Srb Vladimír - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Vladimír Srb je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:44Z

Přidána poslední věta Vladimír Srb je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

JD: Přidána poslední věta Vladimír Srb se podílel na některých heslech této encyklopedie.

2018-11-03T01:33:13Z

Přidána poslední věta Vladimír Srb se podílel na některých heslech této encyklopedie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:38Z

import na produkční server

Nová stránka

Srb Vladimír

<time datetime="1917-09-15">15. září 1917</time> v Praze
 <time datetime="2006-03-26">26. března 2006</time> v Praze
<div id="photo">[[Soubor:Srb_Vladimír_01.jpg|400px]]</div>

Gymnaziální studia absolvoval na Masarykově I. státním čs. reálném gymnáziu v Praze v roce 1937, studia práv na [[Karlova univerzita v Praze|Karlově univerzitě v Praze]], přerušená v období uzavření vysokých škol, ukončil v roce 1946 (JUDr.). Poté nastoupil do [[Státní úřad statistický|Státního úřadu statistického]], neboť od studií se zajímal o demografii, sociologii a ekonomii. Ve státní statistické službě setrval až do odchodu do důchodu v roce 1982. Potom dále spolupracoval s tehdejším Terplanem a ÚRS Praha, zůstával dále aktivním členem redakční rady časopisu ''[[Demografie]]''. Svou poslední práci vydal v roce 2004. Od dětství byl přitom postižen následky dětské obrny, dokázal je však se zarputilostí sobě vlastní překonávat stejně jako další překážky, kterým musel během své profesní dráhy čelit. Po roce 1948 vstoupil do KSČ, v roce 1969 z ní byl vyloučen. Vedení tehdejšího Federálního statistického úřadu ho zprvu nepropustilo, ale přeřadilo z vedoucího odboru na místo referenta, neboť si bylo vědomo významu jeho práce pro úřad; propuštěn byl až v roce 1982 po příchodu zcela nového vedení úřadu, pro které byl definitivně politicky nepřijatelný.

Srb se považoval za žáka Antonína [[Boháč Antonín|Boháče]] a Jaromíra [[Korčák Jaromír|Korčáka]], jejichž přednášky navštěvoval, a Václava Sekery, který ho uváděl do praxe. Byl dlouholetým spolupracovníkem Františka [[Fajfr František|Fajfra]]. Spolu se angažovali ve prospěch udržení úrovně československé demografické statistiky a sčítání lidu, spolu zakládali časopis ''[[Demografie]]'' a Československou / [[Česká demografická společnost|Českou demografickou společnost]]. Díky Srbovu osobnímu úsilí byla zpětně vydána data o pohybu obyvatelstva za roky 1949–1957, která byla utajována nebo zařazena mezi důvěrná, přispěl i k publikování výsledků sčítání lidu 1950. Díky svému rozhodnému postoji udržel kvalitu zpracování demografické statistiky na západoevropské úrovni. Zasloužil se o zpracování dat o stěhování obyvatelstva a o jejich zařazení do pohybu obyvatelstva. Prosadil vydání ''Statistického lexikonu obcí 1955'' a obnovení vydávání ''Statistické ročenky'' v roce 1959. Již v roce 1956 připravil výběrové šetření populačního klimatu (''Výzkum rodičovství''), které bylo první v tehdejších socialistických zemích, a na podobných výzkumech se aktivně podílel i v dalších letech (své zkušenosti mohl proto zúročit v příručce věnované metodám a technikám sociologického výzkumu, kterou vydal v roce 1965). Milan [[Kučera Milan|Kučera]] považuje právě tuto práci za vůbec nejvýznamnější Srbovo dílo.

Srb byl vynikající organizátor – i této schopnosti plně využil ve prospěch demografie, když inicioval průběžný dohled na kvalitu statistických hlášení o obyvatelstvu, které byly od roku 1950 převedeny z farních úřadů na matriční úřady národních výborů, a následně organizoval pravidelná školení pracovníků statistických úřadů odpovědných za zpracování demografické statistiky, zvláště při změnách výkaznictví nebo po revizích Mezinárodní klasifikace nemocí a příčin smrti. Vedl instruktáže, ve kterých vysvětloval laické veřejnosti (zvláště pracovníkům státní správy a zdravotníkům), co se skrývá za jednotlivými demografickými ukazateli a jak jich v práci používat. Lze říci, že tak cílevědomě rozšiřoval společenské povědomí o existenci této vědní discipliny a o významu vývoje obyvatelstva pro společnost.

