imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masového turismu v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:00Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masového turismu v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:35Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:32Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie spotřeby – může být považována za jednu z disciplín [[sociologie ekonomická|ekonomické sociologie]], za podobor [[sociologie kultury]] nebo za jednu z oblastí souhrnné teorie [[chování spotřební|spotřebního chování]], jež zahrnuje vedle hledisek s-gických také hlediska ekon., psychol., kult., konjukturní výzkum a [[marketing]]. Empir. počátek ''s.s.'' lze klást do „morální statistiky“, rozvíjející ze ve Francii, v Belgii a v Německu od poloviny 19. st. (''E. Ducpetiaux'', ''F. Le Play'', ''E. Engel''). Již v r. 1857 mají svůj počátek tzv. [[zákony Engelovy|Engelovy zákony]], podle nichž s růstem příjmu klesají výdaje na stravování, stagnují výdaje na odívání a bydlení a zvyšují se ostatní výdaje. Analýzy zaměřené na zkoumání životních podmínek děl. třídy byly později rozšířeny na sledování soc. rozdílů v rozpočtovém a spotřebním chování domácností. ''M. Halbwachs'' položil spotřebu do centra svého studia třídní struktury: soc. třídy, stejně jako potřeby, jsou hierarchicky uspořádány, každá třída má specif. sestavu a psychologii potřeb, každá spotřeba má svůj soc. obsah a význam. V ''s.s.'' jsou tak dále zdůrazněny momenty spol. vkořeněnosti potřeb a soc. interaktivního charakteru jejich formování, které byly obsaženy v klasické i pozdější ekonomii. Pro ''K. Marxe'' byla jednota produkce a spotřeby, výrobních a spol. vztahů východiskem; potřeby i statky, které je uspokojují, jsou dílem společnosti; koš spotřebních statků nutných k reprodukci pracovní síly je pro něho dán historickými a kulturními specifiky. Podle ''A. Marshalla'' je v poptávce obsažen moment soc. determinace, který svým vlivem převažuje determinismus užitečnosti. Nejvíce ovšem za hranice ekonomie vystoupil ''T. B. Veblen'', který ve své „teorii zahálčivé třídy“ ukazuje, jak právě okázalou spotřebou (conspicuous consumption) a najevo dávaným odmítnutím práce tato třída manifestuje svoji schopnost i vyvolenost vládnout ostatním (viz [[spotřeba prestižní|prestižní spotřeba]]). V protikladu k soc. privilegiím a ekon. nedostatku se rozvíjí [[spotřeba masová|masová spotřeba]], vtahující do spotřební soutěže všechny soc. vrstvy i demogr. skupiny.

Současná tematika ''s.s.'' je velmi pestrá. Je to především zkoumání samotné podoby spotřeby jako produkce reifikovaných a komodifikovaných znaků a obrazů, vycházející z ''Marxových'' teorií fetišismu a odcizení, navazující na ''G. S. von Lukácse'' a [[škola frankfurtská|frankfurtskou školu]]. ''J. F. Baudrillard'' vidí spotřebu jako produkci a reprodukci distinktivního materiálu, resp. zboží-znaků, v jejichž manipulaci se zcela zakrývá předěl mezi realitou a obrazem. Význ. polem je analýza soc.-strukturačního potenciálu spotřeby, jeho úloha vyjadřovat, potvrzovat a reprodukovat soc. status. Podle ''P. Bourdieua'' vkus klasifikuje (stejně jako sama klasifikace klasifikuje klasifikátory) a jemné rozdíly od sebe odlišují soc. třídy i jejich frakce. V integrované a uzavřené společnosti jsou klasifikační principy jasné a struktura společnosti je skrze spotřebu čitelná. Současná převaha nabídky spotřebních hodnot vyvolává procesy kult. deklasifikace a deformaci habitusu ''DiMaggio''. Je otázkou, zda reality [[společnost postmoderní|postmoderní společnosti]] povedou k rozpadu řádu či k prosazení nových integrativních principů. Spotřeba je ovšem zkoumána i z kult. hlediska jakožto narcistická spotřeba snů, obrazů a potěšení, jako iracionální exces a mrhání. Nové obchodní domy a pasáže jsou vytvářeny jako „snové světy“ spotřeby, každodenní svět velkoměst je estetizován (''W. Benjamin''). Důležitým směrem je neomarx. perspektiva zkoumání spotřeby v tzv. „nové sociologii města“ (''M. Castells''). V tomto případě je centrálním pojmem nikoli individ., ale spol. spotřeba a způsoby její státní manipulace. Stát intervenuje do reprodukce pracovní síly poskytováním řady služeb, jejichž využívání je zdrojem nerovnosti, možnost výběru soukromých forem je zdrojem soc. výhod. Nerovnost spotřeby je stále více sledována i uvnitř domácnosti, jako kontrola financí a rozdělení statků mezi jednotlivými členy (''J. Pahl''). ''S.s.'' má řadu podoborů, z nichž nejrozšířenější se zabývají soc. specifikou stravování, turismu, kult. spotřebou, módou, ze spol. spotřeby jsou pak sledovány nejvíce oblasti bydlení a zdravotnictví.

<div class="translations">
sociology of consumption, consumer sociology
sociologie de la consommation
Soziologie des Konsums
sociologia dei consumi
</div>

Literatura: ''Baudrillard, J. F.'': La société de consommation. Paris 1970; ''Bourdieu, P.'': La distinction. Paris 1979; ''Castells, M.'': The Urban Question: A Marxist Approach. London 1977; ''Halbwachs, M.'': La classe ouvriere et les niveaux de vie. Paris 1913; ''Pahl, J.'': Money and Marriage. London 1989; ''Zahn, E.'': Soziologie der Prosperität. München 1964.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]'' 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Baudrillard, J. F.'': La société de consommation. Paris 1970; ''Bourdieu, P.'': La distinction. Paris 1979; ''Castells, M.'': The Urban Question: A Marxist Approach. London 1977; ''Halbwachs, M.'': La classe ouvriere et les niveaux de vie. Paris 1913; ''Pahl, J.'': Money and Marriage. London 1989; ''Zahn, E.'': Soziologie der Prosperität. München 1964.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie spotřeby - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masového turismu v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server