stáří ústředním tématem. Třetí oblastí zájmu ''s.r.'' je soc. stratifikace a otázky soc. struktury Evropy, nyní zejm. středo- a východoevrop. zemí. Kromě toho existuje celá řada jiných výzk. oblastí, některé jsou napojeny na meziár. oblasti – např. výzkum medicíny je prováděný v úzké spolupráci s organizací ''WHO''. Novým a zajímavým oborem je v Rakousku s-gie techniky. Dalšími aktuálními oblastmi ''r.s.'' jsou s-gie města, s-gie kriminality, s-gie práva, otázky soc. politiky, polit. s-gie, feministická s-gie, historie s-gie a samozřejmě ekon. s-gie, i když nepatří k hlavnímu s-gické proudu ''r.s.'' a je propojena se s-gií organizace.

Hlavními s-gickými časopisy v Rakousku jsou ''Österreichische Zeitschrift für Soziologie'', ''Sozialwisenschschaftliche Rundschau'', ''Innovation'', ''Zeitschrift für angewandte Sozialforschung'', ''Journal für Sozialforschung''.

<div class="translations">
Austrian sociology
sociologie autrichienne
österreichische Soziologie
sociologia austriaca
</div>

Literatura: ''Höllinger, S.'' – ''Rosenmayr, L.'': Soziologie Forschung in Österreich. Methoden, theoretische Konzepte, praktische Verwertungen. Wien 1969; ''Langer, J.'' ed.: Geschichte der österreichischen Soziologie. Konstituierung, Entwicklung und europäische Bezüge. Wien 1988; ''Rosenmayr, L.'': Sociology in Austria. History, Present Activities and Projects. Wien 1966.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Richter Rudolf|Rudolf Richter]]'' 
[[Kategorie:Aut: Richter Rudolf]]
[[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Höllinger, S.'' – ''Rosenmayr, L.'': Soziologie Forschung in Österreich. Methoden, theoretische Konzepte, praktische Verwertungen. Wien 1969; ''Langer, J.'' ed.: Geschichte der österreichischen Soziologie. Konstituierung, Entwicklung und europäische Bezüge. Wien 1988; ''Rosenmayr, L.'': Sociology in Austria. History, Present Activities and Projects. Wien 1966.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Richter Rudolf|Rudolf Richter]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Richter Rudolf|Rudolf Richter]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Richter Rudolf]]
 [[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Na prvních s-gických katedrách v r. 1966 na univerzitě ve Vídni a v Linci měla být výuka s-gie kombinována s výukou ekonomie a znaleckého práva. Na začátku 70. l. byla na fakultě filozofie na univerzitě ve Vídni založena katedra, kde bylo možno kombinovat studium s-gie se studiem jiných soc. a humanitních věd podle preference studentů. Stojí za zmínku, že hlavní úsilí o rozvoj oboru a o výuku s-gie v 50. a. 60. l. probíhalo na katol. půdě. Katol. církev a její ústav pro soc. výzkum, který vedl ''Erich Bodzenta'', provedl několik výzkumů iniciovaných nejen katol., ale i soc. a charitativními zájmy. V téže době byl také započat zákl. s-gický výzkum mládeže a rodiny pod vedením ''Leopolda Rosenmayra'', který byl vedoucím první katedry s-gie na univerzitě ve Vídni.
-Doposud existují 2 větve výuky s-gie – jedna je orientovaná humanitně, druhá socioekon. Na univerzitě ve Vídni jsou obě tyto větve, v Linzi je socioekon. a v Grazu a Salzburgu humanitní. Výuka s-gie tvoří doplněk výuky jiných věd. oborů na ekon. universitě ve Vídni a socioekon. fakultě v Innsbrucku, na univerzitě v Klagenfurtu a ve Vídni na ''Ústavu sociologie hudby'' a na ''Akademii muzických umění''. Mimouniverzitní ústavy provádějící s-gický výzkum byly zakládány zejm. v 70. l., kdy se očekávalo, že tento druh výzkumu bude určovat linii polit. rozhodnutí. Nejdůležitějším z těchto ústavů je ''Ludwig Bolzmann institutes'', kde se rozvíjí s-gie medicíny, s-gie konfliktu aj. V ''Bolzmannově'' institutu i v jiných soukromých výzk. ústavech je prováděno mnoho s-gických výzkumů. Mimouniverzitní forma institucionalizace s-gie kulminovala vytvořením sítě výzk. ústavů v r. 1992. V rámci Akademie věd existuje pouze jeden s-gicky orientovaný institut, jehož ředitelem je začátkem 90. l. ''Rudolf Richter''.
+Doposud existují 2 větve výuky s-gie – jedna je orientovaná humanitně, druhá socioekon. Na univerzitě ve Vídni jsou obě tyto větve, v Linzi je socioekon. a v Grazu a Salzburgu humanitní. Výuka s-gie tvoří doplněk výuky jiných věd. oborů na ekon. universitě ve Vídni a socioekon. fakultě v Innsbrucku, na univerzitě v Klagenfurtu a ve Vídni na ''Ústavu sociologie hudby'' a na ''Akademii muzických umění''. Mimouniverzitní ústavy provádějící s-gický výzkum byly zakládány zejm. v 70. l., kdy se očekávalo, že tento druh výzkumu bude určovat linii polit. rozhodnutí. Nejdůležitějším z těchto ústavů je ''Ludwig Bolzmann Institutes'', kde se rozvíjí s-gie medicíny, s-gie konfliktu aj. V ''Bolzmannově'' institutu i v jiných soukromých výzk. ústavech je prováděno mnoho s-gických výzkumů. Mimouniverzitní forma institucionalizace s-gie kulminovala vytvořením sítě výzk. ústavů v r. 1992. V rámci Akademie věd existuje pouze jeden s-gicky orientovaný institut, jehož ředitelem je začátkem 90. l. ''Rudolf Richter''.
 ''S.r.'' je orientována především empir., a to díky tradici ''Paula Lazarsfelda'', a sleduje širokou škálu problémů. Jedna z hlavních oblastí výzkumu je s-gie kultury: provádějí se nár. a mezinár. výzkumy médií, populární kultury, městské kultury, regionální a kult. politiky. Další tradiční linie práce navazuje na ''Norberta Eliase'' a rozvíjí se i s-gie náboženství. Mezi nejpopulárnější studie patří ty, které zachycují život marginálních skupin, jako bezdomovců, kriminálníků nebo šlechticů (''R. Girtler''). Od začátku 90. l. dochází k rozvoji kvalitativního s-gického výzkumu, a to zejm. na univerzitě ve Vídni. Výzkumy životního cyklu jako druhá důležitá tématická skupina začaly v 70. l. s-gií mládeže, nyní jsou spojeny spíše se s-gií rodiny, která je spolu se s-gií stáří ústředním tématem. Třetí oblastí zájmu ''s.r.'' je soc. stratifikace a otázky soc. struktury Evropy, nyní zejm. středo- a východoevrop. zemí. Kromě toho existuje celá řada jiných výzk. oblastí, některé jsou napojeny na meziár. oblasti – např. výzkum medicíny je prováděný v úzké spolupráci s organizací ''WHO''. Novým a zajímavým oborem je v Rakousku s-gie techniky. Dalšími aktuálními oblastmi ''r.s.'' jsou s-gie města, s-gie kriminality, s-gie práva, otázky soc. politiky, polit. s-gie, feministická s-gie, historie s-gie a samozřejmě ekon. s-gie, i když nepatří k hlavnímu s-gické proudu ''r.s.'' a je propojena se s-gií organizace.