Trvale dbal o udržování znalostí o populačním vývoji obyvatelstva českých zemí v minulosti v povědomí odborné veřejnosti i tím, že inicioval edice historických dat o obyvatelstvu v úpravě srozumitelné současným badatelům (''Obyvatelstvo českých zemí 1754–1918'', 1978–79), či určené širší veřejnosti (''Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970'', 1978–79). Inicioval vydávání souborů odvozených dat o obyvatelstvu ve formě ''Demografických příruček'' (první vyšla v roce 1967, poslední, na které se autorsky podílel, již ale jako autor uveden nebyl, v roce 1984). Podporoval historickodemografický výzkum jednak tím, že na stránkách ''[[Demografie]]'' umožnil zveřejnit příspěvky autorů, kteří v té době v historických časopisech publikovat nemohli, a nejednou k němu přispěl osobně – jeho poslední velkou prací bylo shrnutí vývoje obyvatelstva českých zemí za poslední tisíciletí.

Dokud to bylo politicky únosné, stál v čele redakční rady ''[[Demografie]]'' (v letech 1962–75), až do své smrti však zůstal velmi aktivním členem redakční rady, byl vůdčí osobností při vydávání revue ''Demosta'' a do roku 1971, kdy se na jeho řízení mohl aktivně podílet, obsahoval tento časopis kvalitní analytické příspěvky o soudobé české a slovenské společnosti. Byl spoluzakladatelem Československé / [[Česká demografická společnost|České demografické společnosti]], jejímž předsedou byl v letech 1969–1972; ze své pozice odstoupil, protože nechtěl společnosti působit potíže, v roce 1998 byl zvolen jejím čestným předsedou. V 60. letech Srb přednášel demografii na vysokých školách (na filosofické fakultě UK a na Univerzitě 17. listopadu). Dlouhodobě se aktivně zapojoval do řešení problematiky romské menšiny; v letech 1969–73 působil ve Svazu Cikánů-Romů; na základě podrobných analýz zastával stanovisko, že nejde o marginální sociální skupinu, kterou je možno asimilovat, ale o specifickou národnostní menšinu. Bylo jeho zásluhou, že se časopis ''[[Demografie]]'' stal platformou pro publikování příspěvků věnovaných právě romské problematice. Srb rovněž dlouhá léta připravoval data o pohybu obyvatelstva za Československo pro mezinárodní organizace, zvláště pro Populační divizi OSN nebo pro velké populační konference konané OSN v Římě (1964), v Bělehradě (1965) a v Bukurešti (1975). Udržoval kontakty s řadou zahraničních demografů, zejména z východoevropských zemí.

Srb byl velmi plodný autor, psát začal již jako gymnazista, kdy redigoval a většinou sám psal studentské časopisy, jako pracovník statistického úřadu napsal desítky zpráv a rozborů určených pro statistické orgány (většinou bez uvedení autora, jak to bylo v této době obvyklé), časopiseckých i sborníkových studií. Byl ale současně autorem didaktických příruček o demografii (''Úvod do demografie'', 1965) a vysokoškolské učebnice, kterou napsal s Ladislavem Růžičkou a Milanem [[Kučera Milan|Kučerou]] (''[[Demografie]]'', 1972). Mimo studie a články psal četné přehledy, recenzoval, informoval o domácí i zahraniční produkci demografické, sociologické či etnografické, historické a další, pokud se i jen okrajově týkala vývoje obyvatelstva. Šíře jeho zájmů byla rozsáhlá. Protože část prací publikoval pod pseudonymy, je téměř nemožné dopídit se jejich celkového počtu: jen v ''[[Demografie|Demografii]]'' vyšlo nejméně 90 jím podepsaných článků, k tomu nutno připočíst přehledy, recenze a zprávy; publikoval i v ''Českém lidu'' a ve ''Slezském sborníku''. Byl po dlouhá léta autorem každoročního rozboru, který o vývoji obyvatelstva v Československu vydával statistický úřad. Knižních titulů vydal sám nebo se svými spolupracovníky 21, další tři sborníky redigoval jmenovitě, na jiných se podílel anonymně.

