Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:36Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:35Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie veřejného mínění – s-gická disciplína zabývající se popisem, analýzou a zákonitostmi existence a vývoje [[mínění veřejné|veřejného mínění]]. Souvisí se s-gií politiky, morálky, masové komunikace, ekonomiky, kultury atd., podle toho, kam zasahují funkce veř. mínění. Zahrnuje zkoumání jak teor., tak empir., pro něž je vžito označení [[výzkum veřejného mínění]] či [[demoskopie]]. Kořeny ''s.v.m.'' nalézáme v pracích filozofů ''Th. Hobbese'', ''J. Locka'', ''E. Burka'', ''J. J. Rousseaua'', ''G. W. F. Hegela''. Bezprostředními předchůdci ''s.v.m.'' byly politologické rozbory am. společnosti koncem 19. st., zejm. ''J. V. Brycea'' a ''A. L. Lowella''. Zájem [[sociolog|sociologů]] o veř. mínění lze zaznamenat od počátku 20. st. V té době byly nejrozšířenější přístupy vycházející z pojmu „skupinové mysli“ (''M. Lazarus'', ''W. Wundt''); ''Ch. H. Cooley'', zavedl pojem [[skupina primární|primární skupiny]] a ukázal jeho význam pro formování veř. mínění. ''G. Tarde'' aplikoval na veř. mínění svoji teorii [[nápodoba|nápodoby]] a rozlišoval mezi míněním [[dav|davu]], převážně emocionálním a iracionálním, a veř. míněním, které považoval převážně za racionální. Rozmach ''s.v.m.'' nastal zejm. ve 20. l. ''F. Tönnies'' navázal na myšlenky ''J.-J. Rousseaua'' o „veřejném mínění jako jhu“, rozvinuté ''A. de Tocquevillem'', a akcentoval proces konformizace individua pod tlakem veř. mínění. Obsahově příbuzné je i pojetí ''E. A. Rosse'', který pojem veř. mínění podřadil pojmu [[kontrola sociální|sociální kontrola]]. ''W. Lippmann'' je představitelem směru, který se zabývá veř. míněním zejm. v kontextu s-gie masové komunikace. Vychází z některých myšlenek ''J. Madisona'' a zdůrazňuje především funkci veř. mínění při sjednocování lidí ke společným stanoviskům a společnému jednání. ''K. Young'' a později (v 50. a 60. l.) i ''Ch. W. Mills'' a ''J. Ellul'' chápou subjekt veř. mínění zejm. v kontextu teorie [[společnost masová|masové společnosti]].

Ve 30. l. se objevil přístup ''F. H. Allporta'', odmítající nadindivid. charakter veř. mínění. To souvisí s tehdejším výrazným rozvojem empir. výzkumu prostřednictvím demoskopického interview; v 70. l. na toto pojetí navázal ''A. D. Monroe''. 40. l. jsou (mj. v souvislosti s 2. svět. válkou) poznamenána [[empirismus|empirismem]] (''A. H. Cantril''). V této době jsou již položeny základy teorie dvoustupňové komunikace (''P. F. Lazarsfeld'', ''B. R. Berelson'', ''H. Gaudet''), která se stala základem studia úlohy ''tvůrců veřejného mínění'' (opinion leaders), rozvinutého v 50. l. též ''E. Katzem'' a ''R. K. Mertonem''. Význ. příspěvkem k ''s.v.m.'' jsou práce ''E. Noelle-Neumannové'', která shrnula empir. zkušenosti v koncepci obsahově navazující na ''E. A. Rosse''. Za podstatnou považuje především regulativní funkci veř. mínění a poukazuje na některé zákonitosti jeho dynamiky. V kontextu soc. kontroly chápe veř. mínění též ''J. Szczepański''. Za význ. linii ve vývoji názorů na veř. mínění v s-gii lze označit psychologizující přístup, jehož prapůvod spočívá v pracích ''G. le Bona''.

Izolovaně od rozvoje svět. s-gie se formovala marx. ''s.v.m.'' ''K. Marx'' a ''F. Engels'' se veř. míněním zabývali jen okrajově, od ''G. W. F. Hegela'' převzali myšlenku o nutnosti přihlížet k veř. mínění, ale nepodléhat mu, protože obsahuje prvky živelnosti. Důraz na poznávání veř. mínění z pragmatických polit. důvodů se objevuje v pracích ''V. I. Lenina'', ''R. Luxemburgové'', ''G. V. Plechanova'', ''A. Gramsciho'', ''P. Togliattiho'' atd. V období stalinismu se rozvoj marx. ''s.v.m.'' v zemích sov. bloku zcela zastavil, akceptována byla jen část vztahu „klasiků“ k veř. mínění, opírající se o hegelovské „verachtet“ (znevážit, pohrdat). Ucelenou marx. koncepci vypracoval v 60. l. ''A. K. Uledov'' a nezávisle na něm dospěl k obdobnému vymezení ''J. J. Wiatr''. I když ''Uledovovy'' zákl. úvahy zahrnují mnohost a rozpornost veř. mínění, určitá zjednodušení v jeho pracích se stala základem monistických představ o jednotě veř. mínění tzv. rozvinuté social. společnosti. K zakladatelům marx. ''s.v.m.'' bývá řazen ''B. A. Grušin'', který chápe subjekt veř. mínění pluralisticky a jako stav masového vědomí. Určité odlišnosti lze nalézt v [[sociologie polská|polské sociologii]], v níž se teor. prvky ''s.v.m.'' více opíraly o empir. poznatky, přístupy ''J. Szczepańského'' se více blíží chápání veř. mínění jako soc. kontroly apod. V Čechách se v období první republiky ''s.v.m.'' dotkli ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]'' a ''[[Machotka Otakar|O. Machotka]]''. Po 2. svět. válce se těmito otázkami zabýval ''B. Pospíšil''. V 50. l. se v čes. zemích rozvoj oboru zastavil. První rozsáhlejší prací o veř. mínění je dizertace ''[[Vacek Lubomír|L. Vacka]]'' z počátku 70. l., vycházející ortodoxně z myšlenek sov. autorů. Dílčím způsobem se k otázkám ''s.v.m.'' v 80. l. vyjádřili ''I. Tomek'', ''J. Herzmann'', ''P. Dvořák'', ''[[Zich František|F. Zich]]''.

<div class="translations">
sociology of public opinion
sociologie de l'opinion publique
Soziologie der öffentlichen Meinung
sociologia dell'opinione pubblica
</div>

Literatura: ''Allport, F. H.'': Toward a Science of Public Opinion. Public Opinion Quarterly, ''1'', 1937; ''Korobejnikov, V. S.'' a kol.: Pressa i obščestvennoje mněnije. Moskva 1986; ''Lazarsfeld, P. F.'' – ''Berelson, B. R.'' – ''Gaudet, H.'': The People's Choice. New York 1944; ''Noelle-Neumann, E.'': Öffentliche Meinung. Die Entdeckung der Schweigespirale. München, Zürich 1989; ''Tönnies, F.'': Kritik der Offentlichen Meinung. Berlin 1922; ''Uledov, A. K.'': Obščestvennoje mněnije sovetskogo obščestva. Moskva 1963; ''Wilke, J.'' ed.: Öffentliche Meinnung: Theorie, Methoden, Befunde. Berlin 1992; viz též [[mínění veřejné]], [[výzkum veřejného mínění]].

Časopisy: ''Public Opinion Quarterly'', Princeton (N.J.) 1936.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
[[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Public Opinion Quarterly'', Princeton (N.J.) 1936.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
 [[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]

Sociologie veřejného mínění - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server