Společnost masová - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová, společnost populistická nebo společnost postmaterialistická v [[PSpol…

2020-09-21T06:17:00Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová, společnost populistická nebo společnost postmaterialistická v [[PSpol…

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová a kultura masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:36Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová a kultura masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:39Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:40Z

import na produkční server

Nová stránka

společnost masová – specif. charakteristika rozvinutých [[společnost industriální|industriálních společností]], která jejich existenci spojuje s existencí [[masa|masy]] jako zvláštního, novodobého soc. útvaru. Pojem ''s.m.'' zavedl do politologie a s-gie ''William Kornhauser'' v r. 1960, ale koncepce ''s.m.'' jsou podstatně starší. Většinou je lze dobře rozlišit podle toho, jak rozumějí centrálnímu pojmu pro určení ''s.m.'', totiž pojmu masa. V zásadě existuje dvojí pojetí ''s.m.'': pojetí normativní s výraznými akcenty hodnotícími a polit., a pojetí analytické, které se do značné míry (ovšem marně) snaží o hodnotovou neutrálnost a empir. popisnost. První pojetí má kořeny v romantické kritice kapitalismu a je spojeno s výrazně elitistickými postoji (např. u ''F. Nietzscheho''). V zásadě se dělí na tzv. aristokratické, v němž je zdůrazněno nebezpečí ohrožení [[elita|elity]] masou (''G. Le Bon'', ''J. Ortega y Gasset'', ale i ''J. Burckhardt''), a tzv. demokr. až levicově liberální, které zdůrazňuje naopak nebezpečí ohrožení masy elitou, jež může dovedně masou manipulovat a dokonce ji proti jejím vlastním zájmům zneužít. ''K. Mannheim'' spojil v práci ''Man and Society in an Age of Reconstruction'' (1940) představu masy a ''s.m.'' s výbuchy iracionality a emocionality, které charakterizují amorfní lidské aglomerace. Podobně formuloval svou teorii ''E. Lederer'' (''State and the Masses'', 1940), který poprvé poukázal na souvislost mezi ''s.m.'' a [[totalitarismus|totalitarismem]]: totalitní stát je stát mas; moderní polit. vůdcové, budoucí diktátoři, institucionalizovali masu a proměnili ji v parní válec, který ničí všechny přirozené soc. skupiny. Tato souvislost je s-gicky navýsost relevantní a projevuje se i v druhém, analytickém pojetí ''s.m.'' K ustavení tohoto přístupu přispěli ti sociologové, kteří kritizovali normativní přístupy k ''s.m.'' pro jejich krajně jednostranný kriticismus (''D. Bell'', ''E. A. Shils''). Podle analytického pojetí je ''s.m.'' charakterizována: růstem role sekundárních kontaktů a jejich postupnou dominací; vysokou specializací soc. rolí a statusů; anonymitou; vysokou a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální; rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí; význ. rolí masového sdělování. Někteří autoři, jako např. ''L. A. White'', zdůrazňují, že ''s.m.'' je společnost demokr. s vysoce rozvinutým konsensem, proti čemuž jiní autoři (např. ''H. Arendtová'') namítají, že [[demokracie]] není definičním znakem ''s.m.'', protože ''s.m.'' se může transformovat ve společnost totalitní. ''W. Kornhauser'' se pokusil obě pojetí propojit a charakterizoval v podstatě klasicky ''s.m.'' těmito znaky: ''1.'' industriální logika, která diferencuje lidi podle toho, co vyrábějí, nikoliv podle skup. příslušnosti; ''2.'' pád komunitních vazeb a dominace neosobních vztahů, depersonalizace; ''3.'' nahrazení místních skupin org. systémy a masovými organizacemi; ''4.'' vznik tzv. masové arény, která nahrazuje regionální společenství a umožňuje simultánní prezentaci téhož fenoménu zejm. prostřednictvím masových médií, ale i prostřednictvím nově vzniklých konvencí; ''5.'' egalitarismus, kdy všichni jsou posuzováni stejně, totiž podle partikulárních kritérií jednou jako voliči, jindy jako spotřebitelé, diváci atd.; ''6.'' numerická superiorita, kdy je téměř všechno převoditelné na číslo a kdy úspěch se vyjadřuje nikoliv hodnotově, ale kvant., vyčísluje se; ''7.'' omezení zájmu o regionální procesy a problémy a obrat k tzv. svět. problémům prostřednictvím médií; ''8.'' postupný vznik polit. apatie a alienace; ''9.'' mimořádná role masových médií, které jsou hlavním tvůrcem postojů a v podstatě rozhodují o povaze moci; ''10.'' vznik masové kultury. ''S.m.'' tvoří jakýsi trojúhelník specif. moderních jevů: ''m.s.'', [[kultura masová|masová kultura]] a masová média (viz [[komunikace masová]]). Jsou navzájem spjaty konceptem masy a masovosti. V poslední době lze v s-gické literatuře pozorovat postupný ústup od používání pojmu ''m.s.'' Většina postmoderních analýz poukazuje na tytéž fenomény, jinak je však hodnotí, kontextově zařazuje a do jisté míry je i jinak hist. vysvětluje.

<div class="translations">
mass society
société de masse
Massengesellschaft
società di massa
</div>

Literatura: ''Giner, S.'': Mass Society. London 1976; ''Kornhauser, W.'': The Politics of Mass Society. New York 1960; ''Bell, D.'': The End of Ideology. New York 1965; ''Bensman, J.'' – ''Rosenberg, B.'': Mass, Class, and Bureaucracy. The Evolution of Contemporary Society. Englewood Cliffs, N.J. 1963.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost masová a kultura masová (MSgS)|společnost masová a kultura masová]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost masová a kultura masová (MSgS)|společnost masová a kultura masová]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Giner, S.'': Mass Society. London 1976; ''Kornhauser, W.'': The Politics of Mass Society. New York 1960; ''Bell, D.'': The End of Ideology. New York 1965; ''Bensman, J.'' – ''Rosenberg, B.'': Mass, Class, and Bureaucracy. The Evolution of Contemporary Society. Englewood Cliffs, N.J. 1963.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]