Srb nikdy nebyl pouhým pozorovatelem dění kolem sebe, vždy k němu zaujímal stanovisko, a to také ve svých pracech prezentoval. Přesto se v jeho názorech nelze orientovat snadno: možná až v příliš mnoha textech své postoje přizpůsoboval dobovým požadavkům, některé editorialy nebo úvodní pasáže svých článků psal téměř propagandisticky; přitom rozbor dat ani závěry nikdy zkresleny nebyly, ani nebyly utajovány ty výsledky, které mohly být považovány za „protisocialistické“ (např. upozornění na zhoršující se úroveň úmrtnosti v 70. letech, kdy tehdejší ministr zdravotnictví řečnil o vynikající úrovni péče o pracující). Stejně vyhraněná stanoviska ale zastával i v 90. letech: od mládí považoval za nejnepříznivější jev populačního vývoje demografické stárnutí, proto celý život propagoval takovou úroveň porodnosti, která by při zlepšujících se úmrtnostních poměrech tomuto jevu byla sto zabránit; svým přesvědčením byl vždy zastáncem pronatalitní politiky.

Srb je autorem řady tzv. kvalifikovaných odhadů (např. ztrát na obyvatelstvu za první i za druhé světové války, úrovně plodnosti nebo úmrtnosti v období do závěru 19. století, od kdy je lze počítat moderními metodami, přepočtů časových řad na současné státní území). Považoval za důležitější mít alespoň nějakou informaci než žádnou. Do metodologických či terminologických diskusí se zpravidla nepouštěl, ale vždy uvažoval demograficky, uměl ve společenském dění zachytit jak důsledky tohoto dění pro populaci, tak také momenty které byly naopak důsledky vývoje populačního. V tom se zpravidla nemýlil, ačkoli celý život pracoval většinou s jednoduššími ukazateli, tak jak je míval k disposici na počátku své profesní kariéry.

Během téměř sedmdesáti let svého tvůrčího života se Srb dotkl každého aspektu vývoje obyvatelstva v českých zemích (i v celém Československu), od detailních rozborů jednotlivých procesů demografické reprodukce a skladby obyvatelstva po populační a odvozené prognózy. Je obtížné říci, čím nejvíce přispěl k rozvoji demografie či demografického bádání, lze jen shrnout nejdůležitější aspekty jeho práce: zabránil devastaci československé demografické statistiky a zabránil ztrátě již sebraných dat, udržoval dlouhodobě vysokou úroveň české demografie (zvláště v 50. a 60. letech), poskytoval nezištně data i radu všem zájemcům. Byl jedním z mála, kdo se dlouhodobě a trvale věnovali romské menšině; ačkoli je z dnešního pohledu jím navržená a pak realizovaná metoda sběru dat o Romech při sčítání lidu 1961 a 1970 nepřijatelná (označení sčítacího archu domácnosti, v nichž Romové žili, písmenem A), výsledek v podobě poznání demografické struktury této populace a z ní odvozené úrovně její reprodukce zůstává cennou devizou dodnes, neboť to jsou jediná relevantní data, která byla o této menšině v poválečném období na území České republiky získána.

Knihy: ''Populační atlas českých zemí'' (V. Žikeš, Praha 1947; 2. vyd. 1948; spoluautor J. Šebesta); ''Biologická situace v českých zemích'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Bytová otázka a populační problém'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Děti nám umírají'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Vymírající národ'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Statistická příručka Církve československé 1949'' (Ústřední rada CČS, Praha 1949); ''Populační problém velkoměst'' (V. Petr, Praha 1948); ''Statistika příčin smrti a statistická klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti v Československu'' (SEVT, Praha 1956; spoluautor V. Haas); ''Atlas obyvatelstva ČSSR'' (Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1962; spoluator M. Kučera); ''Úvod do demografie'' (NPL, Praha 1965); ''Demografická příručka'' (Svoboda, Praha 1967); ''Cikánské obyvatelstvo v roce 1967'' (Státní statistický úřad, Praha 1968); ''Demografie'' (Svoboda, Praha 1971; spoluautoři M. Kučera a L. Růžička); ''Romské obyvatelstvo podle sčítání lidu'', ''domů a bytů'' (Federální statistický úřad, Praha 1971); ''Vývoj populácie v ČSSR najma z demografických hĺadisek'' (VÚ životní úrovně, Bratislava 1972; spoluautor M. Černý); ''The Czechoslovak Fertility Survey'' (Federální statistický úřad, Praha 1973); ''Obyvatelstvo ČSSR'' (VÚSEI, Praha 1974; francouzsky 1975); ''Tendence demografického vývoje ve světě'' (UVTEI, Praha 1984; spoluautor M. Kučera); ''Vývoj československých měst 1869–1980'' (Čs. redakce MON, Praha 1986; spoluautoři A. Andrle a J. Martínek); ''Populační, ekonomický a národnostní vývoj pohraničních okresů ČSR od roku 1930 do roku 2010'' (Terplan, Praha 1989; spoluautor A. Andrle); ''Urbanizace a obyvatelstvo: Vliv urbanizace na vývoj rozložení obyvatelstva na území ČSFR po roce 1980'' (Terplan, Praha 1991; spoluautoři A. Andrle a J. Martínek); ''Obyvatelstvo, bydlení a bytový fond v územích České republiky 1961–1991: Analýzy výsledků sčítání lidu, domů a bytů 1991'' (Terplan, Praha 1992–95, 7 svazků; spoluautor A. Andrle); ''Stěhování v Československu v číslech'' (Terplan, Praha 1995; spoluautor Z. Tomáš); ''Enviromentální zdraví I. Ke stavu životního prostředí a zdraví člověka'' (Karolinum, Praha 1997); ''Obyvatelstvo Slovenska v letech 1918–1938''. (Výskumné demografické centrum, Bratislava 2002); ''Rozvoj bydlení'' (Společnost pro rozvoj bydlení, Praha 2002; spolueditor A. Andrle); ''1000 let obyvatelstva českých zemí'' (Karolinum, Praha 2004).

