Stát - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost represivní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:01Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost represivní v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo stát v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:37Z

Přidána poslední věta Viz též heslo stát v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 7. 3. 2018, 09:17

2018-03-07T09:17:10Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:41Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:46Z

import na produkční server

Nová stránka

stát – organizovaná polititicky jednotná společnost (resp. ''politické společenství'') na určitém území, tzn. v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správou. ''S.'' se často, ne ale vždy, překrývá s [[národ|národem]] (viz [[stát národní]]). ''S.'' je zaměřen k udržení a ke stupňování jednoty cítění, myšlení, vůle a kooperace. Je to syntéza, souhrn, celek, totalita, která je víceméně přítomná ve všech dílčích státních institucích. V této syntéze se zároveň hledá spojení osobní svobody a státní vázanosti jednotlivých [[občan|občanů]]. Obecná teorie státu považuje za zákl. znaky státu: veř. donucovací moc, souhrn příspěvků vybíraných od příslušníků státu k vydržování zvl. veř. donucovací moci a územní organizaci obyv. Jedním z hlavních atributů ''s.'' je [[moc]], tj. síla způsobilá vnutit jednotlivcům a skupinám cizí vůli jako závaznou, podřídit je této vůli i za pomoci hrozby násilí nebo použití fyzického násilí. Kromě moci se ve ''s.'' prosazuje také [[autorita]], což je závazná řídící vůle, které se individua podřizují. Funkce ''s.'' se dělí podle teritoriálního či obsahového zaměření na vnitřní a vnější. Státní moc má zvl. postavení mezi jinými druhy spol. moci. Je monopolním nositelem právní tvorby, resp. uznání pravidel chování jako právních a nástrojem k zabezpečení ochrany právního řádu a jeho fungování. Suvenerita ''s.'' se projevuje také tím, že státní moc vystupuje a jedná s jinými ''s.'' samostatně, nezávisle na činnosti jiných ''s.'' a má pro tyto účely vlastní odpovídající orgány. Formou ''s.'' se rozumí způsob organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace ''s.'' a systém vztahu mezi ''s.'' jako celkem a jeho územními částmi. Unitární ''s.'' se vyznačuje jednou soustavou nejvyšších orgánů a jednou ústavou, složený ''s.'' se skládá z několika členských států, svazy (spolky) ''s.'', rozdělené hist. na personální unie, jsou spojeny monarchou (např. Velká Británie a Hanoversko v 18. st.), konfederaci tvoří ''s.'' se společnými orgány, které ale nejsou nositeli státní suverenity.

Nejčastěji se hovoří o 3 typech ''s.'': totalitním, autoritativním a technickém. Totalitní praktikuje [[totalitarismus]] a byl poprvé uskutečněn jako ''fašistický stát'', později stát nacistický a komunistický. Je to centralizovaný stát jedné strany, která má monopol nad všemi mocenskými organizacemi. Autoritativní stát se zakládá na tradičně zdůvodněném nároku vlády jedné nebo několika spol. vrstev, resp. stavů (viz [[demokracie a autoritarismus]]). Tzv. technický stát je charakterizován poklesem významu polit. rozhodnutí orientovaných na hodnotové a cílové představy, a to ve prospěch technickověd. řešení problémů. Podle marx. teorie je ''s.'' mocenskopolit. organizací třídní společnosti. Vzniká spolu se vznikem tříd a stává se nástrojem [[třída vládnoucí|vládnoucí třídy]] k prosazování jejích zájmů. Tomuto pojetí předcházejí různé koncepce, které vycházejí buď ze srovnání biol. a spol. organismu, nebo z individ., popř. nebo obecných lidských vlastností jako určujících pro formování ''s.'' či pro vymezení jeho podstaty. V antice se prosazovalo pojetí ''s.'' jako přirozeného organismu se silně antropomorfními rysy (''Platón''). Anticko-středověké teorie ''s.'' spatřují jeho zákl. význam v duchovně mravní podstatě (''Aristotelés'', ''Augustin'', ''Tomáš Akvinský''). V novověku postupně převládají teorie ''s.'' jako kolekt. jednoty (koinonia, societas, respublica), jako svazu, spojení jedinců (unido), tzn. sdružení mnohých v jednotu. Mocenský základ ''s.'' zdůrazňují ''N. Machiavelli'' a ''T. Hobbes''; a ten začal uvažovat o spojení jedinců ve ''s.'' uskutečněném na základě [[smlouva společenská|společenské smlouvy]]. Podle ''J. J. Rousseaua'' je ''s.'' asociace spočívající ve sjednocení členů, podle ''I. Kanta'' je to sjednocení mnoha pod zákonným právem. ''Kant'' také klade proti sobě „status civilus“ a „status naturalis“. ''S.'' má podle něho zákonnou formou dbát na prosazování dobrých obecných vlastností v jednání jedinců pro blaho celku. Má být nástrojem dobré vlády a využívat k tomu všechny zákl. prostředky. Je to myšlenka [[stát právní|právního státu]] a [[paternalismus státní|státního paternalismu]].

Ve starších teoriích se prosadily také některé koncepce, které ztotožňují stát s [[národ|národem]] nebo s [[lid|lidem]], předpokládaje zároveň, že [[legitimita]] může vycházet pouze od národa či abstraktně chápaného lidu. Koncepce ztotožňující ''s.'' a vládce počínají v teorii ''Hobbesově'', podle níž se ve spol. smlouvě, překonávající přirozený stav boje všech proti všem (viz [[bellum omnium contra omnes]]), kdy je člověk člověku vlkem (homo homini lupus), přenáší obecná vůle na vládce. Také ''J. B. Bossuet'' tvrdí, že stát je obsažen ve vládci. Jestliže však první z těchto teorií se blíží pojetí demokr. ''s.'', pak druhá je výrazem nebo základem zdůvodnění absolutistických teorií. Koncepce, podle které je stát pojmem právním, vede k tomu, že není možné dokonalé poznání ''s.'' bez znalosti jeho právní podstaty. ''S.'' je strážcem a pěstitelem [[právo|práva]] a sám v něm zaujímá určité místo.

<div class="translations">
state
État
Staat
Stato
</div>

Literatura: ''Jellinek, G.'': Všeobecná státověda. Praha 1906; ''Weber, M.'': Staatssoziologie Wirtschaft und Geselschaft. Tübingen 1972; ''Zippelius, R.'': Allgemeine Staatslehre. München 1971.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[stát (MSgS)|stát]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[stát (MSgS)|stát]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Jellinek, G.'': Všeobecná státověda. Praha 1906; ''Weber, M.'': Staatssoziologie Wirtschaft und Geselschaft. Tübingen 1972; ''Zippelius, R.'': Allgemeine Staatslehre. München 1971.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Jellinek, G.'': Všeobecná státověda. Praha 1906; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Geselschaft. Tübingen 1972; ''Zippelius, R.'': Allgemeine Staatslehre. München 1971.
 ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />