Sousedství - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo skupiny lokální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:31Z

Přidána poslední věta Viz též heslo skupiny lokální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 7. 3. 2018, 08:53

2018-03-07T08:53:35Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:38Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:38Z

import na produkční server

Nová stránka

sousedství – v užším smyslu soubor osob, které na základě trvalejšího [[bydlení]] v těsné blízkosti udržují specif. druh [[interakce sociální|sociální interakce]] a vzájemných vztahů, jejichž forma a obsah jsou do značné míry určeny kult. vzorem „dobrého souseda“. Území, v němž uvedené interakce probíhají, je malého rozsahu (dům, několik „sousedních“ domů, obytný blok atp.) a počet osob na jedné takové interakční jednotce zúčastněných obvykle nepřesahuje několik desítek. Od malých, tzv. [[skupina primární|primárních skupin]] odlišuje takto pojaté ''s.'' parciálnost soc. role, „neúplná integrace“ (''Bahrdt''), větší distance a formálnější charakter vztahů. V širším (častějším) pojetí bývá ''s.'' chápáno jako jeden druh územní (lokální) skupiny, prostorově a počtem členů obvykle větší než dům či skupina domů, ale menší, než je město, městská čtvrť nebo větší venkovská obec. Skupinotvorným činitelem je u tohoto pojetí fakt společného a trvalejšího „užívání“ daného území k uspokojování zákl. či běžných denních potřeb (bydlení, nákup, hry dětí atp.) a nutnost, resp. výhodnost soc. regulace tohoto užívání. ''S.'' v tomto širším vymezení zahrnuje větší počet rozmanitě se proplétajících sítí sousedských vztahů v užším smyslu, vedle malých soc. skupin odlišného charakteru (rodiny, domácnosti, kroužky přátel atp.), příp. i poloformálních sdružení, a vedle jednotlivců, jejichž účast na sousedských interakcích je nepatrná nebo jen potenciální. Interakce mezi sousedy se mohou značně lišit svou frekvencí, šíří funkční náplně a intenzitou účasti.

Mezi zákl. funkcemi ''s.'' se obvykle uvádějí: ''1.'' ceremoniální funkce (potvrzující příslušnost k sousedské jednotce; minimálním projevem je vzájemné zdravení); ''2.'' ochrana a pomoc (v zásadě neformálně a bezplatně poskytovaná, jednostranná nebo oboustranná); ''3.'' [[kooperace]] (většinou svépomocného rázu); ''4.'' spol. styk samoúčelné povahy (družnost); ''5.'' předávání informací (mj. i známé „pavlačové pomluvy“); ''6.'' [[kontrola sociální|sociální kontrola]] (neformální dohled nad dodržováním norem sousedského i obecnějšího spol. chování); ''7.'' [[socializace]] (neformální rodinná výchova dětí apod.). Soc. identita daného ''s.'' a zřetelnost jeho soc. hranic se zvyšuje s počtem a hustotou sousedských sítí, s intenzitou a funkčním bohatstvím interakcí; podporuje ji i hmotné (stavební, geogr.) a soc. odlišení (mj. soc. skladbou obyv.) od okolních jednotek téhož typu, podtržené příp. i místním názvem. Intenzita, funkční spektrum a význam ''s.'' pro jeho členy a pro širší společnost jsou hist. proměnlivé a liší se také v závislosti na velikosti a funkcích sídla (větší význam mívá ''s.'' v malých venkovských obcích, tvořících vlastně jedinou sousedskou skupinu), na délce trvání ''s.'' (rozdílné funkce má ve starších obytných čtvrtích měst a v nových „sídlištích“), na charakteru zástavby (rodinné domky – „činžáky“) a soc. skladbě obyv. (např. zvl. význam mělo ''s.'' v tradičních děl. čtvrtích).

Převládající hist. tendencí je pokles významu ''s.'', od někdejšího bohatého sousedského života venkovské obce (se značnou soc. soběstačností podporovanou koncentrací obytných a pracovních funkcí v témže území) až ke spíše amorfnímu ''s.'' v moderním městě, kde odloučení a rozptyl pracovišť a bydlišť, formalizace a byrokratizace spol. funkcí, vysoká hybnost obyv. a převaha masových forem kultury vedly ke značnému vyprázdnění náplně sousedských vztahů a k oslabení jejich významu jak v životě jejich účastníků, tak v životě širších územních a soc. útvarů. Více než dříve se úloha ''s.'' omezuje na doplňování výkonu funkcí obstarávaných převážně jinými spol. útvary – rodinou, příbuzenskou skupinou, spol. organizacemi a institucemi (zejm. školstvím, soc. péčí, bezpečností atp.). Na pozadí této obecnější hist. tendence docházívá ovšem za specif. dobových a místních podmínek k dočasnému i trvalejšímu posílení významu a funkce ''s.'' (za války a jiných pohrom, krizí, a při selhání funkce formálních organizací); impulsem však může být i odstátnění některých veř. služeb (správa a údržba bytového fondu, péče o veř. pořádek atp.) a decentralizace s přenesením některých funkcí na sublokální samosprávnou bázi. Na některé, leckdy ovšem selektivně aplikované s-gické poznatky o ''s.'' navazuje i pojetí ''s.'' jako územně plánovací či územně samosprávní jednotky v rámci [[město|města]]; název „sousedství“ pro tyto útvary se vžil zejm. v anglosaském prostředí a někdy s ním byly spojovány sociálně reformní cíle. Trvale si však ''s.'' udržuje své místo v životě osob, které jsou v jeho prostorovém rámci nuceny trávit převážnou část svého života (staří lidé, invalidé, ženy v domácnosti).

<div class="translations">
neighbourhood, neighborliness
(groupe de) voisinage
Nachbarschaft
vicinato
</div>

Literatura: ''Hamm, B.'': Betrifft: Nachbarschaft. Düsseldorf, Bertelsmann 1973; ''Klages, H.'': Der Nachbarschaftsgedanke und die nachbarliche Wirklichkeit in der Grosstadt. Köln u. Opladen 1958; ''Mann, H.'': The Concept of Neighborliness. ''American'' Journal of Sociology, ''60'', 1954; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír|Lubomír Kotačka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Betrifft: Nachbarschaft. Düsseldorf, Bertelsmann 1973; ''Klages, H.'': Der Nachbarschaftsgedanke und die nachbarliche Wirklichkeit in der Grosstadt. Köln u. Opladen 1958; ''Mann, H.'': The Concept of Neighborliness. ''American'' Journal of Sociology, ''60'', 1954; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Betrifft: Nachbarschaft. Düsseldorf, Bertelsmann 1973; ''Klages, H.'': Der Nachbarschaftsgedanke und die nachbarliche Wirklichkeit in der Grosstadt. Köln u. Opladen 1958; ''Mann, H.'': The Concept of Neighborliness. ''American Journal of Sociology'', ''60'', 1954; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967.
 ''[[:Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír|Lubomír Kotačka]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hamm, B.'': Betrifft: Nachbarschaft. Düsseldorf, Bertelsmann 1973; ''Klages, H.'': Der Nachbarschaftsgedanke und die nachbarliche Wirklichkeit in der Grosstadt. Köln u. Opladen 1958; ''Mann, H.'': The Concept of Neighborliness. ''American'' Journal of Sociology, ''60'', 1954; ''Musil, J.'': Sociologie soudobého města. Praha 1967.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír|Lubomír Kotačka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír|Lubomír Kotačka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Kotačka Lubomír]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]