Studie: Průzkum manželství, antikoncepce a pootratů (''Demografie'' 1961; spoluautoři M. Kučera a D. Vysušilová); Klasifikace obcí v Československu ''Demografie'' 1962; spoluautor M. Kučera); Úmrtnost v Československu v letech 1950–1960 (''Demografie'' 1962; spoluautor M. Kučera); Plodnost obyvatelstva ČSSR v letech 1950–1960 (''Demografie'' 1962; spoluautor M. Kučera); Potratovost v Československu v letech 1958–1962 (''Demografie'' 1963; spoluautor M. Kučera); Demografie a sociologie (''Demografie'' 1965); Demografie jako věda (''Demografie'' 1963); K otázce populačního zákona socialismu a komunismu (''Demografie'' 1965); Cikánské obyvatelstvo v ČSSR (''Demografie'' 1967 spoluautor V. Ziegenfus); Obyvatelstvo Československa 1918–1968 (''Demografie'', 1968); Cikánské obyvatelstvo v Československu (''Sociologický časopis'' 1969); Některé demografické, ekonomické a kulturní charakteristiky romského obyvatelstva v ČSSR 1970 (''Demografie'' 1974); Projekce obyvatelstva domácností do roku 2000 (''Demografie'' 1971); Příčiny vzestupu úmrtnosti v letech 1960–1970, (''Demografie'' 1972); Československé tabulky sňatečnosti a rozvodovosti 1970/1971 (''Demografie'' 1975; spoluautor J. Fesenko), Efektivnost populačních opatření (''Demografie'' 1976; spoluautorka A. Konečná); Obyvatelstvo Československa v letech 1918–1978 (''Demografie'' 1978); Střední délka života v Československu v územním a v mezinárodním srovnání (''Demografie'' 1981); Některé demografické, ekonomické a kulturní charakteristiky cikánského obyvatelstva v ČSSR 1980 (''Demografie'' 1984); Bydlení rodin ve světle sčítání lidu, domů a bytů 1980 (''Demografie'' 1984; spoluautor A. Andrle); Dvě stě let statistiky přirozené měny obyvatelstva v Českých zemích (''Demografie'' 1985); Demografický profil československých Romů (''Český lid'' 1985); Změny v reprodukci obyvatelstva československých Romů 1970–1980 (''Demografie'' 1988); Úmrtnost obyvatelstva podle rodinného stavu 1950–1980 (''Demografie'' 1989; spoluautor B. Vaňo); Územní rozptyl československých Romů v letech 1968–1988 (''Demografie'' 1990); Potřebuje Československo populační politiku? (''Demografie'' 1992); Pohyb obyvatelstva na území Československa 1938–1944 (''Demografie'' 1993); Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky (''Demografie'' 1994; spoluautor A. Andrle); Asimilace a překlánění národnosti obyvatelstva v Československu ve světle sčítání lidu 1950–1991 (''Demografie'' 1996); Demografické aspekty smyslu českých dějin (''Demografie'' 1996); Náboženské vyznání a demografické, sociálně ekonomické a kulturní charakteristiky obyvatelstva České republiky (''Demografie'' 1997); Skolarizace romských dětí v základních školách 1969/70–1996/97 (''Demografie'' 1998); Obyvatelstvo Československé republiky v letech 1918–1938 (''Demografie'' 1998); Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi 1918–1938 (''Demografie'' 1999); „Domácnost“ a „místnost“ ve sčítáních lidu, domů a bytů v zemích Evropské unie (''Demografie'' 2001; spoluautor A. Andrle); „Sex“ a „gender“ v demografii (''Demografie'' 2001); Zahraniční stěhování obyvatelstva na území českých zemí 1870–2000 (''Demografie'' 2001); Populační vývoj a populační politika České republiky (''Demografie'' 2002); Jakou migrační politiku České republiky do roku 2050? (''Demografie'' 2003; spoluautorka V. Hrušková); Střední délka života (naděje dožití) obyvatelstva v českých zemích v 8. až 20. století (''Demografie'' 2003; spoluautorka J. Molinová); Vývoj obyvatelstva Česka 1918–2002 (''Demografie'' 2003).

