imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost korporativní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:00Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost korporativní v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:37Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:36Z

import na produkční server

Nová stránka

solidarita – (z lat. solidare = zpevnit, zhusit) – vztah mezi navzájem rovnými, kteří dobrovolně kooperují, neboť je spojuje společný [[zájem]], který mívá často podobu boje proti společnému nepříteli; je opakem vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Výrazným prvkem mezilidské ''s.'' je silný emotivní náboj; ''s.'' se zpravidla nerodí z pouhé racionální kalkulace, zároveň však nemusí být protikladem egoismu. Již ''W. G. Sumner'' ve své koncepci „antagonistické kooperace“ upozornil na skutečnost, že vzájemná ''s.'' může být plodem sebezájmu zúčastněných, neboť je zvýhodňuje v soupeření s druhými. Princip ''s.'' na jedné straně podporuje rovnost a vzájemnou pomoc mezi zúčastněnými, na straně druhé zvyšuje míru hostility vůči nečlenům a může degenerovat do vynuceného podřizování jednotlivců celku. Obojí tendence je patrná v hist. vývoji různých typů solidárních společenství rovných. S-gické koncepce ''s.'' jsou formalizací jistých prvků pospolitostního soužití, které se vyskytuje opakovaně v dějinách civilizace. Lze přitom rozlišit ''s.'' privilegovaných a ''s.'' diskriminovaných (viz [[privilegium]], [[diskriminace sociální]]). V obou případech se však jedná o skupiny statusově rovných, jejichž členové jsou spojeni závazky vzájemné podpory a pomoci, které mohou být v různé míře formalizovány, vždy však odrážejí společný zájem, specif. pro danou skupinu. ''S.'' privilegovaných byla přítomna např. u skupin starogermánských svobodných bojovníků, projevovala se v instituci kupeckých gild, později u příslušníků městských [[cech|cechů]] a v podobě institucí stavovských. Na druhé straně středověká města vznikala často jako projev ''s.'' vrstev diskriminovaných, spojených odporem vůči feudální zvůli. Stejný typ ''s.'' je přítomen nověji v [[odbory|odborech]]. Genezi prvku vzájemnosti v jeho střetávání s protikladným prvkem [[panství]] podává ''O. von Gierke''. Bylo vyvinuto mnoho způsobů posilování vnitřní ''s.'' všech typů ''pospolitosti''. Patří k nim posvátné bankety středověkých gild, společný [[kult předků]], periodické setkávání členů u příležitosti oslav a [[výročí]], mravní kodexy obsahující vzory závazného jednání mezi členy skupiny, apod. Na předním místě těchto kodexů vystupují hodnoty přátelství, bratrství a vzájemné podpory. ''É. Durkheim'' se domníval, že právě prostředí středověkých ''gild'' s jejich typem ''s.'' bylo předobrazem profesních skupin, které svým členům poskytují „morální prostředí“, v němž se teprve může rozvinout příslušná profesní etika.

Na rozdíl od vztahů uvnitř panství je pro vztahy v rámci ''s.'' příznačné, že služby a [[oběť|oběti]] nejsou směrovány k vůdci, nýbrž mají sloužit zájmům skupiny jako celku. V tom lze spatřovat prvek [[demokracie]], který ovšem zůstává omezen pouze na členy pospolitosti. Specif. podobu má ''s.'' uvnitř náb. komunit a [[řád řeholní|řeholních řádů]], kde pojítkem je společná služba Bohu. Princip této služby a idea rovnosti před Bohem jsou také základem křesťanské kategorie [[milosrdenství]], která je vlastně ''s.'' s trpícími. Demokr. imperativy rovnosti a bratrství lze rovněž považovat za výrazné snahy pojmout do myšlenky ''s.'' celé lidstvo. Ve zvl. podobě se rys ''s.'' jako služby celku projevil poté, co pospolitost solidárních byla ztotožněna s [[národ|národem]]. Vzniká forma moderní kmenové ''s.'', jejíž apel na oprávněnost obětí v zájmu celku i hostilita vůči nečlenům snadno přerůstají do patologické podoby [[šovinismus|šovinismu]]. Naproti tomu ideje ''s.'' a vzájemné pomoci namířené proti institucím moderního státu tvoří podstatnou součást ideologie [[anarchismus|anarchismu]]. V jiné podobě se s ideou ''s.'' setkáváme u družstevních hnutí sjednocených výrobců či konzumentů (viz též [[družstevnictví]]). Apel na ''s.'' mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tvoří podstatu [[korporatismus|korporatismu]], který odmítá čistě liberální i státně direktivní způsoby regulace produkce a reprodukce společnosti. Také v tomto případě je však obtížné nepřekročit hranici, za kterou se ''s.'' jako nástroj sblížení a vzájemné pomoci proměňuje v prostředek nekompromisního prosazování dílčích skup. zájmů na úkor zbytku společnosti.

<div class="translations">
solidarity
solidarité
Solidarität
solidarietà
</div>

Literatura: ''Black, A.'': Guilds and Civil Society in European Political Thought from the Twelfth Century to the Present. London 1984.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Black, A.'': Guilds and Civil Society in European Political Thought from the Twelfth Century to the Present. London 1984.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Solidarita - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost korporativní v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server