Sborníky: ''Demografický sborník'' (SEVT, Praha 1959, 1961).

Literatura: Milan Kučera: JUDr. Vladimír Srb – pětasedmdesátiletý (''Demografie'' 1992); Milan Kučera: JUDr. Vladimír Srb: 1917–2006 (''Demografie'' 2006); Vladimír Wynnyczuk: Dr. Vladimír Srb šedesátníkem (''Demografie'' 1977).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Srb je autorem řady tzv. kvalifikovaných odhadů (např. ztrát na obyvatelstvu za první i za druhé světové války, úrovně plodnosti nebo úmrtnosti v období do závěru 19. století, od kdy je lze počítat moderními metodami, přepočtů časových řad na současné státní území). Považoval za důležitější mít alespoň nějakou informaci než žádnou. Do metodologických či terminologických diskusí se zpravidla nepouštěl, ale vždy uvažoval demograficky, uměl ve společenském dění zachytit jak důsledky tohoto dění pro populaci, tak také momenty které byly naopak důsledky vývoje populačního. V tom se zpravidla nemýlil, ačkoli celý život pracoval většinou s jednoduššími ukazateli, tak jak je míval k disposici na počátku své profesní kariéry.
-Během téměř sedmdesáti let svého tvůrčího života se Srb dotkl každého aspektu vývoje obyvatelstva v českých zemích (i v celém Československu), od detailních rozborů jednotlivých procesů demografické reprodukce a skladby obyvatelstva po populační a odvozené prognózy. Je obtížné říci, čím nejvíce přispěl k rozvoji demografie či demografického bádání, lze jen shrnout nejdůležitější aspekty jeho práce: zabránil devastaci československé demografické statistiky a zabránil ztrátě již sebraných dat, udržoval dlouhodobě vysokou úroveň české demografie (zvláště v 50. a 60. letech), poskytoval nezištně data i radu všem zájemcům. Byl jedním z mála, kdo se dlouhodobě a trvale věnovali romské menšině; ačkoli je z dnešního pohledu jím navržená a pak realizovaná metoda sběru dat o Romech při sčítání lidu 1961 a 1970 nepřijatelná (označení sčítacího archu domácnosti, v nichž Romové žili, písmenem A), výsledek v podobě poznání demografické struktury této populace a z ní odvozené úrovně její reprodukce zůstává cennou devizou dodnes, neboť to jsou jediná relevantní data, která byla o této menšině v poválečném období na území České republiky získána.
+Během téměř sedmdesáti let svého tvůrčího života se Srb dotkl každého aspektu vývoje obyvatelstva v českých zemích (i v celém Československu), od detailních rozborů jednotlivých procesů demografické reprodukce a skladby obyvatelstva po populační a odvozené prognózy. Je obtížné říci, čím nejvíce přispěl k rozvoji demografie či demografického bádání, lze jen shrnout nejdůležitější aspekty jeho práce: zabránil devastaci československé demografické statistiky a zabránil ztrátě již sebraných dat, udržoval dlouhodobě vysokou úroveň ceské demografie (zvláště v 50. a 60. letech), poskytoval nezištně data i radu všem zájemcům. Byl jedním z mála, kdo se dlouhodobě a trvale věnovali romské menšině; ačkoli je z dnešního pohledu jím navržená a pak realizovaná metoda sběru dat o Romech při sčítání lidu 1961 a 1970 nepřijatelná (označení sčítacího archu domácnosti, v nichž Romové žili, písmenem A), výsledek v podobě poznání demografické struktury této populace a z ní odvozené úrovně její reprodukce zůstává cennou devizou dodnes, neboť to jsou jediná relevantní data, která byla o této menšině v poválečném období na území České republiky získána.
 <span class="section_title">Knihy:</span> ''Populační atlas českých zemí'' (V. Žikeš, Praha 1947; 2. vyd. 1948; spoluautor J. Šebesta); ''Biologická situace v českých zemích'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Bytová otázka a populační problém'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Děti nám umírají'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Vymírající národ'' (Ministerstvo sociální péče, Praha 1947); ''Statistická příručka Církve československé 1949'' (Ústřední rada CČS, Praha 1949); ''Populační problém velkoměst'' (V. Petr, Praha 1948); ''Statistika příčin smrti a statistická klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti v Československu'' (SEVT, Praha 1956; spoluautor V. Haas); ''Atlas obyvatelstva ČSSR'' (Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1962; spoluator M. Kučera); ''Úvod do demografie'' (NPL, Praha 1965); ''Demografická příručka'' (Svoboda, Praha 1967); ''Cikánské obyvatelstvo v roce 1967'' (Státní statistický úřad, Praha 1968); ''Demografie'' (Svoboda, Praha 1971; spoluautoři M. Kučera a L. Růžička); ''Romské obyvatelstvo podle sčítání lidu'', ''domů a bytů'' (Federální statistický úřad, Praha 1971); ''Vývoj populácie v ČSSR najma z demografických hĺadisek'' (VÚ životní úrovně, Bratislava 1972; spoluautor M. Černý); ''The Czechoslovak Fertility Survey'' (Federální statistický úřad, Praha 1973); ''Obyvatelstvo ČSSR'' (VÚSEI, Praha 1974; francouzsky 1975); ''Tendence demografického vývoje ve světě'' (UVTEI, Praha 1984; spoluautor M. Kučera); ''Vývoj československých měst 1869–1980'' (Čs. redakce MON, Praha 1986; spoluautoři A. Andrle a J. Martínek); ''Populační, ekonomický a národnostní vývoj pohraničních okresů ČSR od roku 1930 do roku 2010'' (Terplan, Praha 1989; spoluautor A. Andrle); ''Urbanizace a obyvatelstvo: Vliv urbanizace na vývoj rozložení obyvatelstva na území ČSFR po roce 1980'' (Terplan, Praha 1991; spoluautoři A. Andrle a J. Martínek); ''Obyvatelstvo, bydlení a bytový fond v územích České republiky 1961–1991: Analýzy výsledků sčítání lidu, domů a bytů 1991'' (Terplan, Praha 1992–95, 7 svazků; spoluautor A. Andrle); ''Stěhování v Československu v číslech'' (Terplan, Praha 1995; spoluautor Z. Tomáš); ''Enviromentální zdraví I. Ke stavu životního prostředí a zdraví člověka'' (Karolinum, Praha 1997); ''Obyvatelstvo Slovenska v letech 1918–1938''. (Výskumné demografické centrum, Bratislava 2002); ''Rozvoj bydlení'' (Společnost pro rozvoj bydlení, Praha 2002; spolueditor A. Andrle); ''1000 let obyvatelstva českých zemí'' (Karolinum, Praha 2004).
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Vladimír Srb se podílel na [[:Kategorie:Aut: Srb Vladimír|některých heslech]] této encyklopedie.
+Vladimír Srb se podílel na [[:Kategorie:Aut: Srb Vladimír|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

← Starší verze		Verze z 3. 11. 2018, 01:33
Řádek 34:		Řádek 34:
	[[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]		[[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
	[[Kategorie:SCSg]]		[[Kategorie:SCSg]]
		+	----
		+	Vladimír Srb se podílel na [[:Kategorie:Aut: Srb Vladimír\|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Milan Kučera: JUDr. Vladimír Srb – pětasedmdesátiletý (''Demografie'' 1992); Milan Kučera: JUDr. Vladimír Srb: 1917–2006 (''Demografie'' 2006); Vladimír Wynnyczuk: Dr. Vladimír Srb šedesátníkem (''Demografie'' 1977).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
 [[Kategorie:SCSg]]